Charta 77

Dokument Ÿ. 4

PalŸivìm probl‚mem v oblasti lidskìch pr v je ji§ l‚ta trvaj¡c¡ diskriminace pýi vìbØru ml de§e na stýedn¡ a vysok‚ çkoly. Ka§dìm rokem je mo§nost studia odm¡tnuta velk‚mu poŸtu mladìch lid¡, kteý¡ svìmi studijn¡mi vìsledky, povahovìmi vlastnostmi, z jmem o vzdØl n¡ a £spØçnØ slo§enìmi pýij¡mac¡mi zkouçkami prok zali zp…sobilost ke studiu.

Jde o diskriminaci, uplatåovanou ji§ po ýadu let proti dØtem obŸan… nejr…znØjç¡ch kategori¡, do nich§ re§im dØl¡ podle nevyhl çenìch , ale tvrdØ uplatåovanìch smØrnic nepohodln‚ Ÿleny Ÿesk‚ a slovensk‚ n rodn¡ pospolitosti, a t¡m je nez konnØ, ale o to £ŸinnØji zbavuje ýady z kladn¡ch lidskìch pr v, mezi jinìmi i pr va na svobodn‚ vzdØl n¡ pro jejich dØti. Dý¡ve to byly zejm‚na rodiny tzv. kulak…, rodiny politickìch vØzå… z r…znìch proces… pades tìch let, rodiny pý¡sluçn¡k… z padn¡ch arm d z druh‚ svØtov‚ v lky, rodiny emigrant…, rodiny praktikuj¡c¡ to Ÿi ono n bo§ensk‚ vyzn n¡ atp. Dnes to jsou - v masov‚m mØý¡tku - zejm‚na rodiny obŸan…, kteý¡ se bØhem roku 1968 anga§ovali ve veýejn‚m, politick‚m vØdeck‚m umØleck‚m §ivotØ.

Vìtky , vzn çen‚ proti tØmto obŸan…m, neobstoj¡ ani po vØcn‚ str nce, neboœ k demokratickìm princip…m, kter‚ h jili, se dnes hl s¡ mj. i podstatn  Ÿ st mezin rodn¡ho komunistick‚ho a dØlnick‚ho hnut¡ a ostatnØ je rozv¡jela v roce 1968 i vl da ¬SSR, jej¡mi§ m¡stopýedsedy byli tehdy i dr. G. Hus k a L. ætrougal. Nav¡c zast nci demokratickìch princip… nikdy nebyli ani nemohli bìt za tuto svoji Ÿinnost otevýenØ postaveni pýed soud a ý dnØ odsouzeni, tak§e jejich diskriminov n¡ je Ÿasto vØc libov…le a mnohdy prost‚ho vyýizov n¡ £Ÿt…. Ale i kdyby çlo o osoby souzen‚ a odsouzen‚, nem…§e se jejich trest vztahovat na osoby prokazatelnØ zcela nevinn‚, na jejich dØt¡. Trest n¡ tØchto dØt¡ v nejcitlivØjç¡ oblasti - v oblasti jejich vzdØl n¡ a pý¡pravy na §ivot - je tedy nejen naprost‚ nez konn‚, ale tak‚ se pý¡Ÿ¡ vçem pýedstav m o ý dn‚, hum nn¡ spoleŸnosti, zejm‚na o spoleŸnosti, kter  se prohlaçuje za socialistickou. Je to jen a jen akt msty, zastraçov n¡ a korumpov n¡ jak rodiŸ… a uŸitel…, tak tØch, kteý¡ se do §ivota teprve pýipravuj¡ a kteý¡ se maj¡ st t u§ v ml d¡ poddajnìm n strojem st tn¡ moci.

