--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel č.: 1247
Název: Míra pragmatických kompromisů
Zdroj: NN Ročník........: 0002/020 Str.: 010
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Praktická hodnota dohod na základě vzájemných ústupků má svou míru jako všechno ostatní ve smysluplném řádu věcí a dění. Hledisko bezprostředního užitku, které se může zdánlivě jevit jen jako porušení vkusu nebo snížená citlivost pro něj, je proviněním nejen proti pragmatickým zásadám, nýbrž je předzvěstí pádu a ztráty řádu. V politice pak kompromisy uvedeného typu nazýváme bezpáteřností, jejíž duchovní zdroje už byly obsaženy v osobnosti politika a mravnosti politické strany či hnutí. Morálka není společenský přepych.

Dohoda Václava Klause s Vladimírem Mečiarem o obsazení míst ve federální vládě na základě parity sice dočasně znevýhodnila občany českých zemí a udržela při životě na pár měsíců konfederační princip naší marxisticko-leninské ústavy, ale přesto ji se zřetelem k omezenému trvání lze přijmout jako pragmatický kompromis. Co je však nepřijatelné a nemorální, je personální obsazení federální vlády ze slovenské strany, která se souhlasem ODS-KDS učinila naším prvním legislativcem slovenského akademika Milana Číče, normalizačního ministra spravedlnosti slovenské vlády.

Akademik Číč ve svých teoretických pracích výslovně, jasně, bezesporně a mimo jakoukoliv pochybnost obhajuje a propaguje zákon 231/1948 Sbírky, který sloužil justičnímu vraždění našich občanů. První popravenou podle uvedeného zákona s pomocí zákona 232/1948, který akademik Číč považuje za rovněž dobrý i pro dobu vzniku jednak jeho studie v roce 1972, byla JUDr. Milada Horáková. Zde nejde jen o poklesek vkusu. A nejde ani o pragmatický kompromis, neboť pragmatismus takové kompromisy nezná. Jsou mimo jeho hodnotovou sféru.

Fakta ukazují, že v personální politice ODS-KDS je přítomen hluboký morální rozpor nejen v otázce akademika Číče. Zdá se, že v tomto seskupení mají přiznané dvě procenta bývalých členů KSČ rozhodující vliv zejména v Občanské demokratické straně na všechny závažné kroky. Jinak si ani nelze například vysvětlit tvrdošíjnost obhajoby pozice pana Karabce v našem vězeňství českým ministerstvem spravedlnosti JUDr. Jiřím Novákem z ODS. Ředitel Sboru nápravné výchovy České republiky plukovník JUDr. Zdeněk Karabec, CSc. je ze stejných sfér jako akademik Číč, a stejně jako on tvořil díla a vychovával právníky v duchu třídní nenávisti ve věku, kdy se už nelze odvolávat na "hříchy mládí." Nechť čtenář posoudí a srovná sám.

"Porážka domácej buržoázie vo februári 1948 znamenala jej definitívnu likvidáciu. Domáca i zahraničná buržoázia se však nemohla zmieriť s víťazstvom pracujúceho ľudu a usilovala sa podvratnou a sabotážnou činnosťou dosiahnúť zmenu, reštaurovať kapitalistický poriadok. Svôj politický program chcela splniť za každú cenu a nevyberala v tomto triednom zápase ani prostriedky. Aktivizácia buržoázie vyvolala prirodzenú potrebu účinnej ochrany základov ľudovej demokracie aj formami trestného práva. V októbri 1948 bol prijatý zákon na ochranu ĺudovodemokratickej republiky č. 231/1948 Zb. Aplikáciu citovaného zákona zveril štát osobitnému mocenskému orgánu - Štátnemu súdu zriadenému zákonom č. 232/1948 Zb. Obidva tieto zákony boli v období ich prijímania, ale i dnes, chápané ako mimoriadne formy trestného zákonodarstva a sudnictva, ktoré mali významne prispieť k upevneniu a ochrane ĺudovodemokratickej moci. Okrem represívnej funkcie vôči triednému nepriateĺovi plnili aj funkciu generálnej prevencie." (Viz Akademik Milan Číč: Vývojové tendencie trestného zákonodarstva na území Československa po roku 1945 a niektoré jeho súčasné problémy, Právnické štúdie XX, Slovenská akadémia vied 1972).

Plukovník JUDr. Zdeněk Karabec, CSc. v roce 1972 ve svojí dizertační práci Vývoj kriminality v ČSSR teroristické poúnorové zákony obhajuje podobným způsobem a o roce Pražského jara píše: "Zcela mimořádný stav, který se vytvořil v letech 1968-69, zasáhl i do oblasti působnosti orgánů činných v trestním řízení. V důsledku aktivizace protisocialistických sil docházelo k rozrušování celého veřejného a hospodářského života společnosti. Docházelo i k otevřeným vystoupením proti výsledkům třídního vítězství nad vykořisťovatelskými třídami v roce 1948, proti socialistickým principům našeho společenského zřízení... Kriminální živly se zpolitizovaly a při hromadných pouličních vystoupeních tvořily zálohu kontrarevoluce."

Rudá jablka ani od rudých stromů daleko nepadají. Jejich větve v ODS-KDS v personální politice a kompromisech těchto stran jsou reálnou a vážnou hrozbou. Mlčící většina mlčí a pak rozhodne jako ve slovenských volbách. Dá hlas tomu, kdo je skutečným držitelem moci, než tomu, jemuž nezůstala moc žádná - parafráze odpovědi papeže Zachariáše I. merovejskému majordomovi Pipinu III. Krátkému souhlasící se sesazením dynastie Merovejců. Je smutné, mlčí-li i KPVČ, KAN, HOS, AA, NSS, čestná část Charty 77, Stanislav Devátý, poslanec Payne... Mlčí-li všichni, pro které může být opět připravován osud Milady Horákové, našich anglických letců...

Pavel Blažek