--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Studničná Jitka č.: 1128
Název: Muzeum III. odboje
Zdroj: NN Ročník........: 0002/016 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Konfederace politických vězňů Československa otevřela 27. května v Příbrami Muzeum třetího odboje. Originální dokumentace, kterou je zde možné shlédnout, pochází jak z darů účastníků třetího odboje, tak z archivních fondů ÚV KSČ, FMV, StB a dalších institucí, které ji donedávna utajovaly. Kolik dokumentů bylo zničeno, aby je nikdy nespatřilo oko veřejnosti, se už sotva dozvíme. Ale i z toho, co se podařilo získat, poskytuje vcelku věrný obraz toho, jak nelidsky zacházel komunistický režim s občany, kteří mu byli z nejrůznějších důvodů nepohodlní. Zřídil pro ně na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku v letech 1948 - 1953 sedmnáct koncentračních táborů. A jak dokládá vystavená preambule dohody mezi vládou ČSR a SSSR z roku 1945 o těžbě a výhradním dovozu uranových rud do Sovětského svazu, zabili komunisté dvě mouchy jednou ranou. Vyhověli svým kamarádům na východě a současně se přitom zbavili svých odpůrců.

V celé republice bylo doposud zjištěno na tři sta táborů nucených prací a toto číslo není konečné.

Výstava je rozdělena na několik samostatných celků. Léta 1948 až 1968, v nichž zvláštní část tvoří vražda Milady Horákové a ostatní politické procesy. Rok 1968, vznik Klubu politických vězňů K 231 a jeho zákaz po srpnové okupaci. Rok 1990 a činnost KPVČ po jeho založení.

Návštěvník si zde může prostudovat zákony, které si komunisté udělali, aby pak podle nich mohli zabíjet lidi, zřizovat tábory apod.

Zvlášť otřesně působí dopisy na rozloučenou před popravami, záznamy o zastřelení na útěku z lágrů, o ubití po dopadení a četné další dokumenty ilustrující atmosféru teroru v prvních letech po únoru 1948.

Muzeum se nachází v Mariánské ulici č. 260.

Jitka Studničná