--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Žaloudek Ivo č.: 460
Název: Jaderné šílenství pokračuje
Zdroj: NN Ročník........: 0001/004 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
26.dubna jsme "oslavili" neslavné 5.výročí černobylské tragédie a jelikož naše současná vládnoucí garnitura převzala od komunistů naprostou obhajobu zaměření na budování jaderných elektráren, a nadále se snaží veřejnost ovlivnit a podvést pomocí zamlčování pravdivých informací či jejich demagogie výkladem, je nutné tomu čelit mimo jiné srovnáváním těchto tvrzení se skutečností. Ohroženi jsme totiž všichni, i když /a to se jim zatím bohužel daří/, si to stále ještě nepříliš uvědomujeme.
Argumentace zastánců jaderných elektráren spočívá většinou v tom, že Černobyl byl způsoben sovětským nepořádkem a nedbalostí, zatímco my prý můžeme být naprosto klidní, nám se nemůže nic stát. Havárie /pro přesnost - ty menšího rozsahu jsou dle mezinárodní stupnice označovány jako poruchy, ale to je jen věc technické terminilogie, a i při tzv. poruchách může dojít k bezprostředně nebezpečnému úniku radioaktivity/ jsou pro jaderné elektrárny naopak pravidlem a prakticky v každé k nějakým dojde. I v tak vyspělých zemích, jako jsou V.Británie a USA, došlo k haváriím v rozsahu, blížícímu se Černobylu /!/. K haváriím dochází neustále i u nejmodernějších elektráren absolutní světové špičky, v letošním roce např. v Japonsku.
V Československu došlo k velice vážné havárii v r. 1977 v Jaslovských Bohunicích - reaktor musel být navždy odstaven a dodnes /!/ představuje obrovské nebezpečí nekontrolovatelnými úniky radioaktivních tekutin /další, jimi způsobená havárie je stará jen několik měsíců/, menších havárií pak bylo a je hrůzné množství. Bezpečná jaderná elektrárna zkrátka nikde neexistuje a naše elektrárny, stále budované na sovětském principu a se sovětským monopolem na palivo /!!!/ jsou na tom dokonce ještě řádově daleko hůře. Havárie rozsahu Černobylu není sice pravděpodobná, nelze ji ale vyloučit a měla by tak strašlivě katastrofické následky, že představuje neúměrné riziko. I kdyby však, teoreticky vzato, nehrozila vůbec, ostatní havárie představují tak konkrétní jistotu ohrožení, že je to pro jednoznačné odmítnutí jaderné energetiky více než dostatečné. Zdaleka však nedosti na tom, a s trochou černého humoru bychom si mohli říci "kdyby byly jen havárie", protože další skutečnosti nejsou tolik do očí bijící a přitom jsou snad ještě důležitější. Jaderné elektrárny nejsou totiž jen nejnebezpečnějším, ale i nejdražším způsobem výroby elektrické energie. Ti, kteří se nám snaží namluvit něco jiného, započítávají pouze náklady na stavbu a provoz a záměrně vynechávají celkově obrovské náklady na získávání, dopravu a manipulaci s radioaktivním materiálem a jejich alespoň částečnou bezpečnost, ztráty ze záboru půdy na komplex elektrárny a příjezdové komunikace, ale především náklady na alespoň provizorní uložení vyhořelého paliva, se kterým si lidstvo neví rady a které bude ohrožovat planetu ještě za miliony let, a na nesmírně složitou, desítky, a možná i stovky let trvající likvidaci elektrárny a následků její činnosti /přitom doba provozu je jen 20-25 let/ a na návrat do původního stavu - to ovšem jen do té míry, do jaké je to vůbec možné. A samozřejmě nepočítají také náklady na likvidaci nejrůznějších havárií a poruch.
