--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Maraczi Pepíno
Název: Nebezpečné bezpečno
Zdroj: NN Ročník........: 0002/023 Str.: 022
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: . . Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V předchozích vydáních jsme se málo věnovali závažným trestným činům, mafiím na ulicích, hotelech i jinde, nepsali jsme o drogách a jejich cestách do naší země, o "pohlavním" podnikání, o napadání policistů, nebyl u nás zveřejněn jediný článek o pohřešovaných lidech, násilných vraždách ani o vlakovém loupežení nebo o tom, co si smí dovolit policista při zákroku. Kriminalita v naší vlasti od roku 1989 v některých oblastech stoupla až o osmdesát procent, a to považujeme za dost velký důvod se k těmto případům postupně věnovat. Protože se kriminalita zvýšila i v jiných zemích, budeme psát i o nich. Články budou na pokračování, proto na konci článků budete informováni o tom, jakým problematikám se budeme věnovat vždy v dalším vydání našich novin.

Rozkrademe svoji minulost?

Od roku 1989 do roku 1991 vzrostly krádeže starožitností mnohokrát. Počet krádeží se zvýšil ze 320 případů na 6.543 krádeží. Pokud se jedná o objasněnost, ta se zvýšila třikrát, protože v loňském roce už bylo objasněno na 1.453 krádeží. V rozhovoru s mjr. JUDr. Karlem Klvaňou se dovídáme, že je evidováno na 2.800 obrazů, které byly ukradeny a skoro stejný počet připadá na odcizené sochy. Dále tiskový mluvčí FKP dodává, že jde většinou o díla s náboženskou tématikou, ale také o bohoslužebné předměty a historické zbraně.

Vedoucí katedry kriminalistiky na Právnické fakultě v Praze doc.dr. Jan Musil k problematice o organizovaném zločinu tvrdí, že se v něm objevuje plánovitost, kterou lze nyní vypozorovat při krádežích uměleckých předmětů v kostelech a muzeích. Dle jeho slov se na našem území zatím pohybují jen pěšáci, kteří u nás kradou, ale šéfové sedí v zahraničí.

V roce 1989 došlo na našem území k 79 krádežím vloupáním do hradů, zámků a galerií. V roce 1990 bylo vykradeno těchto objektů již 695 a v roce 1991 dokonce 1.150 vykradených objektů. Již před rokem 1989 u nás pro tento obor fungovali profesionálové, kde v těchto bandách byli hlavními bossy veksláci, kteří obstarávali i vývoz kradených památek do zahraničí.

Dnes tento byznys probíhá tak, že organizátoři těchto band sestavují na základě typů nabídkový katalog, doplněný barevnou fotografií. Jakmile si zákazník vybere, vekslák najme partu, která za předem smluvený obnos provede loupež. Celá tato síť od organizátorů až po hrubé zloděje čítá dohromady asi třicet tisíc lidí.

Nejsou peníze, proto památkové objekty nejsou zajištěny elektronickým zařízením, alarmem. Koncem loňského srpna došlo ze strany okresních památkových úřadů k vypracování seznamu památek, který čítá celkem 150 objektů. Zajištění proti vykrádání těchto objektů by přišlo na tři miliardy korun. K tomu poznamenává nový ministr kultury ČR Jindřich Kabát: "V dalším desetiletí na nejnutnější zajištění památek je třeba alespoň 250 miliónů. Ministerstvo financí však uvažuje o snížení prostředků pro MK ČR v tomto pololetí o 10 %." Proto povede ministr Kabát jednání s ministrem financí Ivanem Kočárníkem, který údajně projevil pochopení pro danou problematiku. V loňském roce vláda vyčlenila na nákup kvalitní elektroniky západní výroby dvacet miliónů korun. Bylo tak zajištěno zhruba tisíc objektů.

