--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Maraczi Pepíno č.: 1257
Název: Ze dvou břehů nebo rudého ostrova ?
Zdroj: NN Ročník........: 0002/020 Str.: 026
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 17.05.1955 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Vražda člověka je vždy provázena smutkem, pokud vraždí StB, znamená to ještě více. Psal jsem o tom v článku "Další vražda z padesátých let" (NN č. 16-92), o zavraždění Josefa Charvátka, který byl ihned po příjezdu do Českých Budějovic, kam přijel z Prahy, zastřelen nadporučíkem StB Janem Brejchou ze vzdálenosti jednoho metru.

Z JEDNOHO BŘEHU

Trochu jinak celou věc vidí v Jihočeské pravdě, kde 9. července vyšel článek pod názvem "Ze dvou břehů" pod značkou (vm), z něhož ocituji: "Už několikrát jsme psali o případu Jozefa Charvátka, zastřeleného 17. května 1955 v Č. Budějovicích. Naposledy pod titulkem "Padla jedna rána" (DJP 4.7.). Článek interpretuje událost přesně jen podle dostupných faktů jako akci příslušníků bývalé StB.

K této smutné události jsme dostali dopis od čtenáře J. P. z Č. Budějovic (jméno v redakci). Uvádí, že Jozef Charvátek utekl do Bavorska, v táboře Walka absolvoval "rychlokurs" pro agenty, a když se ozbrojen vracel zpátky, byl zadržen a odsouzen. Z lágru na Příbramsku se mu podařilo uprchnout, ale opět ozbrojen - byl znovu zadržen a při pokusu o útěk smrtelně postřelen. Jeho činy, podle tehdejších zákonů trestné, zakládají dvojí pohled na událost. Pro jedny je Charvátek bojovníkem za svobodu, proti totalitě, za návrat do Evropy ze sovětského područí, pro druhé teroristou, přestupujícím zákony. Tak, jako byly a jsou dva pohledy na Che Guevaru, I. R. A., sandinisty, atd. Záleží na tom, na jakém břehu kdo stojí.

Je to přirozené. Z levého břehu pohlíženo teče voda v řece vždycky zprava doleva. Z pravého břehu právě naopak.

Takový je zákon pohledu," končí článek v Jihočeské pravdě.

Z DRUHÉHO BŘEHU

K samotnému článku se postavila Konfederace politických vězňů Československa, odbočka okresu České Budějovice:

"Tak se nám Jihočeská pravda z 9. 9. t.r., jmenovitě pan šéfredaktor, zase jednou vybarvila. V souvislosti s případem Josefa Charvátka, politického vězně na útěku z komunistického koncentračního tábora, se v rozporu se zdravým rozumem, ale v souladu se svou činností v minulosti, postavila na stranu těch, kteří tehdy vraždili. Stačilo k tomu zjevně jakési vyprávění jednoho z estebáků, jehož jméno odmítá redakce sdělit, aby v článku šéfredaktora s nadpisem "Ze dvou břehů", projevila svou náklonnost k represivnímu aparátu komunistické strany a dala se k dispozici k jeho obhajobě.

Pan šéfredaktor se snaží předstírat, že neví nic o tom, jak jeho strana rozsudky prostřednictvím jí řízené Státní bezpečnosti vyráběla. S jakou lehkostí vyráběla velezrádce, špiony a potencionální teroristy z občanů, kteří se odmítli smířit s její zločineckou činností a odmítali se stát součástí stranou manipulovaného stáda.

Bude-li si to pan šéfredaktor přát a předstírat tak pro změnu zas jednou touhu po pravdě, můžeme mu v tomto směru poskytnout nadbytek nezpochybnitelných důkazů.

Ne, pane šéfredaktore! Chcete-li brát v úvahu jakési dva břehy, pak se musíte vyjádřit jasněji. Jde-li o pohled z břehu zvůle, násilí, teroru a barbarství, či z břehu demokracie, svobody a lidských práv. I kdyby Vám Váš přítel estebák namlouval cokoliv, neměl jste právo ignorovat holou skutečnost, dobře známou z úředního pitevního protokolu.

