--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vydra Luboš
Název: Jak vlašimští privatizují hvězdárnu. - Dojde i na kostely?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/002 Str.: 003
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1992 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Luboš Vydra Motto: Člověk se od prasat mimo jiné
liší i tím, že občas pozvedá svůj
zrak ke hvězdám
(Ambacurjam)
Podnikající odboráři, pohroma vědeckého výzkumu Současná podniková odborová rada f. Sellier a Bellot, bývalých Blanických strojíren, má svérázné představy o privatizaci. V zastoupení Josefa Staňka a Stanislava Beníčka se snaží pronajmout a posléze i prodat objekt a pozemek vlašimské hvězdárny. K tomu by se měl vyjádřit i starosta města pan Josef Volenec, reprezentant ČSSS, který svým neschopným levičáckým postojem se stal neštěstím města i mimo jiné odrazuje cizí investory. Také to, jakým způsobem město prodává svůj vlastní majetek, ať již ve výběrovém řízení (pouze za odhadní ceny!), anebo v aukcích, je proti zdravému rozumu. Vlašimská hvězdárna byla centrem svobodného myšlení i v dobách totality. O její autoritě svědčí zapojení do celosvětového vědeckého programu. Spolupracovala s vědeckými institucemi v oblasti sluneční fyziky (Astronomický ústav ČSAV Ondřejov, Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd, Britská astronomická asociace, SIDC Brusel aj.) a meteorologie (ČHMÚ Komořany) a studium X-záření vzdálených kosmických objektů ve spolupráci s NASA (Univ.San Barbara, USA, AsÚ Ondřejov. Radiointerferometrický přístroj umístěný ve Vlašimi byl jediný svého druhu v Evropě. Z prostředků MěNV Vlašim bylo před dokončením r. 1961 poskytnuto na stavbu hvězdárny 90 277 Kčs. Stavba byla vedena v základních prostředcích města s tím, že bude po ukončení převedena pod patronaci odborů Blanických strojíren. Ke zmíněné částce přibyl časem další doplatek MěNV Vlašim v částce 71 514 Kčs. Skutečná cena je však mnohem vyšší. Nejsou do ní zahrnuty brigádnické hodiny nadšenců v akci "Z", hlavně z astronomického kroužku, kteří pod vedením obětavého pana Jana Zajíce odvedli v letech 1958-61 práci v ceně dosahující hodnoty téměř 150 000 Kčs. Od r. 1986 se na hvězdárně pořádaly mezinárodní semináře "O mezních otázkách astronomie", kde se kromě vědeckých a alternativních problémů prezentovala i tehdejší politická situace (přednášeli zde lidé z disentu, podepisovalo se zde Několik vět apod.). Proto se dostala hvězdárna i do popředí zájmů StB.
Zbohatlík obchodující s hvězdami
Před 12 lety město budovu hvězdárny bezplatně převedlo do vlastnictví odborů Blanických strojíren. Odboráři dostávali od hvězdářů pravidelně zprávy o činnosti. Tuto činnost měli na svých zasedáních projednávat. Zůstalo však u pouhých formalit, přestože hvězdáři jim po celá léta dělali v celém světě reklamu, neboť veškerá jejich korespondence byla odesílána pod hlavičkou odborů. Na přelomu 1991/92 se již hovoří o tom, že odbory ji pronajmou a prodají soukromníkovi. Začínají slovní tahanice, hvězdáři jsou zhnuseni, popularizační a vědecká činnost vázne. Radnice města vytváří překážky, přestože Vlašimská astronomická společnost získává podporu podnikatelů, potenciálních sponzorů. 19. 6. 