Jiý¡ Lederer p¡çe svìm pý tel…m

-------------------------------

20.10.1980

Proto§e prvn¡ tìdny m‚ho pobytu v cizinØ vyvol vaj¡ ot zky mìch pý tel, p¡çu tyto ý dky.

Kdy§ jsem se vr til v lednu 80 z vØzen¡, §ena i r…zn¡ pý tel‚ mi ý¡kali, §e mØ pozval do NSR pýedseda SPD W. Brandt. Proto jsem mu tak‚ hned napsal. Potom jsem mu psal jeçtØ jednou. Nikdy jsem nedostal ani p¡semnou, ani £stn¡ odpovØÔ. ü¡k m to proto, §e jsem od zaŸ tku bral to Brandtovo pozv n¡ jako propagaŸn¡ trik pý tel. Myslel jsem si - budi§.

NØkolikr t jsem hovoýil se z stupci z padonØmeck‚ho velvyslanectv¡. Nikdy se o § dn‚m podobn‚m pozv n¡ nezm¡nili. Nav¡c se mØ ptali, zda m m nØkde zajiçtØn pobyt.

SkuteŸn‚ pozv n¡ do NSR jsem mØl jen od pý¡tele LuÔka Pechmana - pozv n¡ pro celou rodinu, a to jak ke stolu i do lo§e, alespoå pro prvn¡ Ÿas, ne§ se nØkde usad¡me. PýirozenØ, §e jsme se §enou takov‚ pozv n¡ s radost¡ pýijali, ý¡kali jsme si, §e alespoå nejedem do nezn ma.

U§ tehdy mØ nØkteý¡ bl¡zc¡ pý tel‚ emigranti varovali, a to p¡semnØ i telefonicky a r…znìmi vzkazy, §e je toti§ politicky ne£nosn‚, zejm‚na pýed z padonØmeckìmi volbami, jezdit k ŸlovØku, kterì politicky stoj¡ proti Brandtovi. Jak to prì bude vypadat, kdy§ mØ zve Brandt a j  pojedu nejdý¡v k Pechmanovi. OdpovØdØl jsem, §e m m rodinu a §e tu rodinu mus¡m nØkde slo§it. ¦e pýece nemohu jet do Bonnu, postavit se tam na n mØst¡ a Ÿekat, a§ mØ vyzvedne W. Brandt... A to jsem ani nedodal, §e nem m ýidiŸskì pr…kaz, §e bychom se pýes celou NSR autem nedostali, proto§e jsme vyj¡§dØli s pr zdnìmi kapsami.

Ji§ do Prahy mi LudØk Pechman vzk zal, §e m m nab¡dku na pr ci od jedn‚ nadace a ta nadace §e mi bude platit 2000 marek mØs¡ŸnØ. Pýi pý¡jezdu mi LudØk uk zal dopis od nadace Adenauer-Stiftung, kter  mi to p¡semnØ potvrzovala - a §e si m m vybrat t‚ma odborn‚ pr ce. OdpovØdØl jsem, §e si mus¡m vçechno jeçtØ promyslet. Z roveå jsem myslel na to, §e týeba dostanu nab¡dku od Ebert-Stiftung, co§ je soci lnØ-demokratick  nadace a mnØ tud¡§ ponØkud bli§ç¡ ne§ nadace kýesœanskodemokratick .

A tak jsme pýijeli k Pechman…m a nastal bl zinec prvn¡ch dn¡ - telefon za telefonem, novin ýi pýij¡§dØli a§ sem do Griesbachu, kousek od rakouskìch hranic. Tisk, rozhlas, televize. St le jsem odpov¡dal stejnØ - to co jsem formuloval p tì den na tiskov‚ konferenci v MnichovØ.

Na t‚to konferenci jsem prohl sil, §e jsem mØl pozv n¡ od rakousk‚, çvìcarsk‚ a francouzsk‚ vl dy. O NSR jsem ýekl: "BØhem m‚ho pobytu ve vØzen¡ byla m  §ena ve styku s nØmeckou ambas dou, kter  ji ujistila, §e nØmeck  hranice je v§dy pro mou rodinu otevýena." O § dn‚m pozv n¡ jsem nemluvil.

