--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Blažek Pavel
Název: Karlovarský Biliár
Zdroj: NN Ročník........: 0003/005 Str.: 006
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: . . Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Vltavské a deltské strky hráčů Gusatovovy "kamándy"? Podle názoru některých karlovarských občanů může MUDr. Jaroslav Hanzel veřejně dosvědčit, že v roce 1989 v Karlových Varech působil gospodin GUSATOV (pravděpodobně krycí jméno pracovníka ofenzivního politického zpravodajství KGB), kterého jako člen týmu Václava Havla označoval "za specialistu ÚV KSSS na ČSSR". Aniž by věc blíže rozvinul i se zřetelem ke svým aktivitám a projevům v záhadně zaniklé Evokaci, "radikální a směrodatné účasti na rehabilitaci díla ... Jaroslava
Foglara" (registrován jako agent StB, r. č. 2299, krycí jméno Šípek - poznámka redakce), tzv. pěrestrojkově vybranému idolu "nezávislé probíhající recenze na vydávání díla J. Foglara v Sovětském svazu vzniklé na můj popud přes nejvyššího
činitele SSSR s. M. S. Gorbačova" (citováno ze "Žádosti" MUDr. Hanzela, adresované Miloši Jakešovi ve funkci generálního tajemníka KSČ, v citaci podtrhl Pavel Blažek). Pomineme-li velikášský styl citovaného lékaře, zůstávají holá fakta dostatečně ilustrující biliárovou realitu naší doby, v níž ne nepodobni kulečníkovým koulím jen těžce zjišťujeme, kdo
je kdo, kdo je vlastníkem tág, komu jsou propůjčena a v čí rukou se účastní hry. Přidáme-li k faktům řeč kryptogramů, zjistíme, že slovo "Vltava" značí též organizaci KGB-GRU. Vltavský regionální karlovarský Deník otiskl dne 25. ledna 1993 článek Pavla Barocha "Zprávy o zbraních a drogách na burze v K. Varech nepotvrzeny". Autor své závěry vyjádřené již v titulku opírá o výroky Víta Hořejšího (tajemník AC Start Karlovy Vary - pořadatel burz v Tuhnicích, kde byl napaden pan Zdeněk Hybeš, o případu informovaly Necenzurované noviny v letošním čísle
3 ve stati "Karlovarský případ varuje" a nejmenované dva členy civilní bezpečnostní služby Trans Agency, která na karlovarské burze "působí asi rok a podařilo se jí prý vytlačit odsud skořápkáře" (Pavel Baroch). Udivující slůvko "prý" z pera novináře místního tisku (kdo jiný by měl místní poměry znát lépe?) je drobností proti faktu nepřítomnosti stanoviska karlovarské
policie v Barochově článku v tak závažné otázce, jakou je prodej zbraní a drog, a nadřazení názorů civilních osob hájících svými výroky výkon svých činností nad kompetence policie, která poznatky o prodeji zbraní v Karlových Varech má i na krajském a ministerském stupni. Etická indispozice (pokud to nebyl nedostatek vlastních poznatků
či zvláštní instrukce) autorovi zabránila otázat se například bývalého ředitele FPS JUDr. Josefa Jelínka, který by možná informaci o prodejích upřesnil v sortimentu (Makarov vz. 82 ráže 9,65 mm, Kalašnikov vz. AK 74 ráže 5,45 mm, Parabellum vz. 75 a 85 ráže 9 mm, FN Browning ráže 9 mm, škorpiony postavené z náhradních součástek a tím bez výrobních čísel
atd.), v karlovarských cenách (v prosinci 1992 se Makarov prodával za 800 DM, Kalašnikov za 2.500 DM
...) i v otázkách původu.
