--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich č.: 528
Název: Kam směřujeme
Zdroj: NN Ročník........: 0001/007 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: . . Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Od listopadového převratu uplynuly již dva roky, které byly v počátečním období naplněny eufórií z převratných změn probíhajících v neuvěřitelném tempu. Alespoň tehdy se to tak jevilo, a nejenom povrchnímu pozorovateli. Vývoj prošel několika etapami, které se navzájem prolínaly natolik, že není možné jednu od druhé odlišit. Loňské parlamentní volby se staly ve své podstatě pouhým referendem, byť demokratickým, a definitivně rozhodly, jakou cestou chceme jít v budoucnosti. Ve voblách však byli komunisté poraženi pouze zdánlivě, spíše jim byl dopřán oddechový čas k regeneraci sil a upevnění či znovuzískání pozic. Nejtragičtější na dosavadním vývoji je fakt, že demokraticky ustavené instituce státní správy znovu pevně usazené v přežívajících režimních strukturách, přešly do rukou neokomunistů zcela legálně - právě prostřednictvím minulých voleb. Všechny nutné a nevyhnutelné kroky, navrácením komunistického majetku počínaje, přes nutnost odvolat zkompromitované nomenklaturní kádry z vedoucích funkcí, až po odvolání spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti, jsou polovičaté, a někdy i úmyslně vedeny do ztracena. Typickou ukázkou jsou stálé útoky a zpochybňování opožděného lustračního zákona, v čemž se až dojemně shoduje Občanské hnutí s "moderními demokratickými" komunisty, včetně různých nacionalistických stran v obou republikách. Většinu vládních postů, rezort justice a prokuratury, bezpečnosti a armády, sdělovací prostředky, vysoké školy i hospodářské funkce, obsadili osmašedesátníci, nebo tam zůstali komunisté včerejší, kteří nejsou schopni, ale ani ochotni zbavit se své bolševické minulosti. Stále sílí názor, že změny byly pouhými kosmetickými úpravami a o nic jiného vlastně nešlo. Polistopadový vývoj vzbuzuje u myslícího člověka hlubokou skepsi, a nelze se divit rostoucímu počtu příznivců extrémní pseudopravice typu Sládkovy Republikánské strany či komunistických seskupení se změněným názvem. Odklon občanů od demokratických metod prosazování společenských změn směrem k pseudoradikalismu je pouhou reflexí zoufalého stavu společnosti samé.

V oblasti státoprávní požadujeme kulturní rozdělení dosavadní federace, pod dohledem evropských institucí, na české země a Slovensko. Považujeme to za jediné důstojné ukončení sedmdesátileté latentní krize a vyjasnění vztahů s naším východním sousedem - Slovenskem. Uměle udržovat společný stát, který je ochromen a prakticky mrtev, by znamenalo opakovat chyby předchozích generací s rizikem periodicky se opakujících krizí provázených rostoucí vzájemnou nevraživostí. V nové Evropě, do které míříme, bude možno obnovit vztahy mezi Čechy a Slováky přirozenou cestou bez předsudků a zátěže minulosti.

Budeme prosazovat zemské uspořádání českého státu s vlastní plnou samosprávou Moravy a Slezska, konečně v minulosti tomu ani jinak nebylo.

Jako nejvhodnější státní formu vidíme konstituční monarchii, kterou považujeme za nejstabilnější státní zřízení plně respektující zásady demokracie, doplněnou parlamentním systémem. Úřad krále považujeme za nejvyšší možnou státní autoritu, nadstranickou sílu a stabilizační prvek v zemi, který nemůže nahradit sebelepší úředník státu - prezident. V textu ústavy budeme požadovat, aby slovo republika bylo nahrazeno slovem stát. Zahraniční oblast. Ve sjednocené Evropě vidíme společenství přirozeným způsobem se prostupujících a spolupracujících regionů a historických zemí, společenství svébytných území různých tradic, ale jedné evropské kultury.

Ve vnitropolitické oblasti chceme spolupracovat s demokratickými pravicovými stranami a hnutími, které ve shodě s námi požadují důslednou očistu společnosti od zkompromitovaných stoupenců bývalého komuninistického režimu. Vinu za současnou celospolečenskou stagnaci klademe naší politické reprezentaci včetně pana prezidenta, která podcenila význam morálního a justičního odsouzení minulosti. Chceme se rovněž podílet na vytváření dosud neexistující české politiky vycházející z občanského principu. Jakékoliv projevy nacionalismu jsou nám cizí.

V ekonomice budeme prosazovat koncepci opravdu radikální ekonomické transformace a důsledné zničení mechanismů socialistického hospodaření. Uznáváme potřebu vytváření národního kapitálu, avšak náš zastaralý průmysl i obchod potřebuje i cizí investice. Mylnou a zastaralou představou je obava z tzv. "výprodeje vlasti a národního bohatství", kterým operují především levicové politické skupiny. Klademe důraz na soukromé podnikání ve všech sférách ekonomiky a jeho ničím neomezovaný rozvoj.

V oblasti majetkoprávní považujeme dosavadní restituční zákon za nefunkční a omezující určité skupiny občanů postižených komunistickým režimem. Omezení rozsahu půdy vracené původním majitelům považujeme za absurdní.

V sociální oblasti podporujeme ideu sociální odpovědnosti vycházející z principu, že sociální rovnost a spravedlnost je rovností podmínek, nikoli výsledků. Budeme podporovat činnost nestátních iniciativ (církví, charitativních organizací, nadací apod.) i v oblasti kulturní.

Příroda i kulturní bohatství si zasluhuje stejnou ochranu jako lidské společenství a jejich uchování pro příští generace považujeme za nezbytné, proto otázku jejich ochrany považujeme za prioritní.

Přestože royalistické hnutí je svou podstatou nadstranické, budeme spolupracovat s demokratickými stranami a hnutími, které se nám blíží svým konzervatismem, a usilují o návrat k lidským hodnotám, právu a tradicím.

V blížících se volbách, které svým charakterem se stanou opět určitou formou referenda, a rozhodnou o udržení radikální ekonomické transformace a posílení společenské očisty, pragmaticky podpoříme nejsilnější demokratickou pravicovou stranu či blok koaličních partnerů stejné orientace.

B. Karel