--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Hulík Milan a kolektiv č.: 537
Název: Návrh opatření k novému jmenování soudců
Zdroj: NN Ročník........: 0001/007 Str.: 005
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: . . Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Zákon Federálního shromáždění o soudech a soudcích stanoví (ş 69 odst. 2), že je nutno do 1. září 1992 ustanovit dosavadní soudce nebo jejich funkce uplynutím tohoto data ze zákona zanikne. Zákon nevymezuje žádné podmínky pro ustanovení soudců do funkce podle tohoto ustanovení. To znamená, že ponechává naprostou volnost předsednictvům zákonodárných sborů, zda budou kteréhokoliv z dosavadních soudců jmenovat či nikoliv. Zákon dále umožňuje ve lhůtě do 31.12.1993 (ş 67 a 68) vypořádat se prostřednictvím kárných soudů i s těmi soudci, kteří z morálních nebo odborných hledisek nemají dosavadní funkce zastávat. U soudců, kteří byli již do funkce zvoleni podle dosavadních předpisů po 1. lednu 1990 (o kterých platí ustanovení ş 69 odst. 1 zákona, že se ode dne účinnosti zákona považují za soudce ustanovené natrvalo) jiný postup než podle ş 67 a ş 68 zákona nelze uplatnit.

Přechodná ustanovení zákona dávají neopakovatelnou příležitost zbavit se těch soudců, kteří se svou činností v minulé době zcela zkompromitovali. Zákonných pravomocí by proto měla Česká národní rada plně využít a měla by požadovat, aby o všech dosavadních soudcích obdržela takové konkrétní podklady, aby mohla posoudit, zda splňují hlediska zákona a zda se v minulosti nezpronevěřili svému poslání a zda jsou morálně i odborně způsobilí vykonávat svou funkci.

Všichni soudci byli součástí aparátu totalitního státu a aplikovali často již svou povahou pochybné zákony. Těmito zákony byli vázáni, a jejich rozhodování tím bylo limitováno. Je však třeba rozlišit mezi těmi soudci, kdo - bez ohledu na osudy lidí, o nichž rozhodovali - z kariérismu, ze scestného politického přesvědčení nebo z obdobných důvodů sami vědomě porušovali obecné principy spravedlnosti a lidská práva tím, že špatné zákony vykládali tak, jak si to vládnoucí strana přála, anebo kteří takto plně v jejím zájmu vykonávali významnější funkce v justici a mezi těmi, kdo plnili povinnosti, které na sebe výkonem soudcovského povolání vzali. Pochybná aplikace pochybných zákonů se děla v trestním i v občanskoprávním řízení, všude tam, kde šlo představitelům režimu o to, prosadit svůj zájem na úkor spravedlnosti.

Platí, že čím vyšší funkci soudce zastával, tím více byl spjat s fungováním minulého režimu. Větší pozornost musí být proto nutně soustředěna na ty soudce, kteří v justici zastávali řídící funkce (počínaje funkcí náměstka předsedy okresního soudu) a na všechny soudce vyšších soudů krajskými soudy počínaje. Stejná pozornost musí být věnována také těm soudcům, kteří v minulosti takové vyšší funkce zastávali.

Nikdo jiný než zákonodárné orgány není oprávněn požadovat, a také prosadit důsledné uvedení přechodných ustanovení zákona o soudech a soudcích do života, a nikdo jiný k tomu také nemá potřebný kredit. Pouze zákonodárné orgány zvolené ve svobodných volbách jsou oprávněny požadovat na výkonné moci, aby předložila všechny potřebné údaje nutné k tomu, aby předsednictvo zákonodárného sboru mohlo o novém jmenování soudců na návrh vlády rozhodnout. Jenom na zákonodárném sboru také záleží, jaké konkrétní podklady pro své rozhodnutí bude na orgánech výkonné moci požadovat. Zákonných pravomocí by proto měla Česká národní rada plně využít a měla by požadovat, aby o všech dosavadních soudcích obdržela takové konkrétní podklady, aby mohla posoudit, zda navržení soudci splňují hlediska zákona a zda se v minulosti nezpronevěřili svému poslání a zda jsou morálně i odborně způsobilí vykonávat svou funkci.

Navrhujeme České národní radě, aby požadovala předložení následujících podkladů ministerstvem spravedlnosti:

Na podkladě těchto materiálů by měl ministr spravedlnosti zpracovat závěr, zda soudce doporučuje nebo nedoporučuje jmenovat do funkce natrvalo podle nového zákona.

Všechny materiály by měly být dány soudci k dispozici, aby se k nim mohl vyjádřit, a jeho vyjádření by mělo být ČNR rovněž předloženo. Nutno zdůraznit, že proti nepředložení kandidatury konkrétního soudce ani proti nejmenování nemá soudce možnost se podle zákona o soudech nijak bránit, a proto by mu tato možnost měla být dána dříve, než bude rozhodnutí učiněno.

Zdůrazňujeme přitom, že další zkoumání chování soudců bude již možné jen podle zákona o kárné odpovědnosti soudců, který pamatuje pouze na běžné případy porušování soudcovských povinností a nepostihuje jednání soudců v době minulé. Proto by Českou národní radou vyžádané podklady měly vztahovat i na soudce, kteří byli zvoleni po 1. lednu 1990, a jsou nyní ustanoveni natrvalo, aby zákonodárný sbor mohl dohlédnout na to, že zákonných možností pro jejich odvolání nebo přeložení ministr spravedlnosti skutečně včas využije.