Kraus Pavel:
O zločinech komunizmu
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Kraus Pavel ¦
¦Název:
Vážení občané ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/002 Str.:
001 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 18.05.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
obracíme
se na Vás jménem Klubu angažovaných nestraníků, první
politické opozice
v Československu, založené
v roce 1968,
Konfederace politických
vězňů, sdružující oběti
politických
procesů z
let 1948 -
1989 a Institutu pro
středoevropskou
politiku
a kulturu.
Domníváme
se, stejně jako řada dalších politických hnutí a stran,
že je nezbytně
nutné zaujmout zásadní
stanovisko ke komunismu
jako k
hnutí, které má
na svědomí miliony lidských životů,
zdevastovalo
prakticky jednu třetinu světa a způsobilo nezměrné
utrpení
několika generací, kterým vzalo
všechny lidské ideály a
svobody,
z nichž se občané šťastnější části světa mohou radovat
již od
konce druhé světové války.
Ve východní
Evropě doposud nedošlo
k debolševizaci, obdobné
denacifikaci
poválečného Německa. Na území všech evropských států
působí
reformované strany zločinců, kteří
nejen že nebyli za své
zločiny
potrestáni, ale již teď se připravují na opětné získání
vlivu,
které by mělo být podmíněno tvrdým dopadem následků 40 let
vlády jejich státního totalitarismu. Ve všech
zemích bývalého
komunistického bloku
dochází k projevům
rasové a národní
nesnášenlivosti, živené
pocitem neodčiněných křivd
a
nepotrestaných
zločinů. Nebezpečí fašizujících tendencí při stále
se
zhoršující ekonomické situaci je dnes zcela reálné a politicky
pochopitelné.
Toto nebezpečí je hrozbou pro celý svět, který si
ani
nestačil oddechnout po vybičované
zbrojní horečce. Proto je
nezbytné
vyčíslit škody, vyčíslit oběti na životech, na krajině i
na
duších lidí za uplynulých 40 let komunistické totality a zvůle
u
nás /v SSSR je to 70 let/ a tuto
neblahou kapitolu vývoje
lidstva
uzavřít.
Proto
Klub angažovaných nestraníků, Konfederace politických vězňů
a
Institut pro středoevropskou politiku
a kulturu uspořádaly ve
dnech 23.-24.2.1991 ve Valdštějnském paláci v
Praze přípravný
seminář
stálé mezinárodní konference za účasti zahraničních hostů
z USA,
Francie, Kanady, SRN, Bulharska a Polska, de byly ustaveny
pracovní sekce
v oborech práva,
filosofie, politologie,
psychologie,
ekonomie, historie a školství, které mají za úkol
soustředit veškerou
možnou dokumentaci a
vypracovat rozbory
působení komunistické ideologie na jednotlivé
oblasti života
společnosti.
Tento seminář rovněž rozhodl o tom, že první řádné
zasedání stálé
mezinárodní konference o
zločinech komunismu
proběhne
ve dnech 5.-6. října 1991 v Praze.
Pro potřeby
této konference jsou
ze všech států, které byly
komunistickými
režimy ovládány, soustřeďovány údaje o počtu obětí
na životech,
o počtu uvězněných, o škodách na
národním
hospodářství i
o morálních a
kulturních ztrátách, které má v
jednotlivých
zemích komunismus na svědomí.
Obracíme se proto na
širokou
veřejnost v ČSFR i v zahraničí s žádostí o spolupráci při
vyhledávání důkazných
materiálů. Uvítáme i
svědecké výpovědi
občanů
o konkrétních zločinech.
Pro
význam i naplnění smyslu této akce mezinárodního dosahu je
zajišťována účast význačných osobností, které se
ke komunismu
stavěly jednoznačně a které svou
účastí zvýrazní význam
konference.
