--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Sokol Vít
Název: Občanské komise
Zdroj: NN Ročník........: 0003/005 Str.: 013
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 09.02.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

KAUZA kpt. Žák Usnesením prokurátora Vojenské obvodové prokuratury v Brně pplk. JUDr. Zdeňka Dostála ze dne 9. 2. 1993 bylo trestní stíhání proti bývalému kpt. Policie ČR Alexeji Žákovi přerušeno. Pan prokurátor totiž dospěl k závěru, že pro nepřítomnost obviněného nelze údajně věc náležitě objasnit. Jde o další skandální rozhodnutí v kauze, o které jsme již opakovaně informovali.

Dochází k jakési patové situaci. Proti Alexeji Žákovi nebude podána obžaloba k soudu, neboť vyšetřovatel si je dobře vědom toho, že výsledky vyšetřování to neumožňují. Za daného důkazního stavu by žádný soud Alexeje Žáka neodsoudil. Na druhé straně však trestní stíhání nebude ani zastaveno. Na Alexeje Žáka se bude i nadále hledět jako na

osobu, která je podezřelá ze spáchání trestných činů. A o to přece v dané věci jde. Do kauzy kpt. Žák se zapletlo mnoho mocných a prohru by neunesli.

Konečně institut přerušení trestního stíhání se v minulosti osvědčil. Využívala jej státní bezpečnost v trestních stíháních proti disidentům. Ta se také obávala podat obžalobu, zejména s ohledem na reakci veřejného mínění v zahraničí. Permanentním trestním stíháním pak tyto osoby udržovala v neustálém napětí. Podobnost není čistě náhodná.

Trochu historie

Na podzim roku 1990 nastupuje kpt. Žák do funkce vyšetřovatele na oddělení vyšetřování VB Zlín. Zajímá se o archivní materiály vztahující se k činnosti agrokombinátu SLUŠOVICE a jeho satelitních obchodních organizací. Přes výhrůžky, které obsahují jak jeho fyzickou likvidaci, tak i výhrůžky vůči rodině, a to zejména dětem, zahajuje v únoru 1991 trestní stíhání ing.

Petra Blahynky, ing. Jiřího Schejbala a dalších osob pro trestné činy podvodu a porušování závazných pravidel hospodářského styku. Stíhaná trestná činnost úzce souvisí s hospodářskou činností Slušovic. Alexej Žák věnuje objasnění této trestné činnosti veškerý čas. Je jak buldok, který se zakousne a nepustí. Zdá se, že začíná pronikat do temných slušovických nitek, které snad sahají až k nezákonnému obchodu se zbraněmi. Je si vědom toho, že při objasňování kauzy SLUŠOVICE nemůže mít důvěru k žádnému ze spolupracovníků, zejména k nikomu

od kriminálky. Ověřuje si, že jakýkoliv údaj předaný těmto pracovníkům je vzápětí vyzrazen druhé straně. Oba jmenovaní, ing. Blahynka a ing. Schejbal jsou také na návrh kpt. Žáka zadrženi a vzati do vazby. Později se stanou hlavními svědky v trestním stíhání proti Alexeji Žákovi. A. Žák má důvěru pouze k novému policejnímu řediteli ing. kpt. Bedřichu Koutnému, kterého průběžně o stavu šetření informuje. Spolu s ing. Koutným se obrací se žádostí o pomoc na tehdejšího ministra vnitra ČR dr. Tomáše Sokola. Žádají vytvoření speciálního vyšetřovacího týmu z osob, u kterých by nehrozilo zkorumpování ze strany Slušovic.

Pomoc však nepřichází a tak kpt. Žák vlastní prací nahrazuje i to, co by měla vykonávat zlínská kriminálka.

Ing. Schejbal nabízí spolupráci Dne 20. 2. 1991 hovoří kpt. Žák ve věznici v Brně-Bohunicích s ing. Schejbalem, přičemž tento rozhovor nahrává na magnetofon. O průběhu rozhovoru také činí úřední záznam, který podepisuje i policejní ředitel ing. Koutný. Tepve budoucnost ukáže, jak prozíravým se ukázalo být rozhodnutí kpt. Žáka celý rozhovor nahrát.

