--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kohout Lubor č.: 1284
Název: Nazákonnosti "ochránců zákona"
Zdroj: NN Ročník........: 0002/021 Str.: 019
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nový ministr vnitra se zřejmě rozhodl naplnit pořekadlo "nové koště dobře mete". Po svém nástupu do funkce vyhlásil Jan Ruml bezpečnostní akci k potlačení prostituce a pouliční kriminality. Začala v Praze, postupně by měla probíhat i v dalších oblastech, kde je zvýšený výskyt pouliční prostituce a trestné činnosti, například v Ostravě, Ústí nad Labem, Mostě. Kromě jiného jsou to tedy lokality, kde je vysoké procento obyvatel složeno z Romů. V Praze se "operačním prostorem" policie stalo centrum města: Hlavní nádraží, Václavské náměstí, Staroměstské námětí a okolní ulice. Začátek bezpečnostních akcí policejních sil připomínal jiné bezpečnostní akce prováděné v době nedávné ve stejném prostoru, kdy lidi demonstrovali proti totalitě. Ministr Ruml a šéfové policie dali přednost velkému humbuku před tichou a účinnou policejní prací. Na Václavák najely policejní automobily, v nich i příslušníci útvaru rychlého zásahu v neprůstřelných vestách s brokovnicemi v rukou. Těžko říct, k čemu může sloužit brokovnice na Václaváku, při jejím použití by broky s velkou pravděpodobností zasáhly i náhodné chodce. Sand mají sloužit k získání respektu jako dekorace, v tom případě doufám, že Jan Ruml pro větší efekt nevybaví třeba hlídkovou policii, t.j. pohotovostní motorizovanou jednotku, tanky. Ovšem i takový dopravák řídící křižovatku by u řidičů jistě stoupl v ceně, kdyby vykukoval z poklopu bévépéčka, tedy bojového vozidla pěchoty. Houfnice postavená před budovou Českého ministerstva vnitra by nepochybně symbolizovala, že nové vedení myslí boj se zločinem vážně.

Policejní zásahy v Praze jsem se snažil sledovat každou noc. Stálo to za to. Objektem policejního zájmu totiž nebyli jen potencionální pachatelé násilností, prostitutky či pasáci. V jejím zorném spektru byli i bezdomovci. Těžko říct, zda policisté byli instruováni, aby si houmlesáků všímali, nebo to byla jejich osobní iniciativa. Ovšem vzhledem k tomu, že akcí se aktivně zúčastnili i šéfové, tehdejší policejní ředitel České republiky František Zelenický, pražský ředitel Pavel Hofman a než odjel na dovolenou i ministr Jan Ruml, domnívám se, že postihování bezdomovců bylo prováděno z jejich rozkazu či nejméně souhlasem. Policie začínala své akce v centru nejčastěji na Můstku. Z něj vyrazili kriminalisté krytí zásahovou jednotkou nahoru k soše sv. Václava. Cestou kontrolovali, sbírali, sem tam někoho pustili. Příkladem šli i policejní šéfové a aby svým mužům (a novinářům) ukázali, že jsou s nimi a také "umí", osobně pánové Hofman se Zelenickým předvedli zadržení jednoho muže bez dokladů a eskortovali jej k antonu.

Čistky probíhaly i na hlavním nádraží a okolním parku. Policejní taktika byla zvláštní. Do parku se vřítily automobily s rozsvícenými světly, z nich vyskákali policisté a provedli akci. Ovšem ten, kdo byl pozorný, neměl problémy odejít.

