--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN č.: 840
Název: Rozhovor s Miroslavem Marečkem
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V kyjovském domku pana Marečka nejsme poprvé, dá-li Bůh a právo, snad ani naposled. Infrazářičem vyhřívá své kosti, při životě ho drží padesát vykouřených startek denně, několik litrů tvrdé boršovské vody, ze všeho nejvíc pak vědomí, že koná správně. "Od splnění svých požadavků neustoupím ani o píď. Svinstvu jsem ustupoval dost dlouho. Už neustoupím. Stačí, když to dělají jiní."

Například generální prokurátor JUDr. Brunner. Co říkáte jeho televizním vstupům?

Gauner. Co prohlásí jeden den, dokáže bezostyšným lhaním další den popřít. A dokonce ze sebe ještě udělat revolucionáře. O prezidentské komisi se vyjádřil, že je neústavní a nemíní ji tudíž akceptovat. Existuje ovšem ještě komise parlamentní, vybavena prakticky nejvyššími pravomocemi. Její činnost si vyžádala sama Generální prokuratura ČSFR a její výsledky bude muset přijmout, ať se jim to líbí nebo ne.

Takže se čeká na konečný verdikt parlamentní komise? Jistě. Ta má k dispozici veškeré materiály, ke kterým by se měla vyjádřit. Prozatím mi dala za pravdu ve druhém bodě.

(Podsouvání jiných podání - pozn. red.) Váš třetí požadavek se týká zneužívání psychiatrie. Žádáte uvedení konkretního paragrafu, který by postup MUDr. Tomášové legalizoval. (Jejím rozhodnutím byla panu Marečkovi násilně zavedena nitrožilní výživa šestatřicátý den jeho hladovky v roce 1989 - pozn. red.)

Argumentace prokuratur o zákonném postupu MUDr. Tomášové se opírá o zák. č. 20, o zdraví lidu. Ovšem konkrétní paragraf tohoto zákona nejsou schopni uvést, neboť žádný takový neexistuje. Jste si jist?

Kdyby existoval, dávno by mi to dali na vědomí. S vaším prvním požadavkem, týkajícím se pendrekového zákona, zřejmě udělají cokoli, jen aby nemuseli hrábnout do vlastních řad.

Že nemohou postihnout poslance za to, jak hlasovali, hájí č. 51 Ústavy a já to akceptuju. Zajímalo by mě ale, jak by se například řešilo, kdyby si poslanci odhlasovali stornování Ústavy, když Ústava jejich hlasování chrání. To říkám jen tak, k pousmání. V mém požadavku však nestojí, že žádám postih poslanců za jejich hlasování. Těch třináct kašparů (rozuměj poslanců) vyvíjelo protiústavní iniciativu, mimosněmovní aktivitu. A na to, co si za zády pekli, se žádný článek Ústavy nevztahuje. Co je však nejpodstatnější: Vyšetřovatel Hon sice ve své zprávě konstatuje, že tito poslanci uvedli v život normu, která byla ve zjevném rozporu s platným právem, vyvozuje z toho však, že nesou odpovědnost pouze politickou a morální. Přesto, že jednali protiprávně!

Když za mnou po dvou a půl měsících vyšetřovatel Hon dorazil, vytasil fascikl materiálů z federálu a ÚV KSČ (jistě řádně protříděný) a myslel, že mě omráčí. Materiály z archivu Úřadu předsednictva vlády však chyběly. Musel jsem konstatovat, že šetření je neúplné. Proč právě tento archiv vynechali? Proč se nesnaží fakticky dokázat neúčast tehdejšího šéfa legislativy, dnešního federálního premiéra Čalfy, na přípravě pendrekového zákona? Proč nečelí údajným pomluvám skutečným důkazem?! Asi dobře vědí, proč.

Mám obavy, že až do tohoto archivu nahlédnou, bude prázdný. A trapné historce Mariana Čalfy, že o vzniku a iniciaci tohoto represivního zákona nic nevěděl, budeme nuceni uvěřit. Což ale pohnout svědomím či pokusit se osvěžit paměť některého z těch třinácti nebožáků?

To bude asi marné. Oni si prostě nic nepamatujou. Někteří dokonce prý ani nevědí, kdo a kdy je do iniciativní skupiny najmenoval. Jiní zase využívají svého práva a odmítají svědčit vůbec. Zato váš "kolega" chartista, kyjovský poslanec ČNR Petr Kozánek (OF-OH) poskytl ČSTK nehorázné svědectví, které Lidovky hbitě uveřejnily.

Na jeho nenávistné vyjádření jsem reagoval rovněž prostřednictvím ČSTK. (Dosud nezveřejněno! - pozn. red.) Velmi dobře ví, že nápis "Smrt bolševickým sviním..." připevnil na dveře některý z policajtů jako důvod ke vtrhnutí, pro případ, že by u mě nic nenašli. Našli však i mnohé jiné věci, které s peticí Několik vět vůbec nesouvisely. Dokonce našli i to, co jsem tam vůbec neměl! Jeho vyjádření o mé matce a našich vzájemných vztazích, je ...... Dosaďme cokoli. Pan Mareček to neudělal. Nechce se věřit, že pan Kozánek byl k takovému jednání veden pouhou lidskou neomaleností. Oddanost, s jakou hájí dnes už prokazatelně neobhajitelné počínání generálního prokurátora JUDr. Brunnera, nás nutí k zamyšlení: Vyhlédl si nějakou "židli", pro kterou je schopen udělat cokoli, anebo jeho konání v dobách dřívějších nebylo vždy v souladu se zákonem a nejvyšší žalobce to ví?

Tuto otázku ponechme prozatím JEJICH svědomí, mají-li jaké. Čas je v této chvíli neúprosný diktátor. Odjíždíme za MATKOU.