PANORAMA

 

     Je tomu více než tři roky, co se začal hroutit východoněmecký komunistický režim a došlo k předání moci v Československu. A přesto je přístup vypořádání s komunistickou minulostí v oněch dvou zemích značně rozlišný.

     Po pádu berlínské zdi, ještě před německým sjednocením, začal na berlínské generální prokuratuře tehdejší NDR pracovat team šesti prokurátorů ze Spolkové republiky Německo, který se zabýval výhradně tzv. Regierungskriminalitaät - zločiny spáchanými vládou a jejími výkonnými orgány. Dens čítá tato skupina 66 prokurátorů a 480 vyšetřovatelů. V teamu pracují odborníci v oboru ekonomiky a účetnictví, aby pomohli objasnit i hospodářskou kriminalitu privilegovaných osob v bývalé NDR. Všichni, kdo byli povoláni k práci v této skupině, pocházejí ze zemí staré NDR, nemají žádné ani příbuzenské vazby k bývalé NDR. Tato přísná opatření jsou vyvolána snahou o věrohodnost vyšetřování a snahou předejít případným pokusům o dezinterpretaci nalezených důkazů. Team je rozdělen na dvě skupiny. První z nich se zabývá kriminalitou příslušníků politbyra SED a reprezentantů mocenského aparátu NDR na úrovni ministrů, jejich náměstků, včetně vedoucích odborů a oddělení na ministerstvech, dále soudů a prokurátorů. Druhá skupina zaměřuje svou činnost na trestnou činnost spáchanou na vnitroněmecké hranici a u berlínské zdi.

     Kromě osobního obohacování je předmětem vyšetřování i tzv. nečisté obchodování s drogami, starožitnostmi pomocí nastčených firem, nezákonné peněžní transakce a vydírání za účelem koupě, obvzláště nemovitostí. K úkolům druhé skupiny, kromě trestných činů na vnitroněmecké hranici, patří i hledání pachatelů nesoucích odpovědnost za přáslušné rozkazy, které umožňovaly střílení, montování samostřílů a kladení min na hranici, za vystěhovávání obyvatelstva z hraničního pásma, za falšování výsledků voleb, za cenzuru poštovních zásilek, za telefonický odposlech, za omezování osobní svobody a za páchání násilí na vězních. Tedy za zločinse se nepovažují pouze ti, kteří se činu bezprostředně dopustili, nýbrž i takoví, kteří páchali zločin od psacího stolu vydáváním rozkazů a nařízení.

     Všechny zločiny jsou posuzovány podle tehdejších platných zákonů, tj. podle trestního zákoníku NDR, protože západoněmecké zákony začaly na území NDR platit až okamžikem sjednocení obou německých států. Jediná ustanovení, která z trestního zákoníku a trestního řádu bývalé NDR neplatí, jsou paragrafy o promlčeném stíhání. Německé procesní právo již z dob poválečné denacifikace zná pojem Stillstandsrechtspflege, což se dá do češtiny přeložit jako období, kdy zákony nebyly uplatňovány proti určitým vrstvám obyvatelstva. A v období, kdy není zákon uplatňován vůči všem stejnou měrou nebo privilegovaní nemohou být podle zákona stíháni, neběží také promlčecí lhůty. Protože orgány činné v trestním řízení mohou právo uplatnit plně a nerozdílně až v právním státě. V případě Východního Německa promlčecí lhůty neběžely od založení NDR v roce 1949 až do prvních svobodných parlamentních voleb v březnu 1990.

     A nyní se dostáváme k situaci v Československu. Za více než tři roky od okamžiku, kdy se komunistická strana vzdala své vůdčí úlohy ve státě, podotkněme, že cestou nenásilnou, došlo pouze ke třem soudním procesům za zločiny spáchané ve jménu komunismu.

     O tom, že promlčecí lhůty by měly začít běžet až po skončení komunistické vlády v Československu, se jen diskutuje. Zato se, podle konstatování nedávno designovaného generálního prokurátora České republiky Jiřího Šetiny, právní systém nezměnil: "Je to v každém případě anomálie, protože historie asi nepamatuje, aby po tak radikální změně systému státní moci převzal nový, tak odlišný systém veškerý zákonodárný marast nashromážděný za 40 roků komunistické vl0dy. Jde o tisíce právních předpisů a všechny tyto předpisy už podle doktríny komunistického státu byly vytvářeny k ochraně komunistického státu. I když šlo o zákon apolitický, vždycky v něm byla nějaká paragrafová pojistka." Potud generální prokurátor České republiky Jiří Šetina.

     Pro domněnku, že Československo nebo chcete-li Česká republika, si počíná v právní oblasti sporně, svědčí i některé zákony vydané po odevzdání moci komunisty, tedy za poslední tři roky. Například o soudní rehabilitaci umožňuje zrušit soudní rozhodnutí, která uvrhla desetitisíce lidí do uranových dolů a vězení za politické delikty jen ve vyjmenovaných trestných činech. Kdo v souvislosti s trestným činem politické povahy spáchal obecně kriminálníčin, například při útěku do ciziny ukradl auto, nebude mu původní rozsudek zrušen v plném rozsahu, nýbrž mu bude ponechán trest za trestné činy rehabilitací nedotčené, v tomto případě za zcizení automobilu. Svým pojetím zákon o soudní rrehabilitaci popírá zpětně oprávněnost použít při útěku z "komunistickéh ráje" násilí proti ozbrojeným pronásledovatelům, dojde-li k jejich zranění nebo k smrti. Pokud byl v původním rozsudku vysloven trest propadnutí majetku nebo jmění, má na jeho vrácení a odškodnění odsouzený právo jen v poměru původního trestu na svobodě a rehabilitací nově vyměřeného zbytkového trestu. Totéž platí i pro posuzování zápočtu let vazby pro důchod. Velmi nemravné! Restituční zákon umožňuje, aby bývalí komunističtí aparátčíci, jejich příbuzní a známí bydleli i nadále v rodinných domcích po emigrantech a měli v držení nemovitosti po uprchlících, kteří nemají československé občanství a současně trvalé bydliště v Československu. Zákon devizový dělá například z československých občanů žijících v cizině občany druhé třídy, když jim neumožňuje nabývat v zásadě nomovitostí v Československu. Této "milé" pozornosti československého státu zůstali naopak ušetřeni jen cizinci s trvalým bydlištěm na území Československa. Jsou to křiklavé nespravedlnosti vyplývající z dosavadního právního systému, do kterého dosud nebyl převzat princip nepromlčitelnosti zločinů spáchaných po dobu vlády komunismu v jeho jménu a z kterého nebyly odstraněny komunistické právní normy (various, own)

     MOD.: Slyšeli jste příspěvek o poněkud odlišném přístupu ke zločinům spáchaným ve jménu komunismu v Německu a v Československu.

 

                         Převzato z vysílání Svobodné Evropy