--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich č.: 623
Název: Mafie na kolejích
Zdroj: NN Ročník........: 0001/008 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

(první díl seriálu Mafie na kolejích jsme zveřejnili v čísle 5)

Netušili jsme, že otištění Mafie na kolejích bude mít takový ohlas. Psali nám, telefonovali, desítky železničářů, všichni souhlasili, a sdělili nám tolik svých zkušeností, že bychom mohli udělat z Mafie na kolejích úplný seriál.

Zatím se ale přidržíme toho, že uvádíme druhý díl. V tom prvním jsme si pověděli něco o rodině pana ministra dopravy adopustili jsme se nepřesnosti, když jsme napsali, že je nestraníkem. Byl členem KSČ až do roku 1969-70, kdy byl vyškrtnut. Rodinu musela podržet paní domácí, která své rodné matce sloužila dalších dvacet let. Než vraťme se do srpna 1991. Ing. Malinu odvolal pan ing. Nezval dne 19. srpna 1991, tedy v den puče u našich východních sousedů. Na přímý dotaz odpovídá, že "...... kdybych měl čekat s odvoláním ústředního ředitele ČSD na dobu, kdy bude v Evropě klid, nedočkal bych se nikdy". Tím, že odvolal člověka, který ze své funkce byl nositelem skutečností tvořících státní tajemství v oblasti mobilizace, přesunu vojsk apod., podlomil vlastně dopravní páteř Československa. V normálních poměrech nutno po takovéto, řekněme mírně pošetilosti, odstoupit, případně předstoupit před soud a zodpovídat se. Nic z toho se nestalo. ČSD byla více jak měsíc bez ředitele. Náměstkové ústředního ředitele, ředitelé odborů, ředitelé oblastí, ředitelé vagónek a další, psali premiérovi, náměstkovi premiéra i ministrovi dopravy, že dochází k destabilizaci dráhy, nic se nestalo, jen pan ing.Nezval rozšířil okruh těch, které nutno likvidovat.

V úterý, dne 24. září, jmenoval ministr dopravy nového ústředního ředitele - ing.Jana Hampla, bývalého provozního dispečera, posléze vedoucího provozního pracoviště ČSD v Ostravě. Současně prosadil odvolání svého I. náměstka ing. Neméše, který si dovolil jej kritizovat, že odvolání ing. Maliny provedl o své újmě, ve spolupráci se svým poradcem ing. Novákem, ale aniž by o tom informoval kteréhokoli ze svých náměstků, zvláště prvního, který jednak zastupoval na FMD Slovenskou republiku, jednak měl na starosti ČSD.

Co udělal nový ústřední ředitel? Po jedné minutě svého působení ve funkci odvolal všechny své náměstky a všechny ředitele odborů, ve funkci ponechal jen svého I.náměstka, protože jej jednak musí jmenovat ministr, jednak je to ing. Chovan, do revoluce v listopadu 1989 zastávající funkci I. náměstka ministra dopravy s pracovní náplní sledovat uplatňování stranické politiky v resortu dopravy. Vraťme se zpátky k činnosti ing. Hampla. Odvolané ředitele a náměstky zase pověřil, nechal si přiznat plat 17 000,- Kčs, zhruba o7 000,- Kčs více, než měl jeho předchůdce. Znalci historie uvádějí, že mistr meče Jan Mydlář popravoval levněji, co budou uvádět obyčejní železničáři, kteří se dohadují o tom, zda valorizace bude činit 200,- či 250,- Kčs, zatímco jejich vrchní šéf má jiné starosti, to nevíme.