V této souvislosti byla již zaslána více jak stovka
vyzývacích
dopisů zainteresovaným osobnostem a
institucím doma i
v
zahraničí. V současné době již
účast přislíbil profesor Roger
Scruton
z Anglie. Mezi pozvanými ze zahraničí
jsou m.j. Evropský
parlament, EUREG
(SRN), Rada svobodného Československa
(USA),Československá
asociace v Kanadě, Sokolská župa australská,
Amnesty international (Rakousko, SRN, Švýcarsko, Lucembursko,
Belgie), Redakce
"ABN
Correspondence" Mnichov (SRN),
Československé OF
Mnichov (SRN), RUCH
Kyjev (Ukrajina-SSSR),
Demokratická
Unie (Polsko), p.Benjamin Kuras (Anglie) a další.
V
současnosti se pracovní sekce stálé
mezinárodní konference o
zločinech
komunismu zabývají řešením těchto hlavních námětů :
-
Sovětský svaz, jeho impérium
a nové metody jeho mocenského
ovládání,
především východní a střední Evropy
-
ochrana národnostních menšin a obnova jejich práv jako důležitý
krok k
překonání komunistické totality
-
důsledné zhodnocení komunismu a jeho
systému mocenského
ovládání
společnosti, co z tohoto systému dodnes zůstává a v jaké
podobě
-
srovnání nacistického a komunistického systému moci a řešení
otázky, zda může
být denacifikace vzorem pro
budoucí program
dekomunizace
-
jaké jsou a budou cesty rozpadu
komunismu, co pro to můžeme
vykonat
-
hlavní zásady programu dekomunizace naší společnosti
-
posouzení otázky ústavnosti
komunistického převratu z 25.února
1948
-
zpracování návrhu novely trestního zákona, která stanoví, že
zákonnou
překážkou, pro kterou nebylo možno postavit před soud
pachatele
trestných činů, byla existenci
článku 4 Ústavy z roku
1960 o
vedoucí úloze KSČ. V souvislosti s tím by byla prodloužena
promlčecí
doba na veškeré trestné činy
-
verifikování výkladem Nejvyššího soudu
zásady, že výkon funkce
poslanců
Národního a později Federálního shromáždění, stejně jako
soudců z
povolání, byl rovněž
zákonnou překážkou trestního
stíhání
ve vztahu k promlčecím lhůtám
-
verifikování výkladem Nejvyššího soudu zásady, že zločiny proti
lidskosti
jsou nepromlčitelné
-
zpracování vzorového návrhu žaloby
na ty trestné činy, které
byly
spáchány v období 1948 - 1989 a
nebyly doposud promlčeny.
Zhlediska
morálního jde obdobně o vypracování návrhu žaloby na
konkrétní
prominenty komunistického režimu i v
případě promlčení
těchto
činů a zveřejnění těchto žalob
-
zpracování "sumáře" všech
trestných činů a
nezákonností,
kterých
se komunistický režim dopouštěl na občanech i institucích
Československa
-
zdokladování : - o persekuci církví
-
o činnosti KGB v Československu od války do
50tých
let
- o
represích skautingu, studentů, 3.odboje
-
činnosti 5.odděl.Ministerstva
obrany a přípravách vojenských
procesů
- činnosti
sovětské komunistické strany
-
pronásledování čsl.letců ze západu a jejich věznění
-
analysování deformací a škod
způsobených ve školství a kultuře
monopolním vnucováním vědeckého
světového názoru
marxismu-leninismu
-
zmapování destrukční činnosti akčních výborů, akčních trojek,
prověrkových
komisí a dalších nezákonných kolektivů
-
analysování škod, vzniklých od r.1948
na osobnosti zhlediska
psychologického, sociálního, etického a zhlediska
samostatného
racionálního
myšlení
-
zdokumentování stalinského modelu ekonomiky a
řízení a jeho
uplanění
v Československu
-
analysování sovětské koloniální
politiky a jí
ovlivňované
politiky
KSČ při výstavbě socialistické "ekonomiky"
-
posouzení odrazu vojenské
priority při budování
mocenského
politicko-ekonomického
systému v komunistickém bloku
-
analýsa specifického dopadu vlivu
KSČ na rozklad ekonomiky v
kontextu
působení na význačné kvality života
-
posouzení komunismu jako bariéry ekonomické a spolupráce se
světově
vyspělými zeměmi
-
pomíjení lidských, ekologických a
sociálních činitelů v údobí
komunistické
totality
-
analýsa příčin úpadku čs.ekonomiky v komunistickém systému
-
výhledy vyplývající jako
příspěvek pro budoucí
rozvoj,
podmíněný prosperující ekonomikou a úměrný
svobodám, které
společnost
svým občanům umožní.
