--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín č.: 796
Název: Postřehy
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Hladovějícího pana Marečka musí přece až urážet prosby, aby hladovět přestal! On přece nehladoví, aby vyvolal vlnu takovýchto proseb. Hladoví, aby nás vyburcoval z naší politické a morální strnulosti, aby v nás vyburcoval silnou vůli volat hodně provinilé k zodpovědnosti. Hladoví, aby už konečně skončilo dosavadní až obludné ignorování spravedlnosti.

Nebědujme jen nad psychicky a fyzicky strádajícím panem Marečkem! Bědujme nad sebou! Bědujme nad tím, že až takovýto zoufalý čin dokáže v nás vzkřísit hněv nad velkou politickou nestydatostí a cynismem. Ale spíš než k bědování by nás ten ušlechtilý člověk měl vyburcovat k odhodlání nesmiřovat se dál s hanbou tak velikou, na jakou jsme už opět přistoupili.

Po desítkách dní hladovky člověka tak vzácného, jako je pan Mareček, v jednom ohledu už ani vlastně není rozhodující, jestli přežije nebo ne. Jeho psychické i fyzické strádání bylo už tak veliké, že alespoň každý sám v sobě bychom měli vynést tvrdý soud nad těmi, kdo na jeho strádání nesou přímou i nepřímou vinu.

Jen podle "práva rudého" se komunističtí pohlaváři nedopustili zločinů proti lidskosti! Dopustili se jich však podle práva platného v civilizovaných zemích, podle práva odvozeného z přísné logiky a nedeformované etiky.

Každý další den hladovky pana Marečka byl i dalším dnem spravedlivého soudu a zároveň i spravedlivého rozsudku. A to nejen nad našimi ignorantskými vládci, ale i nad otrlými ovládanými!

Umírání pana Marečka, to je také jeden z nutných důsledků toho, že zločinecká KS nebyla zakázána a že i hodně provinilí bolševici jsou dál ve vysokých funkcích.

Antonín Bělohoubek