Charta 77

Dokument Ÿ. 12

éstava ¬SSR zaruŸuje ve sv‚m Ÿl nku 28 "vçem obŸan…m svobodu projevu ve vçech oborech §ivota spoleŸnosti, zejm‚na tak‚ svobodu slova a tisku".

¬asto svoboda projevu slovem i tiskem samozýejmØ zahrnuje i svobodu projevu liter rn¡ho a vØdeck‚ho. V t‚m§e smyslu hovoý¡ tak‚ mezin rodn¡ konvence o zachov n¡ lidskìch pr v, pýijat vØtçinou Ÿlen… OSN a ratifikov na i vl dou ¬SSR. Se vçemi tØmito z rukami svobody projevu, vŸetnØ jejich dalç¡ch £stavn¡ch upýesnØn¡ a podm¡nek je vçak v rozporu administrativn¡ diskriminaŸn¡ a represivn¡ praxe, uplatåovan dnes v…Ÿi Ÿesk‚ literatuýe.

Stav souŸasn‚ho Ÿesk‚ho liter rn¡ho §ivota je vìsledkem mocensky motivovan‚ho £tlaku, kterì vede k rozvratu a p…sob¡ nedoz¡rn‚ çkody. V naçich novodobìch dØjin ch bychom marnØ hledali delç¡ Ÿasov‚ £dob¡, kdy bylo mocenskìmi prostýedky znemo§nØno tak velk‚mu poŸtu spisovatel… publikovat, jako je tomu u n s po r. 1969. Svaz Ÿeskìch spisovatel…, kterì se ustavil na sjezdu v Ÿervnu 1968, mØl t‚mØý 4OO Ÿlen…. Po jeho £stýedn¡m rozpuçtØn¡ vznikl novì Svaz, kterì mØl zpoŸ tku pouhìch 4O - 5O Ÿlen…. Tento poŸet vzrostl podle ofici ln¡ch £daj… do letoçn¡ho sjezdu za 164 Ÿlen…, proçlìch provØrkovìm s¡tem dneçn¡ch politickìch kriteri¡. Pýitom ovçem jedinØ Ÿlenstv¡ ve Svazu poskytuje spisovatel…m mo§nost norm ln¡ pr ce, publikov n¡ v Ÿasopisech a nakladatelstv¡ch, studijn¡ch cest do ciziny atd., nemluvØ o stipendi¡ch, cen ch, podpor ch a dokonce bØ§nìch soci ln¡ch vymo§enostech, na nØ§ m pr vo ka§dì pracuj¡c¡. Toto favorizov n¡ ofici ln¡ch spisovatel…, jeho§ vìsledkem nen¡ ani zdaleka tak Ÿasto vyhlaçov ny rozkvØt souŸasn‚ literatury, nìbr§ naopak jej¡ £padek, pýizn vanì obŸas i ofici lnØ, je rubem rozs hl‚ diskriminace ostatn¡ch spisovatel…, pýedstavuj¡c¡ch vØtçinu n rodn¡ spisovatelsk‚ obce a jej¡ umØlecky daleko vìznamnØjç¡ Ÿ st. Tito spisovatel‚ nejen , §e jsou zbaveni mo§nosti publikace pý¡padnØ jin‚ pr ce ve svìch oborech, ale jsou tak‚ z mØrnØ vytlaŸov ni do profes¡, naprosto neodpov¡daj¡c¡ch jejich kvalifikaci, bez ohledu na to, §e se tak potlaŸuje duchovnØ tv…rŸ¡ potenci l n roda.

Ze spisovatel…, posti§enìch touto vçeobecnou diskriminac¡, byli dva ve vØzen¡ do ledna, jeden je uvØznØn od loåsk‚ho býezna, nØkolik dalç¡ch se po vØznØn¡ vzpamatov v . Asi 90 spisovatel… r…znìch generac¡, p¡ç¡c¡ch a publikuj¡c¡ch Ÿesky, je vyýazeno z n rodn¡ literatury jen proto, §e §ij¡ v zahraniŸ¡. Asi patn ct nepublikuj¡c¡ch, nebo jen uk zkovØ publikuj¡c¡ch autor… (Adolf Branald. Duçan Hamç¡k, Miroslav Holub, Jarom¡r Hoýec, Bohumil Hrabal, KvØtoslav Chvat¡k, Ivan Ký¡§, J.R. Piek, Karel Pt Ÿn¡k, Jiý¡ æotola, Jana ætroblov , Jan Werich aj.) prohl silo sice v souvislosti s Chartou loajalitu souŸasn‚ politick‚ praxi, z toho nØkteý¡ u§ ponØkolik t‚, ale i tak z…st v faktem, §e uplynulìch sedm let nemohli publikovat.

