--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš č.: 1134
Název: Vítězi odešli, adijé Charto?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/016 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 02.05.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Luboš Vydra Dnes vám přinášíme dva zásadní projevy, pronesené dne 2. 5. 1992 na shromáždění Charty 77 v Domě železničářů na pražských Vinohradech. Nejsou to projevy sebechvalné a ani konejšivé. Ty se tu sice také ozvaly, však nemají sílu věcem napomoci. Jeden ze zakladatelů Charty 77, pan prezident, nebyl tentokrát již přítomný. Byl prý na Hrádečku, kde s politickou smetánkou tvořil jakousi chartistickou říši idejí, kam směli na rozdíl od horších let již jen vyvolení. Mnozí, kteří na něho marně čekali i na sjezdu KPV, se tomu již nedivili. V onen den totiž bratr Václav Havel dal zas pro změnu přednost návštěvníkům na Pražském hradě, kterým se raději podepisoval do památníčků, než aby poslouchal nepříjemná slova o debolševizaci, na jejíž neúspěšnosti má sám tak velký podíl.

V chartistickém zákulisí se sešlo jakési kolegium, které snad z rozmrzelosti nad tím, že nejsou přizváni na parnastický Hrádeček také, se pokusili přežvýkat toto hnutí na cosi, co by bylo bližší Janouchově Nadaci Charty, aby sem lépe proudily peníze. Lustrace signatářů se prosadit také nepovedlo. Důvod? Stálo by to prý spoustu peněz. Znamená to snad, že je Charta na konci svých sil, že je zbytečná? Myslím, že nemusí být zbytečná, tak jako není zbytečná touha po svobodě, která se tak lehce utápí v establishmentech velikých stran. Nepodceňujme originalitu malých hnutí. Nedejme si vzít to, že se tu dýchá volněji a nenechme to tu proto zasmrádnout penězi.