--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel č.: 1229
Název: Neogeorgika na Strakonicku I.
Zdroj: NN Ročník........: 0002/019 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
"Nebude bydliti v domě mém činící lest, a mluvící lež nebude míti místa u mne." Žalm 101, 7
Volební neúspěch v roce 1990 tehdejší Spojenectví zemědělců a venkova ve svém dopise pro družstevní rodiny označilo za důsledek rozvrácení českého venkova, který převážně volil Občanské fórum. Dopis věštil dvouleté období "tvrdých zkoušek", v němž se bude o zemědělství a vesnici jednat v duchu zásady "o nás - bez nás" s tím, že zvolení poslanci nazývaní "herci, umělci a zpěváci" znají problém české vesnice z rekreačních chalup. Po výzvě k uvážené volbě odborníků (současné heslo pana Mečiara) a zakládání místních organizací trnkovské Zemědělské strany pod heslem "jednoty venkova" se trnkovci dopisem hlásí "k mravnímu odkazu T. G. Masaryka a "zdravým" zásadám vůdce vesnického lidu Antonína Švehly" se slibem rehabilitace "všech postižených a nespravedlivě odsouzených osob." Důrazem na obnovu demokratických práv venkovského lidu citovaný dopis vrcholí. Publikovaly ho téměř všechny časopisy tehdejších JZD. Přesto se v letošních volbách zemědělská nomenklatura KSČ tvořící Trnkovu Zemědělskou stranu do poslaneckých sborů dostala v rouchu tzv. LSU jen díky "slušovickému" registračnímu triku, na němž se podílela dosud nezjištěná skupina osob českého ministerstva vnitra, podpořená akty volební komise a soudu. Permanentně rozpracovávaná směrnice ÚV KSČ o konspirativním řízení svých členů a buněk v jiných stranách, společenských organizacích, družstvech, podnicích a státních orgánech byla úspěšná i zde. Bilance demokratických sil ve srovnání s úspěchy lsti a lži je často bilancí proher a ztrát. Jako v obcích nedaleko Strakonic.
Mutěnická tačŢpao
V historickém ohlédnutí se česká obec Mutěnice do padesátých let našeho století jeví až idylicky bez vážných konfliktů a osobních dramat. Blízkost Strakonic, místní cihelna a rolnická hospodářství vytvářela dostatek pracovních příležitostí. Ve dvacátých létech mutěničtí dokázali svoji ves plně elektrifikovat a vybavit obecním vodovodem. Německá okupace obyvatele obce spíše ještě více semkla než rozdělila. Dramatičnost a tragičnost této vesnici vtiskla až kolektivizace a vnesení třídního boje do života jejích obyvatel. Dějiny násilí té doby charakterizovalo vystěhování osmičlenné rodiny Bulků a zabavení jejich majetku ve prospěch JZD, které by možná přesněji vystihlo slovo "rozkradení", věznění rolníků, vzpírajících se združstevňování pod předem připravenými záminkami a provokacemi ze strany komunistické moci a místních přisluhovačů. Jednou z těchto metod bylo také tajné vylepování hanlivých plakátů na veřejná prostranství, urážejících a vydírajících či zastrašujících rodiny odolávající nátlaku těch, co chtěli poroučet větru a dešti. Pan Josef Šedivý, jeden z objektů plakátových útoků padesátých let, ještě žije. V současnosti se k těmto výhružným formám synové a příbuzní tehdejších kolektivizátorů vrátili, aby terorem udrželi moc svých bolševických otců a dědů. Jejich obětí se před obecními volbami stala paní Božena Kubíčková, jíž bylo vyhrožováno likvidací a psychiatrickou nemocnicí jen proto, že byla navržena jako kandidátka do Obecního zastupitelstva a jako věřící se netajila svým odporem vůči vražedné a ateistické komunistické filozofii. Oddělení Městské policie ve Strakonicích podnět sepsalo až po hodinovém úsilí a vytrvalosti ohrožené matky dvou dětí přesto, že jsou policisté povinni neprodleně sepsat každý podnět občana! Objektem podobných útoků je již mnoho let paní Marie Slavíčková, jejíž syn byl vážně poraněn šípem ve tváři, pan Ladislav Paletář, který v roce "vítězného února" dokázal vystoupit z KSČ, aby s rodinou nesl břemeno proskripce a ústrků do dnešních dnů ...