Osm let po vyhl çen¡ politiky normalizace nejsou na stýedn¡ çkoly v ¬SSR pýij¡m ny dØti, kterìm v roce 1968 bylo 7-8 let, a na vysok‚ koly studenti, kterìm v roce 1968 bylo 10-11 let , a jejich§ rodiŸe se zasazovali o demokratizaci naçeho veýejn‚ho a politick‚ho §ivota. V dneçn¡m syst‚mu pýij¡m n¡ na stýedn¡ a vysok‚ çkoly nejde o objektivn¡ oceåov n¡ schopnost¡, nad n¡ a pýedpoklad… uchazeŸ… o studium, o spr vn‚ vyu§it¡, r…st a rozm¡stØn¡ talent…, ale pýedevç¡m na jedn‚ stranØ - o odmØnu za politickou "anga§ovanost" a konformitu, a na druh‚ stranØ - o trest rodiŸ…m za jejich politick‚ n zory, jestli§e nejsou v naprost‚m souladu s dneçn¡ politickou prax¡.

Politicky motivovan‚ diskriminaŸn¡ sankce tak postihuj¡ nejcitlivØjç¡ oblast lidskìch vztah…, vztah rodiŸ… a dØt¡. Zastraçuj¡ rodiŸe i dØti, vnucuj¡ vnØjç¡ posluçnost a pokryteck‚ postoje. Deformuj¡ charakter rodiŸ… i dØt¡ a mravnØ maj¡ povahu podobnou t‚, v n¡§ se ocitaj¡ lid‚, kteý¡ svìm jedn n¡m mohou ovlivnit osud rukojm¡. Nut¡ rodiŸe i dØti hr t poni§uj¡c¡ komedii v z jmu z¡sk n¡ studijn¡ch mo§nost¡.

Politika diskriminace v pý¡stupu ke vzdØl n¡, nikdy plnØ veýejnØ nepýiznan , ale o to d…raznØji st tn¡m a politickìm apar tem prosazovan , je v rozporu s proklamacemi, §e socialistick  spoleŸnost si v §¡ schopnost¡ vçech svìch obŸan… a §e jim d v  mo§nost plnØ je rozvinout a uplatnit.

M¡sto nadanìch a talentovanìch uchazeŸ… jsou dnes ke studiu pýij¡m ni i uchazeŸi s pr…mØrnìm , a§ vylo§enØ çpatnìm prospØchem, jestli§e se oni nebo jejich rodiŸe anga§uj¡ opravdovØ Ÿi pýedst¡ranØ a jestli§e jsou ochotni trpnØ pý¡j¡mat a slovy schvalovat vçe, co dneçn¡ vedouc¡ politick  garnitura hl s .

Jako doklad diskriminace a souŸasnØ protekcionismu lze uv‚st ofici ln¡ p¡semnì pokyn ministerstva çkolstv¡ pro pýij¡mac¡ ý¡zen¡ ve çkoln¡m roce 1976-1977.

Podle tohoto pokynu napý¡klad i uchazeŸ, kterì mØl u maturity i na stýedn¡ çkole vçechny zn mky za l, slo§il v pýij¡mac¡m ý¡zen¡ p¡semnou zkouçku na l a £stn¡ na vìbornou, ale nesplåuje "tý¡dnØ politick  krit‚ria" m  pýi pýij¡m n¡ na vysokou çkolu horç¡ poýad¡ ne§ uchazeŸ, kterì mØl u maturity a na stýedn¡ çkole pr…mØrn‚ zn mky 2,7 (tedy napý¡klad § dnou jedniŸku a v¡c trojek ne§ dvojek), v pýij¡mac¡m ý¡zen¡ slo§il p¡semnou zkouçku na nedostateŸnou a £stn¡ zkouçku mØl jen pr…mØrnou, ale splåuje "tý¡dnØ politick  kriteria".

Takovìto ofici ln¡ pokyn ministerstva çkolstv¡ nepodnØcuje studenty ze stýedn¡ çkoly ke studiu, ke zvyçov n¡ vØdomost¡, k p¡li - sp¡çe naopak. KromØ toho pýisp¡vaj¡ k nez konnosti pýij¡mac¡ho postupu dalç¡ faktory:

l) pokyny a pravidla o pýij¡m n¡ jsou tajn  a tak se vymykaj¡ veýejn‚ kontrole, nemluvØ o tom, §e neinformovanost zmençuje mo§nosti vØtçiny §adatel….

2) Celì postup pýij¡m n¡ je rovnا tajnì a bez jak‚koli veýejn‚ kontroly.