Ing. Schejbal při tomto rozhovoru nabídne Alexeji Žákovi spolupráci. Má v tomto dostatek zkušeností. Po dlouhá léta byl agentem státní bezpečnosti. Vždy poslušně sloužil tomu, kdo nad ním měl moc. Nyní je to jeho vyšetřovatel. Ale nechme hovořit samotného Schejbala, tak jak jej zachytil magnetofonový pásek:

"Já vůči Slušovicím nemám žádnou zášť, ale nelíbí se mi, že si tam někteří přišli k miliónům - Kořínek, Kovařík, předseda Čuba a na ostatní se vysrali. Jsem ochotný Vám v rámci spolupráce pomoc, zjistit určitý věci, ve Slušovicích mám řadu kontaktů a nic za to nechci. Mám jen jeden požadavek, aby to zůstalo jen mezi námi. Kdyby došlo k prozrazení, byl bych odstraněn. Myslím, že Čuba by nebyl dalek tomu, aby použil mou fyzickou likvidaci. Chci s Vámi dobrovolně spolupracovat. Od začátku jsem s Vámi jednal dobře a Vy, doufám, se mnou budete jednat také tak". Sám pak určuje způsob a místo styku: "Myslím, že by to mělo být někde mimo Zlín, v autě. V Luhačovicích nebo v nějaké jiné podobné díře na parkovišti".

Tato slova bývalého agenta StB si dobře zapamatujme, Alexej Žák totiž bude obviněn z trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele proto, že měl ing. Schejbala nutit ke spolupráci.

Ing. Schejbal se přiznává ke spolupráci s StB Pokračujme v přehrávání magnetofonového záznamu o rozhovoru kpt. Žáka s ing. Schejbalem dne 25. 2. 1991, konaném ve věznici v Brně-Bohunicích. Počátek spolupráce se státní bezpečností popisuje ing. Schejbal takto:

"Ke spolupráci s StB jsem se dostal v 19ti letech, když jsem nastoupil na vysokou školu a měl jsem nějaké politické problémy. Příslušník StB mi dal na vybranou buď odejdu ze školy, nebo to podepíšu. Tak jsem to podepsal".

Sám pak uvádí jména svých řídících orgánů - Puchýř, Popelář, Klein, David.

Přesto bude kpt. Žák obviněn z toho, že tyto údaje získal z agenturního svazku ing. Schejbala a že mu vyhrožoval jejich zveřejněním.

Ing. Schejbal odhaluje trestnou činnost ve Slušovicích Že to myslí s nabídnutou spoluprací vážně, potvrzuje ing. Schejbal již dne 25. 2. 1991. Magnetofonový záznam dále vypovídá např. ohledně dovozu počítačů:

"Slušovice nikdy počítače nevyráběly. Vždy se dovážely již hotové z Thajska, přičemž na bednách již bylo uvedeno "made in Slušovice". Celníci byli zkorumpovaní. Do návrhu na celní řízení se nepsaly "počítače", ale "komponenty na výrobu počítačů", což mělo vliv na výši celních poplatků. Vždy se našel celník, který dodávku jako fyzicky proclíval, ale fakticky ji vůbec neviděl a celní

prohlášení jen podepsal. Měl to na starosti Rafaj, bývalý celník, který přešel pracovat do Slušovic a který pak měl na starosti celníky. Tak byly na počítačích obrovské zisky. Kupovaly se za 30.000,-- Kčs, prodávaly se za 200.000,-- Kčs, takže zisk na jednom počítači dělal 170.000,-- Kčs. Mám však obavu, že do

těchto záležitostí se těžko dostanete, neboť předseda Čuba dal pokyn všechny doklady zlikvidovat".

Ing. Schejbal hovoří i o dalších machinacích v zahraničním obchodě, např. o obchodních aktivitách předsedy Čuby v Egyptě, kam "se přesunula fůra peněz". Hovoří o provázanosti představitelů družstva rodinnými a přátelskými svazky, o vztazích mezi jednotlivými představiteli. Poslechněme si opět hlas ing. Schejbala tak, jak je zachycen na magnetofonové pásce:

"Náměstek Kovařík ho bral ke všem zahraničním obchodům, protože Kovařík věděl, jak to má udělat. Předseda si nechtěl špinit ruce. Později se to však Kovaříkovi přestalo líbit dělit se s předsedou a na předsedu se vysral". Ing. Schejbal nepoužíval zrovna nejslušnější slovník, však také neměl proč. Ti, co si nahrabali milióny,

byli na svobodě a on sám ve vazbě. Bez zajímavosti není ani ta pasáž, ve které ing. Schejbal popisuje funkci slušovické ochranky: "Ochranku měl na starosti Kubík, je to takový předsedův poskok, umývá mu i auto. V ochrance jsou bývalí příslušníci SNB, kteří po 17. listopadu odešli od bezpečnosti. Technicky jsou dokonale vybaveni, mají auta, vysílačky, všechno. Zabývají se například i sledováním, od toho je přeseda má".