1992 vyměnil jednatel POR soudruh S. Beníček vložku zámku u vstupních dveří do hvězdárny a hvězdáři jsou vyhozeni. Nechce se mi ale věřit, že by ji mělo více proslavit skladiště ústředního vytápění, ve které ji přeměnil podnikatel pan Václav Hlaváček se svojí F. AVISO. Ultimativní dopisy, které tento suverénní zbohatlík poslal VAS Vlašim, vyvolávají ve mně pocit hlubokého, nepřekonatelného hnusu. Hvězdárna se musí vystěhovat a za všechno se bude platit. "Prosímváspěkně, můžete si tady dělat vědu, ale za peníze. A to bez pardónu!" Vždyť přece v uzavřené nájemní smlouvě není řečeno, že pan Hlaváček bude hvězdářskou činnost zajišťovat bezúplatně. A to požaduje od lidí, kteří 20 let tyto veřejně prospěšné služby konali dosud jen zdarma. A nejen to, pan Hlaváček je žádá o zaslání seznamu všech institucí, se kterými navázala hvězdárna spolupráci. Patrně není sto pochopit, že vědecká data tohoto druhu nejsou předmětem obchodu. Chtějí-li hvězdáři do objektu vstoupit, musejí si podat písemnou žádost. Celým svým jednáním jim pan Hlaváček nekompromisně sděluje: Jednám s vámi, protože musím, ale dohodnout se v žádném případě nechci! Zájem sdělovacích prostředků, tisku o tento případ nazývá intrikami hvězdářů. Uchyluje se ke lžím o "prachu, pavučinách, lahvích od alkoholu, vajglech a fekálijích", které po obsazení objektu hvězdárny nalezl, přestože každý návštěvník se mohl přesvědčit o opaku. Dopis s tímto obsahem odboroví předáci rozvěšovali i po Blanických strojírnách. 25. 9. 1992 proběhla kolaudace objektu. Proč po 32 letech činnosti, je záhadou. Je to snad jen úvod k následné rekolaudaci objektu k podnikatelským účelům? V současnosti totiž nesmí nájemce na hvězdárně podnikat. Přesto si pak pan Hlaváček z velké přednáškové místnosti prý udělal luxusně vybavenou soukromou kancelář a tam, kde bývala malá dílna, je dnes "přednášková místnost". Radioastronomická buňka zřejmě slouží nájemcům, manželům Hlaváčkovým k víkendovým piknikům. Jak jinak si lze vysvětlit, že je vyklizena. Na trávníku, který byl kdysi pečlivě udržován, parkují dva automobily.
Vlašimský Pepek Vyskoč
Přece jen by se našel mezi hvězdáři jeden člověk, se kterým pan Hlaváček neodmítl spolupracovat. Tím je pan Jan Kulík (nar. 6. 7. 1949), v NN č. 14/92, str. 71, registrován č. 39899, jako agent StB, krycí jméno "FERDA". Tento fakt jmenovaný před svědky osobně potvrdil a dodal, že byl veden jako "specialista na kulturu". Když se na MÚ obrátil poslanec MZ Vlašim Milan Hála se žádostí o Kulíkovu lustraci, dostal od starosty J. Volence mimo jiné i tuto kuriozní odpověď: "Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a znění ş 19 lustračního zákona jsou důvody, o které je žádost opřena, nelegální a jejich zveřejněním se vystavujeme hrozbě žaloby dotčeného pracovníka podle ş 13 OZ". J. Kulík je v současnosti zřízencem hvězdárny. "Kvalifikace" k odborným astronomickým exkurzím: nedokončených 7 tříd základní školy. V loňských volbách kandidoval za ČSSD.
Pan Hlaváček "kybernetickou babičkou" Aby se neřeklo občas byl někdo do hvězdárny vpuštěn. 19. 10. 1992 ji navštívili žáci Středního odborného učiliště zemědělského. Podle svědectví předsedy VAS Jana Urbana část dětí seděla v nevytopeném sále (nyní soukromé kanceláři f. AVISO) na zemi a z úst J. Kulíka se dozvěděla snůšku nepřesných informací (viz Český deník 17. 9. 1992, str. 11). Řeč byla o všem možném, jenom ne o astronomii. Další exkurzi vyžádanou gymnáziem ve Vlašimi pan Hlaváček již odmítl. Místo toho jako v Trnkově "Kybernetické babičce" nechal dle slov s. S. Beníčka nahrát na vlastní náklady vše, co se týká hvězdárny, všechny filmy a diapozitivy na videokazety. Když bude mít někdo, třeba škola, zájem seznámit se s činností hvězdárny, promítne jim to. Ve hvězdárně, nebo prý přímo ve škole. Nahradí však videokazety skutečný kontakt s přírodou?
Nájemce hvězdárny ing. Václav Hlaváček je bývalým zaměstnancem Okresního bytového podniku v Benešově. Zde měl právní delikt a soud s ním byl uzavřen teprve před nedávnem (viz Okr.soud v Benešově u Prahy, Masarykovo nám. 223, tel. (0301)23871). Dnes soukromý podnikatel s podlahovým vytápěním. Jeho manželka je bývalá lektorka Socialistické akademie v Benešově.