D le jsem prohl sil: "Pý¡mo z ¬eskoslovenska jsme jeli do Griesbachu k naçim pý tel…m, k Pechmanovìm. Pý¡jezd do Griesbachu nemØl § dn‚ politick‚, ale ŸistØ osobn¡ d…vody. Mezi zahraniŸn¡mi pý teli byla Pechmanova rodina jedin , kter  n m jeçtØ pýed odjezdem z Prahy nab¡dla novì pýechodnì domov. To je jedinì d…vod, proŸ jsme pýiçli do Doln¡ho Bavorska. - Chceme ps t a chceme sv‚ s¡ly vØnovat propagaci Ÿeskoslovensk‚ kultury... Nechceme se £Ÿastnit vnitropolitickìch boj…. Jsem pýipraven hovoýit s ka§dìm, kdo je pýipraven hovoýit se mnou. To znamen , §e pýedevç¡m teÔ, v dobØ pýedvolebn¡ho boje, se vyhnu ka§d‚mu vmØçov n¡ do stranickopolitickìch z pas…. Je o mnØ zn mo - a prohl sil jsem to tak‚ pýed Ÿeskoslovenskìm soudem - §e jsem stoupencem demokratick‚ho socialismu. To znamen  stoupencem takov‚ho uspoý d n¡ spoleŸnosti, kter  redukuje na minimum soci ln¡ nespravedlnosti a kter  zajiçœuje maximum individu ln¡ch svobod vçem lidem. Kdyby vçak socialismus mØl znamenat takovou spoleŸnost, kter  ekonomicky nefunguje, potom jsem proti socialismu."

Prohl çen¡ na tiskov‚ konferenci jsem uzavýel takto: "OsobnØ chci podØkovat pýedsedovi SPD W. Brandtovi a pýedsedovi SPD B. Kraisk‚mu, kteý¡ projevili mimoý dnì z jem o osud m…j a m‚ rodiny."

Na tiskov‚ konferenci jsem dostal dotaz, zda podep¡çu dohodu s Adenauerovou nadac¡. OdpovØdØl jsem, §e je to dosud jedin  nadace, kter  mi poskytla nab¡dku. Pýijmu-li ji, budu pro ni ps t pr ci o probl‚mu lidskìch pr v ve vìchodn¡ EvropØ, zejm‚na v ¬SSR a Polsku. Zd…raznil jsem, §e jeçtØ nejsem rozhodnut, ale §e sv‚ rozhodnut¡ sdØl¡m bØhem nØkolika dn¡. ProstØ - Ÿekal jsem. üekl jsem si, §e poŸk m do 8. z ý¡ do veŸera - nedostanu-li do t‚ doby nab¡dku jinou, podep¡çu dohodu s Adenaurovou nadac¡.

Dohoda s touto nadac¡ neobsahuje § dn‚ omezuj¡c¡ podm¡nky. Co nap¡çu, to pýijmou pro vnitýn¡ potýebu. Najde.li se nakladatel pro tuto pr ci, m m neomezen  autorsk  pr va.

M‚ rozhodnut¡ o podeps n¡ Adenaurovy nadace uveýejnil ihned tisk. To jsem byl zrovna v MnichovØ u Milana Schulze, kde jsem dosud v§dy sp val. Volal mi novin ý, se kterìm se zn m ze 60. let - novin ý z Mnichova. ¦e se mnou potýebuje okam§itØ mluvit ve velmi d…le§it‚ vØci. Kdy§ pýiçel, sdØlil mi, §e ho pos¡l  tajemn¡k éV SPD, §e je pro mne pýipravena smlouva s Ebartovou nadac¡, §e m  pro mne letenku a §e m m okam§itØ na druhì den odletØt do Bonnu. Nab¡dka znØla na 3 500 tis¡ce marek mØs¡ŸnØ, a to na dobu zcela neomezenou, pozdØji mi bylo sdØleno, §e je to myçleno do konce §ivota, nav¡c jeçtØ bez jakìchkoliv pracovn¡ch povinnost¡.

