--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Janík Eduard č.: 801
Název: Dopis Miloslavu Marečkovi
Zdroj: NN Ročník........: 0002/004 Str.: 000
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 22.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Miloslav Mareček protestující hladovkou

697 01 K y j o v

V Brně, 22. 1. 1992

Vážený pane Marečku!

Dovolte vyjádřit Vám nesmírný obdiv. Vaše odhodlání a vnitřní síla vzbuzují úctu u lidí, kteří se po listopadu 1989 domnívali, že starým komunistickým praktikám bude rychle odzvoněno. Nyní po dvou letech se národ téměř již zase smířil s tím, že proti byrokracii, úskokům, nemorálnosti, neochotě, lenosti, formálnosti a neschopnosti úředníků bude jedinec nadále zcela bezmocný. Úředně orazítkovaná lež, blbost nebo očividně záměrné překroucení podstaty věci má nadále navrch před sebezřejmější pravdou a sebesilnějšími argumenty jednotlivců či skromných seskupení. Asi to pramení z toho, že za takový postup nikdo žádného úředníka z místa nevyhodí. Vždyť on tím ochraňuje klid pro ty, kteří by to mohli udělat. A ti zase vědí, že o nic nejde, že lidé nemohou stát donekonečna na náměstích, obzvlášť, když se přesvědčili, že nové řešení prakticky nikdy nic lepšího nepřináší. Nadzvukovou rychlostí zapadají noví lidé do zajeté mašinérie, byť bylo třeba jejich počáteční odhodlání sebevětší a sebeupřímnější. Lidí, kteří jsou schopni tomu odolat, je jako šafránu. V prostředí hemžícím se starými nomenklaturními nenahraditelnými kádry je to snad i nad lidské síly. Tržní mechanismus, ve kterém i o "všemocných" podnikatelích budou nakonec rozhodovat zdánlivě bezmocní lidé-zákazníci, snad začne brzy fungovat v ekonomice. Pokud nebude umožněno, aby stejný mechanismus začal fungovat i v oblasti byrokracie, nic se zřejmě nezmění.

Řada z nás má za sebou z období totality stejné zkušenosti jako Vy. Tedy zcela formální, nic neříkající, anebo záměrně zcela zavádějící úřední odpovědi nebo ještě častěji naprostou ignoraci. To druhé bylo zvlášť výhodné, protože umožňovalo každého nepohodlného rychle zařadit do kategorie notorických stěžovatelů. Se zcela bezobsažnými ministerskými i jinými úředními reakcemi, které se navíc chtějí tvářit jakoby s pochopením pro věc, máme i my řadu zkušeností z doby současné. Můžeme potvrdit, že hlavní úřední metodou nadále zůstává bohorovné mlčení.

Bojíme se o Vás, pane Marečku. Vaše neuvěřitelně silné volní a nanejvýš morální odhodlání nemůže nenechat následky na Vašem zdraví. Bojíme se, že naše svobodně zvolená byrokracie s tím dokonce takto i možná kalkuluje. Moc si přejeme Váš plný úspěch a konec Vašeho trápení a sebetýrání. Bojíme se však i toho, že ani Váš úspěch na obecné podstatě věci do dlouhého budoucna nic nezmění. Vy jste však už nyní pro to za sebe udělal víc, než je možné maximum. A pokud s tím my, ostatní, nic neuděláme, tak si jiné zacházení ani nezasloužíme.

Za celé Sdružení pro pomoc mentálně postiženým v Brně Vám vřele děkuje a srdečně Vás zdraví

Eduard Janík Sdružení pro pomoc Věra Palečková sekretář mentálně postiženým předsedkyně MěV SPMP městský výbor Brno

Brno 1 Úvoz 27 602 00 BRNO

Co: ČTK, ČTV, Čs. rozhlas, Lid. noviny, Lid. demokracie, Svob. slovo, Č. deník, Ml. fronta dnes, Zem. noviny, Rovnost, Brněnský večerník

PS: Pokud se některý z obeslaných aktuálních sdělovacích prostředků rozhodne uveřejnit náš otevřený dopis panu Marečkovi, prosíme, aby o tom telef. informoval předsedkyni organizace Věru Palečkovou, č.t. 05/530641, kl. 345, příp. náš sekretariát č.t. 05/672458.