--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kudláčková Jarmila č.: 1281
Název: Nadlidský úkol
Zdroj: NN Ročník........: 0002/021 Str.: 015
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Objasnění skutečných okolností smrti René Matouška V Necenzurovaných novinách č. 16/92 jsme uveřejnili obsáhlý materiál o údajné sebevraždě libereckého chartisty René Matouška, který končí stížností matky a bratra zemřelého proti závěrečnému usnesení kpt. Mistalera, kterým rozhodl, že René Matoušek spáchal 1 sebevraždu oběšením.

Vyšetřovatel kpt. Mistaler této stížnosti dle ş 146 odst. 1 tr. řádu nevyhověl a předložil k rozhodnutí okresnímu prokurátorovi v Liberci, JUDr. Tauchmanovi. Ten zjistil, že stížnost proti napadenému usnesení je sice přípustná, a byla podána v zákonné lhůtě, avšak byla podána osobami neoprávněnými, neboť podle ş 142 odst. 1 tr. řádu může stížnost podat osoba, které se usnesení přímo dotýká, nestanoví-li zákon něco jiného. Osobou, které se usnesení přímo dotýká, je ten, o jehož právech nebo povinnostech se právě v tomto usnesení rozhoduje. Vzhledem k tomu, že se nejednalo ani o jednoho ze stěžovatelů (matku a bratra), nejsou oprávněnými osobami ve smyslu tr. řádu. Ten sice připouští, aby za osobu, které se usnesení přímo dotýká, v tomto případě pouze René Matouška, podala stížnost v jeho prospěch jiná osoba, ale současně stanoví, že tak lze učinit pouze tehdy, jestliže oprávněná osoba má postavení obviněného, poškozeného, zúčastněné osoby. René Matoušek však nezaujímal žádné takové postavení, proto není možno podat stížnost za něho. Na závěr tohoto právnického paradoxu je připsáno výhružné zaklínadlo, že proti tomuto usnesení není další stížnost přípustná.

Převedeno do jazyka laiků by závěrečné usnesení pana prokurátora znělo asi tak, že stížnost proti způsobu vyšetřování a konečnému verdiktu vyšetřovatele by absurdně mohl podat jedině sám zemřelý René Matoušek.

Bludný kruh je ono československé právo. René Matoušek není osobou poškozenou, neboť vyšetřovatel rozhodl, že spáchal sebevraždu. Jenomže právě proti tomuto rozhodnutí se oba pozůstalí odvolávají. A mají k tomu věru pádné důvody.

Ke svědkyni Vondrové, která hovořila s René Matouškem po jeho údajné smrti, a kterou vyšetřovatel kpt. Mistaler ve svém usnesení zapřel, přibyl další svědek, Miroslav Fill, který je ochoten u soudu dosvědčit, že s René Matouškem hovořil 25. 3. 92 mezi 15 - 16 hodinou, tedy rovněž po jeho údajné smrti. V každém normálně fungujícím právním státě by sám fakt, že existují dva svědci, kteří se zemřelým hovořili po termínu jeho smrti, který stanovil soudní znalec, stačil k tomu, aby byl případ šetřen dál. Ne tak u nás, což vybízí k otázce, proč? Souvislostí se nabízí víc.

Smrt René Matouška vyšetřoval kpt. Stanislav Mistaler, kterého pan Matoušek, jakožto člen prověrkové komise, nedoporučil k dalšímu setrvávání u policie. Svědectví o tom by býval mohl podat pan Černohorský, další z členů prověrkové komise, který si rovněž nepřál, aby kpt. Mistaler u policie setrval. Jenomže pan Černohorský byl přesvědčen, že někomu překáželi a sám zemřel ještě dřív, než vyšetřování skončilo, navíc s přesvědčením, že pana Matouška někdo zavraždil.

Mrtvolu Reného v rozporu s vyhláškou o pohřebnictví ohledával, ale také pitval primář Tichý z Turnova, jehož způsobilost jakožto soudního znalce je v současné době (v souvislosti se smrtí pana Aloise H., kdy pan primář prohlásil, že muž zemřel na infarkt myokardu, zatímco byl zavražděn - utopen ve vaně, k čemuž se dobrovolně přišel vrah přiznat) předmětem zkoumání a jak se vyjádřil vedoucí trestního oddělení krajské prokuratury v Hradci Králové JUDr. Antl, prokáže-li se závažné porušení dr. Tichého při pitvě, zejména při stanovení příčiny smrti Aloise H., bude požadovat zákaz znalecké činnosti.

U vědomí těchto souvislostí pak už nijak zvlášť neudivuje rozpor v množství alkoholu zjištěného u mrtvého René Matouška s termínem smrti, kterou soudní znalec primář Tichý stanovil, na což ve své zamítnuté stížnosti pozůstalí rovněž poukazují a žádají vysvětlení. V této souvislosti se na redakci obrátil dopisem i kyjovský primář patologie MUDr. Zemánek, který spočítal, že vzhledem ke stanovenému termínu smrti a zjištěným 1,73 promile alkoholu v krvi zemřelého, by pan Matoušek, vzhledem k odbourávání alkoholu, které probíhá i u mrtvého, musel při odchodu z hospody mít otravu alkoholem, což pak zpochybňuje i poměrně složitý a nepraktický postup oběšení se, který pan Matoušek údajně zvolil.

Všechna tato fakta, včetně existujících svědků, pak jasně vypovídají o tom, že vyšetřování neproběhlo řádně a nemělo být konstatováno, že René Matoušek spáchal sebevraždu oběšením. Naštěstí tato kauza neznepokojuje pouze veřejnost, ale též Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, v čele s panem Stankovičem, i Chartu 77, zastoupenou Věrou Roubalovou, kteří se prostřednictvím JUDr. Hulíka pokusí případ znovu otevřít a donutit tak policii okolnosti smrti René Matouška skutečně objasnit.

Vzdor volebním výsledkům je generálním prokurátorem ČR stále ještě Ludvík Brunner, kterého hned tak něco neznepokojí, a tak se obávám, že je to úkol přímo nadlidský.

Jarmila Kudláčková