Odboráři drží basu s vedením BS
Snaživá dvojka podnikajících odborářů Staněk a Beníček ignoruje i slova předsedy Českomoravské komory odborových svazů JUDr. Vladimíra Petruse, který se vyjádřil, že "odbory nám ve Vlašimi nesmějí dělat takovou ostudu". Nezajímají je protesty občanů města vyjádřených peticí, pod kterou se jich již podepsalo přes dva tisíce (to je více jak 1/5 voličů). 26. 6. 1992 proběhla před hvězdárnou protestní demonstrace. Lidé se tak bránili proti odvozu nábytku z budovy. J. Staněk je předsedou Podnikové rady Sellier a Bellot a.s. Vlašim. Do POR byl v r. 1990 "zvolen" záhadným způsobem - byl totiž prý kooptován. Známé jsou jeho vztahy s bývalým generálním ředitelem S a B ing. Karlem Kopečkem, před tím předseda CZV KSČ v Kavalieru Sázava, jenž byl v polovině r. 1992 odvolán z funkce pro hospodářskou kriminalitu. Jednalo se o nezákonný prodej patron, zahraniční cesty pro soukromé podnikání apod. Staněk s Kopečkem jsou přátelé z vojny. Pikantní ukázkou spolupráce odborů s vedením podniku je i pověst o tom, že za podpis, kterým odboráři schvalují koupi služebního BMW, dostal Staněk od bývalého ředitele Kopečka prémii 20 000 Kčs. Otec J. Staňka, což je důležité pouze pro sledování rodinného zázemí, byl v minulosti angažován v tzv. "akčních výborech".
Stanislav Beníček působí v POR Sellier a Bellot a.s. Vlašim jako jednatel. Je bývalým lektorem IPV (Ideově-politického vzdělávání, čili marx-leninismu při ZO KSČ č. 9 v Blanických strojírnách. O tom, jak si odboráři plní své povinnosti v Blanických strojírnách, svědčí rozhovor s panem Karlem Chlumcem od Z. Krušiny, zveřejněný v dubnu 1991. Pokud je mi známo, tak ani se změnou názvu firmy se zde od té doby nic k lepšímu nezměnilo. Podle pana Chlumce je zde systém práce a jejího řízení nadále "socialistický chaos, zmatky, šturmování. Jednotlivá rozhodnutí postrádají logiku a jsou bez návaznosti." Kritizuje odbory, které nevzbuzují zrovna moc chuti, aby v nich člověk chtěl být organizován. Z článku samého, stejně jako z dalších informací nabýváme dojem, že komunisté, ať bývalí, či současní si udělali z Blanických strojíren svoji baštu, usadili se na mnoha vedoucích pozicích a zlikvidovali tím opozici. Proti jejich nynější moci není obrany, ani odvolání. Někteří lidé, kteří kdysi pracovali ve stávkovém výboru, proto raději z podniku odešli (ing. M.Krejčíř, T.Trška a další). Ostatně snaha likvidovat opozici existovala v závodě vždy. Stačí se podívat na vedoucí pracovníky a musíme konstatovat, že bývalí či současní členové KSČ mají většinu. "Je vyžadováno slepé plnění někdy až nesmyslných příkazů. Kdo se ozve s vlastním názorem na taková rozhodnutí, mívá často problémy. Jsou podporovány negativní projevy jako donášení, závist apod. Dost často se stává, že zákonné i obecně platné normy jsou překračovány beztrestně směrem shora dolů. Setkal jsem se i se zastrašováním a vyhrožováním právě s cílem vyvolat strach a potlačit samostatné myšlení, případně kritiku. Toto všechno vyvolává u zaměstnanců obavy o existenci ještě větší než za totalitního režimu... Získat zaměstnání je dnes, jak víte, velmi těžké. Je paradoxní, že vedení podniku považuje monopol za zaměstnanost a monopol na mzdy za silnou stránku podniku a nevidí souvislosti." - Za tyto nebojácné názory otištěné v Blanických novinách 4/91 byl pan Chlumec vzápětí ze závodu podnikajícími bolševiky vyhozen na dlažbu.
Prodat i to, co je lidem svaté
Zákon o nebytových prostorách bez vymezení kulturního významu může být zneužitelný necitlivými lidmi (otázkou zůstává, jestli to lidé ještě vůbec jsou). Problematika vlašimské hvězdárny přesahuje rámec města a představuje nebezpečný precedens pro případnou likvidaci podobných kulturních zařízení. Jestliže ji lze považovat za jakýsi svatostánek vědy, nelze vyloučit možnost, že zítra bolševičtí zbohatlíci pod záminkou pronájmu nebytových prostor neseberou věřícím i kostely. Josef Smola z RP (5.9.92) o tom hovořil s farářem církve československé ve Vlašimi J. Burešem, který mu řekl: "Stejně tak jako hvězdárna je i kostel postaven lidmi k tomu, aby jim sloužil. Paralelně se nabízí obava, abychom za takového stavu nepřišli i o něj. Podle mého názoru záleží na rozhodnutí pana starosty a radních." Nedlouho poté starosta J. Volenec RP (patrně pro jeho "seriózní" komunistickou minulost), jako jednomu z prvních sdělovacích prostředků sdělil, že se radní a "on" rozhodli zaplatit 70 000 korun odborům v kompenzaci za pozemek, který dříve odbory poskytly na výstavbu ve městě. Tím tedy vyšli vstříc jejich návrhu, že prodají hvězdárnu za stejnou cenu, za jakou prodají odborům pozemky, které kdysi bezplatně na výstavbu ve městě převedli. - "Já ještě dnes budu informovat podnikovou odborovou radu, že jejich nabídku akceptujeme a složíme peníze", řekl J. Smolovi starosta J. Volenc. - Neměly by však odbory předložit veřejné kontrole k posouzení samy, a to bez vyzvání, účet, kolik toho do hvězdárny vlastně investovaly?
