--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bezděková Olga
Název: Lidové noviny do každé rodiny ?
Zdroj: NN Ročník........: 0003/003 Str.: 023
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 19.03.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Dávno vyvětralý slogan. Kdysi oblíbené noviny, myslím ty předválečné a předlistopadové, již nabraly "kurz". Z úst svých dnešních "statečných" oficiálních redaktorů promlouvají ke čtenářům nejednou stylem nezávislého Rudého práva a občas dokonce i jeho odkojence, Špíglu. Nedávno si vzaly na pranýř předsedu KDS dr. V. Bendu. Stal se jim vhodným terčem pro pár plivanců. Jejich oslavovaní hrdinové totiž zdaleka už nepatří k těm opravdovým. A tak se pozastavuji nad článkem Kamkoli - hlavně někam (LN 7. 1. 1993, red. Slezákové). Takto vypadá stručná rekapitulace:

1) V. Benda po rozkolu mezi oběma křesťanskými stranami založil ve FS poslanecký klub, sice malý, ale zato prý hlučný. (Není hlučnost spíše artiklem ambiciózních novinářů?)

2) Do voleb nastoupili křesťanští demokraté ve společném dresu ODS. Vyneslo jim to devět "federálních" a deset "českých" mandátů. - Nechápu Slezákovou: Když byli křesťanští demokraté přijati do koalice, je logické, že mandáty získali. Ostatně předáci ODS jistě nešli do koalice s KDS jen tak z útrpnosti vůči ní. Její morální kredit, důraz i na neekonomické záležitosti jim přišel velice vhod. Pamatuji si, jak právě Lidové "objektivní noviny" ve volební kampani již s neperspektivními (ano, nazvěme to zase tak jako za doby normalizace) "mandáty" rozhovory už neotiskovaly. Raději se horečně dvořily předpokládaným vítězům voleb.

3) Dále redaktorka potřísňuje bývalé křeslo předsedy Sněmovny lidu, které V. Bendovi vynesl dres ODS. O bývalého předsedu se otírá konstatováním, že prý jeho funkce přinášela obveselující prvky. Skutečně? Má milá, chcete-li stůj co stůj najít něco obveselujícího, hledejte kašpary přímo v Lidovkách. Není jich tam málo. 4) Autorka nezapomíná poslance V. Bendu upozornit, že jeho strana je "z parlamentních nejslabší". Vinit politika z toho, že chce v politice působit, je samo o sobě absurdní. Automaticky fandit těm největším a nejsilnějším? To už tady bylo. Autorce pranic nezáleží na tom, jestli právě tito menší favorité nemají k zastávání politických funkcí ony morální předpoklady prokázané mj. i dlouholetým vězněním v předlistopadových časech (kdy mnozí dnešní novináři se do nich strefovali v tehdejších denících). A dnes zdůrazňováním hodnot silnějšími stranami znepokojivě opomíjenými.

5) Senát. Jeho vznik prý ohrožuje V. Benda, protože poslanci (kteří imponují paní redaktorce Slezákové) by nesnesli, aby stanul v jeho čele. Jsou přece jiní, "uhlazení" kandidáti, kteří si v normalizaci udržovali svou kůži, aby jednou, až jim to někdo vybojuje, stanuli čiperně dík své bezúhonnosti v čele nové rodící se demokracie. Jak může někomu připadat nehorázné, že politik usiluje o získání mandátů, moci? To je přece přímo jeho povinnost. Profesionální politik by se měl snad od politické činnosti distancovat, pokorně se stáhnout do koutku? Je to jakoby se radilo novinářům, aby méně psali, plnili penzum, a neprosazovali se, vždyť je tolik redaktorů. Stane-li se tanečnice - primabalerínou, měla by snad odmítat hlavní role a být pokorná, zvláště, je-li křesťanka. A když rozpustí Národní divadlo, odejít a skončit s taneční drahou. Vždyť není jedinou primabalerínou, o kus dál je jiný ensemble, tak ať jim to přenechá! Zřejmě o dr. Bendovi nevíte zhola nic, zřejmě jste neslyšela o jeho práci a postojích v disentu, dnes již tak zprofanovaném díky Vám podobným. Oč lepší bylo v normalizaci vyčkávat na lepší časy například v řadách plojharovské kolaborantské Lidové strany a její hlásné troubě, Lidové demokracii.

V závěru, ach můj Bože, vyzývá Alena Slezáková křesťanského poslance Bendu k pokoře. Ovšem mluvit o pokoře náleží těm pokorným a pouze jim. Vyzývá-li k pokoře bývalého politického vězně normalizační novinářka, je to nevkus.

Lidové noviny - chlouba rodiny?

19. ledna 1993

Olga Bezděková