--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich č.: 1227
Název: Privatizační fondy - jistota, ale čeho?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/019 Str.: 008
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Bedřich KAREL Po pádu komunistického režimu, který v první fázi své existence zlikvidoval soukromé vlastnictví všech forem, bylo naprosto jasné, že zdevastovaný státní majetek musí být znovu rozdělen konkrétním lidem-vlastníkům, kteří budou soukromý majetek spravovat a zvelebovat. Největším problémem opětovné privatizace byl mechanismus, pomocí kterého bude možno majetek rozdělit jednotlivým občanům. Jedním ze způsobů, jenž se zdál, co se týče rychlosti a objektivity optimální, se stala kupónová metoda: lze ji označit za celonárodní loterii, která ze všech účastníků vlastnících kupónovou knížku, vytvoří množství akcionářů, více či méně úspěšných.

Teoreticky je všechno v pořádku a samotný nápad - předání státního majetku všem občanům, je do jisté míry snad i geniální. Předpokladem však bylo, že akcionáři se budou chovat jako ve vyspělých ekonomikách a svou účastí přímo ovlivní hospodaření jednotlivých podniků, jejichž akcie vlastní.

Investiční privatizační fondy se měly stát doplňkem kupónové privatizace a měly sloužit akcionářům, kteří nebudou ochotni či schopni samostatného rozhodování při vkládání nejvýhodnějších investic do ekonomiky.

Stranou ponechme skutečnost, že veškeré nebezpečí nevhodného investování, vlastní funkce či krachu fondu (IPF), na rozdíl od představitelů IPF, nese majitel kupónů, vulgárně zvaný DIK. Podobně má zakladatel privatizačního fondu právo až na 2 % hodnoty majetku IPF - získaných akcií - jako manipulační poplatek. Stejně tak i na 3 % hodnoty majetku fondu ročně - nikoli výnosu z prodeje akcií - bez ohledu na to, zda bude IPF ziskový či nikoliv...

To vše je možno zanedbat - týká se to pouze vztahu držitele kupónové knížky k IPF, s nímž vstoupil odevzdáním svých bodů do partnerského poměru a je výhradně jeho věcí, jaký fond si zvolil. Hrozivou a doposud opomíjenou skutečností se stal převažující podíl na správě odstátněného majetku, který díky bombastickou reklamou ovlivněných drobných akcionářů fondy získaly, čímž jim byla dána možnost masivně ovlivňovat politický vývoj v zemi.

Privatizační fondy a politika

V ČSFR bylo celkem zřízeno 437 IPF, z nichž se deseti nejúspěšnějším podařilo získat body od 40 procent občanů a 3,43 mld. bodů, které získaly, je zároveň 56 procent všech bodů, jež fondy obdržely dohromady. Z toho vyplývá, že na zmíněných deset privatizačních fondů připadlo 120 mld. Kčs a tato částka reprezentuje zhruba dvě pětiny majetku 1.490 odstátněných podniků ve federaci.

Druhé místo v úspěšnosti získal Harvardský investiční fond, který obdržel asi 639 mil. bodů, jež představují majetek ve výši asi 22,5 mld. Kčs! Uvedená částka zhruba odpovídá výši ročního národního důchodu, což je vzhledem k právnímu vakuu, v němž mohou fondy provádět cokoliv a personálnímu složení Harvardského IPF, v jehož dozorčí radě působí několik bývalých pracovníků několika správ známé StB společně s nomenklaturními kádry rudé partaje, přinejmenším varující. Vše potvrzuje skutečnost, že pouze zdánlivě do defenzívy zatlačení bolševici svou dosavadní moc rozdělili do dvou oblastí: v ekonomice získali převažující vliv prostřednictvím nově vznikajících akciových společností a privatizačních fondů, stejně tak zůstali na vedoucích místech v bankovnictví, což se vzácně doplňuje. V politické sféře se po odhození rudých glejtů rozplynuli v různých politických stranách a hnutích, bez rozdílu, zda působí napravo či nalevo. Jaké nebezpečí z podobného převtělování hrozí naší prodemokratické společnosti, která dva roky po listopadu 1989 příliš nepokročila a spíše přešlapuje na místě, je evidentní.

Consus fond a.s.

