Výbor
lidové kontroly Slovenské republiky vykonával v květnu a červnu 199
kontrolu hospodaření rekreačního střediska „Biela Skala“ , které bylo, přes
velice vysoké příjmy členů předsednictva UV KSS, jeho členy používáno prakticky
zadarmo. Dá se říci, že naši komunističtí vládci přecházeli už svým životním
stylem do slibovaného komunismu, na úkor druhých.
Výbor lidové kontroly SR začal
celou záležitost přešetřovat z podnětu ministerstva vnitra Slovenské
republiky. MV SR rozšířilo vyšetřování o podnět na kontrolu hospodárnosti při
postupu vedoucích pracovníků „Ústredného výboru slovenského rybárského svazu“,
kteří mimo jiné řídili v rekreačním středisku rybářský revír.
Předmětem vyšetřování je požadavek
na VLK SR o šetření v oblastech:
-
oprávněnost nabytí užívacího práva a efektivnost financování
investiční výstavby rekreačního zařízení od roku 1969
-
způsob a efektivnost financování provozu RS Biela skala
(opodstatněnost čerpání nákladů na opravy, ubytování, stravování a dopravu)
-
opodstatněnost vykonané rekonstrukce topení a
elektroinstalace
-
dodržování předpisů o odměňování pracovníků zřízení
-
inventarizace majetku zařízení a postup při jeho vyzařování
V přímé návaznosti kontroly
činnosti zodpovědných pracovníků UV KSS v uvedených oblastech bylo
vyšetřování rozšířeno též na Ústřední výbor Slovenského rybářského svazu, které
bylo zaměřeno na:
-
oprávněnost čerpání dotací z MPV SE a hospodárnost
v používání finančních prostředků na úhradu za osobní balíčky ryb
-
dodávky ryb pro rybný revír v rekreačním revíru Biela
skala
-
úhrada nájemného za byty a garáže členy a zaměstnanci ÚV SRZ
-
oprávněnost vyplácení mezd pro soudruha Leonarda Volčeka
-
postup při cestě do Mongolské lidové republiky
Rekreační středisko Biela skala
vzniklo ze znárodněné části majetku grófa Pálfyho v katastru obce Častá –
Červený kameň v okrese Bratislava – venkov, které je necelých 47 kilometrů
od centra Bratislavy. Právo trvalého užívání pr ÚV KSS vzniklo rozhodnutím SNR
č. HÚ-54210/63-3 ze dne 31,12,1963, a to na základě výjimky Ministerstva
financí ČSR z 21,12,1963,
Majetko-právní vypořádání
nehnutelného majetku RS Biela skala bylo vykonané až Hospodářskou smlouvou o trvalém užívání majetku z 30,3,1982, která
byla uzavřena mezi ONV Bratislava-venkov, který byl zastoupen ing. Luciakem,
správcem národního majetku a stranickým podnikem služeb ÚV KSS, který byl
zastoupen vedoucím hospodářské správy ÚV KSS s. RSDr. Jánom Švábom jako
uživatelem.
Při prověrce bylo zjištěno, že
zápis do evidence nemovitostí o trvalém užívání majetku (podle zák. č. 22/1964
Zb., § 2, odst. 1) ve středisku Geodézie učiněn nebyl.. Pro představu o
velikosti investic, které byly vloženy ÚV KSS do rekreačního střediska Biela
skala, by bylo dobré si je seřadit.
Pořizovací hodnota národního
majetku
Převzetí od SNR v roce
1963………………………………………….5 633 296,28 Kč
Investice ÚV KSS:
Přestavba kotelny
1969……………………………………………….. 852 732
Přeložení plotu a kanalizace 1980…………………………………….. 105 131
Solární energie (bazén)
1985………………………………………………. 156 442
Rekonstrukce kotelny a
elektroinstalace…………………………………… 3 128 989
Celkem………………………………………………………………………. 4 752 849,20
Sečteme-li obě částky, dospějeme
k okrouhlé sumě přes 10 miliónů korun.