Vážení
občané,
má-li
mít demokracie v Evropě
budoucnost, musí se bezpodmínečně
vypořádat i
se svojí minulostí.
Jako svět se
vypořádal v
Norimberku s
fašistickou ideologií, chceme
i my obdobným
způsobem, byť jen
na bázi morálního
odsouzení, vypořádat se s
komunismem, který máme,
ať chceme či nechceme, každý trochu v
sobě. Očekáváme proto Vaši podporu a
účinnou pomoc pro práci
jednotlivých sekcí
stálé mezinárodní konference
o zločinech
komunismu.
Výzýváme
proto znovu všechny ty, kteří chtějí
pomoci k osvětlení
naší totalitní
minulosti, aby se
spojili s ústředím
Klubu
angažovaných
nestraníků /KAN/, Štefánikova ul.č.17,
150 00 Praha
5, tel.
02 543 445 nebo písemně na adresu: KAN,
P.O.Box 504, 111
21,
Praha 1.
Finanční příspěvky
ke konání stálé
mezinárodní konference o
zločinech komunismu je možné zasílat na
konto KAN u Komerční
banky v
Praze, č.účtu pro Kčs : 49630 - 011, pro USD : 34833 -
1106553
- 011, pro CHF : 34454 - 1106553 - 011, pro DEM : 34278 -
1106553
- 011 .
Pavel
Kraus, koordinační výbor konference, Praha
V Praze
dne 18.5.1991
K A N
Klub
angažovaných nestraníků, místní klub Praha 10
P.O.
Box 41, 101 00 Praha 10
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Krauz Pavel ¦
¦Název:
O zločinech komunizmu ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/002 Str.:
001 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 18.05.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Klub
angažovaných nestraníků, Konfederace politických vězňů Čs. a
Institut pro středoevropskou politiku a
kulturu uspořádaly ve
dnech
23.2. - 24.2.1991 ve Valdštejnském paláci v Praze přípravný
seminář stálé mezinárodní konference o zločinech
komunismu za
účasti
zahraničních hostů z USA, Francie,
Kanady, SRN, Bulharska
a
Polska, kde byly ustaveny pracovní
sekce v oborech práva,
filozofie, politologie, psychologie,
ekonomie, historie a
školství, které
mají za úkol soustředit veškerou možnou
dokumentaci
a vypracovat rozbory působení
komunistické ideologie
na jednotlivé oblasti života společnosti. Tento
seminář rovněž
rozhodl o
tom, že první
řádné zasedání Stálé
mezinárodní
konference
o zločinech komunismu proběhne ve dnech
5. - 6. října
v
Praze. Účast na této konferenci přislíbil významný politolog
profesor
Roger Scruton z Anglie, mezi pozvanými ze zahraničí jsou
mimo jiné:
Evropský parlament, EUREG
(SRN), Rada svobodného
Československa
(USA), Československá asociace v
Kanadě, Sokolská
župa
australská, Amnesty international (Rakousko, SRN, Švýcarsko,
Lucembursko,
Belgie), redakce "ABN Correspondence" Mnichov (SRN),
RUCH Kyjev
(Ukrajina - SSSR),
Demokratická unie (Polsko),
p.Benjamin
Kuras (Anglie) a další.