KromØ tØchto autor…, kterìch je £hrnem nØco pýes sto, je r…znìm zp…sobem posti§eno dalç¡ch 130 , je§ uv d¡me v pý¡loze. Jde tedy celkem asi o 230 spisovatel…, nØkter‚ dalç¡ beletristy, pýekladatele, textaýe, autory recenz¡ a kritickìch esej… jmenovitØ neuv d¡me proto, §e bychom t¡m mohli s nejvØtç¡ pravdØpodobnost¡ jejich obŸanskou a soci ln¡ situaci jeçtØ zhorçit. Celkem jde asi o 350 a§ 400 autor…, kteý¡ u n s nemohou vych zet, a to poŸ¡t me jen autory p¡ç¡c¡ Ÿesky a pýedevç¡m pra§sk‚, neboœ okolnosti nedovoluj¡ sezn mit se bl¡§e s autorskìmi skupinami mimopra§skìmi.

Pýipojenì seznam zahrnuje autory posti§en‚ exkomunikac¡ £plnou nebo jen Ÿ steŸnou napý. Ÿasto tak, §e smØj¡ vyd vat pouze pýeklady Ÿi pr ce pro dØti, nebo - jako v pý¡padØ Jaroslava Seiferta Ÿi Vladim¡ra Holana - jen reedice dØl zn mìch, ne vçak u§ sb¡rky vznikl‚ v posledn¡ch letech. Na druh‚ stranØ existuj¡ i autoýi, kteý¡ nejen §e nesmØj¡ publikovat v…bec, ale jim§ bylo represivnØ suspendov no i cel‚ jejich dosavadn¡ d¡lo, nØkdy i celo§ivotn¡ a velmi rozs hl‚, veçker jejich tvorba byla vylouŸena z kulturn¡ho obØhu, vyýazena z veýejnìch knihoven a nesm¡ se ani z Ÿ sti znova pýetiskovat. Takovìch autor… je kolem pades ti, jsou mezi nimi b sn¡ci, romanopisci, dramatikov‚, kritikov‚, liter rn¡ vØdci, ale tak‚ historici, sociologov‚, filosofov‚. Postupuje se jako kdyby v…bec nikdy ne§ili, jsou doslova za§iva pohýbeni. NesmØj¡ se kulturn¡ho §ivota z£Ÿastnit ani jako pýekladatel‚, editoýi, nebo vydavatel‚ liter rn¡ch dokument… z minulìch stolet¡. Jejich jm‚na se neznØj¡ objevit v tisku ani pod Ÿarou, v odkazech nebo bibliografi¡ch. Do z kazu je Ÿasto zahrnuta i veçker literatura o nich, tak§e se kni§n¡ preskripce prakticky vztahuje na tis¡ce dØl a podoba a r z n rodn¡ kultury jsou tak ve sv‚m celku zmrzaŸeny.

Tato diskriminace vØtçiny Ÿeskìch spisovatel… a proskripce jejich dØl je v mnoha pý¡padech prov zena trvalou kampan¡ veýejnìch sdØlovac¡ch prostýedk…, tisku, rozhlasu i televize, ve kterìch je ýada spisovatel… soustavnØ sni§ov na, ur §ena, pomlouv na a vystavena osobn¡m çtvanic¡m, ani§ mØla mo§nost h jit svoji umØleckou, lidskou a obŸanskou Ÿest.

