--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel č.: 1292
Název: Neogeorgika na strakonicku III.
Zdroj: NN Ročník........: 0002/021 Str.: 027
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
S novým image: Kupředu levá! Historie naší doby je taky letopisem nehorázností a neuvěřitelné drzosti "kachních žaludků" lidí karierně spjatých s komunistickým režimem, kterým nezbylo, než vsadit na dezinformace a pohrdnutí intelektem občanů v duchu pověstné zásady Josepha Goebelse "stokrát opakovaná lež se stává pravdou!" Lež potřebuje šanci v náměsíčném světě, jenž jí skrze ekonomickou a politickou moc propůjčuje křídla násilí. Nejdříve však musí zasáhnout sféru ducha a mravnosti lstivou proměnou svého obrazu a protagonistů. Lež ví, že teprve potom může na scénu...
Zemědělská strana povstala ze "slušovické komunistické báze". Před dvěma léty měl její předseda pan Trnka dostatek finančních prostředků z veřejnosti neznámých zdrojů k založení tiskoviny "Venkov" hlásící se názvem k agrární straně - Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu, pro niž ještě v roce 1989 platila komunistická charakteristika "strany agrární velkoburžoazie, spjaté s finančním kapitálem, podporující fašistické tendence a prosazující kapitulaci před nacistickým Německem." Není třeba dodávat, že předchozí hodnocení bylo závazné pro všechny členy KSČ, jejímž velmi aktivním členem pan Trnka byl, a možná ještě je, i když s gottwaldovskou tváří nyní vystupuje v rouchu LSÚ, v níž "starost" o osud společného státu ukrývá naději na parlamentní levicový puč.
Funkcionáři Zemědělské strany se za pomoci regionálního tisku a tiskovin zemědělských družstev přihlásili ke "zdravým" zásadám vůdce venkovského lidu Antonína Švehly, aniž by definovali pojem "zdravá zásada" (jde o Leninův termín "přehodnocení" úměrně vlastním politickým potřebám), a začali nově produkovat své životopisy za spoluúčasti redaktorů z řad svých bývalých soukmenovců. Polidšťování komunistických funkcionářů na způsob "Nejmladší z rodu Hamrů" nahradila pseudorurální mystika českého selství "velké lásky k domovině a odkazu předků", z níž na sto honů čpí oprašované Blut und Boden. Tentokrát v rudém rubáši.
"A vůbec jsem se nespletl"
Větou v nadtitulku uvádí ve strakonické regionální tiskovině nepodepsaná osoba svoji fabrikaci nového "imaga" tajemníka OV Zemědělské strany a starosty Pracejovic pana Františka Míška. Nedávná postava prvomájových tribun byla anonymním autorem proměněna v postavu hodnou pera českých ruralistů "jiskrného oka se vztahem k domovině a odkazu předků" skrze důkaz upraveného dvora a udržovaného "velmi výstavného" stavení. V lehké skice anonym proměnil nomenklaturního funkcionáře JZD v postiženou osobu husákovským režimem (přeložení z funkce hlavního zootechnika JZD Pracejovice v roce 1977 do stejné funkce v JZD Střelské Hoštice anonym interpretuje: "tenkrát rozprášili celé vedení - inu i na nich se podepsal rok 1968"), po léta dojemně pečující o "starodávnou kapličku", která chválou Antonína Švehly ("slavný představitel venkova...jehož velké zásluhy o zemědělce...byly neprávem opomíjeny") a Rudolfa Berana ("čestný člověk...i zde mají lidé zájem...památku jeho jména očistit") v nezasvěceném čtenáři vyvolává dojem nepřerušené kontinuity agrární strany na Pracejovisku zamlčením násilné kolektivizace, rozkulačování a zbídačení středních rolníků komunistickou nomenklaturou, tvořenou místními lidmi včetně pana Míška ve funkci hlavního zootechnika JZD. V tomto novém "image" se tajemník OV Zemědělské strany na Strakonicku snaží