Jan PatoŸka

Avçak j  jsem byl, jak se uk §e, po celì §ivot takovì, i na veýejnosti, jestli§e jsem byl nØkdo nØjak Ÿinnì, i na veýejnosti, a pr vØ tak i v soukrom¡, §e jsem nikdy nikomu v niŸem nepovolil proti pr vu...

Plat¢n: Obrana Sokrata

Dne 13. býezna 1977 zemýel Jan PatoŸka, ŸlovØk velkì duchem, obŸan velkì svou stateŸnost¡.

Narodil se 1. Ÿervna 1907 v TurnovØ. Od r. 1925 do r.1932 studoval nejprve na filozofick‚ fakultØ Univerzity Karlovy, potom na paý¡§sk‚ SorbonnØ a nakonec znovu na KarlovØ univerzitØ. Po obh jen¡ disertaŸn¡ pr ce" Pojem evidence" je promov n na doktora filosofie.N sleduj¡c¡ dvØ l‚ta tr v¡ jako stipendista na nØmeckìch univerzit ch, kde byl zvl çtØ ve styku s E. Husserlem, jeho§ fenomenologick‚ pr ce urŸily jednu ze z kladn¡ch konstant PatoŸkovy filosofick‚ orientace. Od r. 1934 a§ do r. 1944 byl profesorem na pra§skìch gymnasi¡ch. V T‚to dobØ se st v  tajemn¡kem Cirole philopsophique de Prague (1935) kolem nØho§ se soustýeÔuj¡ uteŸenci z universit façistick‚ho NØmecka, a tajemn¡kem Jednoty filosofick‚ (1936). R. 1937 se habilitoval na filosofick‚ fakultØ Univerzity Karlovy spisem "Pýirozenì svØt jako filosofickì probl‚m". Jeho p…sobnost jako vysokoçkolsk‚ho uŸitele pýeruçila okupace. V r. 1939 dokazuje PatoŸka (viz. ¬esk  vzdØlanost v EvropØ", §e n ç duchovn¡ §ivot nebyl odno§¡ nØmeck‚ho hnut¡, nìbr§ kusem vlastn¡ho £sil¡ o proniknut¡ k EvropØ, o vlastn¡ duçi. Sv‚r znost a svØtovou orientaci Ÿesk‚ kultury ukazuje ve sv‚ m chovsk‚ studii ("Symbol zemØ u K.H. M chy"). Sna§¡ se t‚§ objasnit (Dvoj¡ rozum v nØmeck‚m osv¡censtv¡").filosofick‚ koýeny onoho nepochopiteln‚ho vìplodu n roda z minulosti duchovnØ renomovan‚ho, toti§ koýeny romanticko-mysticky a iracion lnØ sladØn‚ racion lnØ socialistick‚ ideologie, odhalit, odkud se tu vzala, kde jsou myçlenkov  rozcest¡, kter  otevýela cesty tak bludn‚ a zr…dn‚. V nejriskantnØjç¡ dobØ uveýejåuje jako Ÿlen redakŸn¡ho kruhu ¬esk‚ mysli zpr vu o £mrt¡ profesora filosofie J. Tvrd‚ho, kterì zemýel dne 13. býezna 1942 v nacistick‚m koncentraŸn¡m t boýe. PatoŸka pom h  rodin m zatŸenìch a na sklonku v lky opouçt¡ m¡sto stýedoçkolsk‚ho profesora na malostransk‚m gymn ziu, kdy§ byl nasazen jako dØln¡k tunel ý.

Po skonŸen¡ okupace opØt p…sob¡ na filozofick‚ fakultØ v Praze a BrnØ. Od r. 1946 je mimoý dnìm Ÿlenem Kr lovsk‚ Ÿesk‚ spoleŸnosti nauk.Po r. 1948 je ze sv‚ho uŸitelsk‚ho m¡sta na univerzitØ propuçtØn a zamØstn n v knihovnØ Masarykova £stavu a od r. 1954 v Pedagogick‚m £stavu ¬SAV. V r. 1964 se stal Ÿlenem institutu: Institut International de Philosophie v Paý¡§¡. R. 1967 z¡skal titul doktora vØd na z kladØ obhajoby pr ce " Aristoteles, jeho pýedch…dci a dØdicov‚". V r. 1968 se opØt vrac¡ jako profesor filosofie na Universitu Karlovu. R. 1972 mu byl udØlen titul dr.h.c. Vysokou çkolou technickou v C ch ch. T‚ho§ roku je opØt - potýet¡ - nucen odej¡t z m¡sta vysokoçkolsk‚ho uŸitele,tentokr t do penze. Ve sv‚ obs hl‚ publikaŸn¡ Ÿinnosti doma i v zahraniŸ¡, a to Ÿasopiseck‚ i kni§n¡, £stn¡ i rukopisn‚ v jazyce Ÿesk‚m, slovensk‚m, polsk‚m, nØmeck‚m a francouzsk‚m byl na pouhìm pýedn çeŸem filosofie, ale filosofem. Vìrazn  byla jeho orientace na historii filosofie a na velk‚ osobnosti duchovn¡ch dØjin minulosti i pý¡tomnosti, svìm rozsahem i hloubkou jsou v Ÿesk‚ literatuýe jedineŸn‚ jeho pr ce z anglick‚ filozofie, vìznamn‚ jsou jeho studie hegelovsk‚, kantovsk‚, kartezi nsk‚, fenomenologick‚ a dalç¡. Nelze se pýitom nezm¡nit o jeho hlubok‚m z jmu o duchovn¡ dØjiny Ÿesk‚: zde je týeba pýedevç¡m upozornit na jeho mezin rodnØ uzn van‚ z sluhy o komeniologick‚ b d n¡.

