--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Zdařil Oldřich č.: 1228
Název: Kdo se nebojí, smí do lesa
Zdroj: NN Ročník........: 0002/019 Str.: 009
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Strach byl hlavní metodou, která pomáhala po desetiletí udržovat vládu komunistické vrchnosti. Její příslušníci se teď, když seznali, že jim není zkřiven ani vlásek, k systému zastrašování vracejí a lidé opět začínají pociťovat strach. Ne však všichni. Mladá sekretářka Šárka z oddělení prognóz ve zlínském Svitu zveřejnila v prosinci roku 1990 v Lidových novinách článek nazvaný Lepší než poplužní dvůr. Popsala v něm svého spolupracovníka ing. M. Matějíčka, bývalého velitele Lidových milicí, a uvedla, že se přátelil s příslušníky StB, byl autorem textu výzvy podnikového výboru KSČ k dělníkům, aby se nezúčastňovali generální stávky koncem roku 1989 a podporoval akci LM. Do roka a do dne změnil, tak jako mnozí, svou tvář a znovu nastartoval ke kariéře. Šárka netušila, že právě tento muž byl v naaranžovaném výběrovém řízení jmenován ředitelem dceřinné a. s. Prodejny Svit, ačkoliv po odborné stránce měl k této práci nejdál ze všech zájemců. Zveřejněný článek ho zřejmě zaskočil. Přestal se ve Svitu cítit dobře, rozvázal pracovní poměr dohodou, obdržel pět platů a odešel. Tanec kolem Šárky, který pak ing. Matějíček rozpoutal, trval dlouhé měsíce. Kde jinde, než u soudu.

Kvalifikovanou pomoc poskytl ing. Matějíčkovi bývalý trestní soudce známý z procesu se Stanislavem Devátým v roce 1989 JUDr. V. Petrásek. Podle ş 206 odst. 1, 2 trestního zákona hrozilo Šárce vězení na jeden až dva roky za trestný čin pomluvy, která měla za následek poškození ing. Matějíčka, jenž byl nucen požádat o zproštění z funkce ředitele.

Střídala se řada svědků. Nechyběla mezi nimi ani ing. Matějíčková, manželka žalující strany, která prohlásila, že v důsledku nepravdivých údajů v článku byla nucena vzdát se funkce předsedkyně odborů v učilišti, ve kterém pracuje, a vyjmenovala celou řadu dalších potíží, které Šárčin článek způsobil. Její nadřízený, ředitel učiliště L. Jánský však ve svém svědectví řekl, že ing. Matějíčková sama požádala o zproštění, přičemž uvedla rodinné důvody. Nikdo v učilišti v té době neměl o nějakém článku v novinách ani tušení.

Ani další svědkové manžele Matějíčkovy nepodpořili. Naopak s obsahem článku souhlasili a naznačovali, že věci v něm uvedené jsou jen zlomkem toho, co by se dalo o "superkomunistovi" Matějíčkovi uvést. Z kádrového hodnocení napsaného v roce 1988 jeho nadřízeným ing. J. Menšíkem je zřejmé, že praporčík, důstojník a generál v záloze ing. Matějíček je vedoucím stranické skupiny, jeho politická angažovanost je na vysoké úrovni, je členem ideologické komise, studuje VUML. V roce 1989 byl zařazen jako lektor dějin KSČ.

Ředitel Svitu ing. V. Lukavský před soudem řekl: "Neučinil jsem jeho uvolnění z funkce ředitele v důsledku článku v novinách. Sám za mnou přišel, že je pod psychickým tlakem svého okolí a vzdává se této funkce. Konkrétní příklady neuváděl."

Potvrdilo se, že za ing. Matějíčkem chodí služebně na pracoviště estébák L. Svoboda. Chodili spolu pak na pivo, telefonovali si jako nejlepší přátelé. Zjistilo se, že ing. Matějíček byl velitelem oddílu LM, nikoliv jednotky, jak stálo v článku. Ačkoliv "poškozený" před soudem slíbil, že požádá o svou lustraci, v soudním spise se osvědčení neobjevilo.

Po pěti stáních oznámil předseda senátu JUDr. J. Rychlík, že Šárka Cenigová se zprošťuje žaloby podle ş 226 písm. b. trestního řádu.

Zastrašování ani za vydatné pomoci prokuratury nepomohlo. Přes neúspěchy u soudů pokračují bolševičtí mafiáni v metodě strachu stále. Dál šíří úzkost a zlo mezi lidmi, a to zcela beztrestně. Oldřich Zdařil