prostřednictvím sdružení majitelů pozemků a členů JZD o mobilizaci zakládajících členů JZD s cílem "změnit dosavadní nezodpovědný přístup společnosti" k členům JZD a JZD vůbec s tím, že centrální orgány (rozumějme vláda) "násilnou privatizací, ekonomickým nátlakem chtějí uvrhnout zemědělce zpět". Dožaduje se pomoci vedení družstev ve zlepšení jejich hospodaření formou "rozhlédnutí se kolem sebe". Soukromé podnikání v zemědělství nepovažuje za reálné s tím, že šanci mají "menší ekonomicky prosperující výrobní jednotky", jimiž v jeho řeči, vylučující soukromé hospodaření, mohou být jen družstva. Anonymní autor tomuto bloudění v kruhu, zaštiťujícím se jmény Švehly a Berana, říká "moudré náměty". Uvedená demagogie vystihuje stav mysli a záměry zemědělské nomenklatury, o kterou si natloukají hlavu všichni, co uvažují o podnikání v zemědělství farmářskou formou. Vedení družstev v transformačním zákonu hledá cesty vlastního prospěchu a iniciativy, které nemohou dopustit konkurenci a ztrátu půdy jako základního výrobního prostředku. Vědí velmi dobře, co je zdrojem jejich moci a proč lež a lest musí na scénu.
Pohled rolníků na své hospodářské šance Na Pracejovicku o návratu k soukromému hospodaření farmářského typu začali vážně uvažovat především láníci - vlastníci půdy o výměře kolem dvaceti hektarů. V jejich propočtech výnosy z této výměry dávají šanci na postupnou modernizaci a rozšiřování výrobní činnosti koupí nových polí, snižování nákladů a vytvoření konkurenčního prostředí transformovanému družstevnímu monopolu. S definitivním rozhodnutím váhají proto, že jen s půdou nelze vstoupit do nepříznivého tržního a podnikatelského prostředí. Hlavní důvody váhání lze vyjádřit následovně.
1. Politika prodeje tzv. opotřebených traktorů a zemědělských strojů vedením JZD Pracejovice byla vždy (a zejména v roce 1990, kdy byly prodeje mimořádně intensivní) zaměřena na členy družstva s malou výměrou půdy na základě kriteria "dobrých osobních vztahů", nebo prodeje strojů směřovaly mimo družstvo a region. Vyřazení středních vlastníků půdy má za důsledek fakt, že na vstupu do podnikání mají k dispozici několik kusů nářadí "zahrádkářského typu". Finančními prostředky na zakoupení nejnutnějších strojů nedisponují. Jejich ceny se v důsledku diktátu strojírenského monopolu pohybují v mnohasettisícových částkách - cena traktoru je vyšší než 250 000 Kčs, cena obilního kombajnu se pohybuje kolem půl miliónu korun atd.
2. Druhá světová válka a násilná kolektivizace zastavily přirozený vývoj modernizace zemědělského dvora. Jeho stav odpovídá dispozici dosažené ve třicátých létech našeho století. Hospodářské budovy rolnických stavení JZD Pracejovice využívalo bez rekonstrukčních investic a zanechalo je ve značně zdevastovaném stavu. Monopolní ceny stavebních materiálů a staveních prací jsou vysoké a brání ralizaci základních záměrů modernizace rolnického hospodářství a jeho přechodu na farmářský a podnikatelský způsob hospodaření.
3. Transformace družstev je v rukou levicových nomenklaturních sil, vyvíjí se formálně v "družstva vlastníků" s konzervací výrobních struktur JZD tak, že se komunistickým nomenklaturám tentokrát "zákonným a demokratickým způsobem" podařilo udržet původní princip podnikání s cizím majetkem - základ hospodářské a politické moci KSČ na vesnici, levicové orientace družstevního venkova. Silné pozice těchto sil v municipálních úřadech a ve státní správě jsou pravou příčinou nezdarů snah a úsilí těch mutěnických občanů, kteří ve volbách volili strany reformy - ODS-KDS, ODA, KDU-ČSL, KAN.
