--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bok John č.: 618
Název: Premiére Čalfo, jděte k čertu
Zdroj: NN Ročník........: 0001/008 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 30.10.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:

Vážený pane premiére,

doufali jsme, že přece pochopíte, že nejslušnější a nejčestnější

způsob jak pomoci této zemi zbavit se choroby, již jste pomáhal udržovat

při životě, je: omluvit se a odejít z veřejného politického života.

Pan prezident možná nevěděl v době, kdy Vás najmul a pověřil

sestavením takzvané svobodné vlády, že jste byl předsedou základní

organizace KSČ v úřadě, kde jste byl zároveň ministrem vlády téže

vládnoucí strany. Pan prezident možná nevěděl, jak jste spoluvytvářel komunistickou

zákonnost, tak dobře uzpůsobenou pro represivní aplikaci. Pan prezident Vás možná před 17. listopadem 1989 neznal,

stejně jako drtivá většina občanů a nevěděl tudíž, díky kterým "drobným"

zásluhám a "náhodám" jste tak mlád dosáhl postu, který umožnil panu

Adamcovi Vás navrhnout do funkce, kterou bohužel zastáváte dodnes.

Pravda, přes veškerá Vaše tvrzení o prohlédnutí zůstává

skutečností, jaké vlohy Vám umožnily, abyste za komunistického režimu

mohl dosáhnout svých ambicí. A proto je naivní předpokládat, že byste

v sobě našel odvahu a slušnost k omluvě a dobrovolnému odchodu z politické

scény. Vždyť byste musel využít své politické akribie mimo oblast

výkonné státní moci. Neupíráme panu prezidentovi právo volit jak volil, zároveň

si však nenecháme vzít právo jeho volbu již nerespektovat a požádat

Vás, abyste podal demisi. Jedním ze znaků vlády, které bohužel předsedáte,

je politická průměrnost. Jsme přesvědčeni, že naše země potřebuje

vládu obdařenou zodpovědností a rozhodností bez staronových příznaků

svévole a ignoranství. Nevěříme, že jste přestřihl pupeční šňůru své ideologické

deformace. Nevěříme, že člověk, který předsedal organizaci KSČ ve

vládě komunistů, je člověk, kterého většina občanů tohoto státu nadále

chce za předsedu demokratické vlády. Jsme přesvědčeni o tom, že komunistická

nomenklatura měla během čtyřiceti dvou let svévolné nadvlády dostatek

času na naplňování skutečných potřeb této země. Opak je výsledkem,

katastrofálním výsledkem. Pane premiére, ten, kdo je ochoten sloužit zrůdné ideologii,

té jíž jste dosloužil, navždy získává dispozice sloužit hrůzným věcem.

Vy a Vám podobní jste totiž díky své sžíravé ctižádosti ochotni sloužit

čemukoliv. Ani Vy, ani ti z roku šedesát osm nejste nenahraditelní.

Chápeme pana prezidenta, že chce dát příležitost všem těm,

kteří, velmi mírně řečeno, chybovali, aby napravili co zničili. Ale

některé chyby se, pane premiére, napravit nedají. V padesátých letech jste byl příliš mlád, než aby Vás bylo

možno primárně spojovat s touto hrůznou dobou. Avšak i v létech, ve

kterých jste začal směřovat díky své příslušnosti k zločinecké organizaci,

k naplnění svých ambicí, bylo mnoho lidí vězněno, otrocky zneužíváno

v pracovních táborech a mnoho z nich bylo díky tomu, čemu jste věrně

a oddaně sloužil, z důvodů politických zavražděno. Nechceme se zmiňovat

o všech svinstvech, na nichž jste se díky svému tehdejšímu vysokému

postavení podílel. Vaše paměť by Vám měla být lepším vodítkem než

cokoliv jiného. Je obludné si myslet, že jen ti, kteří se podíleli na řízení

Československa od roku 1948 do roku 1989, jsou vybaveni zkušenostmi

pro tvorbu demokratické společnosti proto, že prohlédli. Chápeme,

že Vy i ti, kteří byli dvacet dva let odstaveni od žlabu, nejste s

to pochopit toto: Nemůžete se spolupodílet na nápravě a obnově toho,

co jste při aktivním budování komunismu, ať už ze zlé vůle nebo z

dobrého úmyslu, systematicky ničili.

Pane premiére, lapidárně: jděte k čertu.

S některými lidmi se smířit nemůžeme a ani nechceme. To

neznamená, že s Vámi nehodláme spolužít či v případě nutnosti hájit

Vaše lidská a občanská práva. I když musíte připustit, že jste jedním

z těch, kteří si svá občanská a lidská práva vybrali na zbytek života

dopředu s tím, že je upírali svým bližním. Je nehorázné tvrdit, že je Vaše vláda morálně čistá. Cožpak

zapomínáte tak často na sebe a své skutky, nebo snad chcete opět vnucovat

svým spoluobčanům lekci o tom, co je to být morálně čistý? Cožpak

Vám opravdu nepřipadá samozřejmé, že členové vlády musejí být přinejmenším

stejně mravní jako poslanci zákonodárných orgánů? Je až dojemné, že ti, kteří - a to se Vás týká - upírali

lidská práva svým spoluobčanům, jsou ochotni se jich dnes dovolávat.

Je pozoruhodné, že ti, kteří ze své funkce měli povinnost upozorňovat

na porušování těchto práv, nyní vyzývají k tomu, aby nevznikaly nové

křivdy, s vehemencí, kterou měli používat tehdy, když mlčeli.

Čí děti dnes nemohou studovat? Kdo z našich občanů dnes

nemůže cestovat do zahraničí? Komu je upíráno, aby využil svých profesních

i jiných znalostí ke své realizaci, komu je znemožňováno najít si

práci odpovídající jeho schopnostem a vzdělání?

Vám? Ale Vaše dispozice, pane premiére, a morálka přece

neodpovídají potřebám funkce, kterou zastáváte. Vy jste se dostal tam, kam jste se dostal, jen proto, že

jste byl komunista a vysoký nomenklaturní kádr. Stal jste se tím,

čím jste, jen proto, kdo jste, tj. přizpůsobivý nad rámec jakékoliv

lidské soudnosti a slušnosti. Jestliže jsou v této zemi někomu upírána lidská A občanská

práva, pak to určitě nejsou komunisté a exkomunisté, ale ti, kterým

byla upírána již dříve. Ať už jsou to narkomani, prostitutky, v nemalé

míře Vietnamci a Romové, ale také ubozí zlodějíčkové a vůbec lidé

žijící pro svou indispozici na pokraji "společnosti". Jsou snad oni

méně cennější a méně hodni naší ochrany a lásky než komunisté a exkomunisté?

Vzpomeňte si, pane Čalfo, jak jste před 17.listopadem

1989 přispíval do tisku fundovanými články a pomlouval ty, které jste

dnes ochoten velebit. Vzpomeňte si, že jste byl na jedné lodi s těmi, kteří dali

pokyn k masakrování vašich spoluobčanů v lednu a v listopadu 1989

a že jste byl jeden z vyvolených, kteří tu bezmezně vládli 42 roků.

Vzpomeňte si, že jste nebyl donucen, jako ti co podlehli

StB, ke spolupráci, neboť jste patřil k těm, kteří tuto spolupráci

různými formami vyžadovali. Vzpomeňte si, pokud jste to kdy věděl, co je to pokora.

Děkujeme vám za pochopení. John

Bok

Ivan M. Jirous