--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Studničná Jitka č.: 930
Název: Noví Palachové umírají
Zdroj: NN Ročník........: 0002/007 Str.: 017
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Paní poslankyně Marie Kaplanová (KDS-LDS) už není členkou vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro záležitosti pana Marečka. V televizním vystoupení veřejně označila současného předsedu federální vlády Mariána Čalfu za spoluodpovědného za tzv. pendrekový zákon, protože v té době byl ve funkci šéfa legislativy. Jak před plénem FS oznámil předseda této komise K. Gémesi (ODÚ-VPN), použila informace získané během vyšetřování, a proto byla vyzvána, aby se vzdala členství. Žádný jiný důvod, jak řekl, neexistuje.

Zdá se, že kdyby paní poslankyně Kaplanová při vyšetřování zjistila, že prezidentem byl Husák, dopadla by stejně. Je to sice fakt a každý to ví, ale nesmí se to říkat v okamžiku, kdy je složen slib mlčenlivosti.

Poněkud jiný důvod uvedl pan poslanec A. Blažek (ODA): četl spisy velmi pozorně a k podobnému hodnocení nedospěl. Zde je paní poslankyně obviněna z chybné interpretace a jedině čas a odtajnění spisů ukáže, kdo má vlastně pravdu. Paní poslankyni bylo po kratší diskusi přece jen dovoleno se před plénem obhájit a její výpověď přinášíme v nezkráceném znění.

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych se vyjádřit ke svému vystoupení v televizi. To všechno, co jsem učinila, bylo pro záchranu života pana Marečka. Jednala jsem v nouzi, ze strachu, že zemře. Ale nejen jeho, protože necháme-li zemřít jeho, nebude sám. Vedla mě úzkost o jeho život a chtěla jsem mu dát naději. Učinila jsem tak s vědomím, že beru na sebe rizika a s plnou odpovědností jsem ochotna nést následky.

Žijeme v čase a prostoru, ale také současně v budoucnosti a ve věčnosti. Budou nás jednou soudit dějiny a Bůh. Obávám se, že naši pravnuci nám řeknou, co jste udělali se svobodou, která vám byla dána jako mimořádný dar. Jak to, že věci došly tak daleko, že jste nechali umírat lidi, kteří byli dohnáni jít ve šlépějích Jana Palacha. Jak to, že zatímco jste nosili svíčky a květiny na jeho hrob, přihlíželi jste nečinně, jak noví Palachové umírají. Co nás dovedlo tak daleko, že se tohle všechno muselo stát? Rozhodně nepatřím mezi ty, a nepatří mezi ně ani pan Mareček, kteří žádají trest a soudy. O co tedy nám jde? Hledáme demokracii, mluvíme o demokracii, ale stavíme ji na špatných a prohnilých základech. Stavíme ji na lži, jde nám o zjevení pravdy, protože jenom pravda nás může osvobodit a jenom v pravdě mohou věci jít kupředu. Je to jako hnisavá rána, kterou je nutno otevřít, aby vyšel všechen hnis a vše se očistilo. Je třeba operace - nože. I naše společnost potřebuje takovýto zásah. Čím dál více se dovídám, že lidé, kteří museli opustit svá místa pro nevěrohodnost, nečestnost, korupci, udavačství, kteří nesli velký díl společné viny, protože všichni jsme se provinili vůči svému národu, svým dětem, že tito lidé se dostávají na místa ještě výnosnější, jenom změnili místo, změnili kabát a nyní patří mezi aktivní bojovníky za demokracii. Ale potíž je v tom, že svou pravou tvář musejí skrývat. Kdesi hluboko v sobě nosí strach z odhalení, strach z pravdy a žijí zde ti, kteří vědí, kteří by mohli svědčit. Je třeba je umlčet. Čím? Nikoli penězi, ale tu i tam výnosnými místy. Jeden se stane náměstkem, ředitelem, tajemníkem i vyslancem. A tak se za ty dva roky vytvořila síť, kterou lze nazvat sítí zla, solidaritou zla a společné viny, která přivádí do beznaděje ty, kdo obětovali vše a trpěli po celých čtyřicet let, ti, kteří doufali a doufají ve spravedlnost. Podařilo se nám upevnit dále pokračující bezpráví, takže často ti, kteří soudili a v prověrkách vyhazovali, jsou opět na svých zodpovědných místech. A titíž lidé dávají osvědčení o rehabilitaci. Mnozí z těch, kteří bojovali, trpěli a doufali a svým utrpením a statečností nám tuto svobodu vydobyli, nejsou ospravedlněni. Mnoho jich bylo souzeno pro výtržnictví a jsou odsuzováni zase, neboť jsme přijali zmetkový zákon, který skutečné rehabilitace neřeší. Vracíme domy a majetek, ale nedokázali jsme se postarat, abychom lidem navrátili čest. A tady je kořen všeho zla. Moc je výsadou, ale i zodpovědností. Ježíš řekl Pilátovi: "Neměl bys žádné moci, kdyby ti nebyla dána shůry." Moc je dar, ale je to především zodpovědnost.

Když se konal Norimberský proces, nikdo se necítil vinen, nikdo se necítil zodpovědný za hrůzy holocaustu, za hrůzy druhé světové války. Ani u nás se nikdo necítí vinen. A mnozí z těch, kteří byli u moci tenkrát, jsou u moci i teď. Na nejvyšších místech odhalujeme spolupracovníky StB.