V
současnosti se pracovní
sekce zabývají asi
dvaceti pěti
hlavními
náměty, z nichž vyjímáme:
-
Sovětský svaz, jeho impérium
a nové metody jeho mocenského
ovládání,
především východní a střední Evropy
-
ochrana národních menšin a obnova
jejich práv jako důležitý
krok k
překonání komunistické totality
-
srovnání nacistického systému
se systémem komunistickým a
řešení otázky,
zda může být
denacifikace vzorem pro budoucí
program
dekomunizace
-
hlavní zásady programu dekomunizace naší společnosti
-
zpracování návrhu novely trestního zákona, která stanoví, že
zákonnou
překážkou, pro kterou nebylo možné postavit před soud
pachatele
trestných činů, byla existence
článku 4 ústavy ČSSR z
roku
1960 o vedoucí úloze KSČ ve společnosti
-
verifikování výkladem Nejvyššího soudu zásady, že zločiny proti
lidskosti
jsou nepromlčitelné
-
zpracování vzorového návrhu žaloby
na ty trestné činy, které
byly
spáchány v období 1948 až 1989 a nebyly dosud promlčeny
-
zpracování "sumáře" všech
trestných činů a
nezákonností,
kterých
se komunistický režim dopouštěl na občanech i institucích
Československa
-
opomíjení lidských, ekologických a
sociálních činitelů v údobí
komunistické
totality
-
analýza příčin úpadku čs. ekonomiky v
komunistickém systému
Má-li
mít demokracie v Evropě
budoucnost, musí se bezpodmínečně
vypořádat i
se svojí minulostí.
Jako svět se
vypořádal v
Norimberku s
nacistickou ideologií, chceme
i my obdobným
způsobem, byť jen
na bázi morálního
odsouzení, vypořádat se s
komunismem, který máme,
ať chceme či nechceme, každý trochu v
sobě.
Vyvýváme
proto znovu všechny ty, kteří chtějí
pomoci k osvětlení
naší totalitní
minulosti, aby se
spojili s ústředím
Klubu
angažovaných nestraníků (KAN), Štefánikova ul. č. 17,
150 00
Praha
5, tel.: (02) 543 445 nebo písemně na
adresu: KAN, P.O.Box
504.111
21, Praha 1.
Finanční příspěvky
ke konání Stálé
mezinárodní konference o
zločinech komunismu je možné zasílat na konto KAN u
Komerční
banky
v Praze, č. účtu pro Kčs: 49630 - 011, pro USD: 34833 -
1106553
- 011, pro ChF: 34454 - 1106553 - 011, pro DEM: 34278 -
1106553
- 011.
V
Praze: 18.5.1991
Pavel
Kraus, Koordinační výbor konference, Praha
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Dvořák Bohdan ¦
¦Název:
Projev-"Dámy a pánové ..." ¦
¦Zdroj:
NNp Ročník........: 0001/002 Str.: 002 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 23.02.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
žijeme
v zemi, která již více než půl století nepoznala skutečnou
demokracii. Šest let
nacistické okupace a vzápětí
dvaačtyřicet
let komunistické diktatury způsobilo, že
mezi námi žije jen
několik tisíc
lidí, kteří jako
dospělí žili v demokratické
společnosti. Stejně
jako další státy
východní Evropy se tak
dostáváme
do situace, kdy demokracie, teprve zapouštějící první
kořínky,
je ohrožena návratem totality, která v žádném případě
nepozbyla
svoji faktickou moc. Komunisté, věrni
svým dlouhodobým
tradicím ochotně přecházejí do jakési podivné ilegality a ze
svých
pozic sabotují a podminovávají nastupující reformy, přičemž
tuto svoji
partyzánskou válku vedou
často v převlecích
nejrůznějších
stran a organizací. Národ se marně ptá, kdo že to
vlastně
řídí tuto společnost, naše emigrace se vrací do Evropy
bez nás,
znechucena naší apatií
a lhostejností. Sociální
demagogové
se již nedočkavě chystají na příští
parlamentní volby
a nový
únor již se rýsuje v myslích těch, kteří prostě nemohou
být
jiní, než jsou.
Domnívám se, že
tento fenomén je způsoben v první
řadě naší
neschopností vypořádat
se s minulostí zásadně, neschopností
pojmenovat
zločin zločinem, vraždu vraždou. Srovnáme-li způsob,
jakým se
vypořádalo se svou
minulostí nacistické Německo,
ovládané hnědou
diktaturou dvanáct let
a jak se s ní
po
dvaačtyřiceti letech
vyrovnáváme my, dojdeme
k neuvěřitelným
paradoxům.
