--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Karlovarský biliár
Zdroj: NN Ročník........: 0003/003 Str.: 024
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Naši krajané patřili mezi ty, kdo velmi rychle vystřízlivěli z listopadové euforie. Často již v prvních hodinách po příjezdu nebo příletu do vlasti. Karlovarský signatář Charty 77 pan Jiří Vaněk po násilném vystěhování komunistickými orgány do Rakouska zakotvil až v australském Sydney. V době voleb 1990 do našich parlamentů ukázněně přiletěl podpořit svým hlasem protikomunistické síly včetně rozhodnutí připravit vše nezbytné pro návrat svých blízkých a trvalý pobyt v Československu. Po vyhlédnutí z okénka letadla na karlovarském letišti zjistil, že na ploše jsou jako ochrana letiště přesně ti důstojníci StB, kteří ho za činnost v Chartě 77 pronásledovali, vyslýchali a prováděli vystěhování. V úleku odmítal opustit palubu letadla a domáhal se okamžitého odletu zpět. Vystoupil až po opakovaném naléhání posádky letadla a ujišťování, že je vše v pořádku, že mu nic nehrozí. Výsledky tehdejších voleb rozptýlily nejčernější obavy. Za pobytu nashromažděné poznatky však zvrátily "repatriační záměry" a vedly k rozhodnutí zůstat raději v Austrálii. Přátelé pana Vaňka vyloučili hospodářské důvody jako příčinu změny jeho záměru. Karlovarský chartista jim při loučení řekl: "Komunisté to mají pevně v rukou. Zapomnělo se, že oni řídili StB a všechny represivní složky, že oni nesou plnou zodpovědnost a nikoliv naopak. Opět vše ze všech pozic řídí." Z hlediska rozhodnutí Jiřího Vaňka je zbytečné vést spor o pravdivosti jeho závěrů. Osobní zkušenost v našem životě tvoří pomyslnou hranu kulečníku, od níž se odráží tužby a sny do pro nás netušených směrů a osudů.

Legenda o dobřanském vězni

Před třemi léty, v říjnu vstoupil do Civilní bezpečnostní služby a.s. Praha mladý muž Jan Nouzecký. V povinném životopise pro tuto organizaci sám o sobě píše: "Jmenuji se Jan Nouzecký. Narodil jsem se v Karlových Varech dne 13. 3. 1970. Vyrůstal jsem od počátku na vesnici, která se jmenuje Žalmanov. Do mateřské školy jsem chodil ve Stružné, kde jsem navštěvoval i základní školu, a to do 4. třídy. Od 5. třídy jsem chodil do základní školy v Bochově, kde jsem ukončil i 8. ročník. Po ukončení základní školy jsem začal v roce 1986 navštěvovat Střední odborné učiliště Karlovy Vary, obor kuchař-číšník. Zde jsem ukončil úspěšně závěrečné zkoušky. Od roku 1988 jsem byl v pracovním poměru u Československých státních lázní Karlovy Vary, lázeňský dům Imperial. Zde jsem vykonával profesi kuchaře. Od 2. 12. 1989 do 19. 9. 1990 jsem pracoval v dětské léčebně Marx, Karlovy Vary. Pocházím ze 6 dětí. Moje matka je v invalidním důchodu. Otec zemřel v roce 1974. Rád sportuji. Boxoval jsem za Rudou hvězdu Karlovy Vary. Od roku 1982 jsem organizován v ČSTV Stružná, kde jsem do roku 1988 hrál kopanou. Od roku 1987 jsem začal provozovat kulturistiku spojenou s karate u téže tělovýchovné jednoty. Jsem nekuřák, abstinent. Rád sleduji dobrodružné filmy." Nikdo netušil, jakou roli v blízké budoucnosti sehraje citovaná a zvýrazněná poslední věta. Ani Jan Nouzecký neměl předtuchu, na co vše skrze ni narazí, a kde se ocitne.

