--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Nestojím o milost chci spravedlnost
Zdroj: NN Ročník........: 0002/026 Str.: 020
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 21.08.1968 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Nesouhlas občanů se sovětskou okupací v srpnu 1968 vyvrcholil o rok později, ve dnech prvního výročí ostudné agrese.
Po několik dnů probíhaly v Praze, Brně a dalších velkých městech mohutné
protikomunistické demonstrace, které se staly symbolem odporu národa
nejenom proti ruským okupantům, ale i domácím bolševickým zrádcům.
Režim nasadil proti občanům armádu s tanky, policii a speciálně cvičené
jednotky Pohotovostního pluku VB s obrněnými transportéry, partajní
Volksšturm - Lidové milice - v ulicích rovněž nechyběl a mezi lidmi
se v davu pohybovalo množství příslušníků Státní bezpečnosti a konfidentů.
Ani komunistická legislativa nezahálela a 22. srpna vešel v platnost
první "pendrekový zákon": O některých opatřeních nutných k upevnění
a ochraně veřejného pořádku, který umožňoval, kromě trestů za narušování
veřejného pořádku, občana zadržet až na dobu tří týdnů, uložit též
trest zákazu pobytu až na dobu pěti let a podle stejného zákona mohl
být zadržený na hodinu vyhozen z práce či vyloučen ze studií. Zákon
podepsali tři nejznámější "reformátoři z roku 1968 - Svoboda, Dubček
a Černík ...
Represe, jež provázely srpnové demonstrace, na vlastní
kůži zažil i pan Pavel Korec z Brna,
"Dne 21. srpna jsem se zúčastnil protisocialistické
demonstrace, během které jsem byl napaden příslušníky SNB a Ministerstva
národní obrany, tito na nás útočili ozbrojení a v obrněných transportérech,
používali střelné zbraně a slzotvorný plyn. V odpoledních hodinách
mě fyzicky napadli a ztloukli pendreky, to se stalo v parku na tehdejším
náměstí Rudé armády v Brně před redakcí Rudého práva. Tehdy se mi
ještě podařilo se jim vytrhnout (- to bylo později kvalifikováno jako
"zbraňování ve výkonu pravomoci veřejného činitele", pozn. aut.).
Nedlouho po napadení jsem byl lékařsky ošetřen na Železniční poliklinice,
kde jsem byl v té době zaměstnán a byl jsem uznán práce neschopným.
Čtrnáct dnů byl klid až do 5. září, kdy mne v časných ranních hodinách
zatkli a předvedli na stanici VB v Bratislavské ulici, kde mi tehdejší
náčelník mjr. Pospíšil vyhrožoval fyzickým násilím.
Následujícího dne, 6. září, jsem byl předán vyšetřovateli
mjr. StB Jeřábkovi, který mne po několik měsíců psychicky týral, sprostě
nadával mně i mé rodině, vyhrožoval mi a mne ponižoval. Vyhrožoval
mi mimo jiné i zabitím...
Metody komunistické policie se s průběhem let mnoho nezměnily. Faktem je, že se na konci šedesátých let už nepopravovalo, fyzické trýznění polevilo - naproti tomu nastoupil tvrdý psychický nátlak a znásobilo se pronásledování obětí příslušníky Státní bezpečnosti.
"Potom jsem byl naoko propuštěn z vazby, ale po pěti dnech, kdy zřejmě moje sledování nepřineslo výsledky, jsem byl znovu uvězněn."
V březnu 1970 byl pan Korec předán městskému soudu v
Brně, který jej odsoudil za ş 103 - hanobení představitele republiky,
ş 155 odst. 1a) - útok na veřejného činitele a ş 156 a) - ztěžování
výkonu pravomoci veřejného činitele, na 8 měsíců nepodmíněně,
U krajského soudu byly jako důkaz předloženy novinové
články, které o něm napsal redaktor deníku ROVNOST soudruh Kravál
Panu Korcovi nebyly nikdy vydány soudní spisy a nemůže tedy doložit zdůvodnění rozsudku, ty si však může vyhledat příslušný soud, ke kterému se obrátil letošního srpna.
V dalších letech, prakticky až do roku 1989, byl téměř
nepřetržitě persekuován příslušníky StB, kteří jej často navštěvovali
a vyslýchali v souvislosti s každým výročím 21. srpna. V roce 1981,
během vyšetřování ozbrojeného přepadení lékárny na poliklinice v Brně,
Trnité ul., si pro něj přijeli příslušníci StB ve třech služebních
autech a psychicky týrali i jeho manželku, kdy se z utrpěného psychického
traumatu léčila několik měsíců.
E p i l o g
Dne 8. 7. 1992 v neveřejném zasedání za předsednictví
senátu JUDr. Vlastimíra Čecha a v řízení podle zákona č. 119/90 Sb.
o soudní rehabilitaci, bylo v přítomnosti Pavla Korce rozhodnuto takto:
"Je účasten rehabilitace podle ş 2 odst. 2 zák. 119/90 a zastavuje
se trestní stíhání odsouzeného za trestný čin podle 103 zák. č. 140/61
Sb., dále se upouští od stanovení přiměřeného trestu za tr. čin
podle ş 156 a) a 155 1a), na které se rehabilitace nevztahuje..."
Čerstvě rehabilitovanému "antisocialistickému zločinci"
z roku devětašedesát bylo velkomyslně prominuto jeho provinění - soud
upustil od potrestání - nezrušil rozsudek ! Co by ještě chtěl, vždyť
mu odpouštíme - co jsme si, to jsme si ... Může být rád, že vyvázl
s celkem neporušenou kůží, mohl přece vyfásnout nějaký zbytkový trest.
Dvacet let by to asi nebylo - tolik dostal in memoriam student
Miloslav Choc za neprokázané zabití komunistického zločince majora
Schramma
Ve výroční den ruské okupace podává pan Korec žalobu pro omezování osobní svobody, zneužití pravomoci veř. činitele, těžké ublížení na zdraví, zločiny proti lidskosti a terorismus na mjr. Pospíšila, kpt. Nohela (či Nohejla), majora Jeřábka, nstrm. Kubína, redaktora ROVNOSTI s. Kravála, předsedu městského soudu Brno JUDr. Ševčíka, předsedu krajského soudu JUDr. Žáčka, A. Dubčeka, V. Biľaka, M. Jakeše ...
Bedřich KAREL