Seznam diskriminovanìch autor…, pýipojenì k tomuto dokumentu, je vìsledkem pouh‚ho liter rnØ kritick‚ho konstatov n¡ a bibliografick‚ pr ce. Nen¡ to tedy seznam autor… vØdomØ takto sdru§enìch a neusiluje ani o £plnost, chce pouze upozornit konkr‚tnØ na stav Ÿesk‚ literatury a za pochybnou hodnotu ofici ln¡ch dokument…, zamlŸuj¡c¡ch existenci vØtçiny Ÿeskìch spisovatel… a jejich tvorbu, kter zde pýes vçechnu diskriminaci je a pýes vçechna ofici ln¡ prohl çen¡ §ije i Ÿten ýsky, byœ jakkoli omezenØ.

Ofici ln¡ publicistika s oblibou uv d¡ poŸty p…vodn¡ch beletristickìch novinek jako doklad rozmachu ofici ln¡ Ÿ sti Ÿesk‚ literatury. Je samozýejmØ problematick‚ mØýit hodnotu umØleck‚ tvorby kvantitativn¡mi ukazateli, ale i zde by srovn n¡ napý. s obdob¡m 1964 a§ 1969 vyznØlo zcela v neprospØch ofici ln¡ argumentace. Tak kupý¡kladu v pýipomenut‚m obdob¡ 1964 a§ 1969 vyçlo 1150 Ÿeskìch novinek, tj. v pr…mØru 190 knih roŸnØ, zat¡mco v letech 1971 a§ 1976 vyçlo pouze 859 novinek, tj. pr…mØrnØ 143 knih roŸnØ. KromØ tohoto poklesu kvantitativn¡ho by se dal z roveå dolo§it pokles kvalitativn¡.

JeçtØ zýetelnØji se tento pokles jev¡ v oblasti periodik. Z kaz vyd v n¡ prac¡ vØtçiny Ÿeskìch spisovatel… byl prov zen z kazem vçech Ÿasopis… vØnovanìch literatuýe a umØn¡. Koncem çedes tìch let vych zela ýada liter rn¡ch nebo k literatuýe se £zce vztahuj¡c¡ch tìden¡k…, Ÿtrn ctiden¡k…, mØs¡Ÿn¡k…, Ÿtvrtletn¡k… (Liter rn¡ noviny, pozdØji Listy,Plamen, Host do domu, ¬ervenì kvØt, Dialog, Arch, Tv ý, Orientace, Seçity, Divadlo, Divadeln¡ noviny, Impuls, Analogon, Divok‚ v¡no, DØjiny a souŸasnost, Kni§n¡ kultura, Universum apod.). Celkovì n klad tvoýil podle odhadu pýes 4OO.OOO vìtisk…. Dnes existuje v oblasti literatury jedinì mØs¡Ÿn¡k s minim ln¡m n kladem.

Seznam, kterì prov z¡ tento dokument, by bylo mo§no doplnit obdobnìm seznamem autor… slovenskìch, jak o tom svØdŸ¡ pozoruhodnì Ÿin Hany Ponick‚, jej¡ neproslovenì diskusn¡ pý¡spØvek na letoçn¡m sjezdu Svazu slovenskìch spisovatel…. Ze slovenskìch autor…, beletrist…, pýekladatel…, kritik… a esejist…, kter Ponick uv d¡ jako vylouŸen‚ z veýejn‚ho liter rn¡ho §ivota, zmiåme aspoå tato jm‚na: Frantiçek AndraçŸ¡k, Jozef B§och, Fedor C dra, Michal C fri, Soåa ¬echov , Ladislav Dobos, Milan Hamada, Pavol Hr z, Miroslav Hysko, Zora Jesensk , Ivan KadleŸ¡k, Jan Kalina, Agneça Kalinov , Roman Kalistì, Peter Karvaç, Miroslav Kusì, Albert MarenŸin, ætefan MarenŸin, ætefan MoravŸ¡k, Zlata Solivajsov , Juraj æpitzer, Ctibor æt¡tnickì, Dominik Tatarka, Ladislav Tazkì, Julius VanoviŸ, Tom ç Winkler atd.

Vçechny tyto otýesn‚ skuteŸnosti nepostihuj¡ ovçem pouze £zkou obec spisovatelskou, nejsou pouze stavovskìm probl‚mem, neboœ ot zky svobody a dosahu psan‚ho slova se dotìkaj¡ veçker‚ho obyvatelstva a ýady jeho z kladn¡ch pr v, zejm‚na vçak pr va na svobodnì pý¡stup k informac¡m a svobodnì rozvoj osobnosti.

