Jak se šila SAMETOVÁ REVOLUCE

Dne 13. 12. 1989 se sešli zástupci OF, kteří byli pověřeni Václavem Havlem k tajnému jednání se zástupci KSČ. Přesné složení osob za KSČ není známo, ale je bezpečně zjištěno, že tuto skupinu vedl Vasil Mohorita a jednání se také zúčastnil tiskový mluvčí KSČ dr. Jozef Hora. Jednání bylo zahájeno ve Valdštejnském paláci v osmnáct hodin a vedl ho Věnek Šilhan, který zastupoval Václava Havla (v této skupině byli přítomni také Kocáb, Hanzal, Křižan a Vondra) a Vasil Mohorita za KSČ. Předmětem jednání byly podmínky komunistů, ke zvolení Václava Havla za prezidenta ČSFR, hlasy poslanců, v té době ještě komunistického Federálního shromáždění, které na začátku roku osmdesát devět, schválilo nechvalně známý Čalfův "pendrekový zákon". Hlavní podmínkou komunistů na zvolení Havla a jím jmenované federální vlády bylo, že zachová celistvost a nedotknutelnost federálního ministerstva vnitra a federálního ministra národní obrany. Za těchto podmínek bylo Havlovi slíbeno prezidentské křeslo, na což Věnek Šilhan přistoupil. Na konci jednání, které se protáhlo asi do desáté hodin večerní, bylo vydáno krátké komuniké, které odvysílal Čs. rozhlas, aby ho vzápětí dementoval. Zápis o dohodě z tohoto jednání odnesl k podpisu Václavu Havlovi Věnek Šilhan a dr. Jozef Hora. Poté byly obě listiny vzájemně vyměněny a jedna doručena do Moskvy. Tuto skutečnost Václav havel dodnes zapírá. Později, v srpnu 1990, poslal nový velvyslanec v tehdejším SSSR, Rudolf Slánský junior, depeši tehdejšímu tiskovému mluvčímu federálního ministerstva zahraničí p. Dobrovskému (proč ne ministrovi Dientsbierovi?). Depeše nese název "Studie institutu ekonomiky světové socialistické soustavy k novému přístupu SSSR k zemím východní Evropy". (zmíněný Institut je patrně další krycí adresa KGB). Z této studie vyplývá, že představitelé SSSR s návrhem dohody souhlasí, i když jsou si vědomi toho, že integitu federálního ministerstva vnitra, nebude asi možno udržet. O jakýchkoliv změnách v armádě však není možno uvažovat a sovětská strana na ně nepřistoupí, nemá-li dojít k závažným problémům ve vztazích mezi SSSR a ČSFR. Takto a ještě hůře se rodila tzv. "Sametová revoluce".

V. František