¦e jsem tuto nab¡dku dostal a§ po zveýejnØn¡ zpr vy, §e podep¡çu dohodu s Adenaurovou nadac¡, mØ rozhnØvalo. Nikoli, §e by byl kdokoli povinen mi cokoli nab¡zet, ale §e jsem nab¡dku dostal a§ po dvan ct‚ hodinØ.

OdpovØdØl jsem, §e nejsem zvyklì mØnit ze dne na den sv‚ rozhodnut¡, §e jsem vŸera ohl sil sv‚ rozhodnut¡ o podeps n¡ dohody s Adenaurovou nadac¡ a §e nyn¡ ji taky podep¡çu.

A nyn¡ zaŸala novin ýova litanie:

§e za touto nab¡dkou stoj¡ H. Wehner,

§e spolupr ce s Adenaurovou nadac¡ je tot‚§ jako spolupr ce s dikt torem Frankem Ÿi Pinochetem

§e podep¡çu-li dohodu s Adenaurovou nadac¡, §e budu nav§dy mrtev, §e budu odeps n a nic mi nepom…§e, a §e co tomu ýekne Rud‚ pr vo...

Nastala velmi napjat  situace - £roky z jeho strany byly ponØkud neomalen‚. VØtçinou jsem mlŸel, co taky ý¡kat v takov‚ situaci. VØdØl jsem, §e m¡t mØs¡ŸnØ o p…l druh‚ho tis¡ce marek v¡c nebo m¡å - to je hergot velkì rozd¡l - a nav¡c §e Adenaurova nadace je nanejvìç na dva roky a Ebertova na neomezenou dobu. Ohled na materi ln¡ z jmy rodiny hovoýil pro pýijet¡ nov‚ nab¡dky, j  jsem pro tu nab¡dku byl a tak‚ jsem to ýekl,jen§e jsem dod val: dohodu s Adenaurovou nadac¡ podep¡çu, nemohu jinak, tak jsem ýekl a tak bude. A znovu krav l, neçlo tedy tolik o to, abych pýijal nab¡dku Ebertovy nadace, ale o to, abych nepodepsal nab¡dku nadace Adenaurovy.

Zmohl jsem se na jednu vØtu: Z druh‚ strany mØ nikdo neagituje, dostal jsem nab¡dku a to je vçe - a tady slyç¡m agitaci na £rovni týeskutØ trapn‚.

Dlouhou tahanici, kter  vlastnØ byla novin ýovìm monologem, uzavýel Milan Schulz: Se sobØ vrozenou jemnost¡ novin ýe vyhodil, proto§e Milanova §ena u§ ten virv l nemohla nervovØ vydr§et.

Dohopdu s Adenaurovou nadac¡ jsem podepsal v Bonnu a na druhì den jsem o setk n¡ s novin ýem, kterì pýinesl nab¡dku Ebertovy nadace, napsal dost dlouze W. Brandtovi. Do tìdne jsem dostal odpovØÔ, pý¡znivou a pozv n¡, §e se sejdeme po volb ch.

Takov  je cel  historie. JeçtØ bych dodal, §e vçechny velk‚ strany maj¡ sv‚ nadace. Soc.dem. Ebertovu, CDU Adenaurovu, CSU Seidlovu. Z tØch tý¡ jsem dostal nejdý¡v nab¡dku od kýesœanskodemokratick‚. NepochybnØ z sluhu na tom m  LudØk Pechman, kterì mi chtØl pro zaŸ tek alespoå nØco zajistit. To mu pýiŸ¡t m k dobr‚mu. Kdy§ jsem podepisoval tuto dohodu s ministrem Hockem, pýedsedou Adenaurovy nadace, prohl sil jsem, §e sv…j podpis d v m jen a jen z pracovn¡ch d…vod….

A teÔ co mi pý tel‚-emigranti /ne vçichni/ vyŸ¡taj¡ a vytìkaj¡: §e jsem sv…j pý¡chod spojil vìluŸnØ s Pechmanem, ¦e jsem podepsal dohodu s kýesœansko demokratickou nadac¡. ¦e se nechci jednoznaŸnØ stranicko-politicky prohl sit. ¦e si hraju na nadstran¡ka. ¦e se zpronevØýuji sv‚ roli, kterou mi osud urŸil...