4. Reformní politické síly - ODS-KDS, ODA, KDU-ČSL jsou stále v defenzívě vůči uvedeným levicovým tendencím. Úspěch slušovické nomenklatury v "kauze Slušovice" umožnilo slabošství a nerozhodnost ukrývaná za silnými slovy bývalého ministra zemědělství Kubáta (mnohaměsíční skladování slušovické zprávy v trezoru bez informování veřejnosti, útěk Alexeje Žáka bez důkladného vyšetření jeho příčin, neschopnost věcně zasáhnout do transformačních a privatizačních procesů atd.). Útoky levicového tisku a tiskovin z báze StB na strategii reformy Václava Klause a jeho osobu vytvářejí stav entropie, aniž by jí bylo účelně oponováno praktickou politikou v privatizaci potravinářského průmyslu, obchodě a službách tak, že by preferenci dostaly jen ty privatizační projekty, které mají propracováno propojení výrobce a zpracovatele na kapitálovém a výrobním základě se zřetelem k odbytovému zajištění zemědělské výroby a protimonopolním opatřením vůči vysokým nadziskům zpracovatelského průmyslu a obchodu na úkor zemědělské prvovýroby. V dané souvislosti jsou naproto opomenuty zkušenosti agrárního družstevnictví před rokem 1948. Tyto nedůslednosti a zbytečná prodlení reformních sil mohou být zdrojem volebního úspěchu (ne-li přímo vítězství) levice v příštích volbách.
5. Úvěrová a daňová politika neberou zřetel ke specifikům zemědělství a jeho stavu. Rolníci uvažující o vlastních podnikatelských iniciativách v nich nemají oporu a stávají se tak diváky transformačního dění, konzervace nerentability zemědělství v odsouzení dát svou půdu k dispozici podnikatelským iniciativám družstevní nomenklatuře, která dané situace velmi efektivně využívá k propagaci a obhajobě "historické správnosti" socializace vesnice, v níž násilí "bylo jen lidskou chybou." 6. Moc komunistické zemědělské nomenklatury a nejasnost "startovních" podmínek, které psychicky působí až "sebevraženým" dojmem, jsou hlavní příčinou toho, že se rolníkům střední a starší generace nedaří získat pro své plány farmařit a podnikat v zemědělství syny - mladou generaci. Generační faktor v rodinách středních rolníků komplikuje i původní dobře míněný záměr rodičů, kteří po vynuceném vstupu do JZD a svém polonevolnickém postavení (zvláštní souhlasy se změnou zaměstnání, mizivé možnosti karierního postupu atd.) v něm, se snažili dát dětem vzdělání a dostat je mimo zemědělství - družstevní stav, v němž se jako vlastníci půdy sami ocitli. Problém podnikatelského nástupnictví vzniká i v případě rozvedených manželství, kdy se matky se syny odstěhovaly a vychovaly je proti otci. Tvrzení, že se i na těchto rozvodech podíleli místní komunisté, vyřizující si tímto způsobem po generace se vlekoucí rodové spory, skrytá nepřátelství, averzi vůči křesťanským rodinám atd., nelze objektivně posoudit. Ale i pro tuto zlotřilost lze najít precedens, jímž v padesátých létech byly odměny za svedení a sňatek s ženou - jeptiškou.
Získání mladé generace pro farmaření a podnikání v zemědělství je důležité i z psychologických důvodů proto, že práce na půdě je silnou citovou a vztahovou záležitostí, v níž prožitek oráčova vztahu k otci, dědovi... a synům, pro něž otec svou péčí o půdu připravuje budoucnost a její chleba stejně jako jeho tec a děd, není prožitkem literární provenience.
"Já jdu do toho třeba sám!"
