--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Karel Bedřich
Název: Quo vadis, armádo ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/003 Str.: 004
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

VIII. část V předešlých dílech armádního seriálu jsme na výčtu konkrétních osob ukázali stav personálního obsazení vysokých vojenských funkcí hodnostáři bývalého komunistického režimu. Na svých místech zůstali bývalí politruci, estébáci z VKR a generalita honosící se diplomy ze sovětských vojenských škol a KGB. Oficiální odhad počtu bývalých členů KSČ mezi vojáky z povolání se pohybuje okolo 88 %. Polistopadový establishment to vyřešil geniálně - rozkazem MO bylo důstojníkům a praporčíkům - členům KSČ, nařízeno své členství zrušit, a tak jako mávnutím kouzelného proutku se stala tehdy ještě ČSA, zcela "apolitickou a demokratizovanou" institucí ... O tom, že tito lidé odhozením partajního glejtu své třídně uvědomělé smýšlení nezměnili, nemůže být žádných pochyb.

Dnes jsou však čistí a způsobilí, znovu fízlují a donášejí, nutí k odchodu do zálohy nebo přímo vyhazují zpravidla bezpartijní vojáky tak, jako bylo běžnou zvyklostí před lety. Jsou oěpt nepostradatelní ...

Armáda, stejně jako celý státní aparát a všechny správní instituce, byla úzce propojena a přímo řízena prostřednictvím Hlavní politické správy (HPS) a nižších stupňů politického vedení, s všemocnou komunistickou stranou. V posledních dnech starého roku se nám podařilo získat dva materiály, které přímo dokládají dokonalou provázanost vojenského velení s politickým vedením tehdejšího režimu a dokonale ilustrují postoje valné většiny dřívějších a bohužel i současných velitelských kádrů v armádě.

Poslední bitva vzplála ...

Materiály jsou označeny "Jen pro vnitřní potřebu ČSLA" a "Výhradně pro stranickou potřebu" (-tím neměli soudruzi na mysli potřebu fyzickou, leč výhradně politickou...). Jedná se o Směrnice pro práci politických orgánů v ČSLA a Směrnice pro práci organizací KSČ v ČSLA, obě doplněné a upravené po XVII. sjezdu KSČ na základě úprav ve stanovách strany a schválené předsednictvem ÚV KSČ dne 7. ledna 1987. Pomineme-li obvyklé úvodní partajní žvásty, že (cit.) "Komunistická strana Československa je osvědčený bojový předvoj dělnické třídy a ostatních pracujících, svazek stejně smýšlejících lidí - komunistů ...", je další obsah obou směrnic nadmíru zajímavým čtením. Přestože tvrzení o výhradním právu ÚV KSČ řídit dění v armádě není žádnou novinkou, stojí zato zopakovat, co bylo hlavním úkolem velení ČSLA, cit.: "Povinností všech velitelů, politických pracovníků a komunistů je důsledně uvádět v život politickou linii a úkoly strany, neustále uplatňovat leninské principy výstavby a činnosti ČSLA a upevňovat její socialistický charakter, bojovou a mobilizační pohotovost, morálně politický stav a kázeň ...", tolik jako připomínka těm "osvětářům" v armádě, kteří rychle ztrácejí paměť a hlavně všem kompetentním lidem z vládní koalice, kteří vytvářejí koncepci nové české armády a panu ministrovi obrany Baudyšovi zvláště ...

Směrnice pokračuje: "Trvalým úkolem velitelů, politických pracovníků a všech komunistů je bojovat proti sociálním a ideovým kořenům a jakýmkoli projevům oportunismu a revisionismu, proti všem projevům maloměšťáckého myšlení, morálky a všem formám buržoazní ideologie ... Upevňovat politickou bdělost a odolnost příslušníků armády proti působení nepřátelské propagandy...", tolik úvodem.

Všemocná strana

V návrhu lustračního zákona, který byl v NN zveřejněn na podzim roku 1991, byla klauzule znemožňující výkon povolání v armádě a ostatních vybraných funkcích státní správy i vojákům z povolání, kteří spadali do nomenklatury komunistické strany. Oprávněnost a nezbytnost podobného opatření se v celé nahotě objevila právě po přečtení obou směrnic. V předloze lustračního zákona, která byla později parlamentem přijata, se však neobjevila. Naproti tomu bylo umožněno ministrovi obrany a vnitra udělovat i z toho mála, které bylo posléze přijato, vybraným jedincům výjimky ze zákona. I to je důsledek neblahého stavu armády, v němž se dnes nachází.

V článku 1. se praví: "Stranickopolitickou práci V ČSLA řídí Ústřední výbor KSČ. Politické orgány svazků, svazů, voj. škol, ústředních orgánů a zařízení jsou v souladu se strukturou schválenou ÚV KSČ vytvářeny Hlavní politickou správou ČSLA a federálním ministerstvem národní obrany." Na jiném místě: "Političtí pracovníci v ČSLA jsoud do funkcí jmenováni..."

