--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Červenka František č.: 1003
Název: René Matoušek - další oběť bolševických mordkomand?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/009 Str.: 025
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 27.03.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

René Matoušek se narodil 13. 7. 1951 v Ústí nad Labem. Vyučil se strojním mechanizátorem v Liberci. V průběhu srpnové okupace v r. 1968 se aktivně účastnil lidového sporu v ulicích Prahy. V roce 1970 se pokusil celkem dvakrát o ilegální přechod čs. státní hranice, za což byl odsouzen na 7 měsíců odnětí svobody. V osmdesátých letech pracoval u dopravních podniků v Liberci, kde měl neustálé spory se zaměstnavatelem ohledně bezpečnostních podmínek. Později demonstrativně vystoupil z odborů.

Píše otevřený dopis tehdejšímu předsedovi ÚRO s. Hofmanovi. V téže době po vánocích je zatčen, a obviněn z trestného činu pobuřování podle ş 100 trestního zákona (za rozšiřování tiskovin s protistátním obsahem). Odseděl si 18 měsíců na Borech (zde také podepsal Chartu 77). Ke konci trestu je obviněn podle ş 112 trestného zákona (poškozování zájmů republiky v zahraničí), za což mu byl trest prodloužen o další 4 měsíce znovu na Borech. V průběhu této doby dochází k rozpadu jeho rodiny, a je rozveden v nepřítomnosti.

Do listopadu 1989 pracuje aktivně v libereckých chartistických kruzích, což jej stojí rodinu a stále se zhoršující zdraví. Po celou dobu do listopadu je stále středem zájmu StB a komunistického tisku (Severočeský průboj), což vrcholí trestním stíháním v létě 1989 (za rozšiřování petice Několik vět). Shodou okolností měl poslední soudní přelíčení právě 17. 11. 1989. Hned v prvních dnech po listopadu zakládá liberecké OF. Je velmi aktivní v činnosti občanských komisí (v oblasti vězeňství a policie), za což se velmi záhy stává pro mnohé nepohodlným. Spolupracuje s místní odbočkou KPVČ a studiem mladých reportérů, přičemž se snaží o potrestání komunistických zločinců (prokurátorů, bachařů, vyšetřovatelů, soudců).

Bohužel tomuto jeho úsilí se postavila do cesty smrt, která s sebou nese spoustu nejasností.

1) René Matoušek byl nalezen mrtev v 10 hodin ráno 27. 3. 1992 ve svém bytě oběšen na kravatě na prostředním pantu u dveří. Již v 11 hodin chtěl dr. Veselý na obvodní lékařce chorobopis a záznamy, údajně pro soudní pitvu.

2) Ukázalo se, že u mrtvého vůbec nebyla pohotovost, že jej ohledával stejný člověk, který provedl pitvu, t.j. soudní znalec dr. Tichý, dlouholetý spolupracovník Bezpečnosti.

3) Až v 17.08 byla k případu policií zavolána pohotovost, kde sloužila obv. lékařka dr. Dušková, která podepsala ohledací list, aby údajně mrtvého neprohlížela.

4) Nezávislí lékaři vedení předsedou lékařské komory dr. Toscánim nebyli připuštěni k pitvě v Turnově, přestože to bylo dohodnuto s prokurátorem i s vyšetřovatelem Doležalem.

Síť se zatahuje. Bolševici, které ohrožovala Reného touha po spravedlnosti, jistě vědí, kde je pravda. Usiloval o rehabilitaci svou i ostatních. Podával trestní oznámení u okresního soudu. Usiloval o potrestání bývalého libereckého prokurátora Rydvana a dalších. René Matoušek měl podle výpovědí lidí, kteří jej znali, uspokojení z toho, že konečně dojde jeho úsilí kýženého výsledku. Doslova se těšil na proces, kde jednoznačně byla pravda na jeho straně. Nemluvil o sebevraždě, neopak byl plný elánu do další práce. Dopis, který údajně zanechal, nebyl nikdy ukázán rodině. Ať je pravda jakákoli, viníka ať přímého, nebo ne, známe. Je to komunistický režim, který zničil tisíce lidských životů. Případ Reného Matouška je případ člověka, který zaplatil cenu nejvyšší za touhu žít v pravdě.

František Červenka