Chtěla bych se vrátit k panu Čalfovi. Chci mu říci, že je mně hluboce líto, jestli jsem ho ranila. Chci ho ujistit, že mně opravdu nejde o nic jiného než o spravedlnost. Jde mně o pravdu. Já totiž ho činím, jako šéfa legislativy, zodpovědným za ten zákon, který vláda tenkrát přijala. Ale navíc je přece jenom ve spisech vyšetřovatele, které jsem dostala, několik věcí, které odporují jeho tvrzení, že o připravovaném zákoně nic nevěděl, že se zákon jaksi vymykal jeho vědomí.

Dovolte, abych vám přečetla velmi málo stručných výpovědí: V první polovině února přichází Alois Indra s vypracovaným návrhem zákona, který nebyl předložen ústavně právním výborům a před jeho projednáváním se narychlo dává dohromady skupina poslanců, iniciátorů zákonné úpravy. Všichni tito členové skupiny popírají, že by se vznikem této normy měli cokoli společného a tvrdí, že se o ní dověděli až poté, co jim kopie návrhu byla předána.

Více informovaným poslancem je zřejmě profesor JUDr. Češka, jehož výpověď je v rozporu s výpovědí ing. Jana Marka. Teprve dalším vyšetřováním by bylo možno zjistit, zdali Češka měl s celou záležitostí společného víc než jen členství v iniciativní skupině poslanců.

Základní rozpory jsou však mezi výpovědí dr. Mariána Čalfy a řadou dalších svědků. Zatímco dr. Čalfa uvádí, že pendrekový zákon byl výlučně nápad Aloise Indry a odpovídá jeho způsobu uvažování, což je pravděpodobné, pak další část jeho výpovědi pro rozpory s výpověďmi jiných svědků již tak věrohodná není a vyvolává jisté pochyby. Při výslechu před parlamentní komisí pro vyšetřování událostí 17. listopadu, kde byl mimo jiné dotazován i na pendrekový zákon, označil dr. Čalfa dr. Češku jako odborníka, který Indrovi normu připravil - strana 39 spisu. A v další své výpovědi už před vyšetřovatelem Generální prokuratury dr. Čalfa rozhodně popírá jakoukoli skutečnost i vědomost o tom, že se tato norma připravovala.

Tato část jeho výpovědi však odporuje výpovědím svědků dr. Josla, šéfa parlamentní legislativy, který pověděl, že dr. Čalfu informoval, co Indra připravuje. Rovněž svědek Adamec, bývalý předseda vlády, říkal, že dr. Čalfa jej informoval o přípravě pendrekového zákona - strana 254 spisu - což dr. Čalfa popírá na straně 259. Také dr. Peninger, starší prokurátor Generální prokuratury, potvrzuje, že informoval dr. Čalfu, že politické orgány žádají sankce při udržování veřejného pořádku a že se musí připravit příslušná úprava právních předpisů - strana 260. Další jeho výpověď v tomto smyslu je na straně 362. Při informovanosti tolika lidí, ať již z oblasti legislativy Federálního shromáždění nebo předsednictva vlády, je krajně nepravděpodobné, že šéf vládní legislativy nevěděl nic o přípravě pendrekového zákona. Dr. Čalfa říká: "Nevím nic o tom, že měl být vypracován nový zákonný předpis, který měl zpřísnit sankce k narušitelům veřejného pořádku."

Dr. Čalfa tvrdí, že neobdržel žádost o vypracování normy, která by se zabývala ochranou veřejného pořádku. Uvádí, že o nějaké komisi, která by to měla zpracovat, se doslechl teprve od dr. Josla.

V souvislosti s tím je zajímavý zápis z jednání předsednictva Federálního shromáždění (předsedající Šútovec: Paní poslankyně, jste v poslední minutě). Dobře. Je možné žádat o prodloužení? (Předsedající Šútovec: Ne. Schválili jsme si desetiminutovou řečnickou lhůtu). Já zkrátím své výpovědi.

Výpověď dr. Čalfy o své nevědomosti vyvrací dr. Josl tvrzením, že o požadavku Indry na vypracování pendrekové normy jednal s dr. Čalfou - strana 288.

Obsah spisu Generální prokuratury doplňuje dopis, který dostal ing. Bělohoubek, kde zasvěceně líčí vznik pendrekového zákona, označuje lidi, kteří byli toho svědky. Dokonce dr. Josl dostal vysokou finanční odměnu od Aloise Indry - doklady o jejím vyplacení mají být v účtárně a autoři jsou ochotni usvědčující materiály, které nebyly zničeny, ale jsou uschovány, předložit na základě výzvy tisku.

Děkuji za pozornost.

Ze vzrušené debaty, která byla ne nepodobná debatám kolem komise 17. listopadu, vyjímáme velmi stručně názory některých poslanců. V. Moric (SNS): "Každý tvrdí, že se jedná o pana Marečka, o jeho život. Ale ono se vůbec nejedná o pana Marečka. Jedná se o souboj dvou politických stran."

E. Mandler (KDS-LDS): "Když byla debata o důvěře vládě, řekl jsem, že pan Čalfa je příliš spjatý se starým režimem, že to není dobře a že by neměl být předsedou vlády. Já osobně obecný závěr, ke kterému došla paní Kaplanová, že je za všechny tyto legislativní věci zodpovědný, naprosto podporuji."

F. Šebej (ODÚ-VPN): "Kauzální souvislost mezi vystoupením paní poslankyně Kaplanové v televizi a ohrožením života pana Marečka nevidím.

M. Kaplanová: "Pan Mareček začíná trošku možná měnit smýšlení, ale na co čeká, je urychlené vystoupení nového generálního prokurátora, který by skutečně pravdivě zodpověděl jeho tři otázky."

P. Kulan (ODÚ-VPN): "Paní poslankyně Kaplanová, vaše emotivní vystoupení v televizi je vaší osobní záležitostí a měla byste se panu premiérovi omluvit."

Jitka Studničná