Stranický podnik služeb ÚV KSS
zabezpečoval ubytování, stravování a další služby okruhu vybraných stranických
funkcionářů ÚV KSS a MV KSS v Bratislavě v rekreačním středisku Biela
skala, a to se ztrátou, která dosáhla 9 648 tisíc Kč. Stranický podnik ÚV KSS
dosáhl pouze za pět let, tedy mezi rokem 1984-1989 – ztrátu 11 676,5 tisíc,
která byla kryta jak z republikového, tak z federálního rozpočtu. Jak
vyplývá z hospodářského zákoníku č. 109/1964 Zb., 105, odst. 1, který ukládá
„povinnost společenským organizacím a všem jejím hospodářským složkám, orgánům
a hospodářským zařízením, využívat majetek organizace a svěřený majetek co
nejhospodárněji"“ je i v komunistickém právu tato činnost trestná.
Za toto turecké hospodaření plně odpovídá ÚV KSČ, neboť UV KSS nebylo v té
době právním subjektem. Zodpovědným tajemníkem za úsek hospodaření byl
v kontrolovaném období Vasil Bilak. ÚV KSČ dotovalo v období
1969-1989 tyto ztráty částkou 5 620 mil. Kč. Vasil Bilak požadoval veškeré tyto
ztráty krýt ze státního rozpočtu.
Dalčím velice podstatným faktem
pro výše uvedené ztráty bylo využívání rekreačního zařízení v Bielej Skale
úzkým okruhem nomenklaturních členů strany. Od vzniku v roce 1969 až do
dubna 1989 vybraní straničtí funkcionáři neplatili nic, ale v květnu na ně
uhodilo a za 4-6 lůžkový pokoj musel vybraný soudruh začít platit 100 Kč za
měsíc a úhradu za stravování v maloobchodní ceně, dále bylo zjištěno, že
tento vybraný soudružský kolektiv na režii zařízení neplatil nic. Tito soudruzi
si statutem vyhradili právo užívání pouze pro sebe, a to jenom pro !vybranou
společnost“ z ÚV KSS, ÚV KSČ, sekretariátu ÚV KSS, tajemníků ÚV KSS,
předsedu ÚKRK KSS s jejich rodinnými příslušníky.
Apartmá byly přiděleny podle
dokladů revizní zprávy Výboru lidové kontroly z materiálu vlády Slovenské
republiky devíti funkcionářům:
Apartmá č. 1 – 4 lůžka a apartmá
č. 2 – 4 lůžka“ s. Janák
Apartmá č. 3 – 6 lůžek s. Šalgovič
Apartmá č. 4 – 6 lůžek s. Bilak
Apartmá č. 5 – 4 lůžka s. Ševc
Apartmá č. 6 – 4 lůžka rezerva
Apartmá č. 7 – 6 lůžek s. Šaling
Apartmá č. 8 – 4 lůžka do 1.7.1989 s. Knotek
Apartmá č. 9 – 4 lůžka s. Boďa
Jestliže můžeme dovodit, že RS
Biela Skala bylo rekreačním zařízením ÚV KSS, avšak sloužící pouze vybranému
okruhu funkcionářů, můžeme tedy dokazovat, že neplacením za ubytování d
trvalých uživatelů Stranickému podniku služeb vznikl únik příjmů (při minimální
ceně 5 Kč na den a lůžko ve výši 349 650 Kč, a to pouze za období 1984-1989.
Dne 13.5.1974 na 69.schůzi si
soudruzi se sekretariátu ÚV KSS neoprávněně odsouhlasili, že účastníci hradí ze
svých prostředků náklady na spotřebované potraviny a nápoje
v maloobchodních cenách bez přirážek.
Z citátu usnesení vyplývá, že
při zabezpečování přípravy stravy a občerstvení vznikaly neúměrně vysoké
režijní náklady, které ani v minimální míře nenesli rekreující se
soudruzi.
Další podstatná věc, která
ovlivnila celkovou nehospodárnost hospodaření, bylo i minimální využití
kapacity, která se pohybovala mezi 2,7 Plýtvání pokračovalo i v investičních prostředcích při
rekonstrukci vytápění. Naprosto nesmyslně byl vydán příkaz vedoucím hospodářské
správy ÚV KSS Janem Švábem na změnu vytápění lehkými oleji na zemní plyn. Tato
akce byla subvencována státem. Investiční náklady neúměrně zvedla i délka nové
přípojky plynu v délce 3 650 m, náklady na přípojku dosáhly částky 2235
mil. Korun. Ředitel hospodářské správy Jan Šváb a ředitel Státního podniku
služeb ÚV KSS Jaroslav Hurta nesou společně vinu za nehospodárnost provozu a
vzniklé ztráty.