Naše vlast nyní čeká na navrácení houslí, které byly koncem roku 1990 odcizeny v pražském Muzeu hudby a které jsou uloženy v mnichovském muzeu. Dalším případem je obraz ukradený v lednickém zámku, který pachatel prodal na vídeňské aukci, kde jej zakoupil bohatý Švýcar. Pachatel je za mřížemi, teď zbývá vyřešit otázku, kdo obraz zaplatí nynějšímu majiteli. Ukradené památky skončí za hranicemi často dříve, než je po nich započato pátrání. V zahraničí pachatelé kradené zboží prodají za větší obnos než u nás a lépe zametou po sobě stopy. Naše zem je na takové kšeftování těsná.

Federální kriminální policie (FKP) vypracovala metodu označování památek, které není běžným zrakem zpozorovatelné a není ani sejmutelné. Je to kód, který je na uměleckém předmětu fixován a podle kterého se dá snadno zjistit, odkud kradená cennost pochází. Tímto označením se začnou zabývat specializované firmy a této služby budou moci využít muzea, galerie a další instituce, v nichž je shromážděno mnoho uměleckých předmětů.

Policejní maléry

Do nějakého maléru spadne občas policie asi všude na zeměkouli. Nedokazuje to jen případ našeho turisty Vítězslava V. z Brna, který byl zbit 15. července v Korintu. Při návštěvě kulturní památky jej prodavač lístků odmítnul vpustit půl hodiny před uzavřením sbírky a náš občan prohodil něco ve smyslu "zatracený Řek". Prodavač našemu státnímu příslušníku vyhrožoval rozbitím hlavy a zavolal policisty. Když dva policejní vozy našeho turistu dojely, nasadili mu želízka a začali ho tlouct, od náčelníka tamní policie dostal ještě přidáno na policejní stanici za to, že odmítnul vypovídat bez tlumočníka. Potlučeného turistu propustili týž den ve 21 hodin, a to jen díky tlaku naší ambasády. Nejvyšší řečtí představitelé násilí policistů popřeli, ale dokumenty Amnesty International mluví o tom, že AI upozornila již na 59 případů násilí ze strany řecké policie.

Počátkem letošního srpna podala stížnost Eva Tokárová. Její manžel se vracel zahraničním vozem svého bratra. V Ústí nad Labem mu policie zablokovala cestu a pistolemi jej donutila rozkročit nohy a vzpažit ruce, všechno před očima přihlížejících sousedů. Tamní policie prý tvrdší metody považuje za nutné. Jen za červenec tam přistihla devět zlodějů při vykrádání aut a zadržela čtyři vozidla s falešnou SPZ. Dle takového vyjádření může být podezřelým každý, kdo jede ve voze.

Silniční policisté v Praze vidí věc trochu jinak. Letos, 22. července jel po nábřeží kpt. Jaroše v dopoledních hodinách Jiří Žujič a byl stavěn Mazdou ADX-52-93. Policista č. 127 55 mu odebral řidičský průkaz za to, že se pan Žujič otočil vozem do protisměru kolem nástupního ostrůvku, kde to není dovoleno. Za stejný prohřešek však nezastavil nákladní Avii ani karavan s belgickou SPZ, řidiči karavanu policista ještě poradil. Druhý policista stále seděl ve voze, a když se pan Žujič ohradil, proč jen on má být postiženým, policista mu sdělil, že smí zadržet jen jednoho pachatele.

Zasažen (málem) zásahem

Dne 27. července začaly v Praze na Václavském náměstí a v přilehlých oblastech zásahy. Policie americkým stylem, v neprůstřelných vestách, v ruce s dlouhými obušky, zvanými "federál", v ruce s brokovnicemi zatýkala, kontrolovala a dělala jiné kousky. Za první týden bylo zadrženo 244 lidí (do čtvrtka), z toho 8 celostátně hledaných. To je jistě dobře, když zadržených za noc bývá skoro 70 osob. I když mně nejmenovaný pracovník MV řekl, že velkých ryb se zásah netýkal. Ti o něm předem věděli, aby se mohli přesunout. Mohl jsem se taky stát zadrženým, ale nepředbíhejme.