Sedmačtyřicetiletý Josef Šedivý mladší mně vstup svého otce do JZD v roce 1972 vysvětlil skrze postupné hospodářské vykrvácení politikou povinných kontingentů a nízkých příjmů působených činností zemědělských správ a nízkými výkupními cenami. Povinné dodávky a plodiny jim byly předepisovány vždy tak, aby byly téměř nesplnitelné. Byli nuceni sít i len - plodinu, s níž neměli zkušenosti a jejíž sklízení je velmi pracné, kontingenty byli schopni plnit jen díky vysoké péči o půdu - výnos 300 q brambor z hektaru o 100 q převyšoval výnosy místního JZD a podobně u dalších tradičních plodin regionu. Zápas s politikou "zatlačování třídního nepřítele" KSČ a vězení se podepsaly na zdraví pana Josefa Šedivého staršího. Dnes je upoután na lůžko s velmi omezenou pohyblivostí. Přitom jsem na Pracejovicku neslyšel zlá slova na jeho adresu. Dokonce i pan Vojtík, který očividně nemá střední rolníky rád pro jejich blíže nevysvětlené "chrapounství", řekl, že Šediví při sklizni lidem velmi dobře vařili a dobře platili. Stejně jako Bulkovi, Krátcí a Kubíčkovi. Vedení JZD dokonce muselo tolerovat zájem družstevníků pomáhat za plat na polích těchto rolníků. Podmínky byly přitažlivé i pro pana Vojtíka samého. Nikdy nebyl odmítnut pro své názory a činnost. K práci se uměl postavit, a tím splnil jediné kritérium mutěnických láníků, kteří nikdy politicky nepodmiňovali otázku výpomoci za plat při sklizni.
Josef Šedivý mladší je v současnosti tavičem hliníku. Jeho manželství bylo rozvedeno, synové dorostli bez jeho vlivu. Jeden je policistou, druhý se drží spíše hospody. "K zemědělství nemají vztah, ale já do toho půjdu třeba sám. Máme-li komunisty, ať jsou jakkoliv převlečeni, zbavit moci, nesmíme jim nechat naši půdu. Ta je základní. Nejde jen o politiku. Obnovením hospodářství jsem povinen vůči mámě a tátovi. Naučili mě půdu milovat. Bez lásky rolničit nejde. Vždycky to bude dřina a riziko. Pro počasí a výsledek příštích voleb. Sedlák má zvláštní povahu. Má radost z parného léta ne proto, aby šel k vodě, ale proto, že v té dřině v horku ví, že bude mít suché zrno a tím si ušetří práci. Dělám v továrně, takže vím, co říkám. Rolníkovo léto se nejmenuje dovolená a slunění v Itálii. A od dobytka nejde odejít ani v zimě. Půjdu do toho třeba sám. Postavím prosperující podnik. Leccos už mám promyšleno." Mnohé z kritických postřehů pana Šedivého mladšího je obsaženo v předchozí části statě. Přesto i zde je třeba zdůraznit, že velkou zodpovědnost za vývoj transformace lidé přikládají vládě a poslancům. V místních podmínkách jsou rolníci připraveni na zvrat ve vývoji našeho zemědělství a jeho rozvoj v rentabilních formách, jichž však nedosáhnou pouhou odhodlaností. Bez jasného určení výchozí situace a energické podpory ze strany ústředních orgánů ztroskotá za nadšeného potlesku levice, která má transformaci zatím ve své moci k důkazu historické správnosti svých teorií a kolektivizační praxe, a která je schopna díky našim chybám a nedůslednostem vytvořit fenomén českého Mečiara a mečiarismu.