"V den Nanebevzetí Panny Marie"
Před dvěma léty se do Mutěnic vrátila násilně vystěhovaná rodina Bulkova odmítající v padesátých létech vstoupit do JZD. Hospodář pan Václav Bulka loni zemřel. Jeho žena, matka šesti dětí, si události před čtyřiačtyřiceti lety živě pamatuje. "Naše nejstarší dcera tehdy měla dvacet let. Bylo jí dovoleno pracovat v místní cihelně. Dělala tam nejtěžší práce, ale její peníze byly potřeba proto, že kontingenty byly vysoké a příjmy z dodávek státu velmi nízké. Kdo hospodařil na dvaceti hektarech, tak na tom byl hůř než malý rolník. Dodávky jsme plnili s vypětím všech sil. Děti jsme měli jako schůdky. A chlapec byl poznamenaný zápalem mozkových blan. I děti musely pracovat, abychom kontingenty stačili. A přesto přišli. Všechno nám vzali. Stroje, dobytek, úrodu na polích, ještě nás nechali dát obilí do panáků ... Přijelo nákladní auto, na které naložili pár kusů nábytku, peřiny, nějaké nádobí, a odvezli nás na Kaplicko. Tehdy jsme všichni plakali. Rozloučit se přišel jen pan Šedivý. Všichni se báli. Pan Paletář si vybojoval, aby neodstěhovali jeho tchýni a naši příbuznou Marii Vokounovou, která u nás žila na výminku, a dobře se o ni staral, dochoval ji až do smrti. Když nás odváželi, tak jsem si při jednom z posledních pohledů na Mutěnice uvědomila, že ten den, 15. srpna 1958, je svátek Nanebevzetí Panny Marie. Slyšela jsem svoje plačící děti a v duchu prosila Pannu Marii o to, aby už žádná matka neprožila to, co jsem prožívala v tu chvíli já. Vrátili jsme se. Ale hospodařit jen s vidlemi se nedá."
Rodina Bulkových se vrátila do zdevastovaného stavení. Stodolu připomínají jen asi metr vysoké obvodové zdi, sklepy jsou zasypány a zazděny. Chybí peníze na zakoupení strojů, půda ještě nebyla JZD vydána, peníze za zabavený dobytek (44 kusů včetně selat), drůbež (105 kusů včetně 15 králíků), zabavené vozy, stroje a nástroje (32 kusů, pila a hoblovačka-řezačka je dodnes v majetku pracejovického družstevníka, eternit na opravu střechy stodoly je dodnes na střeše rodinného domu přítelkyně tehdejšího předsedy místního JZD), výnosy ze 4 ha lesa a 22 ha půdy a zabaveného stavení - nic nebylo zaplaceno či vyplaceno. Peníze zatím pohlcují advokáti ... Nic se nehýbe z místa. Někteří iniciátoři vystěhování rodiny Bulkových ještě žijí (členové Rady MNV Mutěnic a vedení JZD), nebo předali mocenské pozice svým dětem, které pokračují v ovládání vesnice. V okresních úřadech mají mocného spojence. Konspirativní řízení komunistů ve státních orgánech ÚV KSČ-KSČM je velmi efektivní. Její silné pozice na venkovských okresech jsou pro KSČ-KSČM a Zemědělskou stranu slibné a pro demokratické síly nebezpečné. Ministr Kubát si na nich vylámal zuby. Nezdar pana ministra Luxe přejde v pád jeho strany pod pětiprocentní limit.
Audiatur et altera pars
V dějinách našeho zemědělství byli láníci a dvouláníci hlavními nositeli jeho rozvoje důrazem na mechanizaci prací, péčí o půdu, úsilím po vysokých výnosech a užitkovosti dobytka. Dnes téměř v každé vesnici jejich hospodářské dvory nacházíme ve zpustošeném stavu díky třiceti až čtyřicetiletému hospodaření JZD. Za zpustošení statku Rudolfa Berana v Pracejovicích, hospodářských budov rodiny Krátkých nebo Bulkových v Mutěnicích atd., není nikdo volán k zodpovědnosti. A transformační procesy jsou v rukou komunistické zemědělské nomenklatury - následkyně svých pustošivých předchůdců, hájících se "úspěchy socialistického zemědělství" v barvách televizního seriálu Nejmladší z rodu Hamrů a tím, že vždy respektovali zákon. I v případě vystěhování rodiny Bulkových. Ne všichni však souhlasí s publikováním svých názorů. Ne každý z nich je ochoten hovořit o věcných a konkrétních otázkách. Bývalý předseda MNV v Mutěnicích pan Vojtík, který z titulu své funkce organizoval "rozkulačení" uvedené rodiny, se rozhodl o událostech hovořit a neskrývat své komunistické přesvědčení.