PatoŸka podýizoval veçkerou Ÿ steŸnost n rok…m celku. Je týeba, pýipom¡nal mnohokr t, sledovat jenom sv‚ n rodn¡ c¡le, ale sv‚ evropsk‚ a obecnØ lidsk‚ posl n¡, týeba§e v tomto z pase byli Ÿasto obØtov ni naçi nejlepç¡ a nejnadanØjç¡ pýedstavitel‚, týeba mØýit sv‚ dom c¡ probl‚my svØtovìmi a nikoli provinci ln¡mi kriterii. PatoŸka je jedn¡m z mu§…, v nich§ do naçeho prostýed¡ vstoupil svØt, a to nikoli ve smyslu svØtovìch mØý¡tek, Je v§dy pro pokrok poj¡manì obecnØ lidsky, mØlk‚ pokrok ýstv¡ ovçem kritizoval pro jeho intelektualizmus znehodnocuj¡c¡ vØtçinu lidsk‚ minulosti a mimoevropsk‚ pý¡tomnosti, vysloviv tak porozumØn¡ pro n rody "týet¡ho svØta". V tomto duchu odsuzuje spoleŸensk‚ pýe§itky minulosti a jejich formace a pýij¡m  socialismus pro jeho konkr‚tn¡ ekonomickou odpovØdnost za vçechny Ÿleny spoleŸnosti pýedevç¡m ty, kteý¡ st li Ÿi stoj¡ na jej¡m okraji. Usiluje z roveå o udr§en¡ principu kolektivnØ nenahraditeln‚ mravn¡ odpovØdnosti a o tedy o respektov n¡ individu ln¡ch lidskìch svobod.

PatoŸka byl vìteŸnìm interpretem, ale z roveå tazatelem a problematikem: kolik ot zek polo§il ke vçem interpretovanìm, reprodukovanìm, kriticky analyzovanìm a vz jemnØ konfrontovanìm ide m a syst‚m…m, zjev…m a c¡l… - filozofickìm, historickìm, b snickìm i hudebn¡m. ¬asto sahal k extr‚mnØ vyhrocenìm formulac¡m s vØdom¡m, §e takov  extr‚mnost m  tu dobrou str nku , §e dovoluje ostrou formulaci probl‚m… a kritiku.

Dnes je jeho §ivotn¡ d¡lo neŸekanØ uzavýeno, ve svØtle tohoto posledn¡ho historick‚ho Ÿinu se otv¡r  novì pohled na vçechny jeho slo§ky, je§ jsou pýev §nØ ryze odborn‚ povahy a samy o sobØ d valy a§ doned vna nanejvìç jen tuçit sv…j praktickì, mor lnØ-politickì dosah. I kdy§ by bylo smØlou

konstrukc¡ tvrdit, §e cel‚ pýedchoz¡ filozofick‚ d¡lo PatoŸkovo a celì jeho pýedchoz¡ §ivot programovØ smØýoval k podobn‚mu veýejn‚mu vystoupen¡, je pýece jeçtØ nepodlo§enØjç¡ pýedpokl dat, §e mezi jeho odbornØ filosofickìm a kulturnØ publicistickìm d¡lem na jedn‚ stranØ a jeho politickìm Ÿinem na stranØ druh‚ je naprost  diskontinuita, §e tu jde pouze o nahodilou, situaŸnØ motivovanou souvislost. Pozorn‚ pýihl‚dnut¡ k tØm PatoŸkovìm projev…m, kter‚ se zabìvaj¡ ot zkami dØjin v…bec a speci lnØ dØjin naç¡ vlasti, k jeho peŸliv‚mu ohled v n¡ kulturn¡ch a mravn¡ch hodnot, jimi§ n ç malì n rod zas hl a zasahuje do evropsk‚, a v zralejç¡m souŸasn‚m pojet¡ do svØtov‚ civilizace, ukazuje , §e ka§d  historicky zjitýen  chv¡le jeho §ivota - a bylo jich nem lo - ho vedla k pronikav‚mu zamìçlen¡ nad konkr‚tn¡mi ideovìmi zdroji, k nim§ se lze v hlubç¡m porozumØn¡ vr tit a z nich§ lze Ÿerpat podnØty k ýeçen¡ souŸasnìch konflikt… a k formulaci novìch £kol….

