--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín č.: 986
Název: Zločinci z přesvědčení
Zdroj: NN Ročník........: 0002/009 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 02.04.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ZLOČINCI Z PŘESVĚDČENÍ I ve věcech práva a spravedlnosti jsou zajisté instancemi nejvyššími přísná logika a nedeformovaná etika. K patřičnému respektování těchto autorit patří nepochybně i to, abychom u procesu, jako je tento, nezůstali jen u podružností, jako jsou otázky, jestli jsem byl pochopy StB odváděn k výslechům se souhlasem prokurátora nebo bez tohoto souhlasu, jestli mezi mým prvním a druhým zadržením na 48 hodin byly nebo nebyly dodrženy předepsané formality ap. I mně se totiž staly věci mnohem vážnější. Například na zmarnění mé odbornosti mají nepochybně svůj nemalý podíl i tito tři zlo činící, tedy zločinci. Mají být souzeni především za svůj podíl na vládě strachu v naší zemi, za svůj podíl na existenčním ruinování statečných lidí a za to, že spoustu lidí méně statečných dohnali až k politické křivosti a k politické podlosti. Nebudou-li souzeni především za tato velká provinění, nebude tento soud spravedlivý, ale jen nestydatě odšvindlovaný. Není-li tento soud připraven klást mi otázky k těmto nejtěžším proviněním, nesvědčí to o vůli soudit skutečně spravedlivě.

Cítím se povinen podat svědectví možná poněkud zvláštní, podle mého mínění však velice závažné.

Od roku 1970 do roku 1987 jsem byl nejbližším přítelem profesora Václava Černého. Patřím tedy nepochybně k nejzasvěcenějším svědkům, pokud jde o represe vůči panu profesorovi. Kdyby pan profesor ještě žil, promluvil by nepochybně před tímto soudem tak jasnozřivě, jak to sotva dokáže někdo jiný. Považuji za svou povinnost zde v souvislosti s panem profesorem říci alespoň toto: Mrzačením života takových intelektuálních a morálních kvalit, jaké byly vlastní panu profesorovi, se i tito tři provinilci dopustili současně nemalého mrzačení života těch, které mohl pan profesor štědře obdarovávat, kdyby směl přednášet, publikovat a vystupovat ve sdělovacích prostředcích. I tento zločin by při tomto měl být brán patřičně v úvahu.

I kdyby trojici zde souzených neviňátek nebyla prokázána žádná vážnější provinění "sólová" a jaksi navíc, už sama skutečnost, že se rozhodujícím způsobem podíleli na chodu vysoce zločinecké organizace, zvané StB, zcela opravňuje otázku, jestli mají vůbec právo dožít ty své prašivé životy v zemi a mezi lidmi, kde napáchali tolik zla. Odsoudit je i na hodně let za mříže, to by bylo u zločinců takového kalibru málo. Patří se vyhnat je z civilizované společnosti, a to doživotně.

P.S.

Doufám, že nebudu poučován o nepatřičnosti použití výrazu "zločinci", dokud soud nevynese rozsudek. Čtyři desetiletí pustošivé a zlotřilé vlády, udržované pomocí StB, činí nepatřičnými spíše podobná upozornění.

Ant. Bělohoubek

2. 4. 1992

Poznámka redakce:

Jeden z největších poválečných zločinů v Československu, estébák Lorenc reaguje na výpověď poradce sněmovny lidu FS Antonína Bělohoubka takto: "Nezlehčuji životní zkušenosti svědka, ale s tím, co prožil, nemám nic společného! Nemyslím si, že jsem žil život prašivce a že jsem zločinec."

K tomu dodáváme, že tímto způsobem se už hájili jiní zločinci před Norimberským tribunálem.