Představme si, jak na služebnu gestapa přichází dva
buchenwaldští disidenti a
jak s původním osazenstvem začínají
budovat demokratickou policii. Představme si,
že Kruppům a
Thyssenům jsou ponechány jejich továrny, že NSDAP
vyloučí ze
svých
řad čtrnáct nejzkompromitovanějších předáků, aby se vzápětí
přihlásila do parlamentních voleb, představme si,
že do všech
významnějších státních
funkcí jsou jmenováni
SA-mani, kteří
přežili noc
dlouhých nožů. Představme
si, že wehrmacht se
odpolitizoval
tím, že jeho příslušníci museli na rozkaz zahodit
své
nacistické legitimace a že
Erhardtovy ekonomické reformy by
mělo popularizovat Goebbelsovo ministerstvo propagandy. Nechci
ani
rozvádět obdobné situace, aplikované na
území východní zóny,
ačkoliv zhlediska
srovnatelnosti jsou vlastně
použitelnější.
Absurdita
uvedených situací je plně srovnatelná s
dnešním stavem
společnosti u
nás. S tím rozdílem, že
pomlčka mezi slovy
Porýní-Vestfálsko se
odbyla bez parlamentní
krize a Bavoráci
nevyčítali
Hessenským, že je záměrně ukrývají před světem. Nemá
však smysl vršit
absurdity, situace je příliš
vážná. Příklad
poválečného
Německa musí pro nás být inspirací, neboť byl řešením
totožné situace.
Situace, v níž
stejně jako u nás existoval
určitý
podíl viny prakticky na každém žijícím
občanovi, situace,
v
níž kromě odlišitelné míry spoluzodpovědnosti morální a
politické existuje
také jednoznačně zodpovědnost za konkrétní
zločiny. V
křesťanském pojetí lze
jistě odpustit a také až
doposud se většina
úvah odehrávala právě na
bázi odpouštění,
nicméně
i bible odpouští až hříšníku
napravenému a rozhřešení se
dostává
pouze tomu, kdo si své hříchy uvědomuje. To, co se
až
doposud
u nás v této věci udělalo, připomíná mnohem spíše kupčení
se
svatými obrázky či prodávání odpustků, než spravedlnost, po
které
všichni toužíme.
Považuji za zásadní
chybu současné politické
representace, že
tento problém doposud neřešila, ba dokonce
ani nepojmenovala,
přičemž tváří
v tvář skutečnosti, v níž
skuteční zločinci
zůstávají
nepotrestáni, v níž viníci mohou
obviňovat jiné, v níž
čím dál
častěji lidé resignovaně mávají rukou nad nespravedlností
a
nemravností, vzniká základ naší další
mravní Bílé hory. Chtěl
bych citovat
z dopisu Václava Havla prezidentu Gustávu Husákovi z
8.
dubna 1975: "Oč hlubší je
resignace člověka na možnost obecné
nápravy
poměrů a vůbec na všechny nadosobní hodnoty a cíle - tedy
na
možnost působení "ven", o to
víc se jeho energie obrací tam,
kde
se jí kladou relativně nejmenší překážky směrem dovnitř...
Lidé jakoby po
nedávných historických otřesech
a po tom, jaký
systém se v
zemi stabilizoval, ztratili
víru v budoucnost, v
možnost
nápravy obecných věcí, ve smysl boje za pravdu a právo.."
Zdá se
možná nadsazené srovnávat
Československo roku 1975 a roku
1991,
ale já osobně se domnívám, že pokud nedojde velmi rychle ke
zcela konkrétní
definici toho, co
jsme prožili v uplynulých
dvaačtyřiceti letech, nedojde-li k pojmenování věcí
skutečnými
jmény,
zasejeme pocit marnosti a opovržení k politice i v myslích
těch, kteří se
nejvíce zasloužili o pád diktatury. Mladí lidé
musí
znát pravdu a nedozví se ji ani ze starých učebnic dějepisu,
ani od
těch, kteří jim dějiny po celá desetiletí vyprávěli jako
marxisticko-leninský
mýtus permanentní proletářské revoluce.
