--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Aubris Jiří č.: 679
Název: Braňme parlamentní demokracii!
Zdroj: NN Ročník........: 0001/009 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1991 Datum události: 01.01.1991 Rok: 1991
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vyzýváme všechny občany, všechny demokratické strany, všechny lidi dobré vůle. Braňte parlamentní demokracii! Nenechme se odradit dílčími neúspěchy a těžkostmi. Demokracie opravdu některé věci řeší zdlouhavě, těžkopádně, někdy i nedostatečně. Ale nic lepšího, i podle W. Churchilla, tu prostě není. I my jsme s mnohým nespokojeni, to jsme vyjádřili i tím, že jsme vstoupili 18.11.1991 do hodinové protestní stávky. Řešení však spatřujeme pouze a jedině v ústavní, tedy parlamentní cestě.

Náš národ 44 roky čekal na svobodné volby. Ať dopadly jakkoliv, ať jsou naše výhrady k poslancům jakékoliv, nezvdávejme se toho nejvyššího, co jsme si v listopadu a prosinci 1989 vynutili. Jistě. Nabízí se radikální řešení, vláda pomocí prezidentských dekretů, podobně jako v Rusku. Je však tak vážná doba, abychom přistoupili k takovému kroku? Nehrozí nám přílišná centralizace moci? Demokracie západního typu je založena na oddělení tří složek moci: moci výkonné, zákonodárné a soudní. Může se naše křehká, a teprve vznikající demokracie obejít bez jedné ze svých základních složek? Často se odvoláváme na demokracii 1. republiky. I tehdy docházelo k mnoha těžkostem, konfliktům, zapadá sem i světová hospodářská krize. I v 1. republice se objevily přímo názory, že by měla být moc soustředěna do rukou prezidenta. T.G.Masaryk, ačkoliv věděl,, že by tehdejší problémy sám vyřešil rychleji a snáze než parlament, vždy odmítl. Znal cenu demokracie. Věděl, že by se jeho vláda mohla stát precedentem pro možného budoucího silného muže. Věděl, že i když on by vysokých pravomocí nezneužil, mohl by se o to pokusit nějaký jeho nástupce, který by se odvolával na dřívější příklad. T.G. Masaryk si byl vědom, že plně demokratické, tedy parlamentní řešení problémů je časově náročné, ale trvalé a cenné, tím, že jde o dohodu, o umění kompromisu v tom nejlepším smyslu slova. Připomínáme si, že téměř ve stejnou dobu jako u nás, se i v Rusku (v březnu 1917) naplnily tužby ruského národa: svobodně zvolený sněm. Vinou občanského selhání a nedostatečné odpovědnosti se mladé výhonky demokracie neuchytily. Ruský národ se však dokázal poučit. Při nedávném puči v SSSR hájili prostí občané svými těly ne Gorbačova, ne Jelcina, nýbrž právě a jedině svobodně zvolený orgán zákonodárné a kontrolní moci, parlament. Někteří z obránců neváhali položit ani své životy. Mějme i toto na paměti, když hodnotíme náš parlament. Až jeho ztrátou bychom poznali, o co jsme přišli.

Uznáváme právo prezidenta vyhlásit referendum, vysloví-li se pro to 1/5 voličů. Neodmítáme ani právo vyhlásit předčasné parlamentní volby, dojde-li ve FS k patové situaci. Nemůžeme však podpořit právo rozpustit parlament a vládnout pomocí dekretů. Náš národ ztratil přes čtyřicet let, můžeme počkat i těch několik měsíců do zvolení nového parlamentu, ať už v termínu řádném nebo předčasném.

Jsme velmi zneklidněni, když vidíme, kdo všechno podporuje výzvu pana prezidenta. Jsou to mezi jinými i komunisté a převlečení komunisté. Proč? Promyslel pan prezident dostatečně své návrhy? Není tu nebezpečí zneužití? Kritiku zákonodárných sborů považujeme za předčasnou a v mnohém za nespravedlivou. Je to právě FS, které přijalo velký počet nezbytných politických i ekonomických zákonů, i když ztrácelo čas přepracováváním často špatných vládních předloh. Parlament si zaslouží náš dík za tzv. lustrační zákon, který je především dílem poslanců FS, jelikož vládní návrh musel být zcela přepracován. A vláda má zůstat, a parlament být rozpuštěn. Parlament není dokonalý, mnohé vyřeší až příští volby, ale pokládáme nyní za nutné, vyslovit svou podporu poslancům FS, a to i přes všechny výhrady, které jsme dříve vyslovili.

Vyzýváme všechny občany, aby se veřejně přihlásili k ideálům parlamentní demokracie, kterou jsme si vydobili za studentské revoluce. Vyzýváme všechny demokratické politické strany, aby hájily samý základ demokratického zřízení. Parlament.

Jiří Aubris, 5. ročník

Tomáš Veselý, 5. ročník

Miroslava Žitná, 4. ročník

Pavel Kopeček, 4. ročník

Michal Koníček, 2. ročník

Všichni výše podepsaní jsou studenty PeF ZČU v Plzni.