Čas je běžec s dlouhým krokem. OBZOR, časopis postkomunistických odborů na ČSD, napadá rehabilitované pracovníky ÚŘ ČSD, pp. Čížka, Výravského, Chvojku a Zenkla. Předseda rehabilitační komise Erba se těchto lidí v rozhovoru s redaktorkou Šístkovou z Občanského (dnes Českého) deníku zastane a drama vrcholí jako u Shakespeara: začátkem října je přepaden ing. Výravský. Je ale bývalým závodním boxerem, takže to dopadlo nerozhodně. Horší je, že 15. října t. r. v18.30 byla přepadena redaktorka Šístková, a to na frekventovaném místě v ul. Na Florenci. Byla sražena několika dobře mířenými direkty a zkopána. Teror nastupuje. Mafie troubí do útoku: koncem října vyhlašuje nový ředitel ÚŘ ing. Hampl zásadní reorganizaci vedení ČSD, s platností od 1. prosince 1991. Kdyby byla reorganizace realizována, dojde k ochromení činnosti ČSD. Ruší funkci náměstka pro dopravu a provoz, tedy hlavní činnost ponechává u I. náměstka (už o něm byla řeč), ale hlavně: reorganizace mu dává možnost elegantně a za dodržení všech ustanovení zákoníku práce se zbavit rehabilitovaných ředitelů. Aby se neřeklo, sveze se s nimi jeden komunista a je to. Připomíná vám to rok 1969, kdy se vyházelo 10 slušných lidí a s nimi se tiše jinam uklidil jeden razantní zastánce normalizátorů? Ano, vždyť to dělají tíž lidé - nadarmo přece nehlasuje OH společně s komunisty. Lustrace? Jsme pro. Naši právníci již vytvořili seznam těch funkcí, které lustraci podléhají. Je jich dohromady asi deset. Kádrováci, milicionáři, soudruzi náčelníci (pardon dnes přednostové), nebojte se, vás se lustrace netýkají. Dodržujte dobře směrnice, které jste dostali v listopadu a prosinci 1989 od své StB a rodné strany a dobře se vám povede! Spojte se s dobře prověřenými osmašedesátníky, kteří (ne všichni) jsou ochotni vrátit Československo do dob osvíceného komunismu z r.1968. Těch dvě statisíc železničářů musí vědět, že o místa přicházejí zoufalou politikou vedení FMD, že musí jednou říci, že toho bylo dost. Když to řekla Federace strojvedoucích a hodinu stávkovala - na tu hodinu to strojvedoucí zkrátili po rozhovoru s panem prezidentem, jako výraz úcty k němu - hledaly se všechny cesty, jak označit stávku za nezákonnou a organizátory dostat před soud. To už soudruzi, všechno bylo. Otázka odborů na železnici by měla tvořit závěr druhého dílu seriálu Mafie na kolejích: na ČSD pracují čtyři odborové svazy:

- Odborový svaz železničářů, vznikl z býv. ROH, odkud převzal bez přihlášek členstvo, dál vybírá příspěvky a prohlašuje se za hlavního představitele pracovníků ČSD. S členstvem převzal ale také funkcionáře, ale i na stanicích, v depech a dílnách jsou ve funkcích osvědčení soudruzi, kteří vědí, že odbory musí být prodlouženou rukou strany. V dílnách ČSD v Českých Velenicích mají předsedu poněkud jiného ražení: byl velitelem jednotky PS u pohraničníků, čili pomáhal nahánět nespolehlivé živly. Dnes vybírá členské příspěvky a jistě hovoří o sametové demokracii. - Federace provozních pracovníků žel. stanic vznikla z lidí, kteří už měli dost politiky OSŽ a hájí své zájmy samostatně. Jejich funkcionáři jsou dělní lidé, kteří nezkušenost dohánějí nadšením a zápalem pro věc.

- Unie železničních zaměstnanců byla obnovena po padesáti letech a hájí zájmy technických a hospodářských pracovníků, které OSŽ pod dojmem své třídní politiky odstavilo na vedlejší kolej. Jeho vedení nemá Unii v lásce - hovoří o rozbíjení odborů, ale to už jsme slyšeli v r. 1969 a 1970 taky.

- Federace strojvedoucích je nejkompaktnější odborovou organizací na železnici. Pokračuje ve své činnosti zpřed- válečných let a z krátkého období v r. 1968. Jediná z organizací, která v rámci odborů provedla důslednou debolševizaci. Má důvěru svého členstva, členství je přísně dobrovolné, nejvyšším orgánem je Rada, má i respekt u svých oponentů.

Tento díl skončíme varováním: pod námitky proti chystané reorganizaci se podepsalo 20 náměstků ústředního ředitele ČSD, ředitelů odborů a jejich náměstků. Varují před jejími důsledky a navrhují její propracování a odklad nejméně do 1.května 1992, zcela v intencích prezidenta republiky, který tento den označil jako "konečné řešení" našich státoprávních problémů. Mafie však vede svou - komunistický puč na ČSD skutečně hrozí - neměla by se do věci vložit prokuratura a orgány, které mají na starost bezpečnost našeho státu?

Bedřich Karel