Trochu s t¡m vç¡m souvis¡ chov n¡ Rowolthova nakladatelstv¡, kter‚ vydalo m‚ ¬esk‚ rozhovory. Pý tel‚ je po§ dali, aby mØ pozvali na kni§n¡ veletrh do Frankfurtu a uspoý dali se mnou tiskovou besedu. OdpovØdØli p ni nakladatel‚ - mlŸen¡m. A i kdy§ vidØli, §e jsem na veletrh pýijel za vlastn¡ pen¡ze, nevyhledali mne. ChtØl jsem jim pýi jedn n¡ nab¡dnout dvØ kn¡§ky: 1. M‚ Polsko, 2. Sedmdes t  l‚ta v ¬SSR... Nakonec jsem tyto kn¡§ky prodal odbor ýsk‚mu nakladatelstv¡ za pý¡znivìch podm¡nek. Kdy§ kni§n¡ veletrh skonŸil, v Praze zn mì redaktor Riese napsal do Frankfurter Allgemeine ostrou kritiku Rohwoltova nakladatelstv¡ za jedn n¡ v…Ÿi mnØ. Teprve tehdy mi pan nakladatel poslal dlouhì dopis, v nØm§ vysvØtluje sv‚ chov n¡. Mnoho jsem se toho nedozvØdØl. PodØkoval jsem za dopis a dodal: çkoda...

A hodnØ s t¡m souvis¡ m‚ v¡deåsk‚ pý¡hody. Pýed odjezdem bylo dohodnuto, §e rakouskì Solidaritats Komit‚ uspoý d  se mnou tiskovou konferenci. Jen§e... Sudetendeutsche Zeitung zveýejnily zpr vu o nØjak‚m projevu LuÔka Pechmana, v nØm§ citoval m…j n zor na souŸasnou politiku uvolåov n¡. A to staŸilo, §e prostØ tento vìbor, kterì udØlal mnoho dobr‚ho v m‚m pý¡padØ i v jinìch, odm¡tl tiskovou konferenci uspoý dat a ani se se mnou neseçel. Kdo se mnou mluvit nechce, s t¡m mluvit nemohu. Nejsem pojiçœov k, kterì vleze oknem tam, odkud ho vyhodili dveými... Pot‚ mØ vçak pýijal kancl‚ý Kreisky, hovoýili jsme p…l hodiny. K situaci v EvropØ zejm‚na z hlediska naçich z jm…, z hlediska boje za naçi nez vislost a vnitýn¡ svobodu, znaŸnØ realisticky, to znamen  a§ skepticky. Ale podaýilo se d t do pohybu jednu d…le§itou vØc: Pýed dvØma roky Socialistick  internacion la pýijala usnesen¡ o uspoý d n¡ mezin rodn¡ho semin ýe k probl‚mu ¬eskoslovenska. Jaksi se na nØj potom zapomnØlo. A teÔ mi to m¡stopýedseda Internacin ly sl¡bil, §e se to naprav¡. To je nemnoho, ale cenn‚.

K tomu vçemu chci jeçtØ dodat: jsem u§ v £stn¡m nebo p¡semn‚m styku se vçemi vìznamnØjç¡mi emigranty - v NØmecku, It lii, Rakousku, æv‚dsku. Francii, USA, KanadØ, ævìcarsku aj. I s polskìmi, Ÿ steŸnØ i ruskìmi.

D le jsem pozv n k rozhovoru k H. Kohlovi a k F.J. Straussovi a taky m m pozv n¡ od gener ln¡ho sekret ýe Svobodnìch demokrat…, jeho§ jm‚no si teÔ nemohu vzpomenout /ta skler¢za/. JeçtØ mØ pozvali nØkteý¡ poslanci /SPD, CDU/. A pokud Ÿas bude a jeçtØ z jem, sejdu se s ka§dìm. Na tiskov‚ konferenci v MnichovØ jsem pravil, §e bych byl ochoten hovoýit i s panem Miesem.