Příbuzným mutantem, který se Harvardu podobá jako vejce vejci, je CONSUS FOND a.s., založený v prosinci 1991. Nahlédneme-li do zakladatelského plánu akciovky, zarazí nás výše základního kapitálu, jež činí 100.000 Kčs a rezervní fond ve výši 10.000 Kčs... Založit akciovou společnost je tedy snadné, v našem případě tvoří správu fondu asi 50 lidí a postačilo, aby každý složil částku zhruba 2.000 Kčs a další IPF je na světě. Předmětem činnosti a cíle fondu, podle zakladatelského plánu, je investování ve smyslu ş 17 odst. 3 nařízení vlády ČSFR č. 383/91 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů a hospodaření s prostředky Fondu, tj. zejména nákup a prodej akcií společností, různých druhů cenných papírů, získávání a odprodej majetkových účastí a nemovitostí včetně investování z vlastních i úvěrových zdrojů. Cílem je zhodnocování majetku, zabezpečení pravidelných výnosů z tohoto majetku... pomoc při kapitálovém vybavení společností tuzemským i zahraničním kapitálem, investování i pomocí úvěrů... úplná poradenská obsluha managementu prostřednictvím zakladatele FONDU - rozuměj přátelská výpomoc svým nomenklaturním druhům z odstátněných podniků, kteří drží posty a čekají na vhodnou příležitost. Pozoruhodné je rovněž datum vzniku "poradenského družstva" CONSUS (Polská 48, Praha 2) - 13. 7. 1989, jež se loňského listopadu zázračně proměnilo v CONSUS FOND a.s. Bylo by rovněž velmi zajímavé zjistit, kdo všechno byl zakládajícím členem...

Všichni dobří rodáci...

Můžeme však posoudit dnešní složení firmy CONSUS. Začneme-li podle hierarchických pravidel, zjistíme, že členem představenstva je i vážený pan Dr. Vratislav Šlajer, který v dobách nedávno minulých působil jako ved. výzkumný pracovník Institutu pro vzdělávání MP ČSFR, kde mimo jiné jako šéf působil "univerzální" kádr s. Dr. Jar. Obzina. O panu Šlajerovi je známo, že vždy razantně vystupoval proti min. Klausovi, řekněme z třídních pozic. Jinak je ve funkci předsedy zakladatele. Dalším pravým mužem na svém místě je pan ing. Karel Galuška, CSc., který byl podnikovým ředitelem První brněnské strojírny, nyní ředitel divize marketingu. Členem představenstva je pan ing. Karel Kroupar, bývalý šéf pobočky SBČS v Klatovech, nyní jako poradce v oboru financí a úvěru - mozaika se nám začíná skládat dohromady. A výčet mužů (všeho)schopných pokračuje - ing. Ladislav Holada, současný ředitel Chemických závodů Litvínov, poměr k zakladateli zatím neurčen (...). Zajímavé je složení dozorčí rady: Dušan Pokorný, bývalý redaktor Mladého světa, a hvězda první velikosti, známá z parlamentů spíše svou sžíravou arogancí a odporem ke všemu, co nezáří rudě, nynější člen ČSSD(b) a kandidát na šéfa pražské soc. dem. buňky - sám veliký ing. Miloš Zeman, věštec z Prognostického ústavu a vymýtač ďábla pravice. Člověk tvárný, pokud se jedná o finance - jinak je znám jeho zásadový postoj vůči kupónové privatizaci, kterou spolu s bradatým prorokem Valtrem Komárkem označili za zločin. Snad právě proto je i on členem dozorčí rady IPF, že by se snažil systém rozvracet zevnitř? Revizorkou účtů je osoba povolaná, ing. Jarmila Hanáková s jedenatřicetiletou praxí v bankovnictví, dřívější ředitelka pobočky SBČS Přerov. Zakládajícím členem IPF je i poslanec ČSL Jaromír Šlápota (FS). V expertní skupině je šéfem ing. Jaromír Matějka, přešel z předsednictva vlády a jeho zástupcem není nikdo jiný než ing. František Korbel, gen. ředitel Škoda Plzeň. Podle posledních zpráv se představitelem fondu stal RSDr. Zdeněk Přikryl, dříve předseda KNV v Brně, jedna z vůdčích osobností komunistických "zkrachovanců" v klubu OBRODA a pravá ruka bývalého ideologického tajemníka KV KSČ v Brně, nyní okázalého moravského národovce, soudruha dr. Jaroslava Šabaty, CSc. Kdo další byl v nedávné minulosti členem velké partaje, nechme na intuici čtenáře, hádat je možno několikrát...

Perlou ve šperku zvaném CONSUS FOND a.s. je jeho sídlo - obývá totiž prostory Muzea V. I. Lenina - pardon, píšeme rok 1992, Čs. sociální demokracie (bolševiků) v Hybernské.

Teď už máme, co jsme chtěli...?

Představíme-li si, že privatizačních fondů podobných HC a C a CONSUS a.s. je víc, a zalistujeme-li v příloze našich novin z čísla 17/92, můžeme si snadno domyslet, kam budou podobní ŢkapitalistéŢ směrovat svou ekonomickou moc. To vše doplňme letošními volebními výsledky. Jednoho dne se můžeme probudit do svěžího rána a nad hlavami nám opět zavlají vlajky rudé: pochybuji však, že to bude důvod k tanci.

Pozn.: Apelujeme na poslance nově zvoleného parlamentu, aby prosadili novelizaci lustračního zákona a jeho ustanovení i na členy představenstva IPF. Pouze tak je možno zamezit ovládnutí ekonomiky komunisty všech ras. (Podle dostupných pramenů je zřejmé, že zhruba 75 % IPF řídí pracovníci bývalé StB a zbytek komunistické nomenklatury).