--------------------------------------------------------------------------------
Autor: (js) č.: 1277
Název: Morálka versus srovnání
Zdroj: NN Ročník........: 0002/021 Str.: 012
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Je možné srovnávat nesrovnatelné? Přísně logicky vzato, a v tom se mnou budete jistě souhlasit, je to dost velký problém. Přesto tuto prapodivnou věc praktikují lidé, u kterých byste to předpokládali nejméně. Nechci nikoho poučovat, co je morálka a dodržování morálních principů nebo poukazovat na ty, jejichž mravní zásady v mnohých rysech silně kulhají na obě nohy. Hovořím o lidech, kteří by měli jít všem ostatním příkladem. Jsou totiž na nás - daňových poplatnících, kteří na ně z velké části placením daní přispíváme, politicky závislí. Mám na mysli politiky, a z nich toho, který má dodržování morálky přímo v náplni své práce, a proto by měl v této oblasti vynikat. Řeč je o ministru spravedlnosti JUDr. Jiřím Novákovi. Píše se o něm na stránkách našich novin téměř denně. Po červnových volbách byl znovu jmenován do čela svého resortu, a protože je jeho činnost často, a domníváme se právem, předmětem různých kritických připomínek, bude jich napsáno pravděpodobně ještě hodně. Ovšem, nepřeorientuje-li v dohledné době svou práci k lepšímu. Pan ministr totiž svými "zásahy", přesněji řečeno žádnými zásahy, poskytuje mnohým lidem spoustu pisatelského materiálu, v poslední době především v souvislosti s ředitelem Sboru nápravné výchovy JUDr. Zdeňkem Karabcem, CSc., svým přímým podřízeným. Pro osvěžení paměti čtenářů připomínám, že jedny z posledních článků o těchto dvou "spřízněných" duších byly v tomto listu uveřejněny ve dnech 9. a 10. července t.r. Než začneme srovnávat, nejdříve pár slov úvodem. ČSFR dost halasně prohlašuje, že chce vstoupit do Evropy a podobat se vyspělým demokratickým státům. My jako občané tohoto státu bychom se měli především zajímat o to, jak velkou snahu v tomto směru vyvíjejí naši politikové a jak hodně jim záleží na tom, aby se podobali svým zahraničním kolegům, ve kterých bychom i my rádi viděli své vzory. Zatím jsme u mnohých takovou snahu nezaznamenali.
Mnohý z našich politiků sleduje, sice neveřejně, ale přesto dost vehementně, své soukromé cíle, osobní nebo politické zájmy, ekonomický prospěch a pod., a teprve až druhořadou záležitostí jsou jeho zájmy o prospěch státu a blaho občanů. O tom, jaká měřítka mají na práci svých politiků státy s hluboce zakořeněnou demokracií a jak přísným řízením schvalovacích orgánů musí každý, kdo chce vstoupit na politickou scénu, projít, svědčí následující dvě epizody. Vy si pak, vážení čtenáři, rozhodněte a posuďte, zda toto jednání bylo morální a správné, či nikoliv. Tak tedy: když prezident Bush sestavoval po svém zvolení před čtyřmi lety svůj kabinet, navrhl si do něj mezi jinými i svého dávného přítele z Texasu. Novináři, všeteční jako všude jinde, se na něj sesypali a zjistili o něm všechno až do jeho dětství. Mnoho negativního nenašli. Přesto však ale zjistili, že během studií na vysoké škole se dvořil více, než je obvyklé, asi čtyřem dívkám. Z toho důvodu byl označen za sukničkáře, člověka snadno ovlivnitelného krásnými ženami a kvůli tomu ho kongres neschválil do navrhovaného úřadu. Z toho lze vyvodit závěr - chce-li se někdo v USA dát na politickou dráhu, musí být opravdu bezúhonný a mít po všech stránkách "čistý štít".
Čerstvější zprávu přinesla ČSTK dne 27. června t.r. V ní čteme, že "ministr amerického námořnictva Garret odstupuje z funkce, neboť jeho důstojníci jsou obviňováni ze sexuálního obtěžování dotyky a obscénními poznámkami příslušnic armády během konference v Los Angeles v roce 1991" - konec citátu. Je paradoxní, že americký ministr odstupuje ze své funkce jenom proto, že jeho podřízení se chovali způsobem, který se neslučuje s postavením důstojníka námořnictva, které je považováno za elitní vojsko, a tím znevážili nejen osobnost ministra, ale celého vojenského námořnictva.
S podobným jednáním jsme se u našich politiků za několik posledních desetiletí a ani v současné době nikdy nesetkali. Pádných důvodů by k tomu měl každý z nich jistě celou řadu. Tak např. hned JUDr. Jiří Novák, ministr spravedlnosti, působí nadále ve své funkci, třebaže jeho podřízený JUDr. Karabec, ředitel SNV, má na svém kontě, kromě už zveřejněných předlistopadových prorežimních delikates, celou řadu dalších. Vyznamenal se tvorbou učebnic pro právnické fakulty vysokých škol, jimiž se jako rudá nit táhne zdůrazňování socialistické ideologie a tvrdý a nesmiřitelný boj proti třídnímu nepříteli. Podle těchto učebnic se připravovali budoucí právníci na své povolání, pana ministra Nováka z toho nevyjímaje. Z nich čerpali vědomosti, jak lehce odhodit morální a etické přívažky a bez zábran odsoudit oběti komunistické mašinerie bez nejmenšího ohledu na to, na čí straně stojí pravda, právo a spravedlnost, a jak jim podle Gottwalda zakroutit krkem.
V dnešní době, kdy náš stát nemá právo na rozhazování a doslova zápasí s každou korunou, jezdí dr. Karabec do řady západoevropských států, snad na služební cesty, a přiděluje sám sobě nejvyšší částky valut, aniž by někdo potom viděl zprávu o výslecích z jeho služebních cest. Dosud nikde nebylo znát, že by získané užitečné poznatky uplatnil na vlastním pracovišti nebo v práci svých podřízených útvarů. Pokud vím, zatím se nic převratného ke zlepšení práce příslušníků ve SNV nezměnilo. JUDr. Karabec dál pokračuje v úřadování s platem 21 tisíc korun měsíčně, dále si buduje kolem sebe nedobytnou hráz z nohsledů jemu oddaných a dál odstraňuje ze své blízkosti nepohodlné osoby, v nichž spatřuje své domnělé nepřátele a vážné oponenty. Že to jde se SNV pod jeho ředitelováním s kopce čím dále prudšího, není třeba zdůrazňovat. To je nasnadě. A tak se ptám: pane ministře, nejste snad vy sám osobně zodpovědný za řádnou činnost justice, Sboru nápravné výchovy a za činnost ředitele Karabce? Nejsou vám dost dobře jasné pojmy "morálka a čest?" Zachováte se jako ministr amerického námořnictva? Co vy na to, pane ministře? (js)