Vyhl çka Ÿ. 120 /76 Sb. zveýejåuj¡c¡ pakty OSN, ke kterìm pýistoupila ¬SSR v r. 1975, pr vnØ upravuje ot zky, kterìch jsme si zat¡m vçimli, takto: V Paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech v preambuli ve formulaci o "svobodØ od strachu", d le v Ÿ sti II, Ÿl nku 2, par.3a, b , pokud jde o veýejnou difanace autor… a vyznavaŸ… literatury, kter pr vØ neodpov¡d vkusu moment ln¡ch administr tor…, v Ÿl. 17 , par. 1.,kde je ýeŸ o tom, §e "Nikdo nesm¡ bìt vystaven sv‚voln‚mu a protipr vn¡mu zasahov n¡ do soukrom‚ho §ivota, do rodiny, domova nebo korespondence a ani protipr vn¡m £tok…m na svou Ÿest a povØst".D le v Ÿl. 18, par. l, deklaruj¡c¡m "pr vo na svobodu myçlen¡, svØdom¡ a n bo§enstv¡", Ÿl. 19, par. 2, kde se deklaruje, §e ka§dì m pr vo na svobodu projevu, toto pr vo zahrnuje "svobodu vyhled vat, pýij¡mat a rozçiýovat informace a myçlenky vçeho druhu, bez ohledu na hranice, aœ £stnØ, p¡semnØ nebo tiskem, prostýednictv¡m umØn¡ nebo jakìmikoli jinìmi prostýedky podle vlastn¡ volby". A koneŸnØ v Ÿl. 22, par. l: "Ka§dì m pr vo zakl dat na ochranu svìch z jm… odborov‚ organizace a pýistupovat k nim".

Mezin rodn¡ Pakt o hospod ýskìch , soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech ztv råuje pr vn¡ aspekt naç¡ problematiky pýedevç¡m v bodech:

¬ st III, Ÿl. 6, par. l a 2, kde je ýeŸ o "Pr vo ka§d‚ho na pý¡le§itost vydØl vat si na §ivobyt¡ prac¡, kterou si svobodnØ vybere nebo pýijme" a o "pln‚ produktivn¡ zamØstnanosti" jednotlivce v tomto smØru. ¬l. 13 tohoto Paktu v par. l hovoý¡ o pr vu na vzdØl n¡. Je samozýejm‚, §e se mus¡ dotìkat i specifick‚ho vzdØl n¡ liter rn¡ho a vzdØl v n¡ literaturou.

¬l. 15 stanov¡:

l) St ty, smluvn¡ strany Paktu, uzn vaj¡ pr vo ka§d‚ho:

a) £Ÿastnit se kulturn¡ho §ivota

b) u§¡vat plod… vØdeck‚ho pokroku a jeho vyu§it¡

c) m¡t prospØch z ochrany mor ln¡ch a materi ln¡ch z jm…, kter‚ vyplìvaj¡ z jeho vØdeck‚, liter rn¡ nebo umØleck‚ tvorby.

2) Opatýen¡, kter maj¡ bìt uŸinØna st ty, smluvn¡mi stranami Paktu k dosa§en¡ pln‚ho uskuteŸnØn¡ tohoto pr va, maj¡ zahrnovat i ta opatýen¡, je§ jsou nutn pro zachov n¡, rozvoj a ç¡ýen¡ vØdy a kultury.

3) St ty, smluvn¡ strany Paktu, se zavazuj¡ respektovat svobodu, nezbytnou pro vØdeckì vìzkum a tv…rŸ¡ Ÿinnost."

Jak je zýejm‚ z toho, co bylo uvedeno, ýada z kladn¡ch pr v naçich spisovatel… a jejich Ÿten ý…, tak jak vyplìvaj¡ z naç¡ £stavy a z pýijatìch mezin rodn¡ch pakt…, nen¡ dodr§ov no nebo je poruçov no do t‚ m¡ry, §e je trvale znemo§åov n norm ln¡ §ivot v t‚to oblasti se vçemi d…sledky, kter‚ z toho plynou. N prava tohoto stavu je mo§n jedinØ plnìm uplatåov n¡m zm¡nØnìch Pakt…, kter‚ se vyhl çkou Ÿ. 120/76 staly souŸ st¡ naçeho pr vn¡ho ý du. Teprve potom budou vytvoýeny z kladn¡ podm¡nky pro norm ln¡ pr ci a rozvoj naç¡ literatury tak, aby hr la znovu, veýejnØ , v pln‚ m¡ýe tu £lohu, kterou m¡vala dosud v§dy v rozhoduj¡c¡ch chv¡l¡ch naç¡ historie.

