--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Zahradníček Luděk
Název: K politickému vývoji v Brně
Zdroj: NN Ročník........: 0002/026 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1992 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1992
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Brněnská politická scéna se rozbouřila. Zatím posledním dějstvím je oblastní sněm ODS, který svolala čtyři z desíti místních sdružení v Brně, zatímco ostatní se domnívají, že nebyl svolán v souladu se stanovami.

K pochopení situace, která vedla k rozkolu v brněnské ODS, je nutno se vrátit do doby před komunálními volbami v r. 1990, kdy brněnské OF opustila skupina tzv. Šabatovců, předzvěst mnohem pozdějšího OH. V Brně už do městského zastupitelstva kandidovali samostatně pod hlavičkou Sdružení pro Brno. Na této listině kandidoval i pozdější primátor Václav Mencl. Svou politickou orientaci dal jasně najevo, když se, již ve funkci primátora, zúčastnil v červnu 1991 republikové konference OH, která se tehdy konala v Brně. Během roku ovšem bylo stále jasnější, že OH ztrácí a ODS získává. Když byla důvěra zastupitelstva v primátora poprvé vážně otřesena (to když Mencl pozastavil výkon rozhodnutí Rady, ale zastupitelstvo výrok Rady potvrdilo), začal se rozhlížet po straně, ve které by nalezl oporu. Když se začátkem prosince 1991 najednou ocitl v řadách ODS, byla tím ze všeho nejvíc překvapena právě brněnská organizace této strany, vzniklá přímo z někdejšího OF. Usnesla se, že primátora v jeho funkci nepodpoří a své stanovisko zveřejnila. Obratem následoval stranický koberec v Praze. S ohledem na blížící se volby bylo přijato šalomounské řešení: novopečený straník zůstal ve funkci, zato předseda oblastní rady ODS Horák musel odstoupit. Z hlediska vedení ODS je to zcela pochopitelné: takhle lacino přijít k primátorovi v tak velkém městě, to se nestává každý den.

V Brně se však věci jeví jinak. V zastupitelstvu se postupně z malých stran zformovala přibližně stejně velká uskupení: konzervativní blok (ODS, KDS, ODA, Republikánská unie, Národně sociální strana a KAN) úzce spolupracující s ČSL, dále Realistický klub, jehož jádro tvoří zastupitelé zvoleni právě za Sdružení pro Brno, z nichž někteří vstoupili do OH, dále Zelení, ČSS a nyní již dva zastupitelé, zvolení za KSČM včetně nedávného předsedy městské organizace této strany L. Trubelíka. Nepřekvapuje, že partnerem klubu je nikoliv programově, zato zřetelně při každém důležitějším hlasování, zbytek KSČM. Konečně poslední třetinu tvoří početně nejsilnější uskupení v zastupitelstvu, HSD-SMS.

Je jasné, že žádné z těchto uskupení nemůže prosadit své návrhy bez podpory alespoň podstatné části členů některého jiného. Při politicky závažných otázkách se tak vytvářejí nahodilé, jen účelové koalice a velmi často se - při poměrně vysoké neúčasti na vleklých jednáních - zastupitelstvo zablokuje. Je zajímavé, že brněnský tisk tuto politickou diferenciaci vůbec nepostřehl a ze všeho si odnesl jen to, že jednání jsou vleklá a neproduktivní.

Věci by se urychlily a Brno by se snad mohlo začít hýbat z místa, kdyby se některé dvě z oněch velkých uskupení spojila, nalezla shodu na základních programových bodech a pustila se do práce. Pro mne, příslušníka Konzervativního bloku, který kandidoval na listině OF očištěného od romantiků "třetí cesty", je nepřijatelné se spojovat s tou třetinou, kterou tvoří Realistický klub s KSČM. Nikoliv tak pro Menclovo křídlo v ODS, které tvoří čtyři zastupitelé: Mencl, Čekanová, Valík a s jistou rezervou Bartoš. Jen ing. Čekanová kandidovala za OF, ostatní přestoupili z jiných kandidátek, dr. Valík stejně jako ing. Mencl ze Sdružení pro Brno, a to současně s ním. To jsou ovšem věci, kterých si brněnský tisk tradičně nevšímá a svou neochotu (nebo neschopnost?) vidět do politiky ve městě obvykle přejde tím, že politická vyjednávání, která jsou kořením a nezbytností politiky i v městském rozměru, označí za opovrženíhodné politikaření.

Toto Menclovo křídlo zastupitelů ODS se nejzřetelněji spojilo s Realistickým klubem a KSČM v prvních zářijových dnech, kdy - pro většinu Konzervativního bloku zcela nečekaně - byl na pořad jednání zastupitelstva zařazen bod "Odvolání člena Rady města Brna Ivana Draholy (ODS). Drahola byl po krátké rozpravě skutečně odvolán. Na mou přímou otázku odpověděl MUDr. Valík, že hlasoval pro odvolání svého stranického kolegy. Ač bylo hlasování tajné, srovnání počtu hlasů pro odvolání se jmény přítomných mne vede k přesvědčení, že přinejmenším ještě někteří členové ODS hlasovali pro Draholovo odvolání, a to zcela bez projednání aspoň v klubu zastupitelů ODS. Pro odvolání se tak tehdy spojil iniciátor odvolání Realistický klub, s KSČM a HSD-SMS, kterému přišlo oslabení vlivu ODS na radnici vhod, ač jinak nemá s Realistickým klubem nic společného. Zřejmě se připojila i ta část ODS, která podporuje V. Mencla - ne-li tehdejší primátor sám.

Není těžké si představit, co mělo následovat: odvolání dalších členů ODS z funkcí na radnici a vytěsnění Konzervativního bloku do opozice.

Pro Konzervativní blok to bylo vážné varování, protože ústupky realisticko-komun seskupení jsou pro něj nepřijatelné. Přijatelnější pro Konzervativní blok je dohoda s nejsilnějším subjektem v zastupitelstvu, s HSD-SMS, a to přes četné názorové rozdíly. Z takovéto dohody, o které pevně věřím, že bude základem pro hledání společných programových cílů ve prospěch města, vzešel i návrh na odvolání V. Mencla z funkce primátora. K přesvědčení o nutnosti a rozumnosti takovéto hodody mne nepřímo vede i bouřlivá reakce Realisticko-komunistického uskupení, které tuší, že by v zastupitelstvu mohlo ztratit vliv. K němu se nyní bohužel připojila i značná část brněnské ODS za podpory výkonné rady z Prahy. Nutno říci, že před odvoláním doporučila Menclovi odstoupit z funkce oblastní rada ODS v Brně. Obava ze ztráty politického vlivu a tradiční nepochopení pražského centra ODS brněnských politických poměrů teď žene ústřední orgán ODS k jednání, které může mít zásadní důsledky pro pravicovou politiku v Brně. Připomíná léčení zánětu středního ucha uříznutím hlavy. Politické vyřazení nás "pučistů" na prahu konstruktivní dohody, doprovázené dezinformační kampaní ("spojili se s komunisty") by vedlo k tomu, že radnici by ovládlo Realisticko-komunistické uskupení, které však nepožívá ani minimální důvěry HSD-SMS, takže přijmout nějaké rozumné usnesení by bylo téměř nemožné. Zděšení nad rozštěpením ODS v Brně je obavou z toho, aby něco podobného nenásledovalo i jinde. Vývoj po listopadu 1989 ukazuje, že Brno je vždycky politicky o kus napřed. Troufám si předpovědět, že tomu tak bude i tentokrát - a zakrývat si před tím oči a uši nemá smysl.

L. Zahradníček