O tom, že jejich povinnost spočívala "v upevňování ideologické práce", není třeba vést spory. Mnohem děsivější je pasáž, v níž se přímo vyzývá vychovávat příslušníky armády "k politické bdělosti a nenávisti k nepřátelům socialismu". Pokud se nemýlím, tak k něčemu podobnému byli v minulosti - kromě spřátelených armád socialistických zemí - vedeni nacisté, lhostejno, zda byli příslušníky SS, SA či pouhého Wehrmachtu ...

Mezi další úkoly politických orgánů patřilo i "zabezpečování vysoké ideovosti a účinnosti stranické propagandy, politické agitace ..." a samozřejmě i "dbát o to, aby si velitelský sbor osvojoval marxisticko-leninské učení a politiku strany..." apod. Politické orgány pochopitelně měly pečovat "o čistotu stranických řad". Ovšem nejzávažnější doklad ovládání armády pomocí partajní politiky je zřejmý z následující formulace: "Účelným rozmisťováním komunistů zabezpečovat vliv strany na všechny oblasti života vojsk, ve všech jednotkách." O několik odstavců dále: "Řídit práci Socialistického svazu mládeže... prohlubovat jeho vliv na veškerou mládež v ČSLA..." Političtí pracovníci byli povinováni "dbát, aby řídící funkce vykonávali zkušení a třídně politicky vyspělí lidé, příkladní v dodržování socialistické morálky ...".

HPS - oddělení ÚV KSČ v armádě

V kapitole nazvané Struktura politických orgánů jsou popsány hlavní úkoly komunistické nomenklatury v armádě. HPS je charakterizována jako "nejvyšší politický orgán ČSLA, kdy pracuje s právy oddělení ÚV KSČ..." A dále, cit.: "Za veškerou svou činnost odpovídá ÚV KSČ..." a vyjmenovává členy tzv. byra HPS, přičemž jeho členy jsou nejvyšší hodnostáři náčelníkem HPS počínaje, přes předsedu rev.

komise při HPS, náčelníka kádrového oddělení, náčelníky pol. správy ZVO, VVO, až po šéfredaktora Obrany lidu (...). V další části popisuje úkoly HPS, které lze velmi obecně shrnout pod termín totální zglajchšaltování armády jako celku. Směrnice dále vymezuje okruh řízení jmenovaný KV KSČ - politickou správu okruhu a politické oddělení svazu, jež byly orgánem pro řízení a provádění stranickopolitické práce v útvarech, štábech, školách, místních voj. správách, hosp. organizacích a zařízeních, orgánech vojenského soudnictví, prokuratury, vojenské kontrarozvědky a svazcích určených Výnosem HPS ČSLA o politické podřízenosti. Stejně tak do přímé návaznosti na OV KSČ patřilo pol. oddělení svazku (školy, štábu, MVS, zabezpečujících útvarů a zařízení), mezi jehož úkoly patřilo i právo ustavovat a rušit ZO KSČ a SSM. Rozhodující pravomoc komunistické strany potvrzuje i následující pasáž: "Podílet se na realizaci usnesení strany ke kádrové práci ve svazku a aktivně se účastnit hodnocení, výběru a rozmisťování velitelského sboru podle stanovené vyjadřovací nomenklatury. Vést velitele k tomu, aby se při řešení kádrových otázek opírali o stanoviska výborů stranických organizací...".

Velmi důležitou úlohu hrála i kontrolní a revizní komise, která měla poslední slovo v rozhodování o osudech lidí v uniformách. Předsedy KRK (kontr. a rev. komisí) při pol. správách okruhů (na úrovni KV KSČ) potvrzoval ve funkci náčelník HPS a předsedy KRK při pol. odděleních svazků (na úrovni OV KSČ) schvaloval náčelník pol. správy okruhu.

Směrnice pro práci organizací KSČ v armádě už pouze detailně popisují úkoly stranických organizací v jednotlivých vojenských útvarech.

Jak to vypadalo v praxi

Po pražských demonstracích, které proběhly během Palachova týdne po 15. lednu 1989, se aktivita partajních orgánů ještě zvýšila. Jejich obětavost v boji proti "nepřátelským aktivitám nelegálních struktur" dokládá i výběr z následujícího dokumentu. Shodou okolností se jedná o směrnici vydanou - na pokyn PO ZUZ VVO - pro potřebu Voj. nemocnice v Košicích. Směrnice s číslem jednacím 0608 je označena jako tajná a na konci textu je poznámka o komisionálním zničení po jejím využití. V textu se praví mj., že je nutno pracovat s Dopisem PÚV KSČ z února 1983 o prohloubení účasti v boji proti porušování zásad soc. zákonnosti, morálky a discipliny. I přes závažnost ostatních pokynů, groteskně působí a svým způsobem dokládá stupeň ovládání občanů všeobjímající komunistickou ideologií formulace (cit.): "Vyžadovat od komunistů i ostatních vojáků (- zřejmě podlidí, pozn. aut.) z povolání lékařů, morální zodpovědnost za socialistickou výchovu svých dětí a nejbližších rodinných příslušníků a angažovat je pro socialismus" - ani G. Orwell by to lépe nevymyslel.