3) Nezveýejåuj¡ se ani skuteŸn  Ÿ¡sla o poŸtu studijn¡ch m¡st a jejich obsazov n¡. UmØlìm sni§ov n¡m poŸtu tØchto m¡st v nØkterìch oborech, zejm‚na v netechnickìch oblastech, se st le sni§uje mo§nost pýijet¡ pro politicky handicapovan‚ dØti, co§ postihuje ýadu skuteŸnØ nadanìch jedinc…, napý. jazykovìch, vìtvarnìch, hudebn¡ch talent… atd. Je nutno m¡t na pamØti, §e v ýadØ obor… je k vykon v n¡ urŸit‚ Ÿinnosti zapotýeb¡ - podle naçich z kon… a zvyklost¡ - nejen skuteŸn‚ho nad n¡ a pý¡padnØ i pracovn¡ch vìsledk…, nìbr§ zejm‚na vysvØdŸen¡ (napý. provozov n¡ hudby, vìtvarn‚ho umØn¡, ale i liter rn¡ a pýekladatelsk‚ Ÿinnosti atp.) Pov §livì je zde tak‚ moment celospoleŸenskì, toti§ to, §e se zde umØle ochuzuje n rodn¡ spoleŸenstv¡ o ý dnØ çkolenou inteligenci v oblasti humanitn¡ch vØd a umØn¡.

4) Tajn‚ je v nØkterìch pý¡padech otv¡r n¡ nØkterìch roŸn¡k… na urŸitìch oborech, napý. konkr‚tnØ studia dØjin umØn¡, kde

se jeden rok nepýij¡maly ani pýihl çky, ale pak byl roŸn¡k otevýen a obsazen vìluŸnØ dØtmi (zejm‚na dcerkami) z dneçn¡ch "prominentn¡ch" rodin.

5) Je ýada pý¡pad…, kdy se pýij¡maj¡ studenti z tØchto kruh… bez obvykl‚ho pýij¡mac¡ho ý¡zen¡.

6) Mo§nost ý dn‚ho studia politicky hendikepovanìch mladìch lid¡ je zmençov na d le neopodstatnØnìm podporov n¡m dØt¡ , nenadanìch ale politicky "§ douc¡ch". Tito studenti zab¡raj¡ toti§ m¡sta zejm‚na v prvn¡ch roŸn¡c¡ch, a pozdØji odpadaj¡ - pýes r…zn‚ dalç¡ vìhody, kter  se jim poskytuj¡. SvØdŸ¡ o tom vysok  "£mrtnost" student… prvn¡ch roŸn¡k…, zejm‚na v tØch oborech, kde pýece jen nejde zkouçky tak snadno obej¡t (medic¡na, technika). To je nejen mrh n¡ finanŸn¡mi a jinìmi prostýedky, kter‚ zatاuje n s vçechny, ale tak‚ jedn¡m ze zp…sob… , jak omezit pý¡stup ke studiu mladìm lidem z jinìch kategori¡ obŸanstva a z roveå sni§ovat vçeobecnou £roveå kvalifikace v pý¡sluçnìch oborech.

7) To vçe s sebou pýin ç¡ vçeobecnou degradaci lidskìch hodnot ve çkolstv¡ a vytv ý¡ pý¡hodn‚ podm¡nky pro protekcion ýstv¡ vçeho druhu. æ¡ý¡ se povØsti i o £platk ýstv¡. Tato skuteŸnost lze ovçem jen obt¡§nØ prok zat. Ti, kteý¡ pýiznaj¡, §e za £platk ýstv¡. Tuto skuteŸnost lze ovçem jen obt¡§nØ prok zat. Ti, kteý¡ pýiznaj¡, §e za £platek dostali sv‚ d¡tØ na vysokou çkolu (nØkteý¡ se t¡m t‚mØý chlub¡), souŸasnØ prohlaçuj¡, §e to veýejnØ nikdy nedosvØdŸ¡. Ministerstvo çkolstv¡ by ovçem mØlo naj¡t cesty, jak tyto pý¡pady zjistit a pýeçetýit.

