--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kudláčková Jarmila č.: 805
Název: Mlčení
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nikoli beze smutku, zato však beze strachu z hněvu mocných či výsměchu pseudointelektuálních cyniků, se pokusím poukázat na ostudné počínání těch, kterých se martyrium Miloslava Marečka týká.

Tupost, se kterou se valná část novinářské obce chopila celého případu, považuji za trestuhodnou. Pokud vůbec nemlčela, zjevné Marečkovo volání po spravedlnosti zredukovala na sobecké zájmy nějakého zatvrzelého podivína, čímž ovládla a zmanipulovala veřejné mínění, již tak utápějící se v kalných vodách bezpráví. Není divu. Je-li zákon v rozporu s morálkou, neřku-li spravedlností, a takové zákony tu byly, mohl si občan vybrat: Mezi otupěním až ztrátou smyslu pro morálku či nakonec nepotřebou něčeho takového vůbec, anebo ztrátou respektu k těmto zákonům a v důsledku toho jejich porušování. Miloslav Mareček patří mezi ty, kteří pochopili, že podstatou zákona je hájit právo a nikdy se nesmířil s bezednou propastí, která zela mezi právem a k legalizaci zločinů stvořeným bolševickým zákonem.

Na vlastním případu, ochoten třeba i zemřít, chce dokázat zvrácenost představy budovat právní stát v čele s lidmi, kteří prokleti totalitním myšlením hájí neobhajitelné. Beze studu, pocitu nebezpečí, s tichým požehnáním.

Zkličující vědomí z dob dřívějších, že nikoli zákon nad mocnými, ale mocní nad zákonem stojí, přetrvává. Jak jinak vysvětlit beztrestnost chyb, kterých se oba nejvyšší státní žalobci prokazatelně dopustili?

Není tato beztrestnost pro demokracii úděsnější precedens než Marečkova hladovka?!

Není Vaše mlčení, pane prezidente, ze všeho nejúděsnější?! Kudláčková Jarmila