--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pallas Jiří č.: 828
Název: Král Vršovic
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 15.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Několik přátel mne upozornilo, že debata kolem Nadace Charty 77 sklouzává na úroveň konfliktu Janouch - Pallas. Probral jsem zpět dokumenty, které jsem se snažil publikovat a které byly publikovány a jsem nucen přiznat, že z pohledu čtenáře čs. tisku se zdá, že jde o konflikt osobní. Příčinou je to, že mé zásadní články - Zdravotnické Slušovice a Otevřený dopis čs. novinářům nebyly publikovány a prakticky ani citovány denním tiskem. K diskusi si na tiskové konferenci Nadace zvolil dr. F. J. pouze témata, která vzbuzují dojem, že se jedná o osobní pronásledování a nikoli kritiku Nadace. Rovněž není reagováno ani na kritiku ligy proti rakovině a kritika mluvčích Charty 77 je shozena ze stolu nedoloženým tvrzením.

Debata kolem profesorského titulu nemá možná pro československého čtenáře ani novináře stejnou váhu jako pro nás ve Švédsku. Zde totiž zkrachoval ohromný koncern vyrábějící léčiva poté, co se ukázalo, že hlavní majitel a šéf zneužíval titulu Doktor. Za zmínku stojí i to, že tento pán byl miláčkem novinářů a zvolen za "Švéda roku" rok před odhalením. Odhalení provedl známý švédský bojovník za životní prostředí, který se již delší dobu snažil (bez úspěchu) upozornit na zastaralost technologie hlavní továrny na penicilin, která stabilně překračovala povolené hranice znečištění. Při dotazu novinářů o pravdivosti tvrzení prohlásil nešťastník ředitel, že má diplom kdesi ve sklepě - později se ukázalo i toto tvrzení jako lež. Náledně začal tisk kontrolovat i další údaje o podniku a tím byla odhalena řada problémů a nesrovnalostí. Akcie podniku spadly z několika set korun na korun sedm. Tím přišlo o vsazené peníze mnoho drobných akcionářů, kteří díky majitelově popularitě na podnik sázelo. Akcii se říkalo lidová akcie - byla rozšířena mezi nejvíce majitelů. Story končí s panem ředitelem ve vězení...

Abych se v klidu mohl věnovat tomu, co mne pálí - tedy k tomu, že činnost Nadací Charty 77 kompromituje myšlenky Charty 77, k umlčované diskusi kolem problému se sbírkou na Leksellův nůž, k pokusu nadací získat kontrolu nad Typografií a podobně, shrnuji nejprve causu profesor. Je třeba předeslat, že všechny údaje jsou získány díky švédskému principu otevřenosti, který ve stručnosti znamená, že informace ve státní správě jsou přístupné veřejnosti, aby mohla úředníky (doslova přeloženo služebníky) kontrolovat. Nejedná se tedy o žádné slídění, ale o občanské právo chráněné zákonem!

Mnoho let jsem obhajoval dr. F. J. před kritiky z řad exilu. Na jejich námitky proti doočíbijícímu cestování jsem namítal, že to jistě nedělá z peněz nadace, že si to může z profesorského platu dovolit. Když pověsti neustávaly, ale naopak sílily, ověřil jsem si ve veřejné databance, kolik dr. F. J. deklaruje. Plat neodpovídal ani polovině profesorského platu. Protože v oficielní publikaci Nadace, Listech i na dalších místech uvádí dr. F. J., že je profesorem na Manne Siegbahn Institutu Stockholm (MSI), zaslal jsem tedy dotaz tam. Profesor Blomqist mi odpověděl (překlad z angličtiny): Dr. Janouch nemá titul profesor ani na MSI, ani na žádném jiném institutu či univerzitě ve Švédsku. Tuto informaci jsem publikoval v placené službě ČTK (VIS) jako součást otevřeného dopisu novinářům. V odpovědi ČTK uvádí dr. F. J., že byl pozván jako hostující profesor Švédské královské univerzity. Snažil jsem se vypátrat jmenovanou instituci, ta ale ve Švédsku neexistovala a neexistuje. Na tiskové konferenci prohlásil dr. F. J., že byl hostujícím profesorem na Stockholmské univerzitě. Při kontrole tam jsem dostal také negativní odpověď. Pátrání mne dovedlo do Královské vědecké akademie - soukromé instituce. Její zahraniční tajemník Olaf Tandberg mi sdělil, že pan dr. F. J. u nich pracovl opravdu na začátku sedmdesátých let jako výzkumný pracovník placený ze stipendia, které mu zprostředkoval tehdejší sekretář akademie - profesor Rudberg. Jediný dokument, kde se píše o profesorovi, je patrně formální osobní pozvání od zesnulého prof. Rudberga. Žádné jmenování na žádné instituci. Na Švédském svazu profesorů jsem se dozvěděl, kdo si může s čistým štítem říkat profesor. Upravuje to příslušná vyhláška, podle jejíhož paragrafu 2, 19 kapitoly lze možná kvalifikovat dr. F. J. jako hostujícího učitele.

Jinak si samozřejmě může říkat každý, jak chce - třeba král Vršovic - neoprávněný titul však může vésti i ke krachům na burze...

Jiří Pallas

Uppsala, 15. 1. 1991

Po dopsání článku našel a zaslal O. Tandberg původní osobní pozvání. Dr. F. J. je tam titulován Profesor a zván jako hostující profesor do Švédska. Dopis má jednu chybičku - je z roku 1970. Dr. F. J. odjel z ČSSR v r. 1974, ale ne do Švédska, nýbrž do Dánska! Do Švédska potom odjel na výšeuvedené stipendium. to, že je oslovován v dopisu profesor, naznačuje, že délka rok lži přesahuje 20 let.