DemoralizaŸn¡ d…sledky dneçn¡ho vìbØru na studium tاce poçkozuj¡ mor ln¡ profil ml de§e. Mlad¡ lid‚ se rychle uŸ¡ £ŸelovØ rozezn vat mezi kr snìmi ofici ln¡mi proklamacemi a skuteŸnost¡, kter  je s nimi v rozporu. Tìk  se to jak tØch, kteý¡ jsou nespravedlivØ diskriminov ni, tak i nespravedlivØ preferovanìch.

Ve svìch demoralizaŸn¡ch £Ÿinc¡ch postihuje cel  praxe pýij¡m n¡ na çkoly, tak‚ uŸitele, j¡m§ tento vynucenì postoj § k… znemo§åuje kvalifikovanì pedagogickì pý¡stup. Z roveå je vh n¡ do podobn‚ho mravn¡ho dilematu jako rodiŸe posti§enìch dØt¡, neboœ nerespektov n¡ citovanìch pokyn… by je ohrozilo existenŸnØ.

KromØ sv‚ho pý¡spØvku k devalvaci mor ln¡ch hodnot, k masov‚mu pokrytectv¡ a protekcion ýstv¡ m  dneçn¡ praxe vìbØru na studia jeçtØ dalç¡ z va§n‚ d…sledky pro odbornou £roveå absolvent… çkol v jejich budouc¡m p…soben¡ i v praktick‚m §ivotØ. Cel  spoleŸnost je ochuzov na o tv…rŸ¡ s¡ly, o talenty. Pro ekonomickì a kulturn¡ rozvoj st tu, chud‚ho na suroviny a ostatn¡ extenzivn¡ zdroje r…stu, je to zvl çœ z va§n‚ a alarmuj¡c¡. Ti,kdo§ jsou dnes odpovØdni za hospodaýen¡ s naç¡ nejcennØjç¡ n rodn¡ hodnotou - tv…rŸ¡mi schopnostmi lid¡ - by si mØli uvØdomit, jak‚ obrovsk‚ a Ÿasto nenahraditeln‚ ztr ty jsou t¡m p…sobeny, cel‚ naç¡ spoleŸnosti.

Ti, kdo rozhoduj¡ o zp…sobech pýij¡m n¡ na stýedn¡ a vysok‚ çkoly, nejen nerespektuj¡ slavnostn¡ mezin rodn¡ pý¡sliby naçich nejvyçç¡ch funkcion ý…, ale hrubØ poruçuj¡ i Ÿeskoslovensk‚ z konn‚ normy. Jako signat ýi Charty 77.:

l) Aby byla zruçena vçechna diskriminaŸn¡ naý¡zen¡, smØrnice , pokyny a pod. çkolsk‚ spr vy o pýij¡m n¡ na studium, pokud jsou v rozporu s normami Charty o lidskìch pr vech , kter‚ po z konn‚m schv len¡ a publikov n¡ Charty jsou dnes souŸ st¡ Ÿs. pr vn¡ho ý du, zvl çtØ aby byl uveden v §ivot Ÿl nek 26 Charty: "Z kon zak §e jakoukoli diskriminaci a zaruŸ¡ vçem osob m stejnou a £Ÿinnou ochranu proti diskriminaci z jakìchkoli d…vod…."

2) Aby bylo veýejnØ ozn meno v tisku, §e ¬SSR splnila z vazek, kterì pýevzala podle Ÿl nku 4O Charty: "St ty , kter‚ jsou smluvn¡mi stranami Paktu se zavazuj¡, §e budou pod vat zpr vy o opatýen¡ch, pýijatìch k uveden¡ pr v uznanìch v tomto Paktu v §ivot, o pokroku, jeho§ bylo pýi u§¡v n¡ tØchto pr v dosa§eno, do jednoho roku ode dne, kdy se staly £Ÿastn¡ky Paktu."

3) Aby byla zý¡zena komise kvalifikovanìch pedagog… a çkolskìch pracovn¡k…, nezat¡§enìch diskriminaŸn¡ prax¡ pýi vìbØru na studia, kter  by vypracovala a uveýejnila objektivn¡ analìzu dosavadn¡ situace pýi pýij¡m n¡ na stýedn¡ a vysok‚ çkoly a zhodnotila jeho d…sledky pro vzdØlanostn¡ potenci l naçeho n roda i pro jeho dalç¡ ekonomickì, technickì, vØdeckì, kulturn¡ vìvoj.

