POSTISQUE SERO QUAM NUMQUAM

(Lépe pozdě než nikdy: Livius)

 

     Ve svém rozhodnutí zveřejněném 26. 11. t. r. Ústavní soud ČSFR ručí v § 2 odst. 1, písm. c) zákona č. 451/1991, tzv. lustračního, kategorii vědomý spoluprracovník StB (občan evidovaný MV jako důvěrník, kandidát tajné spolupráce či tajný spolupracovník důvěrného styku). Stejně tak ruší i Nezávislou komisi pro posuzování sporných případů spolupráce občanů s StB. Stranou ponechme rozpor v názorech na úpravu zákona mezi členy komise samé a jejich šéfa p. Bašty, který se o neuvážené zrušení kategorie c) paradoxně zasloužil nejvíce. Nechci se ani pouštět do podrobných výkladů, proč je podobný zákon nutný a čemu má zabránit. Jedno je však jasné: po ustavení samostatného českého státu musí být novelizován a jeho ustanovení zpřísněna. Bude rovněž nutno rozšířit výčet funkcí, které nebudou moci občané v minulosti zavázaní komunistickému režimu, vykonávat. Nutností je i prodloužení doby jeho účinnosti nejméně do roku 2000.

     Nezbytnost podobné právní úpravy je nejlépe prokazatelná v praxi. Jako příklad za všechny nám mlže posloužit způsob obsazování významných funkcí ve vedení Státních lázní Karlovy Vary.

     Po listopadovém převratu se z lékařského náměstka Státních lázní Karlovy Vary stal ředitelem MUDr. Jan Miessler, StB evidovaný jako agent reg. č. 19303 s krycím jménem NÁMĚSTEK. Do funkce nejvyšší se dostal na doporučení Českého inspektorátu lázní a zřídel (ČILZ), konkrétně ing. Schneida a Ing. Holubcové, která je po odstoupení ing. Schneida ve funkci vedoucí inspektorátu. A protože rodinné vztahy funkcionářů jsou leckdy složité, jejím švagrem je bývalý vedoucí "zvláštních úkolů" pro Čs. léčebné lázně K. Vary, nomenklaturní kádr soudruh Patera. Samozřejmě, že podobný mocenský okruh vlivných lidí umožňuje nadále dosazovat do výhodných postů své souputníky. To platí v případě MUDr. Miesslera dvojnásob - ve své funkci doslova zlikvidoval všechny jinak smýšlející pracovníky lázní, kteří s jeho postupem ve funkci nesouhlasili. Do ředitelského křesla se dostal bez konkursu a na místa vedoucích ústavů i vedoucích lékařů dosadil sobě podobné, např. ved. lékařem Thermalu se stal MUDr. Pavel Štěp (evidován StB jako agent, reg. č. 17654, 27102 - PETŘÍČEK), podobně i MUDr. Irena Podázská-Cípová (agent, reg. č. 27150, 15003 - KRÁLOVNA), personál zastupuje sestra Emilie Macková (agent, reg. č. 19794 - Míla) a další, vesměs v rozhodujících funkcích. MUDr. Miessler se rovněž osobně podílel na privatuzačním modelu státních lázní a pochopitelně, že nepřišel zkrátka.

     Na dovršení všeho, místo, aby odstoupil v souvislosti s lustračním zákonem, obdržel posledního května nemalé odstupné (za věrné služby si je zřejmě zasloužil, pozn. red.) a znovu nastoupil, tentokrát jako hlavní lékař pro zvývající sanatoria (...). Podobným způsobem se k veslu vyšvihl i původně "vyhozený" soudruh Mikeš, nyní ve funkci ředitele. Všude vládne chaos a nejistota zbylých pracovníků přetrvává, rukou železnou rozhoduje ing. Holubcová ...

     Jediným přáním pracovníků St. lázní je, aby prokuratura přezkoumala svéráznou privatizaci lázní včetně vyplacení honorářů a odstupných lidem, kteří neměli sebemenší morální kredit k výkonu zmíněných funkcí. Měl by se vyjádřit i výbor České lékařské komory v Olomouci, zda je vůbec možné, aby lékaři, kteří podepsali spolupráci s StB a svou činností zjevně porušovali lékařský slib, podobně jako ostatní zdravotníci působící ve vztahu k pacientům, mohli dále vykonávat tuto profesi. Naskýtá se otázka, zda by neměli být, podobně jako psychiatři zneužívající svého postavení, omezeni ve výkonu své funkce.

     Vzhledem k tomu, že hlavní účinkující v této frašce jsou v důchodovém věku, nikterak by je to nepoškodilo.

 

                                               Bedřich Karel