Podle svědků měl mladý muž ze Žalmanova zájem o policejní službu. Biliárové silokřivky života, nebo neznámé záměry někoho dosud neznámého, způsobily, že byl Jan Nouzecký nucen osvědčit své schopnosti u CBS s honosným heslem na svých razítcích "Honor et Justitia." Službu zde vykonával dobře, jednání v konfliktních situacích vedlo ke sporům, ale nikdy ne k zahájení trestního stíhání. Po roce pan Nouzecký od CBS odešel a pro veřejnost se vrátil ke své původní profesi. Některým přátelům se však svěřil, že je karlovarskou kriminálkou jako zájemce o službu v policii pověřen tajnými speciálními úkoly (připomeňme si větu "Rád sleduji dobrodružné filmy") s tím, že je vázán absolutní mlčenlivostí. Po několika měsících byla karlovarská veřejnost svědkem trillerové scény. Jan Nouzecký se z okna 13. patra hotelu Thermal pod hrozbou sebevraždy dožadoval výpovědi do přímého televizního přenosu. Když mu nebylo vyhověno, požádal o přistavení taxíku, do něhož nastoupil s nožem na krku rukojmího. Několik kilometrů za Karlovými Vary se u Bochova nechal zadržet, aniž taxikáři nebo rukojmímu (karlovarští občané ho řadí mezi přátele či známé pana Nouzeckého) nějak ublížil. Rozhodnutím kompetentních orgánů byl umístěn ve střeženém oddělení psychiatrické nemocnice v Dobřanech. V jednu noc loňského babího léta Jan Nouzecký vytrhl mříž své speciální vyšetřovací vazby a uprchl.

Jeho karlovarští přátelé ho považovali za zjevení. Psychiatrický vězeň byl o patnáct kilogramů "hubenější", tělo měl pokryto podlitinami od týrání a vpichů injekčních jehel. Pan Nouzecký si stěžoval na násilné aplikování psychofarmak proti jeho vůli, na jejich špatný vliv na duševní a tělesnou kondici. Informoval přátele o své činnosti (konané pod slibem absolutní mlčenlivosti) a závažných zjištěních, usvědčujících příslušníky karlovarské policie z korupce a spolupráce s podsvětím, pořízené fotodokumentaci, úkrytech důkazů a podobně. Pak se šel ohlásit na policii, rozhodnut učinit výpověď jedině v přítomnosti majora Rejdíka (tiskový mluvčí, nyní vedoucí personálního odboru). Cestou dobřanské modřiny na jeho těle překryly, a tím

soudně zpochybnily, pěsti podsvětí. Po zaprotokolování výpovědi denní službou karlovarské policie za přítomnosti majora Rejdíka (obsahuje i údaje o korupci, jména policistů, jimž předával důkazy atd.), kam se sám a dobrovolně dostavil, byl Jan Nouzecký opět umístěn do Dobřan, kde je pravděpodobně hermeticky uzavřen a střežen. Tak, že o něm nelze získat zpráv. Jeho případ nadále vyšetřuje karlovarská policie!!! (Na základě informací získaných v polovině ledna).

Podle názoru předsedy karlovarské Občanské komise pana Zdeňka Hybeše je Jan Nouzecký v kritické situaci již tím, že jeho případ nebyl karlovarské policii odňat. I důvody tohoto postupu by si zasloužily zvláštní vyšetřování Inspekcí ministerstva vnitra...

Honor nebo Horor et Justitia?

Následující dokument, který zveřejňujeme v plném znění, odkrývá nejen část pole karlovarského biliáru a jeho vazby na Prahu. Naznačuje další souvislosti a v tomto smyslu není pouhou ilustrací našeho tématu, i když Wolfgang Schmusch již byl zatčen.

Pražské ředitelství Policie ČR pod č.j. 18/Ku/pk5/40 s datem 8. 4. 1992 obdrželo následující žádost z BRD, signovanou panem Uwe Frhr. von Saalfeld

Věc: Podnět k zahájení trestního stíhání Pan Wolfgang Schmusch, nar. 27. 2. 1937, obchodník, státní občan SRN, bytem Herdweg 20, 8011 Pliening, přechodně Praha 5, Na cihlářce 19, je jediným členem představenstva a zároveň jediným z akcionářů firmy CBS - Civilní bezpečnostní služba, a.s., se sídlem Údolní 73, Praha 4, zapsané dne 9. 11. 1990 do podnikového rejstříku Obvodního soudu pro Prahu 1.