Už to prasklo
Ve smlouvě, ohledně hvězdárny, která byla uzavřena mezi Podnikovou odborovou radou Sellier a Bellot Vlašim v zastoupení pana Staňka a paní Marie Chalupové, ředitelky Domu odboru Blaník a která vstoupila v platnost 1. 7. 1992, se mimo jiné uvádí: "Pronajímatel souhlasí s tím, aby nájemce užíval pronajaté prostory k podnikání, k němuž je dle rozhodnutí jako podnikatel oprávněn." K jakému že podnikání, lze si domyslet z přítomnosti podlahového topenáře pana Hlaváčka na observatoři. Není totiž tak těžké si představit, že mu nejde o to, aby se živil prodejem vstupenek za pohled na sluneční skvrny. Proslýchá se, že za panem Hlaváčkem stojí německá f. PEDOTHERM, zabývající se podlahovým topením. Na konci října 92 se v Praze sešli zástupci odborů, Městského úřadu Vlašim, aby vyřešili vlastnické vztahy. Hned na počátku odboráři sdělili, že hospodářská smlouva, kterou byla v r. 1980 budova hvězdárny převedena do vlastnictví odborů, je vlastně neplatná. (Hvězdáři to tvrdili již rok!) Figuruje na ní totiž pouze podpis za MNV Jana Lažana. Chybí schválení minimálně dvou lidí z MNV a souhlas krajského národního výboru. První náměstek GP ČR JUDr. Jaromír Patočka v závěru jednání doporučil Městskému úřadu Vlašim, aby celou věc předal soudu. Nároky města na hvězdárnu jsou totiž oprávněné, a proto MÚ může úspěšně uplatňovat vlastnickou žalobu. Při té příležitosti se snažil S. Beníček před JUDr. Patočkou zatajit kolaudační protokol z r. 1960 (nikoliv kolaudační rozhodnutí!), závažný pro soud. Z tohoto protokolu totiž vyplývá, že město se o hvězdárnu jako vlastník může ucházet.
Rada současného předsednictva města Vlašim se třikrát pokoušela navštívit objekt hvězdárny, ale nebyla nájemcem Hlaváčkem vpuštěna. Proto bylo rozhodnuto, že hvězdárna jako taková nefunguje. Nerozhodný starosta Volenec však nechce dát záležitost k soudu. Má o tom zase rozhodnout rada města. Na doporučení GP se případu ujal pan JUDr. Teryngel z f. Kříž, Bělina a spol. Zdá se tedy, že nakonec se všechno v dobré obrátí.
Jak hledí na hvězdárny svět
Vesmír nás informuje o něčem nekonečně větším, než jsme my sami a tato jeho velikost nám dává alespoň na chvíli zapomenout na naše malicherné problémy. Je v ní povznášející pocit, tolik nenáviděný omezenci všeho druhu.
Šestý prezident USA J.Q.Adams prohlásil již na počátku 19. stol., že kultura národa se dá posoudit podle stavu jeho astronomických observatoří. Je zřejmé, že osud vlašimské hvězdárny bude vnějšími pozorovateli posuzován z téhož zorného úhlu. (Jiří Grygar). Jeden z nejtvrdších kapitalistů, miliardářský průmyslník Yerkes nechal na vlastní náklady postavit největší čočkový dalekohled na světě. Jan Hollan z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně v listě adresovaném Radě města Vlašim, k rukám pana starosty, píše: "V prvních dnech května jsem se zúčastnil setkání rakouských astronomů amatérů a (amatérských) učitelů astronomie, pořádaném hvězdárnou v Eisenstadtu, která je podobná hvězdárně Vaší. Jeden večer během setkání uspořádal pro nás recepci burgenlandský zemský hejtman, druhý večer starosta města. Ani v Rakousku sice není zájem o vesmír dominantním rysem veřejného života a politiky, ale důležitou a uznávanou součástí kultury je nepochybně. A to je Rakousko na samém pokraji Evropy, jíž bychom v budoucnu chtěli být součástí."
(Závěrem děkuji výborným Blanickým novinám, ze kterých jsem načerpal velké množství informací)