Ing. Schejbal toho napovídal ještě mnohem víc, však dnes toho také lituje. Jako svědek popřel autentičnost tohoto záznamu, tvrdil, že jde o zvukovou montáž, popřípadě, že vůbec nejde o jeho hlas.

Závěry znaleckého posudku, vypracovaného Kriminalistickým ústavem v Praze, jsou však zcela jednoznačné. Znalci potvrzují, že jde o plynulý záznam hovoru, tedy nikoliv o nějakou montáž a že jde jednoznačně o hlas ing. Schejbala. Bude někdy někdo stíhat ing. Schejbala za křivé obvinění a křivé svědectví?

Ing. Blahynka nezůstává pozadu Druhý vazebně stíhaný ing. Blahynka sice nenabízí kpt. Žákovi spolupráci, nemá s tím také tolik zkušeností, nebyl totiž v minulosti agentem StB. Je to obchodník a každý obchoduje s tím, co umí. Dne 25. 2. 1991, rovněž při rozhovoru s kpt. Žákem ve věznici v Brně-Bohunicích, nabízí svému vyšetřovateli v případě propuštění místo externího právníka s platem 10.000,-- Kčs a k tomu služební auto. Kpt. Žák činí o této nabídce následujícího dne úřední záznam, který dne 27. 2. 1991 podepisuje i policejní ředitel ing. kpt. Koutný. Zcela jednoznačný důkaz o tom, že záznam nebyl pořízen později.

A nyní poněkud předběhneme k datu 5. 3. 1991, kdy již je ing. Blahynka na svobodě. Navštěvuje kpt. Žáka v úřadovně a nabízí mu 1,000.000,-- USD na kontě v zahraničí, v případě, že kpt. Žák se přestane zajímat o Slušovice. Kpt. Žák tuto nabídku neodmítá, konečně se mu skýtá možnost usvědčit vedoucí představitele DAK Slušovice z trestné činnosti. O nabídce opět činí úřední záznam a informuje policejního ředitele, který opět úřední záznam podepisuje s vyznačením data.

Kdo zná policejního ředitele ing. kpt. Koutného, o věrohodnosti jeho záznamů a výpovědi nepochybuje. Jde o osobu nezatíženou totalitním režimem, nezapletenou do propletenců slušovické mafie. Pan prokurátor JUDr. Dostál mu však nevěří, pro něho jsou hodnověrnější báchorky ing. Blahynky. Ale to již zase předbíháme.

Schůzka u doc. Čuby

Prvého března 1991 jsou oba obvinění, ing. Schejbal a ing. Blahynka, na návrh kpt. Žáka propuštěni z vazby na svobodu. Žák se domnívá, že ing. Schejbal mu na svobodě pomůže proniknout do slušovických machinací, zajímavé kombinace se rýsují i v případě ing. Blahynky.

Po propuštění z vazby se oba okamžitě scházejí a radí se o svém postavení. Ing. Blahynka také bezprostředně po propuštění navštěvuje předsedu DAK Slušovice ing. Františka Čubu. Na této schůzce se rozhoduje o dalším osudu kpt. Žáka. Ing. Schejbal ve své výpovědi komentuje tuto schůzku takto: "Od ing. Blahynky jsem se dozvěděl, že bezprostředně po propuštění z vazby dne 2. března 1991 se

sešel s ing. Čubou

a dohodli se na určitých opatřeních proti kpt. Žákovi, ale že věc je tak závažná, že mně o tom blíže nemůže nic říci". Co všechno bylo na této schůzce projednáno, kdo se jí zúčastnil a jaká opatření proti kpt. Žákovi zde byla dohodnuta, se už asi nikdy nedovíme. Můžeme však mnohé dovozovat z následujícího běhu událostí.

Trestní oznámení na kpt. Žáka Dne 5. března nabízí ing. Blahynka jako prostředník nejmenovaného mecenáše kpt. Žákovi milión dolarů za podmínky, že se přestane zajímat o Slušovice. Že by toto bylo to "opatření proti kpt. Žákovi", dohodnuté na schůzce u předsedy Čuby?