Josef Charvátek, plně rehabilitovaný politický vězeň, byl na útěku zavražděn, zastřelen estebákem ze vzdálenosti "delší než paže", tedy přibližně z jednoho metru.

Kdybyste se díval ze správného břehu, věděl byste, že si toho byla vědoma i Vaše snad "bývalá" strana i její pochopové ze Státní bezpečnosti. Proč by jinak bylo vynaloženo tolik úsilí k utajení celé věci a padělán i pitevní protokol, pokud jde o jméno zavražděného? Vrcholem všeho pak je, že teprve díky neúnavnému úsilí KPVČ v Č. Budějovicích, se pozůstalí po Josefu Charvátkovi dozvěděli, jak a za jakých okolností byl zavražděn a do kterého společného hrobu byl také tajně pohřben.

Před časem jsem v jednom ze svých komentářů prohlásil, že naši komunisté se zjevně neumí stydět. Platí to i o Vás, pane šéfredaktore!

České Budějovice, 12. 7. 1992

Stanislav Cába, předseda KPVČ v Č.B.

NA RUDÝ OSTROV S NIMI !

Nemám rád kroky nazpět, ale musím se vrátit k článku, který jsem o smrti Josefa Charvátka napsal. Můj článek vyšel na základě hromady dokumentů z té doby i ze svědectví příslušníků VB, kteří si na celý případ ještě dnes pamatovali. Policajty jsem neměl rád nikdy, proto jejich svědectví nebylo ani pro napsání článku bráno jako základní informace. Příbuzní pana Charvátka byli tenkrát napoprvé odsouzeni dohromady ku dvacetjedna letům. Co se týče zastřeleného Charvátka, není v oněch dokumentech, že by byl agentem díky "rychlokursu", ani časově ani z bezpečnostních důvodů (komunistické fanatické střežení hranic), že by šel přes hranice. Bylo po něm vyhlášeno pátrání jako po zběhu z věznice, když byl předtím ve svých 19ti letech za pokus o přechod hranice na Západ odsouzen na 16 let. Z bolševického lágru utekl 19. 11. 1954, zastřelen byl bez dvou dnů za šest měsíců. Mezitím sháněl doklady, schovával se na východním Slovensku, v Praze i jinde. Těsně předtím, než byl zastřelen, chtěl sjet po vodě z Budějovic do Prahy na kanci. Těžko si také umět představit, jak komunistická banda chytí "západního agenta", ještě ozbrojeného, vycvičeného, a nikde o tom nenapíše, nevyužije toho v padesátých letech jako útok a propagandu proti Západu. Ta rudá pakáž, která navážela v té době zbraně do klášterů, aby je mohla zlikvidovat, ta pakáž, která navážela zbraně k vesnicím do příkopů, aby mohla likvidovat kohokoliv, kdo s ruďochy nesympatizoval.

Pokud má čtenář Jihočeské pravdy, pan J. P. jiné doklady, nechť je předloží a není tajen redakcí. Sám může nahlédnout do materiálů, které mám já tak jako KPVČ v Č. B. Jeho (Charvátkovy) činy byly trestné podle zákonů, které vytvořili rudofašisti. Čtenář J. P. má pravdu, že byl Charvátek odsouzen podruhé, ano, byl odsouzen přímo na ulici, kde byl zastřelen jako prašivý pes. A nepíše se Jozef, ale správně Josef.

Autoru (šéfredaktorovi?) značky -vm- doporučuji pobyt na rudém ostrově svobody, na Kubě, když má tak rád Che Guevaru, jeho poradce, pan Valtr Komárek, mu jistě rád dá kontakt na příbuzné v horách. A pokud je -vm- komunista, ať již bývalý či současný, dejte mu tam někdo za mě pohlavek a ať radši píše o přírodě nebo o tom "RUDÉM OSTROVĚ SVOBODY!"

Pro případ lustrace, komunistického puče nebo žaloby, uvádím své rodné číslo: 55 06 13 / 20 60. Adresa do bytu je uváděna v každém čísle našich novin.

Pepíno Maraczi