Další oblastí, ve které se
hospodařilo stejně, bylo odměňování pracovníků rekreačního střediska, kde se
zjistilo nedodržování platových úprav FMP a SV, z čehož docházelo
k vyplácení vyšších mezd a odměn, a to v částce 30 148 Kč. Za toto
nese plnou zodpovědnost ing. Mitošinka, ředitel hotelu Borik spolu se dvěma
výše jmenovanými. Je více než zajímavé, že byly v zápisech o vyřazování
základních prostředků objeveny pouze formální nedostatky, které však znemožnily
f konečném důsledku zodpovědné hodnocení vyřazování. Za tuto činnost byl
zodpovědný údržbář Jan Lupták a ředitel Jaroslav Hurta. Dále bylo zjištěno, že
Jan Šváb, vedoucí hospodářské správy, neoprávněně vyplatil mzdy u dvou
pracovnic RS Biela skála, a to u Anny Luptákové a Boženy Luptákové, ve výši 30
850 Kč. (U A. Luptákové ve výši 15 25 a u B. Luptákové ve výši 15 600). Kolotoč
dále pokračoval u dalších z rodiny Luptáků, a to ve stejných letech 1988 a
1989, a t vyplácením odměn Pavlu Luptákovi – 2 600 Kč a 900 Kč, A. Luptákové –
2000 800 Kč, B. Luptákové . 2100 800 Kč, tedy celkem o 700 a 2500
v inkriminované době aj. Luptákovi neoprávněné příplatky za soboty a
neděle ve výši 23 348 Kč a paušální přesčasy ve výši 3 600 Kč.
Tedy, budeme-li sumarizovat celou
částku, dospějeme k tomu, že rodina Luptáková dostala za věrné služby a
možná i J. Lupták za „formální nedostatky“ a porušení vyhlášky FMF 153/73 SB.,
obnos ve výši 66 998 Kč.
Další kapitolou je činnost ÚV SRZ,
kde docházelo k neoprávněné manipulaci s účelově zřizovanými
prostředky na výstavbu chovných rybníků v Víčově, a to ve výši 50 mil. Kč ing.
Rudolfem Mišurou. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby O. Budaja byla bezplatně
vydávaná povolení na lov ryb. Olga Židuljaková, sekretářka tajemníka O. Budaja,
převzala 5 860 kusů povolení v ceně 35 Kč, což v případě prodeje by
přineslo v roce 1983 částku 2 054 500 Kč a v roce 1985 2000 ks, což
činí částku 700 000 a dalších 200 ks v roce 1988. Prověrkové komisi nebyl
O. Židuljakovou předložen žádný doklad, a tak jí zaviněná ztráta činí 3 454 500
Kč.
Dále byly připravovány balíčky
k vánocům pro soudruhy za ryby z povodí Dunaje. Například v roce
1984 – 1 085 pstruhů duhových za 14 48 Kč, v roce 1985 – 1 138 ryb
v hodnotě 15 200 Kč. Celková hodnota, za kterou je odpovědný s. Štefan
Mikula, činí 29 6 Kč. Vánoční kapři, kterých byl nedostatek, byly kupovány ve
Stupavě a jejich cena dosáhla v letech 1981 až 1989 273 33 Kč. Dále byla
pro jednoho věrného, nepostradatelného sudruha vytvořena fiktivní smlouva o
pracovní činnosti, a to pro experta Leonarda Volčeka (Gabčíkovo-Nagymaros).
Nedostatky byly prokázané a podle
našich informací ti, kteří by měli s celou záležitostí něc dělat, asi spí.
Někteří přátelé starých pořádků na úřadech se ohrazují tím, že není co stíhat,
že bývalí odborníci a soudruzi jsou nevinni, že se nedá nic dokázat, že je vše
promlčeno. Jestliže novináři publikují již dva roky podobné materiály a nic se
neděje, jedná se buď o trestuhodnou nedbalost, nebo o záměr.