Nejzákeřnější strk v článku pana Barocha tvoří interpretace útoku na předsedu Občanské komise, poslance městského zastupitelstva a člena Komise veřejného pořádku (tato funkce je čtenářům vltavského Deníku upřesna) pana Zdeňka Hybeše jako rvačky, kterou vlastně vyvolala oběť napadení sama: "Avšak z jiných zdrojů jsme se dozvěděli, že ke rvačce došlo proto, neboť Z. Hybeš odmítal zaplatit pětikorunové vstupné na burzu a tlačil se do areálu" (Pavel Baroch). Zamlčení důvodů odnětí případu karlovarské policii, vyvinění útočníků a nepřímá obhajoba jejich práva zmrzačit člověka zamlčením zranění oběti, již nepotřebují komentáře. Snad stačí jen poznamenat, že nás
žádná pořadatelská služba nesmí bít a mrzačit, že si nikdo nesmí dovolit beztrestně terorizovat občany bitím poslanců a členů Občanských komisí. Lidé karlovarský případ jako akt politického teroru pochopili.
Trans Agency a pan Vigh
Na základě žádosti ze dne 6. května 1992 záskal majitel firmy Trans Agency pan Jan Vigh od karlovarského policejního ředitelství nákupní povolení k zakoupení kulových zbraní a byl mu vydán hromadný zbrojní průkaz. Policejní orgány majitele označily za bezúhonnou osobu, i když k panu Vighovi měly vlastní závažné negativní poznatky a záporné stanovisko Občanské komise,
které nebyly povinny respektovat. Díky tomu se na Karlovarsku znovuvyzbrojovali i důstojníci Lidových milicí (majitel firmy MONRO Čabrada z Ostrova nad Ohří, který ji na podzim 1992 zrušil tak, že se majitelkou "nové firmy" stala jeho manželka, jež si 3. prosince 1992 podala vlastní žádost o hromadný zbrojní průkaz), bezproblémový přístup ke krátkým i rychlopalným kulovým zbraním
v množství více než tisíc kusů zde získali členové Svazu důstojníků a praporčíků ČSA v záloze, jimž velkoryse vycházeli vstříc zejména "zahrádkoví a lipoví důstojníci" (- není bez významu, že tato činnost byla zvláště intenzivní v roce 1991, zejména v letních měsících)...
Občan Jan Vigh se podle registrů karlovarské policie dopustil krádeže motorového vozidla, vloupání do garáží OÚNZ, výtržností, napadení bratra sekyrou, ohrožení služebního tajemství, aniž byl, jak uvádí pplk. Ladislav Kuchař (oddělení stížností a kontroly Správy Západočeského kraje Policie ČR) "soudně projednáván a odsouzen" - s odkazem na výpis
z rejstříků trestů a informace, podle nichž Krajský soud v Plzni v roce 1992 ve čtyřicetipěti případech vyhověl policejně zamítnutým žadatelům o zbrojní průkaz a hromadný zbrojní průkaz. Fakta naznačují, že by měla být policejní a soudní praxe v otázce udělování zbrojních průkazů podrobena hlubší analýze s vyvozením patřičných legislativních
a personálních závěrů.
Pro karlovarské případy je typické, že si někdo s Občanskou komisí hrál na schovávanou. A možná stále hraje. Například v jedné odpovědi na podnět karlovarské Občanské komise upozorňující na porušení pokynů pro vydávání zbrojních průkazů pplk. JUDr. Antonín Moltaš (ředitel Správy Západočeského kraje Policie ČR) dne 30. října 1992 pod č. j. PSK - 1099/VS-spr-92 píše: "Pokyn HVVB Praha, č. j. HVB-29/PS-91 upozornil v souvislosti s krizí v Perském zálivu na důsledné posuzování všech podmínek stanovených pro vydání ZP a HZP jen držitelům, u nichž jsou splněny zákonné podmínky a nebylo žádných pochybností, že skýtají záruku, že zbraně nebude zneužito a zbraně budou určeny a
využívány jen pro účely
stanovené zákonem.