Dne 7. března se schází ing. Blahynka s vedoucím právního oddělení DAK Slušovice JUDr. Kaláčem a dalšími pracovníky Agrokombinátu Slušovice. Na této schůzce je rozhodnuto o tom, že ing. Blahynka učiní u Inspekce VB ČR trestní oznámení na kpt. Žáka. Podle tohoto obvinění měl kpt. Žák požadovat prostřednictvím ing. Blahynky od předsedy DAK Slušovice ing. Čuby zaplacení 1,000.000,-- DM a 2,800.000,-- Kčs za

příslib, že upustí od dalšího šetření kolem Agrokombinátu Slušovice. Podle této domluvy se ing. Blahynka připravuje na cestu do Prahy. Večer mu však telefonuje dr. Kalač, aby do Prahy nejezdil a oznámení učinil u Vojenské obvodové prokuratury v Brně.

Proč tato náhlá změna? Pokud bychom věděli odpovědět na tuto otázku, stala by se možná pochopitelnějšími i další rozhodnutí touto prokuraturou učiněná.

Záchodová historka

Kpt. Žák jako vyšetřovatel měl možnost kdykoliv navštívit ing. Blahynku ve vazbě. Podle trestního oznámení učiněného ing. Blahynkou mělo však ke spáchání trestného činu dojít za těchto pohnutých okolností:

Dne 20. 2. 1991 provádí kpt. Žák ve věznici v Brně-Bohunicích výslech ing. Blahynky, a to za účasti jeho obhájce JUDr. Štegnera. Podle trestního oznámení měl kpt. Žák při čtení protokolu o výslechu činit na ing. Blahynku posunky, kterými naznačoval, aby s ním odešel na záchod. Ing. Blahynka posunky pochopil a skutečně požádal, zda by nemohl odejít na záchod. Zde mu

pak měl kpt. Žák sdělit požadavek na ing. Čubu, aby zaplatil 1,000.000,-- DM a k tomu 2,800.000,-- Kčs. Při další návštěvě dne 25. 2. 1991 pak měl kpt. Žák změnit svůj požadavek na milión dolarů.

Záchodová historka je na první pohled velice nevěrohodná. Kpt. Žák, který má možnost s ing. Blahynkou kdykoliv mluvit o samotě, se měl krkolomným způsobem a za přítomnosti obhájce domlouvat s ing. Blahynkou na odchod na WC, tak závažný rozhovor vést během pár minut na toaletě s nebezpečím, že po návratu do výslechové místnosti ing. Blahynka celou věc oznámí obhájci.

Prokurátoři však rádi těmto historkám naslouchají a snad jim i věří.

Do hry vstupuje Inspekce ministra vnitra ČR Dne 8. 3. 1991 činí ing. Blahynka trestní oznámení u náměstka vojenského obvodového prokurátora plk. JUDr. Přikryla a tento se s ing. Blahynkou domlouvá na další spolupráci. Ing. Blahynka má plk. Přikryla informovat o všech kontaktech s kpt. Žákem a Blahynka tento pokyn plní. Teprve dne 13. 3. 1991 plk. JUDr. Přikryl oznamuje ing. Blahynkovi, že další šetření přebírá Inspekce ministra vnitra. Dochází ke kuriozní situaci, která snad nemá v práci našich policejních orgánů obdobu. Kpt. Žák je nadále vyšetřovatelem v trestní věci proti ing. Blahynkovi, přičemž vojenská prokuratura a Inspekce ministra vnitra spolupracují s vyšetřovaným ing. Blahynkou proti jeho vyšetřovateli. Tento stav trvá déle než jeden měsíc, až do 10. 4. 1992. Věc jde tak daleko, že

například dne 4. 4. 1992 vybavuje Inspekce ing. Blahynku na schůzku s kpt. Žákem odposlouchávacím zařízením všitým do saka Blahynky.

Právě tohoto dne rozehrává Inspekce ministra vnitra ČR kombinační hru, jejíž smysl normální smrtelník těžko pochopí. Údajně ji vymyslel někdo na ministerstvu hodně vysoko, snad sám pan ministr Sokol. Má to být nejjednodušší způsob, jak zjistit, zda má pravdu ing. Blahynka, či kpt. Žák. Oba aktéři jsou se svám souhlasem vybaveni odposlouchávacím zařízením, žádný z nich však neví, že stejným zařízením je

vyzbrojen i protivník. Každý z nich však ví, že každé slovo bude zaznamenáno a rozpitváváno pracovníky Inspekce. Tomu pak odpovídá obsah rozhovoru, který nemá žádnou důkazní hodnotu.