Pan Vojtík pochází ze dvanácti dětí, je důchodce, žije v Mutěnicích ve velmi pěkném domku, který spolu se zahradou je vizitkou jeho pracovitosti a šikovnosti. V úvodu rozhovoru neměl námitky ani proti diktafonu, ani proti publikování svých názorů a jména. Sdělil mi, že teď novináři píší často pitomosti, a že já taky vypadám na to, že napíši pitomost. Proces kolektivizace objasňoval jako tvůrčí proces a střet s "chrapounstvím" českých sedláků, v němž se postupovalo přísně podle zákona č. 50/55 Sbírky. Pana Václava Bulku označil za špatného hospodáře, který neplnil kontingenty a odmítal vstoupit do JZD, takže byl podle uvedeného zákona vystěhován a byl mu zabaven majetek. Za špatné hospodáře považoval všechny mutěnické vlastníky větších pozemků s výjimkou Josefa Šedivého a pana Krátkého, který po vstupu do JZD velmi dobře pracoval, i když "měl donšajnovské sklony." Vstup pana Šedivého do JZD v roce 1972 označil za triumf komunistické kolektivizační myšlenky proto, že "šlo o nejlepšího hospodáře Strakonicka po přičinlivé rodině Votavů." Argumenty o násilném charakteru, poukazy na rozkrádání atd. označoval v souladu se svým přesvědčením za smyšlenky s dovětkem, že to bez komunistů na vesnici nejde ani v současnosti při řízení obce a provádění transformace. "V příštích volbách se lidé k socialismu vrátí. Ten zmatek nebude trvat dlouho!"
Hon na černou ovci
Kolektivizované zemědělství se skrze anonymní vlastnictví a štědré dotace stalo oblastí velkých hospodářských ztrát způsobených nedbalostí, pochybnými transakcemi a rozkrádáním. Vesnici bylo dovoleno krást. V malém nebo ve velkém podle politického postavení a styků. Po listopadu 1989 začali lidé zvedat hlavy i na vesnicích. Moc nomenklatur a jejich majetkové záměry byly ohroženy. Odpor musel být za pomoci prokomunistického vystoupení pana Pitharta vzhledem k dohodám o "nerevanši" likvidován již v zárodku. V případě JZD Pracejovice se pro vedení stala na jaře 1990 nebezpečná aféra Eribo.
Na konci osmdesátých let v družstevní přidružené výrobě zavedl pražský ing. Kloud produkci izolační nátěrové hmoty Eribo, jejíž komponentu tvoří také ropný olej. Chyby v technologii vedly ke zmetkovým sériím, které byly na základě rozhodnutí vedení družstva vyváženy na tajné skládky. Ekologická hrozba ropného oleje pro půdu a vodní zdroje je všeobecně známa. Situaci začal kritizovat mladý vedoucí přidružené výroby ing. Šavel a kritiku zaměřil a další jevy. Pro některé se tím stal "černou ovcí", jiní začali uvažovat o jeho kandidatuře na místo předsedy družstva. Vedení ing. Šavela obvinilo za zpronevěry více než 400 tisíc korun, zneužívání družstevního automobilu a dalších drobností. V nastalé štvanici obhájce ing. Šavela dokázal neprůkaznost obvinění a doporučil svému mandantovi z družstva odejít vzhledem k jeho psychické vyčerpanosti a rozpadu manželství. Nomenklatura své pozice uhájila. Přestala se zajímat o chybějící statisíce. Na dveře po neúspěchu levice v parlamentních volbách 1990 bušily komunální volby. V Mutěnicích se začal vést spor o odtržení od města Strakonice a vytvoření vlastního Obecního zastupitelstva. Pokračování
Pavel Blažek