Jednota jako teoretický a praktický problém Po léta jsme byli nuceni chápat jednotu jako jednomyslnost a podřízenost tezi o jednotě zájmů pracujících, "strany a lidu". Kdo se nepodřídil, špatně dopadl. Stal se objektem revoluční bdělosti a zdrojem kariéry jejích vykonavatelů. Důsledkem této teorie a jejího násilí byla uniforma a všeobecný duchovní a morální úpadek společnosti a nás všech. Navzdory učiněným zkušenostem si politický život a jeho zápasy vyžadují určité formy jednoty a sjednocení se na normách a hodnotách naší reformy, a na jejich prosazení skrze naši politickou vůli. Toto vědomí je velmi silné a je zdrojem mimořádné politické polarity naší doby, v níž se pokusy o vytvoření politických stran středu ocitly na samém okraji dění a úspěšnosti. I Mutěnice jsou takto zasaženy - počet voličů KSČM a dalších levicových uskupení je stejně silný jako voličská základna občanských demokratických sil ODS-KDS, ODA, ČSL-KDU, KAN. Přesto je podle názoru pana Šedivého mladšího a dalších mutěnických občanů v dané polaritě zřetelný závažný rozdíl. "Mezi komunisty jsou taky rozpory a nevraživosti, které však okamžitě ustupují do pozadí vždy, když jsou ve hře otázky jejich zájmů. Vždycky se sjednotí a úporně hájí každou, třeba i sebenepatrnější pozici. Velmi dobře vědí, co je oporou jejich moci a co je šancí na její znovudobytí, nebo uhájení toho, co jim bylo ponecháno. A mohli si nechat téměř všechno. Naše demokratická opozice se dokáže sjednotit v okamžik parlamentních voleb a hned se vrátí ke starým averzím a sporům, které navíc komunisté rádi vyvolávají. Na rozdíl od nich nedokážeme jednotu udržet a dlouhodobě trpělivě koncepčně pracovat. Tato chyba se nám může vymstít." (Josef Šedivý ml.). Vážnost těchto slov potvrzuje fakt, že s výjimkou KSČM v Mutěnicích není žádná další místní organizace jiné politické strany. Ve struktuře odběru tisku vede "vysoko na body" Rudé právo a Špígl...
Postřehy pana Šedivého ml. platí i pro nerozhodnost mutěnických láníků v otázce vlastní podnikatelské činnosti a hledání forem vzájemné součinnosti a spolupráce v procesu rekonstrukce našeho zemědělství. Kontrastuje s aktivitou družstevní nomenklatury, která i díky jejich pasivitě transformaci vychyluje levicovým "sovětským" směrem původní kolektivizace ke škodě nás všech, neboť cesty k efektivitě našeho zemědělství spočívají především v individuální iniciativě a naší vlastní družstevní tradici vybudované v tržních podmínkách dávno před poúnorovými excesy. Tyto skutečnosti unikají hlubší pozornosti našich vítězných politických stran. Zřízení informačního a poradenského centra pro rolníky při ústředním sekretariátě ČSL-KDU je prvním věcným krokem v žádoucím směru a nadějí, že se transformační procesy v zemědělství budou vyvíjet v souladu s cíli reformy.
První ohlasy
Několik anonymních telefonátů "u soudu budeš platit milióny ... dostaneš vidlema do žeber... ustřelím ti hlavu brokovnicí..." svědčí ve prospěch Neogeorgiky. Paní Bulková mi prostřednictvím paní Kubíčkové vzkázala, že tvrzení pana Vojtíka o "neplnění dodávek" je nepravdivé, což může doložit nalezenými dokumenty. Občané Pracejovic a Mutěnic upozornili na to, že eternit zabavený Bulkovým v době jejich násilného vystěhování a nezákonného zabavení majetku byl údajně použit jako krytina na střechu paní H. v Mutěnicích. Neoprávněně zabavenou pilu Bulkových dodnes údajně užívá družstevník V. v Pracejovicích. Před jednáním pořádkové komise dne 8. července 1992 ve věci slovního a fyzického napadení pana Paletáře panem Kuzmou ml. (zeť Votavů) bylo ze strany Kuzmových veřejně vyhrožováno svědkyní paní Marii Slavíčkové.
Pavel Blažek