Mohl
bych ještě dlouho pokračovat ve výčtu důvodů, které vedou
politiky, filozofy
i historiky stejně
jako obyčejné lidi, k
myšlence zúčtovat s
minulostí. Od samého počátku revoluce se
nabízela
jako nejschůdnější myšlenka uspořádat
tribunál, obdobný
jako
byl ten norimberský, který Komunistickou stranu odsoudil
jako
zločineckou organizaci a vynesl
spravedlivý trest nad těmi,
kteří ji
vedli. Stejně tak
od začátku bylo zřejmé, že tato
myšlenka má
základní chybu v
tom, že zde chybí instituce s
dostatečnou
autoritou, která by měla právo soudit
fakticky jednu
čtvrtinu
národa, posoudit spravedlivě vinu
každého jednotlivce a
uzavřít
tak jednu historickou epochu.
Nepominutelná je
i skutečnost, že
norimberský proces vedly
vítězné
mocnosti nad poraženým národem, který
rozpoutal světovou
válku, zatímco v
našem případě jsme nuceni soudit sami
sebe.
Nicméně při vědomí
důležitosti tohoto kroku, jsme
společně s
našimi
přáteli z Konfederace politických
vězňů a později také z
Institutu pro
středoevropskou kulturu a
politiku zvažovali
možnost,
jak dlouho lze odkládat chvíli, kdy ještě bude takové
zhodnocení
provedeno kvalifikovaně a seriózně
a kdy naopak může
toto zhodnocení
provést veřejnost sama,
a to s rizikem, že
narůstající nespokojenosti s rezistencí komunistů všeho druhu
využijí síly
fašizující, či přímo
fašistické. Po dlouhých
debatách
jsme došli ke společnému názoru, že je nemožné uspořádat
tribunál
v takové podobě, jak jej známe z Norimberka, nebo i v
podobě Russelova
tribunálu, ale že
je stejně nemožné přejít
uplynulých dvaačtyřicet let omluvou dvou
příslušníků
pohotovostního pluku na
Letné či nevěrohodnými
frázemi údajně
obrozené Komunistické strany
Československa. Vědomi si
plně
rizika, které
na sebe touto
akcí bereme, rozhodli
jsme se
nakonec, že
chceme alespoň dát
impuls k tomu, aby se touto
otázkou
vůbec někdo začal zabývat, aby bylo zřejmé, že zdaleka ne
všichni občané naší
země jsou ochotni se smířit s
faktickými
výsledky
procesu, zahájeno 17.listopadu 89. Naše dnešní setkání
je
pouze prvním krokem na cestě hledání spravedlnosti.
Chceme přispět
k potvrzení myšlenky,
že demokracie není
bezzásadovost,
že právo a morálka nejsou v této zemi mrtvé pojmy.
Tváři v
tvář naší politické skutečnosti je
zřejmé, že fašistické
a
zločinecké hnutí, kterým komunismus bezesporu je, není ještě
zdaleka u
konce svých sil.
Podlehnout iluzi o
bezmoci a
nenávratnosti
komunismu u nás by byla trestuhodná
nezodpovědnost
vůči
naší budoucnosti. Je naší povinností
nastavit zrcadlo všem,
kteří se ještě
dnes domnívají, že oni na spáchaných zločinech
nenesou žádnou vinu. Teprve poznání umožňuje
odpouštění. Přeji
proto
našemu jednání maximální dělnost a dobré výsledky.
Bohdan
Dvořák - předseda ÚR KAN
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Struska Vladimír ¦
¦Název:
Porovnejme si s minulostí .... ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/002 Str.:
002 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 23.02.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úplný
obsah:
-----------
Porovnejme
si s minulostí výsledky této činnosti: v první
republice
bylo k 1.1.1938 6 168 vězňů a 786
systemizovaných míst
dozorců. Kapacita věznic na celém území
republiky byla 7 391
vězňů.