A co kromØ toho vçeho dØl m? Pokud mi vybydou voln‚ hodiny, p¡çu. Napsal jsem tu a tam nØco, zat¡m m lo, pro Svobodnou Evropu. Od listopadu - jak to vypad  - budu na t‚to stanici vypr vØt ka§dì den o sv‚m §ivotØ. Zkr tka u§ pamØtn¡k a tedy pamØti! TeÔ pýipravuji vØtç¡ staœ o Polsku 1980 - jednak pro nØmeck‚ noviny /o to se postar  nakladatel/, jednak pro Listy. M m ps t Ÿl nek o Ÿeskoslovensk‚ kultuýe pro v¡deåskì Tagenbuch /exkomunistickì/. Ale u§ jsem tak‚ napsal pro Welt am Sonntag, tyhle noviny mne po§ daly o §ivotn¡ vyzn n¡. M  to vyj¡t zanedlouho.

... KromØ m‚ho pý telstv¡ s LuÔkem Pechmanem, kter‚ nezmençuje rozd¡lnost v naçem politick‚m naz¡r n¡, kromØ m‚ho podeps n¡ dohody s Adenaurovou nadac¡, vyvol v  tu a tam rozpaky m…j postoj k dosavadn¡ politice uvolåov n¡. V Ÿl nku Helsinky - iluze a deziluze" jsem pro Ÿasopis NØmeck‚ spoleŸnosti pro lidsk  pr va napsal: "... z kladn¡ ot zkou je, jakou politiku uvolåov n¡ dØlat. Bilancujeme-li sedmdes t  l‚ta, mus¡me odpovØdnØ ý¡ci, §e dosud prov dØn  politika uvolåov n¡ nepýinesla ani nejmenç¡ £levu naçim spoluobŸan…m. A to je z roveå doklad krachu dosavadn¡ politiky uvolåov n¡, kter  pýedstavuje £stupky pýed totalitn¡mi re§imy... kter  pýedstavuje ve svìch d…sledc¡ch ekonomick‚ posilov n¡ vojensk‚ho a policejn¡ho potenci lu totalitn¡ch st t… a souŸasn‚ nulov‚ uvolåov n¡ a zlepçen¡ §ivota obyvatel."

Abych nezapomnØl, mnoz¡ mi jeçtØ vyŸ¡tali, §e jsem pýijal pozv n¡ k tiskov‚ konferenci po m‚m pý¡jezdu do organizace Freie Gesellschaft zur Forderung der Frendschaft mit der Volkern der Tschechoslowakei, j¡§ pýedsed  LudØk Pechman. Jeden m…j kamar d svou vìtku doprovodil takovou paralelou: Sluçnì ŸlovØk se m…§e s kurvou vyspat, ale nechod¡ s n¡ na korzo... I tak mo§no! J  jsem ovçem uspoý dal besedu i pro katolick‚ Opus bonum a zase ve V¡dni v klubu Links.

ZakonŸ¡m svìm vyzn n¡m, kter‚ jsem napsal do Welt am Sonntag:

"Stoj¡me a pýemìçl¡me nad t¡m, co jsme v pov leŸn‚m obdob¡ pro§ili. Zamìçl¡me se nad troskami svìch sn….

Nem m pocit, §e jsem se zmØnil. St le nen vid¡m £tlak, utrpen¡, nesvobodu, poni§ov n¡ bli§n¡ch, nen vist a v lku. St le tou§¡m po spravedliv‚m poý dku ve spoleŸnosti, po svobodn‚m lidsk‚m §ivotØ, v nØm§ by ani n rody, ani rasy, ani jednotlivci nebyli ur §eni a poni§ov ni. Dnes u§ v¡m, §e m  touha je nerealizovateln . Nav¡c v¡m, §e cesta, po n¡§ jsme çli, abychom sv‚ sny promØnili ve skuteŸnost, je çpatn . Zavedla n s £plnØ nØkam jinam, na opaŸnou stranu. Proto§e naçe sny se spojily s temnìmi silami £tlaku.

