--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Srp Karel č.: 565
Název: Osudy knih
Zdroj: NN Ročník........: 0001/007 Str.: 018
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: . . Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Titul: Partitury, grafická hudba, fónická poezie, akce, parafráze, interpretace.

Edice Jazzpetit č.3, uspořádal Jiří Valoch, fotodokumentace Jiří Kučera, grafická úprava Joska Skalník, odpovědný redaktor Karel Srp. Vydala Jazzová sekce v prosinci 1980. Náklad 1 500 ks. Veškeré vydávané publikace byly politicky a odborně hodnoceny příslušnými odbory ministerstva kultury ČSR. Od nich je přebíralo ministerstvo vnitra ČSSR a ÚV KSČ. Referenti ministerstva kultury věděli, že na základě jejich posudků budou následovat represe. Přinášíme stanovisko hudebního oddělení MK ČSR, které vypracoval Václav Cutych.

Jaképak "odborné posouzení?" Proč dělat tanec mudrců kolem husího trusu. Jakoby hudební oddělení nemělo jiné, nesporně užitečnější starosti, než vyrábět "odborné posudky" na to, co by mělo být na první pohled jasné každému zdravě myslícímu člověku, natož člověku marxisticky vzdělanému. Mohlo by se říci, že jde o pitominky, kdyby neměly poměrně jasné, průhledné politické pozadí - ale to se přece ví, co je Jazzová sekce Svazu hudebníků ČSR, čím se zabývá, ke komu se obrací a co ve skutečnosti sleduje. Lidem, kteří si denně kladou otázku, co užitečného udělat pro rozvoj socialistické kultury, kteří si lámou hlavu, jak např. zabezpečit dostatek papíru a tiskárenských kapacit pro tisk skutečně potřebných notovin a knih seriózně se hudbou zabývajících, je samozřejmě nepochopitelné, že v této zemi není v současnosti síla, která by činnost dnešního vedení Jazzové sekce uvedla urychleně v soulad s tím, o co nám v naší socialistické kultuře jde. Vždyť přece postupy podobných skupin jsou vždy stejné, a jsou proto dobře známé: nejdřív malé drápky - publikace míří toliko k úzce orientovaným odborným kruhům (kolik tisíc už jich dnes je?), je určena pouze pro "vnitřní potřebu" (v nákladu možná větším než mnohá potřebná publikace) s tím, že pro jistotu se náležitě propaguje v oficiálních časopisech (správně vybranému - Mladý svět), postupně se z drápků stávají pořádné drápy, čekající na příležitost. Krize 68. let byla přece také pečlivě připravována řadu let a rostla zpočátku z podobných (někdy navlas stejných), malých, zdánlivě nevinných lumpárniček. Všichni tihleti hoši již dávno vědí, že prostor pro své pravé záměry musí budovat pomalu, trpělivě, důsledně, krok za krokem rozšiřovat - a to až do doby, kdy už žádná síla jim nezabrání v realizaci skutečných cílů.

Zkrátka, proč psát "odborné stanovisko", když jde očividně o problém... politický, který také nutně vyžaduje politické řešení, které - přiznejme si - jistě k plné spokojenosti vedení Jazzové sekce poněkud vázne.

Hudební oddělení se proto také nedá na rovinu "odborných posudků" takových záležitostí zavést. K řešení dalšího působení Jazzové sekce Svazu hudebníků jsou příslušné jiné útvary ministerstva kultury ČSR.

Toto stanovisko Václava Cutycha vedlo k několika výslechům členů výboru a k pokusu StB knihu zkonfiskovat. Z něj se odvíjela další "hodnocení" uvnitř StB a ÚV KSČ, charakterizující Jazzovou sekci jako problematickou a státu nebezpečnou organizaci. Po Listopadu Václav Cutych z kultury odešel.

Příště: Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále. K. Srp