--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín č.: 926
Název: Cynismus a slepota
Zdroj: NN Ročník........: 0002/007 Str.: 014
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nejen odkaz těch nejprozíravějších a nejstatečnějších, ale i nezměrné utrpení mnoha politických vězňů a velké pomrzačení životů bezpočtu statečných lidí nás zavazuje říkat pravdu, i kdybychom si měli vysloužit pověst lidí nesnášenlivých. Nedejme si vsugerovat, že jen laskaví všeodpouštěči jsou moudří a ušlechtilí. Smiřovat se s pokračující nestydatostí a s pokračujícím cynismem, to je velice nemoudré i velice neušlechtilé. Nezapomínejme, že ani Kristus se nerozpakoval pohoršeně vyhnat kupčíky z chrámu.

Je to až k nevíře, ale je to tak: i mnozí vzdělaní lidé dodnes naplno nepochopili, s kým jsme měli v uplynulých desetiletích tu čest. Nepochopili, že to, co si říkalo komunistická strana, byla ve skutečnosti mezinárodně organizovaná supermafie se vším všudy, včetně fyzické likvidace statečných odpůrců. Kdyby si tuto skutečnost náležitě uvědomili, pak by přece nemohli pohotově překabátěné komunisty brát jako lidi důvěryhodné, nemohli by jim přece svěřit i nejvyšší funkce!

Zakažme si už konečně říkat, že někdo byl členem komunistické strany! Přikažme si už konečně říkat, že byl členem komunistické supermafie! Pak nám totiž mnohem zřetelněji vynikne i obludnost toho, že nám dodnes další ročníky našich vysokoškoláků křiví a ohlupují dokonce i nedávní marxističtí věrozvěstové, pohotově se vydávající za sociology, psychology, učitele pedagogiky ap., stejně jako obludnost toho, že nejúčinnější sdělovací prostředek - televizi - dodnes řídí nejspíš už doživotní bolševik a ČSTK dokonce nejspíš už doživotní ctitel masového vraha Trockého. Ve vší obludnosti se nám pak vyjeví i tvrzení českého generálního prokurátora, že prý chce prokuraturu odpolitizovat. Prokuratura pod jeho vedením je přece politiky plná, a to dokonce politiky nejhoršími, to jest bolševickými.

Výrazu "překabátění komunisté" nepoužívám jako primitivní nadávky, ale jako výrazu pečlivě uváženého. Patří se o nich tak mluvit proto, že kdyby ti nestydové poctivě rozebrali a poctivě přiznali svá velká provinění před naší zemí a před milióny našich lidí, pak by si přece museli oni sami uložit dost přísnou i dost dlouhou politickou karanténu. To, že se bez nejmenšího uzardění nahrnuli i do funkcí nejvyšších, to je přece přímo usvědčuje z toho, že svou vinu dosud poctivě nerozebrali, poctivě nepřiznali, že se opravdu jen a jen překabátili. Jen nepatrnému podílu bývalých komunistů lze přece přiznat alibi nevědomí o vraždách a existenčním ruinování miliónů lidí jejich supermafií! U naprosté většiny bývalých komunistů šlo o vědomou politickou prodejnost, o vědomé parazitování na jiných.

Prvotní příčinou nejpovážlivějších a nejpalčivějších věcí naší přítomnosti (od nastrčeného a záměrně podněcovaného škorpení mezi Čechy a Slováky až po hladovku pana Marečka) je pokračující nadvláda komunistů překabátěných i nepřekabátěných. Tuto potupnou nadvládu má zčásti na svědomí politická a morální otrlost jejich a zčásti politická a morální otrlost naše, zčásti jejich nestydatá výbojnost a zčásti naše nestatečnost. Po tom, co nám překabátění komunisté předvedli u nás i všude, kde se chopili moci, neselhali v dnešní mizérii oni, ale naši zbloudilí, jakoby nepoučitelní veledemokraté. Ti příliš mírní nám asi zaseli na dlouhý čas na mnohem větší bolehlavy, než si dnes připouštějí. Ant. Bělohoubek