--------------------------------------------------------------------------------
Autor: (s)
Název: Dnes udává: Richard Rajter, kuchař
Zdroj: NN Ročník........: 0003/001 Str.: 009
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 29.09.1985 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

29. září 1985 proběhl v Praze 2 soud s chartistou, který v restauraci U Bubeníčků v Praze vytkl kuchaři, že nemá levné jídlo. Citujeme ze spisu 2 T 106/85. Předsedou senátu byl JUDr. Antonín Těšík, soudci z lidu ing. Jiří Hlava a Jiří Smrkovský. "Obžalovaný je vinen, že se před přítomnými zaměstnanci Richardem Rajterem, Zdeňkou Pauerovou a Helenou Charvátovou pohoršlivým způsobem výroky uvedenými ve spise vyjadřoval o poměrech v Československu a o příslušnících Komunistické strany Československa. Tedy veřejně a pohoršlivým způsobem hanobil skupinu obyvatel republiky proto, že jsou stoupenci socialistického společenského a státního zřízení, pro jejich vyznání nebo proto, že jsou bez vyznání (kráceno)".

Událost proběhla stručně takto: V půl jedné odpoledne byla v restauraci už jenom drahá jídla. Zákazník požadoval knihu stížností. Vedoucí ji odmítla předložit, ale sdělila, že kniha je u kuchaře. V kuchyni se zákazník "pohoršlivým způsobem se vyjadřoval o poměrech v Československu a o příslušnících KSČ (kráceno). Při odchodu z kuchyně se obžalovaný dostal do slovního sporu s kuchařem Richardem Rajterem, poté opět požadoval předložení knihy přání a stížností, tato mu byla vedoucí předložena, obžalovaný odešel na svoje místo, kde začal psát stížnost. K jeho stolu pak přišel svědek Richard Rajter, mezi nám a obžalovaným došlo opět ke slovní kontraverzi, svědek chtěl obžalovanému knihu odebrat, přičemž došlo k jejímu poškození." (tento incident "však není předmětem obžaloby..."). Nato kuchař na obžalovaného zavolal policii.

"Jak vyplynulo z výpovědi svědka Richarda Rajtera, obžalovaný pronášel výroky nezvýšeným hlasem, tyto nemohly být slyšet a také nebyly slyšet v jiných místnostech restaurace (kráceno)." Přesto soudce Těšík dospěl k názoru: "Jeho výroky byly takového charakteru, že mohly vyvolat rozhořčení a morální odsouzení přítomných svědků, k čemuž také, jak vyplynulo z výpovědi svědka RICHARDA RAJTERA, skutečně došlo (kráceno)".

Soudní spis obsahuje rovněž stanovisko nadřízených personálu restaurace. Uvádí se v něm, že jednání pracovníků provozovny nebylo v souladu s příslušnými předpisy a že vedoucí a kuchař za to byli pracovně-právně postiženi. JUDr. Těšík však konstatuje: "Na závěry na vinu obžalovaného toto však nemohlo nic změnit, neboť, i když si obžalovaný důvodně stěžoval na postup pracovníků provozovny, neoprávňovalo ho to k tomu, aby v jejich přítomnosti pronášel výroky, které hrubě narušovaly základní zásady občanského soužití".

Zbývá dodat, že JUDr. Antonín Těšík za hanobení komunistické strany, které svědecky podepřel kuchař Richard Rajter, vyměřil návštěvníkovi hospody U Bubeníčků sedm měsíců. Odseděl si je. Soud měl dramatický průběh: Budova soudu byla obklíčena a jednání vedeno v malé síni asi pro deset osob. Ta však byla již předem plně obsazena estébáky. Petr Cibulka, o kterého v tomto případě jde, přišel s věcmi, které mukl bezprostředně potřebuje. Očekával, že jej okamžitě odvezou do Ruzyně. Protože neestébácká veřejnost do síně nemohla, ode dveří obvinil soud z předpojatosti a požádal vyměnit celý senát. Soud nebyl schopen se dát dohromady v novém složení a jednání odročil. Mezitím Jazzová sekce požádala, aby bylo jednání vedeno ve větší síni. Soud vyhověl. Další kolo bylo o patro výš. Místnost byla asi pro padesát osob. Vstup byl na pozvánky, které si rozdala policie. Na chodbách stáli přátelé a diplomaté. Během pauzy Petr Cibulka zcela veřejně a demonstrativně označoval diplomatům estébáky, které poznal. Richard Rajter se nadále cítil pohoršen urážkami, které před ním padaly na hlavu komunistů. A obžalovaný, citujeme ze spisu "si z předchozích trestů nezval ponaučení, opětovně se dopustil protispolečenského jednání." (s)

(JUDr. A. Těšík je gauner, který má na svědomí i další politické případy, pozn. red.)