Pokyn SVB Zpč. kraje, č. j. SVB-183/Spr-91 ze dne 19. 2. 1991 navazuje na výše uvedený pokyn a vychází současně z pokynu HVVB, č. j. HVB-266/Spr-91. V odstavci 1. uvedeného pokynu se hovoří o tom, že při posuzování záruky, že zbraně nebude zneužito ve smyslu <173> 7 zákona č. 147/1983 Sb., ve znění zákona č. 49/1990 Sb., je nutno vycházet z možného nepřátelství okruhu
některých osob, které z tohoto hlediska nesplňují účel zákona vyjádřený v 1 zákona o zbraních a střelivu. Takovými osobami mohou být zejména bývalí příslušníci StB, jejich tajní spolupracovníci, bývalí členové PS-VB a další osoby. Správní orgány jsou povinny tyto okolnosti ve správním řízení důsledně zkoumat.
Tento pokyn byl prověřován v praxi u pěti OŘ PČR v rámci Zpč. kraje a nebyly zjištěny případy jeho porušování. Ke splnění uvedených podmínek, na základě žádosti o vydání ZP a HZP, provádí OSS příslušného OŘP prověrku osob v tom směru, že vyžaduje na žadatele lustraci, výpis z rejstříku trestů a charakteristiku občana, kterou zpracovává OOP podle místa trvalého pobytu občana. Tato charakteristika musí být vypracována zodpovědně, s ohledem na okruh výše uvedených osob a zájem sledovaný zákonem. Stanovené povinnosti byly správním orgánem OŘP Karlovy Vary splněny..."
Byly splněny tak, že se nebral zřetel k upozorněním Občanské komise, že zbrojní průkazy a hromadné zbrojní průkazy obdrželi i Jan Vigh (jehož policejní registr je pro pplk. JUDr. Moltaše asi tou nejlepší zárukou pro naplnění zákona o zbraních a střelivu), člen Lidových milicí Čabrada a mnozí další. Styl práce vedení Správy Západočeského kraje Policie ČR
dokládá odpověď vedoucího oddělení stížností a kontroly pplk. Ladislava Kuchaře ze dne 18. prosince 1992 pod č. j. PSK-150/St-92 panu Zdeňku Hybešovi, který podal stížnost "na neoprávněné vydání hromadného zbrojního průkazu firmě TRANS AGENCY" (majitel Jan Vigh), a v níž mimo jiné stojí: "Dále pak bylo zjištěno, že pan VIGH Jan byl spolupracovníkem StB. Tato skutečnost byla zjistěna na Živnostenském úřadě v K. Varech." Podplukovník Kuchař píše: "Rovněž nebylo zjištěno, zda jmenovaný byl TS StB, neboť o tomto odd. správní službě OŘ K. Vary nebyl předložen žádný důkaz." (Bylo o něj žádáno? - pozn. autora) "Není za povinnost žadatele o vydání ZP nebo HZP předkládat "osvědčení" podle zák. č. 451/9 Sb., které vydává FMV. S ohledem na zjištěné skutečnosti by bylo neopodstatněné brát příslušníky k odpovědnosti." Tentýž policejní důstojník panu Hybešovi dne 8. ledna 1993 pod č. j. PSK-150/St-92 děkuje za přispění k odebrání hromadného zbrojního průkazu Janu Vighovi a vtěluje do úředního dopisu zajímavou informaci: "Evidence vedená "výhradně
pro služební potřeby" u okresního ředitelství byla u p. Vigha skartována, a to z důvodu velkého časového období, kdy proti němu bylo vedeno šetření. Upozorňuji, že tato "evidence" slouží ke služební potřebě a v daném případě nebyla využita". Komentář ponechávám čtenáři s poznámkou, že karlovarská policejní akta pod č. j. ČVS 88/92 mají u Jana Vigha založen spis ve věci ohrožení služebního tajemství...
pokračování
Pavel Blažek