V Praze, dne 30. Ÿervna 1977

prof. Dr. Jiý¡ H jek, DrSc

mluvŸ¡ Charty 77

Zasl no: Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ¬SSR

Feder ln¡ vl dØ ¬SSR

éV N rodn¡ fronty ¬SSR

Na vØdom¡: ¬TK

Pý¡loha

-------

Hana BØlohradsk Milan Jungmann Jaroslav Opavskì

Bohuslav Bla§ek Emil Juliç Frantiçek Pavl¡Ÿek

Egon Bondy Pavel Jir Ÿek Karel Pecka

Jiý¡ Brabec Petr Kabeç Tom ç PØknì

Vratislav Brabenec VØra Kol bov Jiý¡ PlaŸek

Josef Brukner ZdenØk Kalista Dalibor Plichta

Stanislav Bud¡n Eva Kant…rkov ZdenØk Pochop

Jindýich ¬ernì Vaçek K åa Jindýich Proch zka

V clav ¬ernì Svatopluk Kar sek Petr Pujman

Miroslav ¬ervenka Vladim¡r Karfl¡k Jaroslav Put¡k

Lum¡r ¬ivrnì Frantiçek Kautmann ZdenØk Rotrekl

Jiý¡ Dan¡Ÿek Karel Kyncl Jaroslav Seifert

Jiý¡ Dienstbier Mojm¡r Kl nskì Karol Sidon

Bohumil Dole§eal Alexandr Kliment Jan Sk cel

Ladislav Dvorskì Ivan Kl¡ma Jindýiçka Smetanov

Stanislav Dvorskì Helena Kl¡mov Milan Smol¡k

Ladislav Dvoý k Milan Kn¡§ k Karel Soukup

Vratislav Effenberger Pavel Kohout Andrej StankoviŸ

Karel Eichler Jiý¡ Kol ý Jiý¡ Str nskì

Miloç Fiala Jan Kopeckì VØra Stiborov

Herm¡na Frankov Petr Kopta Milan Suchomel

Bedýich FuŸ¡k Josef Kostohryz Oleg Sus

V¡tØzslav Gardavskì Karel Kostroun Karel æiktanc

Bohumila Grogerov ZdenØk Ko§n¡n Vladim¡r ækutina

Jiý¡ Gruça Oldýich Kr l Karel ætindl

Aleç Haman Karel Kraus VØra æœov¡Ÿkov

Jiý¡ Hanzelka Jiý¡ KubØna Pavel ævanda

Jiýina Haukov Oldýich Kryçtofek Josef Topol

V clav Havel Ivan Kub¡Ÿek Jan Trefulka

Jiý¡ Hajda Milan Kundera Milan Uhde

ZbynØk Hejda Pavel Landovskì ZdenØk Urb nek

ZbynØk Hendrych Vladim¡r L‚bl Miloç Vac¡k

Josef Hirçal Jiý¡ Lederer Ludv¡k Vacul¡k

Vladim¡r Holan ZdenØk Lorenc Rostislav Valuçek

Miroslav Holman Jan Lopatka ZdenØk Vaç¡Ÿek

Jindýich Chalupeckì Sergej Machonin Jan Vladislav

Petr Chudo§ilov Emanuel Mendler Josef Vohryzek

Milan JankoviŸ Jan Mareç Vladim¡r Vokolek

Filip J nskì Jelena Maç¡nov Frantiçek Vrba

Pavel J nskì Frantiçek D. Merth Ivan Wernisch

Anton¡n Jel¡nek Petr Mikeç Pavel Zaj¡Ÿek

Ivan Jirous Oldýich Mikul çek Miroslav Zikmund

VØra Jirousov Anton¡n Mokrejç Vladim¡r Vondra

Ladislav Nov k

Bohumil Nuska