ZÁPOTOCKÝ A LEJNO V TRÁVĚJ

Kalamajka mik mik mik - otřepal se bolševik, byl název, pod kterým byly zveřejněny v čísle NN RK č. 9/1992 kladné i záporné ohlasy na naše noviny. Čtenáři něco chválili, na něco si stěžovali, třeba takto: "Náš příznivec Josef Domecký z Budyně nad Ohří upozorňuje na estebáka a udavače z vlaku Lužec - Strašov, soudruha M. Zahajskýho (1927), který si požádal o rehabilitaci ve výši 85 tisíc. Pan Domecký byl tímto estebákem udán za nápis: "Zápotocký v plný slávě - vypadá jak hovno v trávě".

Pan Domecký nemá dobré vzpomínky na padesátá léta ani na dnešní dobu. Jak sám říká, v padesátých letech se dostal mezi mlýnské kameny StB. Dne 18. srpna 1949 do jejich bytu vtrhla o půnoci banda s pistolemi. Jeho otci vyrazili zuby a on sám byl odveden v poutech do sklepa pod spořitelnou v Ústí nad Labem, kde již na zemi leželo zhruba třicet lidí s různými poraněními. Akci údajně provedla Zelená internacionála. Pan Domecký nakonec skončil ve vyšetřovací vazbě, protože jako radioamatér poskytnul součástky na přijímač, aby mohli poslouchat zahraniční vysílání v češtině. Byly mu zabaveny měřící přístroje a rozšlapány lampy.

Co se týče nápisu samotného ohledně Zápotockého, tak soudruh Zahajský tenkrát vyzvídal na panu Domeckém a ten mu řekl, že tento nápis na záchodě v závodě fotili nějací lidé. Třetí den byl pan Domecký Zahajským zatčen, že chtějí jen něco ověřit. Sám pak k tomu dodává: "To ověřování trvalo do večera s předkládáním pout a pendreků na stůl, kterými občas do strolu policajti praštili a měli radost z toho, když jsem se leknul./.../ "Vzali si na pomoc znalkyni písma Marii Příborskou z Prahy, která při rehabilitaci v roce 1968 doznala, že posudek písma psala na příkaz. Vrcholem arogantního chování bylo, že když se pan Domecký vrátil z výkonu trestu, dohonil ho na náměstí v Budyni soudruh Zahajský, poodhrnul zelený kabát, v ruce držel pistoli řka, "že jestli budeš říkat, že jsem tě udal, odstřelím tě jako psa..." Dnes tento pistolník pracuje jako předseda správní komise v Horních Beřkovicích.

JSOU TU STÁLE CÍTIT

Článek o tom, že se bolševik otřepal a nejraději by nám udělal šmik šmik šmik, vyšel vloni 21. dubna. Reakce nenechala na sebe dlouho čekat. Pan Domecký obdržel od Policie ČR předvolání na oddělení v Roudnici nad Labem (zn. OOP - 354/92) na 22. září 1992 v 8 hodin. Podpis jako za komunistů - nečitelný. Neznámý vyšetřovatel za přítomnosti npor. Hladkého se ptal na pana Kolenatýho (dříve ONV v Litoměřicích), pak se s úšklebky ptal, kdo mě poskytl materiál, ze kterého vzniknul můj článek. Jak vidno, soudruzi policisté nemají čas na záslužnější práci, ale budou se opět zabývat stížnostmi bolševiků celého století. A přednostně! Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, kdy jsem poslal kamsi jednu takésoudružku a policie v Kobylisích se toho hned chytila a zahájila se proti mně neodkladná vyšetřování. Od listopadu 1989 již podruhé.

Nedokáži však pochopit, proč policisté v Roudnici obtěžují starého pána a nepřijedou pro mne sami. Mohu pak s nimi jejich služebním vozem zajet do Kladna a tam jim ukázat balkon, ze kterého Zápota flusal dolů, když zrovna nehrál na harmoniku a byl nezaměstnaný. I když jako on jsem se v roce 1920 na II. kongresu KI v Moskvě nemohl osobně poznat s V. I. Leninem (kdybych žil, ani bych o to nestál), z každodenního života je víc než patrné, že LEJNA NEJEN TĚCHTO ZMÍNĚNÝCH SOUDRUHU JSOU STÁLE CÍTIT. A někdy dost silně.

Pepíno Maraczi

(foto autor)