--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kos Jan
Název: Tři šlechtici
Zdroj: NN Ročník........: 0002/026 Str.: 002
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
V době, kdy vyjde tento článek, uskuteční se v Litvě první volby do vlastního, litevského parlamentu. Jako i v jiných
zemích bývalého socialistického bloku, není situace v Litvě zrovna jednoduchá. Politická scéna je charakteristická roztříštěností a velkým počtem politických stran a straniček, které se většinou utvářely kolem frakcí vzniklých v Nejvyšší radě - instituci bývalé "Litevské sovětské socialistické republiky." (Dodnes v Litvě tradované říkadlo: Tři šlechtici - pět stran, z dob litevského velkoknížectví ukazuje, že je to v Litvě tradice).
Na levé straně politické scény vytvořili bývalí komunisté v Litevské demokratické straně práce - LDDP koalici s Fórem litevské budoucnosti, do kterého přešly odbory a zemědělské kolchozy. Dále je zde prokomunistická sociální demokracie, Frakce Lenku - polská strana (Poláci tvoří v Litvě 6% obyvatelstva), "liberálové" vedení exkomunisty a střed Sajudisu. Do tzv. středu se umisťují Frakce umírněných a Spojená frakce Sajudisu. Obě jsou však spíše levicově orientované.
Proti komunistům vznikl blok "Za demokratickou Litvu", který tvoří 3 koalice: Koalice Sajudisu, ve které je Litevský Sajudis, Charta občanů, Svaz politických vězňů, Zelená strana, antikomunisticky zaměřený Svaz dělníků, Hnutí zemědělců,
Koalice Národního svazu - Strana nezávislosti, Svaz farmářů,
Koalice křesťanských demokratů
Toto uskupení podporuje Landsbergise.<%0>
Samostatně do voleb jde pak radikální pravicová koalice "Za svobodnou Litvu". Tvoří ho: Svaz křesťanských demokratů, jehož předseda Petkus je nejznámější litevský disident, který strávil ve vězení víc jak 20 let, a Svaz za jednotnou Litvu, tzv. Mladolitevci.
Tuto koalici podporuje i dr. Kazy Bobelis, který byl celou dobu předsedou VLIK - Hlavního výboru za osvobození Litvy, který vznikl v roce 1943 v Litvě a na konci války přešel do USA.
To samozřejmě nejsou všechny strany usilující o přízeň voličů v nadcházejících volbách. Celé předvolební období je provázeno všudypřítomným duchem KGB, která se všemožně snaží udržet si v Litvě svůj vliv. Všeobecně se odhaduje, že 40 % členů Nejvyšší rady je agentů nebo přímo příslušníků KGB. KGB iniciovala i vznik některých politických stran - např. Fóra litevské budoucnosti (LAF), koaličního partnera komunistů. Strana nezávislosti (koaliční partner napravo stojící Obrozené národní frakce) zanikla poté, co byla jejímu vedení prokázána spolupráce s KGB. Předseda této strany V. Čepaitis byl dlouhou dobu pravá ruka Landsbergise.
Předseda Liberální frakce Eduard Vilkas je vyšetřován pro podezření ze spolupráce s KGB. Jako o agentovi KGB píše litevský tisk i o místopředsedovi Nejvyšší rady, muži č. 2 v zemi - Bronislovasu Kuzmickasovi, který je členem Frakce umírněných.
Postavení litevských demokratů před blížícími se volbami je nelehké. Situaci ztížila i jejich prohra v referendu 23. května tohoto roku, kdy nebyla potvrzena funkce prezidenta. Tím se měl stát Vitautas Landsbergis. Největší šance se ve volbách dávají komunistům (LDDP), hnutím středu a pak bloku Za demokratickou Litvu. Očekává se, že pravice získá 15 % hlasů.
Jan Kos
P. S.
Demokratická strana práce na Moskvě nezávislých komunistů Algirdase Brazauskase zvítězila v Litevských parlamentních volbách. Podle předběžných výsledků získala zhruba 42,4% odevzdaných hlasů.
Pro Sajudis se vyslovilo okolo 21,8% voličů.