Pan Schmusch odcizil firmě CBS pro osobní účely částku 2.850.000,- Kčs, vybíral v období duben 1991 - prosinec 1991 celkovou částku 800.000,- Kčs, v období červenec 1991 - listopad 1991 vybral z konta společnosti celkovou částku 1.008.800,- Kčs včetně provize 900.000,- Kčs, která nikdy nebyla dohodnuta. Pan Schmusch dále vybral z konta společnosti bez dostatečných dokladů částku 410.000,- Kčs. 750.000,- Kčs a 200.000,- Kčs pro osobní účely. Dále si pan Schmusch pronajal 1 byt v Praze 5. Na cihlářce 19 za nájemné ve výši 45.000,- Kčs za období říjen - prosinec 1991 a 1 byt v Karlových Varech, Vřídelní ulice, za nájemné 9.000,- Kčs za období duben - prosinec 1991. Telefonní poplatky za soukromé hovory pana Schmusche činily za výše uvedené období 35.141,- Kčs.

Protože nebyl valnou hromadou akciové společnosti stanoven plat pana Schmusche jako jediného člena představenstva, vybíral si pan Schmusch z konta společnosti po dobu 9 měsíců (duben - prosinec 1991) částku 10.000,- DM netto měsíčně.

Pan Schmusch vybral celkovou částku 1.000.000,- Kčs na služební výdaj, přičemž částku 700.000,- Kčs nelze zaúčtovat v účetnictví společnosti jako odčitatelnou položku.

Pan Schmusch vybral z konta společnosti u ČSOB Praha částku 400.000,- Kčs a převedl ji na své soukromé konto u Bayerische Hypobank, a.s. Praha, ke kterému má dispoziční právo.

Pan Schmusch po dobu své funkce podával nepravdivé hlášení a zkresloval údaje o hospodářské činnosti, příjmech a výdajích společnosti. Podle sdělení níže uvedených svědků měl pan Schmusch odcizované částky z konta společnosti neoficiálně měnit za DM a jeho spolupracovník pan Schwetz vyvážel tyto devizové hodnoty bez devizového povolení do SRN.

Podle sdělení níže uvedených svědků propouštěl pan Schmusch s okamžitou platností ty spolupracovníky, kteří se pokusili upozornit na nedostatky v řízení společnosti dozorčí radu.

Společnost řízená panem Schmuschem vyplácela svým pracovníkům mzdy během posledních měsíců s 20-denním zpožděním. V tomto měsíci čeká 300 pracovníků na mzdy, přičemž na kontě společnosti nejsou dostatečné finanční prostředky.

Jako svědky uvádíme paní ing. Věru Masarykovou, auditorku firmy Interbilanz, Bratislava a účetní společnosti ing. Renatu Ulrichovou, bytem Půlnoční 294, Praha.

Pan Schmusch je i v SRN předlužen, někteří věřitelé již uplatnili své nároky u soudu.

Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění objektivní i subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu povinnosti při správě cizího majetku dle ş 255 trestního zákona, trestného činu podvodu dle ş 250 trestního zákona a trestného činu zkreslování údajů hospodářské evidence dle ş 125 trestního zákona, podáváme tímto podnět k zahájení trestního stíhání na výše uvedeného pana Wolfganga Schmusche, nar. 27. 2. 1937, bytem Herdweg 20, 8011 Pliening, SRN a bytem Na cihlářce 19, Praha 5.

Vzhledem k tomu, že jsou naplněny všechny zákonné důvody, vazby dle ş 67 trestního řádu, pan Wolfgang Schmusch vlastní zbraň a dne 3. 4. 1992 nutil jednu pracovnici akciové společnosti k mlčenlivosti pod pohrůžkou smrti, žádáme, aby byl pan Wolfgang Schmusch vzat neprodleně do vazby dle ş 69 trestního řádu.

Uwe Frhr. von Saalfeld

Pokračování

Pavel Blažek