PatoŸkov…m filosofickì pý¡stup k tØmto probl‚m…m byl zpoŸ tku takýka vyhranØnØ teoretickì a teprve postupnØ v nØm pýibìvalo praktickìch zýetel…. V konkr‚tn¡ch situac¡ch jako ŸlovØk, jako pý¡sluçn¡k sv‚ho n roda a obŸan sv‚ho n roda a obŸan sv‚ho st tu dbal vçak v§dy hlasu svØdom¡ a st l za n zory, kter‚ pova§oval za mravnØ spr vn‚. Ve vçech obdob¡ch t¡snØ podporuje posti§en‚ spoluobŸany a plat¡ za to ve zlìch dob ch nejistotou sv‚ho postaven¡, rizikem a skuteŸnost¡ soci ln¡ho posti§en¡ vlastn¡ rodiny a sebe sama. Postih vçak pro nØj nebyl nikdy argumentem. Sv‚mu oboru, sv‚ "specializaci" - filozofii, z…stal v§dy vØrnì. Po celì sv…j §ivot pova§oval za svoji z kladn¡ urŸenost nezpronevØýit se sv‚mu povol n¡. Nebyl neteŸnì k vØcem lidsk‚ pospolitosti, nevztahovat se k nim vçak jako politik, nìbr§ jako ten, kdo je respektuje jako jeden z hlavn¡ch filosofickìch probl‚m…. Svou osobn¡ existenc¡ z…st val ovçem odpovØdnìm pý¡sluçn¡kem dan‚ obce ve vçech jeho Ÿ stech i celku. Tak‚ jeho vìznamnì pod¡l na nejpolitiŸtØji orientovan‚ ud losti jeho §ivota - ChartØ 77,byl a je charakterizov n touto jeho obecn¡ i konkr‚tn¡ , filosofickou i obŸanskou anga§ovanost¡. Nedbaje £trap , vzal na sebe £kol mluvŸ¡ho Charty 77, v nØm§ obst l nepochybnìm zp…sobem. Jeho neok zal  vytrvalost a stateŸnost nakonec musela vystoupit, pro kr tk‚ obŸansk‚ veýejn‚ vystoupen¡ nev hal d t v s zku cel‚ duçevn¡ bohatstv¡ sv‚ osobnosti a vçechny myçlenkov‚ vìboje, jejich§ hodnocen¡m se budou zabìvat dalç¡ generace. Udr§el onu nepartikul rn¡ odpovØdnost obŸana za vØci obce, nikoli jen t‚to urŸit‚ obce, ale t‚§ pýedevç¡m za onu vçeobecnost, kter  a jedinØ ta - zakl d  lidskou mor lku. Proto mohla Charta 77 vzbudit tak vçeobecnì z jem, neboœ v neposledn¡ ýadØ d¡ky PatoŸkovØ postoji a formulac¡m - stavØla a stav¡ do poýed¡ v protikladu k jak‚koli partikularitØ pr vØ tuto obecnou orientaci, povinnost obŸana br nit to, co lidskou obec ustavuje a udr§uje. Pro Jana PatoŸku slovo pravdivost neznamenalo okam§it‚ rozhodnut¡, nìbr§ trvalou odpovØdnost ke vçem vØcem lidsk‚ho §ivota, pilnou, nikdy neutuchaj¡c¡ vØcnost. Tento nekrolog se t‚to z sady dr§el. Z mØrem tedy nebyl sbØr z sluh a jejich vtes n¡ do pamØti dØjin, ani vyzn n¡ osobn¡ nesm¡rn‚ £cty k ŸlovØku nejen obdivovan‚mu, ale mnohìm srdc¡m bl¡zk‚mu, nìbr§ jen a pouze vØcnØ odpovØdnì pohled na pý¡liç brzo ukonŸenì bØh §ivota ŸlovØka, jeho§ jm‚no se vìraznØ zapsalo do dØjin naçeho n roda.

prof. dr. Jiý¡ H jek, DrSc

mluvŸ¡ Charty 77

Tento nekrolog vypracoval kolektiv pý tel a § k… zesnul‚ho filosofa, jeho autenticitu jako nekrologu Charty 77 potvrdil svìm podpisem mluvŸ¡ Charty 77 prof. dr. Jiý¡ H jek.

býezen 1977