Jeden z nejvØtç¡ch Ÿeskìch umØlc… 20. stolet¡, Jan Werich, ý¡k val, §e z pas s lidskou blbost¡ je vØŸnì, §e se tento z pas nikdy ned  vyhr t, pýesto se jej vçak nikdy nesm¡me vzd t. A stejnØ tak nelze vzd t z pas o lidskou spravedlnost, o svobodu, o nez vislost n rod… i jedinc…. Nejsem pesimistou, nejsem ani optimistou, nem m tyto extr‚mn¡ postoje v l sce. Sna§¡m se bìt realistou, kterì s otevýenìma oŸima patý¡, jak‚ jsou vztahy mezi lidmi, jak vypad  svØt a jeho bolesti, jakì osud pro§¡vala a pro§¡v  ve vesm¡ru naçe planeta.

Týeba§e nen¡ nadØje, §e vyhrajeme sv…j z pas o spravedlnost a svobodu, v z pase pokraŸujeme. V tom pr vØ tkv¡ m…j "optimismus" v pýesvØdŸen¡, §e pokud vçem lidem nezkornatØly duçe, dokud si uchov vaj¡ alespoå nØkteý¡ svا¡ srdce, dokud si alespoå mençina z nich uvØdomuje soun le§itost s ostatn¡mi lidmi, dokud se n m vçem jeçtØ neunavila v…le, potud to jeçtØ nen¡ tak zl‚, potud to jeçtØ s lidskìm rodem nen¡ zcela beznadØjn‚.

O naçich spoleŸnìch zkuçenostech a pro§itc¡ch, o naçich bolestech i nadØj¡ch chci hovoýit ke vçem - k mladìm i starìm, k §en m i mu§…m, ke vçem demokrat…m - "soci ln¡m", "kýesœanskìm", "svobodnìm", ke vçem. Nikoliv proto, abychom se pýedv dØli nebo abychom naý¡kali, ale jen proto, aby si vçichni demokrat‚ na naçich poznatc¡ch ovØýovali, co je týeba dØlat, aby demokracie nezkom¡rala, aby se neust le renovovala na vyçç¡ £rovni, aby se prohlubovala ve vçech sf‚r ch spoleŸensk‚ho §ivota - ta demokracie, kter  je sice nejhorç¡m ze vçech zý¡zen¡, ale dosud lid‚ nic lepç¡ho a lidçtØjç¡ho nevymysleli a - podle m‚ho soudu - nikdy nevymysl¡. Chci proto hovoýit z ka§d‚ demokratick‚ tribuny, kterou mi kdokoli nab¡dne.

A i kdy§ v¡m, §e integr ln¡ souŸ st¡ demokracie jsou politick‚ strany a §e tud¡§ k n¡ zcela organicky patý¡ z pas mezi stranami, chci si uchovat naprostou nez vislost na nich, proto§e budu v zemi, kter  mi sice nab¡dla novì domov, ale kter  nen¡ a nebude nikdy mou vlast¡. Mou rodnou vlast¡ je a z…stane ¬eskoslovensko. Mou obŸanskou vlast¡ je cel  Evropa. A mou lidskou vlast¡ je planeta ZemØ.

Netaj¡m pýed nikìm, §e se hl s¡m k demokratick‚mu socialismu, tedy k ide l…m sv‚ho ml d¡, kter‚ nechci a nemohu opustit snad jen proto, §e ve jm‚nu socialismu musela m  zemØ v pov leŸn‚m obdob¡ tolik vytrpØt. Hl s¡m se k demokratick‚mu socialismu i pýesto, §e vyvol v  tolik r…znìch pýedstav a pochybnost¡...

NØkdo mØ m…§e oznaŸit za idealistu nebo dokonce za naivku. Zvykl jsem si. "Bìval" jsem u§ anarchistou, trockistou, bolçevikem, zr dcem dØlnick‚ tý¡dy, bur§oazn¡m nacionalistou, pravicovìm oportunistou, ztroskotancem, odpadl¡kem, dokonce i çpi¢nem a co j  v¡m Ÿ¡m vç¡m. Bìvaly doby, kdy mne podobn‚ zn mkov n¡ mrzelo a i zneklidåovalo. Ale to vçechno pýeçlo a d vno pýebolelo. Pro sv‚ chov n¡ a pro sv‚ Ÿiny za nejvyçç¡ho soudce pova§uj¡ vlastn¡ svØdom¡.

Jiý¡ Lederer