Z uvedených 6 168 vězňů bylo 22 politických. K.Gottwald
byl
např. odsouzen v roce 1931 na 14 dní
vězení, které odpykával
od 1.10. do 15.10.1931. Za prezidentování téhož Gottwalda
bylo
komunistickou třídní
justicí, kromě stovek
popravených
politických vězňů,
v roce 1952 odsouzeno k
trestu smrti a
popraveno také
11 nejvyšších funkcionářů KSČ. Je třeba
konstatovat, že
takového výkonu nedosáhly
ani všechny
kapitalistické
státy světa dohromady za mnohem delší období. Po
únoru
1948 nastal v číslech a sociálním
složení vězněných osob v
Československu
čilý pohyb.
V roce 1945
bylo vězněno celkem 16 142 osob, v roce
1946 19 210,
v roce
1947 19 117 a k 1.4.1948 20 867 osob.
Přírůstek za květen
262, za
září 577 a prosinec 1 002 osob.
1.
4.1949 22 643 z toho
6 788 politických
1.
4.1950 27 472 9 162 "
15.5.1950 32 638 11 026 "
1.
3.1951 35 957 15 125 "
1.10.1952 40 370 nezjištěno
1.
1.1953 46 021
Na
stavu protistátních vězňů se k 15.5.1950 podíleli muži 85,5%
ženy
11,7 %, mladiství 2,6 %.
Bez zajímavosti není ani sociální složení
politických vězňů k
15.5.1950:
dělníci 4 307, rolníci do 15 ha 776, do 50 ha 174, nad
50
ha 18, úředníci nižší 2 169, vyšší 740, drobní obchodníci a
živnostníci
977, ozbrojené síly 605, továrníci a
podnikatelé 62,
svobodná
povolání 260, duchovní 167, ostatní 771. Nejvíce byla
postižena
tzv. dělnickou pěstí dělnická třída.
S
rostoucím stavem vězňů rostl i
počet dozorců: Svaz vězeňské
stráže
/SVS/ měl v roce 1949 1 474 členů, v roce 1950 1 704, 1953
4 177, 1955
4 560. Většinou se rekrutovali z řad
dělníků. V roce
1953
to bylo 93,16 %, rolníků 1,26 %, úředníků 2,55 % a 3,3 %
ostatní. Přeplnění
vězeňských ústavů je
neúnosné. Na jednoho
vězně připadá 3,2
m čtverečních. V cele o rozměrech
4x4 m je
průměrně
5 vězňů. Polovina vězňů jsou přitom protistátní vězni. V
pracovních
táborech pracovali společně političtí i
kriminální. K
tomu se
vyjadřuje velitel odboru SVS z
28.4.1952: "V táborech VU
Ostrov
jsou dosud vězněni vězni bez ohledu na povahu trestního
činu a délku
trestu. Tento stav vede k tomu,
že někteří méně
nebezpeční zločinci,
zvláště z řad
kriminálních elementů, se
dostávají pod
vliv nejnebezpečnějších státně-bezpečnostních
zločinců.
Tak místo, aby byli tito vězni v
ústavech přivedeni na
správnou cestu
a vrátili se
do společnosti napraveni, zatím
vycházejí
z vězení otráveni jedem protistátní záští, které jim
naočkovali protistátní zločinci-spoluvězni. Rušitele pořádku v
jáchymovských táborech
třeba umístit do
státního vězeňského
ústavu Leopoldov,
aby zde za
podmínek zostřeného vězeňského
režimu
mohli být napraveni."
Soustřeďováním velkého
počtu vězňů v
pracovních táborech a
uzavřených
věznicích, fyzicky namáhavou prací v
prostředí, které
i
skalní přívrženec režimu se zdráhal
nazvat hyienicky způsobilé
a
nedostatečnou lékařskou péčí,
stoupal počet nemocných
a
znepokojivě
se také zvyšoval počet úmrtí vězňů. Nebylo tedy divu,
že
věznice Pankrác se dožadovala v roce 1950 stálého vězeňského
lékaře
s odůvodněním, že "že vězni jsou nedostatečně ošetřováni a
úmrtnost je
značná." Zdravotní klasifikaci vězňů před tím
určovali
příslušníci SVS bez odborné způsobilosti. Od 1.1.1948 do
31.12.1956
zemřelo ve vyšetřovací vazbě 91 mužů a
18 žen, z toho
37
sebevraždou. Od 1.1.1957 do 30.6.1986 to bylo 52 mužů a 7 žen,
z
toho 21 ukončilo svůj život
sebevraždou. Ve výkonu trestu
zemřelo
od 1.1.1948 do 31.12.1956 1 117 mužů a
40 žen, z toho 49
sebevraždou.