A politický orgán chrlí množství nařízení a opatření - seznámit velitelský sbor s Informací o nepřátelských aktivitách, být v trvalém kontaktu s orgány VKR, se kterými se vzájemně informovat o situaci ve VN a na teritoriu a přijímat opatření k předcházení pronikání nepřátelských názorů do VN - množství přechodníků pouze posiluje "údernost" informace.

V kapitole "ideologická práce" orgán nařizuje zabezpečit všestrannou a trvalou informovanost příslušníků VN o aktivitách nepřátelských sil a vše zabezpečovat v souladu s opatřeními proti pronikání nepřátelské propagandy a ideodiverzní činnosti. Nařizuje se rovněž podat pol. informaci pro pacienty a vysvětlit Prohlášení ÚV KSČ k 41. výročí Vítězného února v souladu se Stanoviskem ÚV KSČ k nepřátelským aktivitám nelegálních skupin.

Opatření závěrem ukládá komunistům a členům ROH a SSM, více dbát o upevňování vojenské, pracovní a občanské discipliny svých členů a rozhodné řešení těch, kteří ji porušují a dopouštějí se protispolečenského jednání a narušují morálně-politický stav a vztahy v kolektivech. Závěrečná část pasáže je už přímou výzvou k udávání ...

Myslím, že tady je další komentář zhola zbytečný, obsah mluví sám za sebe, jenom je třeba jedné poznámky: jedná se pouze o vojenskou nemocnici, v bojových útvarech by se spíše kontrolovala munice a mužstvo by bylo školeno, do které části těla demonstranta je třeba vystřelit ...

Tvůrci a hlavně realizátoři podobných pokynů slouží klidně dál. V době krátce po listopadovém převratu a v očekávání čehosi naprosto odlišného, prozrazovali, že byli členy prověrkových komisí v období normalizace, náčelníky politických oddělení na úrovni vedoucích tajemníků KSČ všech možných úrovní, přičemž řada z nich byla spolupracovníky VKR či StB a nemálo se jich k tomu, v očekávání lustrací, sama přiznala. Dostali čistá lustrační osvědčení a tehdy vůbec nechápali, proč ... Nad generalitou byl udělán generální pardon, jinak by totiž z armády vyházeli tu nejlepší agenturu KGB a to si nemohli dovolit - i za to patří dík s. exministrovi L. Dobrovskému a Občanskému hnutí. Dnes už všichni ti zmatení polistopadoví nechápavci, kteří plným právem očekávali, že budou z armády jednou provždy vyhozeni, prozřeli - byli, jsou a budou (?) nepostradatelní.

POZNÁMKA

Vojáci z povolání, kteří se rozhodnou sloužit v české armádě, budou skládat i novou přísahu. A v této souvislosti nadmíru symptomaticky působí oficiální údaj z teoretického časopisu, tehdy ještě čsl. armády, Vojenské rozhledy.

Cit.: "Vážným omezením v postojích vojáků z povolání, se kterým vstupujeme do české armády, je defenzivní a vyčkávací postoj mnoha z nich, ovlivněný nepřetržitými změnami a redukcemi armády v souvislosti s redislokací, reorganizací a vyjadřovaný pocitem silné sociální nejistoty. Jestliže 22 % vojáků z povolání, podle našich výzkumů, čeká na nejvhodnější příležitost k odchodu z armády, a u nejmladších důstojníků jde o více než polovinu, je to varovný signál."

Autoři článku, pánové PhDr. P. Paducha a PhDr. Mir. Purkrábek, CSc., mají pravdu pouze zčásti a pokud se jedná o redislokace. Mladým důstojníkům, nepříliš ovlivněným bývalým komunistickým režimem, naopak vadí přítomnost zkompromitovaných a naprosto neschopných bolševických kádrů, kteří byli dosazeni do nových funkcí - to jsou ty přesuny - a uchováni k další nepotřebě. Pokud ve svých funkcích zůstanou i nadále, nebude to znamenat jenom potenciální ohrožení demokracie, ale i naprostou neadaptabilitu armády v evropských podmínkách (NATO), ať už bude koncepce nového českého vojska sebelepší. I to by měl mít nový český ministr obrany Ant. Baudyš (ČSL) na mysli ... Bedřich KAREL