Svou zkušenost získal fotograf Českého deníku. Když dva vozy vytlačovaly z Karlova mostu "cikány, veksláky a další pakáž", jak to nazývali policisté, reportér z ČD se ohradil, a za tento ústní projev byl vstrčen spoutaný do vozu ADX-51-95, v noci vyhozen v parku na Petříně s dodatkem: "Můžeš být rád, že jsme tě nezmlátili, kolik se do tebe vejde. Všechno si dosvědčíme a ty nám jen těžko něco dokážeš."

V pondělí, 3. srpna jsem šel také fotit a čekat na zásah. Nejdříve jsem vyfotil skupinu policistů na středu Václaváku. Musel jsem jim vysvětlovat, že je demokracie a proč bych tedy nefotil. Nakonec mě dojel kousek dál od místa služební vůz, a když je prý demokracie, tak si mohou služebním fotoaparátem vyfotit policisté i mne. Příslušníkovi jsem sdělil, aby nezapomněl foto doložit do mých osobních dokumentů. Tentokráte již polistopadových.

O dvě hodiny později, ve 23.37 jsem fotil ve spodní části Václaváku zadržené, kterak nastupují do antonu. Stačil jsem zmáčknout spoušť jen jednou. Za přítomnosti policisty MP (Městské policie) 11 148 a policisty v zeleném č. 17 839 přiběhl třetí policajt, který křičel: "Neser se s ním a šoupni ho tam taky!" Asistoval tomu civilní Favorit vínové barvy SPZ ADR-69-28. Když policisté zjistili, že nejsem sám, nakonec se mnou nikam nešoupali.

V pátek, 7. srpna jsem byl pozván na svatbu, konající se na soukromém pozemku. Někomu vadil oheň, a tak zatelefonoval na policii. Přijelo pět policejních vozů (např. ADH 63-57 a B 475 86) a opět jsem fotil. Muž v civilu vytasil průkaz a ať ihned nastoupím do vozu. Jelikož mně nedovolil, abych si opsal číslo služebního průkazu, nedovolil jsem ani já nějaké nastupování do cizího vozu. Muž zmizel, a tak jsem chytil aspoň čísla dvou policistů: 13 173 a 12 224.

O své zkušenosti s policisty napsal M. Mocek z Příboru, který 17. července navštívil se svým indickým přítelem Prahu. Na Staroměstském náměstí před palácem Golz-Kinských poslouchal i zpívajícího kytaristu a písničky Beatles. Nejdříve přišli kolem jedenácté večerní tři policisté a něco říkali kytaristovi. Pak přišli podruhé a kytarista po krátké domluvě kytaru sbalil. Poté příslušník MP s číslem 0221 vykřikl do davu "Ende!" a dav začal pískat, k tomu se připojil náhodně kolemjdoucí pěvecký soubor, který začal zpívat. Ve třičtvrtě na dvanáct přijel z Pařížské ulice vůz Městské policie (MP). Deset policistů začalo rozrážet kruh sedících, nutili je vstát a legitimovat se. Policisté zatkli občana SRN a odtáhli jej do vozu. Pan Mocek šel k vozu vysvětlovat omyl, že zatčený nezpíval a je zadržen neoprávněně. Načež se na pana Mocka vrhlo pět policistů s obušky a začali jej bít. Po ráně obuškem do hlavy upadl na zem, kde byl policisty prohledán. Při odvádění do policejního vozu na něj policista mířil pistolí, kterou předtím použil pro varovný výstřel do vzduchu. Jmenovaný byl poté s pouty na rukou odvezen se zadrženým Němcem Stefanem Robertem Kallertem na MP ve Školské ulici. Tam oba zůstali zadrženi do rána a policisté proti nim vznesli obvinění pro napadení veřejného činitele. Jeho přítel, se kterým na náměstí původně přišel, byl také zbit. A tak celá smutná záležitost připomíná dobu nedávnou. Když jste dostal od bolševického fízla pěstí a pokapal mu náhodou botu vlastní krví, mohl jste být snadno obžalován z napadení policisty.

(pokračování příště)