Od 1.1.1957 do 30.6.1968 945 mužů
a 25 žen, z toho
103
sebevraždou. Ve výkazech je pouze jedenkrát uvedena správná
příčina
smrti. A to u Bedřicha Wiesnera, který
zemřel 19.11.1949
ve vyšetřovací vazbě v Praze-kde příčina
smrti je uvedena se
vzácnou
pravdivostí: "Ubit při výslechu."
Ve
vězení se rodily a umíraly také
děti. Zaznamenáno je nejméně
pět případů smrti novorozeňat. Příčina
smrti nebyla zjištěna.
Myšlenku
na útěk a naději a na příležitost k němu, chová každý od
okamžiku,
kdy se dostal za mříže. V roce 1949 uprchlo 895 osob, z
toho
295 vyšetřovanců. V roce 1950 404,
z toho 195 politických,
1951
268, z toho 100 politických. Od roku 1948 do roku 1951 se
podařil
útěk 527 vězňům, kteří nebyli dopadeni.
Nemalé
procento represemi postižených
občanů tvořili zamědělci.
Po vyhlášení
programu socializace vesnice
bylo na 2
000
zemědělských
rodin vystěhováno úředním příkazem na vzdálená místa
od domova a
jejich majetek zkonfiskován.
Mimořádně soustředěný
zájem
StB byl věnován důstojníkům ozbrojených složek. K 15.5.1950
bylo už
uvězněno 605 vyšších důstojníků.
Velmi početnou skupinu odsouzenců tvořili
duchovní. K 15.5.1950
bylo
uvězněno 167 kněží nejrozmanitějších
náboženství, mezi nimi
5
biskupů a 5 opatů. Tři kněží
byli popraveni. Stejně jako u
vojáků,
jejich počet v dalších letech stoupal. Obvinění mnohých
kněží znějí neuvěřitelně i pro tuzemce na
všelicos zvyklého:
Zakazoval
věřícím nosit odznak KSČ do kostela, urážel obecního
tajemníka,
rozdával dětem svaté obrázky, umístil obraz prezidenta
na
nevhodném místě, popíral přírodní zákony apod.
V
průřezu společnosti nemohli chybět
také spisovatelé a umělci.
Nebylo lidské
činnosti, která by v kriminále
neměla svoje
zástupce. Nejsmutnější kapitolu tohoto zrůdného období tvoří
lidé odsouzení
k trestu smrti
a popravení. Oficielně
je
zaznamenán
počet popravených osob z politických důvodů od roku
1948 do
1960 číslem 244. Ve stejném období bylo dále popraveno 21
osob podle
retribučního dekretu a
104 osob odsouzených
za
kriminální
trestné činy.
V roce
1949 až 1950 bylo v Čechách a na Moravě
86 věznic. Z toho
v
Praze 6, ve Středočes.kraji 11, Jihočes. 14, Západočes. 5,
Severočes.
18, Východočes. 8, Jihomor.8, Severomor. 16.
Dodnes ještě není
znám počet lidí, kteří byli zastřeleni při
přechodu
hranic. Prozatímní seznam lidí, kteří byli utlučeni v
korekcích
jáchymovských táborů a věznic,
kteří byli umučeni při
výsleších
na StB a kteří zemřeli ve věznicích, činí asi 6
000
jmen.
Z
tohoto krátkého rezymé je nanejvýš
zřejmé, že synonymem jména
komunismus
je násilí a zločin.
Vladimír
Struska - KPV
+------------------------------------------------------------------------------+
¦Autor:
Kučera Rudolf ¦
¦Název:
Vážení přátelé ¦
¦Zdroj:
NNp
Ročník........: 0001/002 Str.:
004 ¦
¦Vyšlo:
01.01.1991 Datum
události: 22.02.1991 Rok: 1991 ¦
+------------------------------------------------------------------------------+
Úp