Co je však nejhorší, naprosto ignorují následky na zdraví této i budoucích generací, které znamenají nejen ekonomické náklady, ale které jsou podle mého mínění naprosto finančně nevyčíslitelné. Radioaktivní částice se nedostávají z elektráren zdaleka jen při nehodách, ale prakticky neustále - radioaktivní odpadní vody se vypouštějí do řek a odtud se částice dostávají do půdy a potravin /má to i další ekologicky nepříznivé následky zvýšením teploty vody/ a radioaktivní částice unikají i do atmosféry a odtud vdechováním, kůží či opět potravinami přecházejí do těla. Častou a zvlášť nebezpečnou zrůdností /nevím, jak mírněji to nazvat/ je tvrzení, že se v jaderném budování pokračuje prý proto, aby se odlehčilo severním Čechám. Pravý opak je pravdou. Jelikož vlády a banky civilizovaných zemí něco takového, jako je jaderná energetika, odmítly podporovat byť jen půjčkou, československé vedení se rozhodlo vydělat si na stavbu Temelína, na kterou vydává asi 20x více prostředků než na veškerou ekologii, vývozem elektrické energie /!!!/ a tedy ještě zvýšit výkon zastaralých elektráren a umírající severní Čechy úplně dorazit. Zkrátka rozhodli se jedno zlo nejen okamžitě nenapravovat, ale naopak zvětšovat a v budoucnu ho poté nahradit zlem ještě horším, přičemž po dlouhý čas budou jistě působit obě současně.
Přitom princip řešení je tak jasný a jednoduchý. Kdyby jen část prostředků takto nejen promrhaných, ale přímo vražedně použitých byla věnována na nákup a zabudování špičkových odsiřovacích, filtračních a dalších zařízení /nehledě na možnost využít zainteresovanosti Německa a Rakouska na naší ekologii/, znamenalo by to pro severní Čechy okamžitou pomoc. Možností celkového řešení je pak mnoho, a každé jeho zdržení je jen velmi těžko napravitelné. Tepelné elektrárny, stavěné na západě jsou proti našim nesrovnatelně /20-30x) méně škodlivé, vodní energii lze lépe využívat bez nesmyslných gigantů typu Gabčíkova, dále se nabízí možnost vyrábět elektrickou energii spalováním plynu a nejperspektivnější je a ve světě má neustále se zvyšující význam využití rozmanitých alternativních zdrojů /sluneční energie, větrná atd./.
Vyspělé země od jaderné energetiky naprosto jednoznačně odstupují. V některých z nich existují ovšem různě mocné skupiny lidí, kteří dříve na jadernou energetiku vsadili a nyní se snaží tento zákonitý proces brzdit a prosazovat své hmotné a osobní zájmy proti celé společnosti a rozumu. Výjimečně se jim to zatím může i dařit - např. v na jaderný rozvoj tvrdě ekonomicky doplácející a zadlužené Francii. Takovéto, na západě neperspektivní firmy se tedy nyní začínají obracet na východní trh a je příznačné, že českosl. vedení právě jim zadává různé posudky, které pak dokonce vydává za objektivní. A přinejmenším hodné pozornosti je, že i u nás jsou nejhalasnějšími obhájci jaderné energetiky osoby na jejím pokračování nějak zainteresované.
Provoz jaderných elektráren má tragické následky na lidské zdraví. Jejich zrádnost je v tom, že se, pokud nedojde dokonce jednorázově k velkému ozáření, projeví ve větší míře třeba až po desítkách let a v důsledku genetických změn až na budoucích generacích. Výzkumy v této oblasti jsou proto velmi složité a zdlouhavé a výsledky mohou přinést i až po desetiletích. Ve Velké Británii bylo letos např. prokázáno, že poblíž jaderných elektráren trpí 8x více dětí hemofilií. Všechny možné následky radioaktivního ozáření nejsou ještě dodnes prozkoumány, nyní se mj. rozvíjí obor synergetika, který se zabývá současným působením více nepříznivých faktorů. I tyto těžkosti při prokazování neváhají obhájci jaderných elektráren zneužívat.
Naprosto jednoznačných důvodů proti jaderným elektrárnám je tedy více než mnoho a každý jednotlivý z nich by úplně stačil na odmítnutí jaderné energetiky. Navzdory tomu u nás pokračuje intenzivně její rozvoj. Když se tímto způsobem chovali komunisté, bylo to jasné, nikdo si o jejich politické prozíravosti a morálních hodnotách nedělal iluze. O členech současného vedení si však mnozí iluze nedělali, a proto, když nyní v různých směrech své činnosti jednají stejně, škodí tím v důsledcích celé společnosti mnohem více. Mohlo by mít pro nás katastrofické následky, kdybychom tyto iluze o nich co nejdříve neztratili, a nezvolili si vedení jiné.
Ivo Žaloudek