4) Aby podle vìsledk… çetýen¡ uveden‚ komise - byla d na nespravedlivØ diskriminovanìm uchazeŸ…m mo§nost studovat.

Signat ýi Charty 77 pova§uj¡ za prospØçn‚ a £Ÿeln‚ shroma§Ôovat £daje o konkr‚tn¡ch pý¡padech diskriminace v oblasti, vzdØl n¡ a seznamovat s nimi odpovØdn  politick  a £ýedn¡ m¡sta a § dost¡ o jejich pýeçetýen¡ a n pravu.

Signat ýi prohl çen‚ Charty 77, veden¡ upý¡mnou snahou konstruktivnØ a pozitivnØ pýispØt k ýeçen¡ tohoto palŸiv‚ho probl‚mu, ani§ by si kdy kladli jak‚koliv jin‚ c¡le a n roky politick‚ Ÿi jin‚, pova§uj¡ za svou mor ln¡ a obŸanskou povinnost nab¡dnout svou pomoc pýi odstraåov n¡ diskriminace pýi pýij¡m n¡ student… na stýedn¡ a vysok‚ çkoly. Tento dokument pova§uj¡ za prvn¡ podnØt ke kvalifikovan‚mu jedn n¡, kter‚ by odstranilo nedostatky st vaj¡c¡ praxe a uvedlo pýij¡m n¡ student… na çkoly do souladu s Chartou o lidskìch pr vech, Ÿeskoslovenskìm st tem z konnØ pýijatou.

MluvŸ¡ Charty 77: prof. dr. Jan PatoŸka

V clav Havel (t.Ÿ. ve vazbØ)

prof. dr. Jiý¡ H jek

Dodatek k pokyn…m

Na z kladØ dodateŸnìch pokyn… Mæ § d me, aby v souhrnn‚m archu bylo u ka§d‚ho posluchaŸe v rubrice "pozn." vyj dýena pý¡sluçnìm p¡smenem zaýazen¡ ka§d‚ho posluchaŸe do jedn‚ z n sleduj¡c¡ch skupin:

A) posluchaŸi, kteý¡:

l) splåuj¡ tý¡dnØ politick  kriteria

2) celkovì prospØch u maturity a ze stýedn¡ çkoly maj¡ lepç¡

ne§ 2,OO

3) VìbornØ vykonali £stn¡ zkouçku a z matematiky l‚pe ne§ s

prospØchem 4 (tzn. l,2 a 3)

Bl-uchazeŸi, kteý¡:

l) splåuj¡ tý¡dnØ politick  krit‚ria

2) celkovì prospØch u maturity a ze stýedn¡ çkoly maj¡ v rozmez¡ mezi 2.00-2.70

3) pr…mØrnØ vykonali £stn¡ zkouçku a z matematiky s prospØchem vŸetnØ zn mky 4

B2-uchazeŸi, kteý¡:

l) nesplåuj¡ tý¡dnØ politick  kriteria

2) celkovì prospØch u maturity a ze stýedn¡ çkoly maj¡ lepç¡ ne§ 2,OO

3) vìbornØ vykonali £stn¡ zkouçku a z matematiky slo§ili l‚pe ne§ s prospØchem 4 (tzn. 1.2 a 3)

Cl - uchazeŸi, kteý¡

1) splåuj¡ tý¡dnØ politick  krit‚ria

2) celkovì prospØch u maturity a ze stýedn¡ çkoly se pohybuje v rozmez¡ 2.00-2.70

3) U £stn¡ zkouçky prospØli a matematiku slo§ili na zn mku 4

C2- uchazeŸi, kteý¡:

l) nesplåuj¡ tý¡dnØ politick  krit‚ria

2) prospØch u maturity a ze stýedn¡ çkoly je vyçç¡ ne§ 2,7O

3) neuspØli a £stn¡ pýij¡mac¡ zkouçky a matematiku slo§ili na 4