Bezpečnostní akce byly ohlášené předem, veřejnost je přivítala. Centrum Prahy opravdu bylo již delší dobu v noci nebezpečné. Václavské náměstí se stalo korsem šlapek, park u nádraží získal pro častá loupežná přepadení přezdívku Sherwood. Policii tleská i naprostá většina sdělovacích prostředků, a to zaráží opravdu hodně: Jako by dnes "pořádek" nastolovali jiní lidé než ti, jejichž to byla do dnešní doby povinnost. Jako by republikovým ředitelem Policie byl Fr. Zelenický týden a ne téměř dva roky. Stejně tak pražský ředitel Hofman. Masmédia si většinou pochvalují tvrdé a razantní zákroky. Píší, že policisté se při zákrocích s nikým zbytečně nevybavují, nenechají si nadávat, nepřipouští odpor. To je asi v pořádku. Já jsem ovšem viděl i jinou "razantnost" a "tvrdost". O té však novináři nepíší. Viděl jsem, jak v polovině Václavského náměstí zatáhli dva kriminalisté bezdomovce za stánek s občerstvením a tam mu dali pořádnou "lekci". Důvod byl ten, že muž s taškou plnou prázdných lahví neuposlechl jejich příkazu, aby "mazal", ale zastavil se a pozoroval, jak jiní tři policisté bijí a škrtí zadržovaného Roma. Ten byl mlácen zase proto, že nezvedl ruce dostatečně vysoko podle představ policistů při prohlížení, zda nemá zbraň. Podobných zásahů bylo víc a pochybuji, že z novinářů jsem je viděl pouze já. Kolegové z Lidových novin, Prostoru, Práce, Svobodného slova, Večerní Prahy či Českého deníku s takovouto bezpečnostní akcí a takovýmito zákroky, podle toho, jak píší, souhlasí. Nemohu si pomoci, ale informují nepravdivě, a to záměrně, opět manipulují veřejnost a v čí prospěch? Nepochybně toho, kdo tyto akce vyhlásil a policisty pustil ze řetězu. Kdo prohlásil, že je v mezních situacích podrží a tím někým je Jan Ruml. Pravděpodobně není důvodem nepravdivého informování o nočních raziích zlý úmysl. Spíše obava, aby se policie "nezasekla" a opět s plněním svých povinností nepřestala. Ne snad s mlácením, to není povinnost, ale hnus. Obava lidí a novinářů, aby opět policisté nekorzovali jakoby ve vnitřním spánku, neskrývali se v noci ve svých služebnách, nevybírali desátky od prostitutek či stánkařů atd. Svoji roli asi hraje i přesvědčení, že dokud nemlátí mne, tak se mne to netýká. A že dostanou pár ran nějací tuláci, je vlastně v pořádku. Většina novinářů je tedy poplatná své minulosti a servilitě k vrchnosti. Doufám, že většina policistů ne. To, co pan Ruml rozpoutal, je ve svých důsledcích policejní teror!

Potlačování zločinu či prostituce nezákonnými metodami může vést jedině k opětovnému návratu policejní zvůle. Proti nezákonnostem je nutné bojovat, ale pouze zákonnými metodami. Je to samozřejmě náročnější a složitější, než vyslat do ulic bijce a mlátit podezřelé na potkání. Hitler i Mussolini téměř potlačili kriminalitu, při jejím likvidování spáchali daleko větší zločiny. Jan Ruml chce dosáhnout rychlého a viditelného efektu, chce dokázat, že je tím pravým mužem, bezpečnostním odborníkem. Jeho přístup musí neschopným policistům vyhovovat a ty schopné nutit k přemýšlení, zda má cenu, aby u policie zůstávali. POkud prováděnými akcemi Ruml a policie skutečně nějakou popularitu získali, pak jen velmi lacinou. V právním státě by iniciátor nezákonností a jejich aktéři měli být volání k odpovědnosti. Nepochybně však nebudou. Pochybuji, že by kdokoli z příslušných prokurátorů chtěl riskovat a pustit se do boje za právo a spravedlnost. Jsou spíše zvyklí v předklonu vyslechnout telefonáty vrchnosti a její "přání, či doporučení" splnit. Stejně jako stejní prokurátoři plnili jiná přání jiné vrchnosti, Ústředního výboru KSČ. Přál bych si, aby se některý z dozorových prokurátorů "zbláznil" a podle vzoru těch filmových se narovnal. Možná by prohrál, možná vyhrál, kdoví .....

Lubor Kohout