Kpt. Žák se v této době opakovaně pracovníkům Inspekce svěřuje s výsledky šetření v kauze Slušovice, požaduje od nich pomoc a přitom vůbec netuší, že této složce jde již o něco úplně jiného. Má rozpracovaného kpt. Žáka a chystá jeho trestní stíhání.

Z vyšetřovatele obviněný

Se svou trochou do mlýna přichází i ing. Schejbal. Kpt. Žáka křivě obviňuje z toho, že jej nutil ke spolupráci při objasňování trestné činnosti ve Slušovicích.

Na základě údajů ing. Blahynky a ing. Schejbala zahajuje dne 10. 4. 1992 vyšetřovatel Inspekce ministra vnitra ČR mjr. JUDr. Richard Krejčík trestní stíhání proti kpt. Žákovi pro trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a vydírání.

Z vlastní iniciativy přidává k trestnímu stíhání další skutek, který měl spočívat v tom, že kpt. Žák jako vyšetřovatel v trestní věci proti ing. Blahynkovi tohoto na 24 hodin zadržel, a to údajně v rozporu se závazným pokynem dozorové prokurátorky JUDr. Novotné.

Absurdnost tohoto skutku spočívá již v tom, že JUDr. Novotná nikdy nepotvrdila, že by takový pokyn kpt. Žákovi vydala, slyšená jako svědkyně toto výslovně popřela.

Již při prvém výslechu dne 10. 4. 1991 vznesl kpt. Žák proti vyšetřovateli JUDr. Krejčíkovi námitku podjatosti, kterou později rozšířil na celou Inspekci ministra vnitra ČR. Vyšetřovateli však tato zákonná překážka nebrání v tom, aby pokračoval, a to způsobem jenom jemu vlastním, v dalším šetření proti kpt. Žákovi.

Kpt. Žák odchází do emirgrace V červnu 1991 se kpt. Žák seznamuje s výsledky vyšetřování ve své trestní věci. Zjišťuje, že orgány, ke kterým se obracel se žádostí o pomoc, proti němu podnikaly kroky, které nakonec vedly k jeho trestnému stíhání. Po celou dobu je jemu a jeho rodině vyhrožováno fyzickou likvidací. Těmito skutečnostmi musí být natolik otřesen, že vidí jediné východisko, a to odchod z republiky.

Dne 25. 7. 1991 zahajuje vyšetřovatel vojenské obvodové prokuratury v Brně proti kpt. Žákovi další trestní stíhání, tentokrát pro trestný čin zběhnutí. Vojenská prokuratura vydává na kpt. Žáka zatykač a žádá Švýcarsko o jeho vydání. Ministr vnitra JUDr. Tomáš Sokol v televizi velkohubě vyhlašuje, že kpt. Žák bude do republiky přivezen v železech. Obdobná prohlášení činí i hlavní vojenský prokurátor JUDr. Kříženecký.

27. 11. 1991 podává starší prokurátor Vyšší vojenské prokuratury v Táboře kpt. JUDr. Ivo Danielowitz proti kpt. Alexeji Žákovi obžalobu k Vojenskému obvodovému soudu v Brně pro trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a vydírání. Tento pan prokurátor měl dohlížet na zákonnost přípravného řízení.

Do hry vstupuje obhájce a soud Koncem roku 1991 zmocňuje kpt. Žák ke své obhajobě JUDr. Jiřího Machourka. Obhájce po prostudování trestního spisu podává k Obvodovému vojenskému soudu v Brně návrh na vrácení věci vojenskému prokurátorovi k došetření a ve věci samé pak navrhuje zastavení trestního stíhání.

Poukazuje na hrubé porušování trestního řádu jak ze strany vyšetřovatele Inspekce MV ČR JUDr. Krejčíka, tak ze strany dozorového prokurátora JUDr. Danielowitze.

Vojenský obvodový soud veškeré vznesené námitky akceptuje a usnesením ze dne 12. 2. 1992 vrací věc prokurátorovi k došetření. Vojenský prokurátor není s tímto rozhodnutím spokojen, a proto podává stížnost k Vyššímu vojenskému soudu v Táboře. Vyšší vojenský soud, za předsednictví JUDr. Jiřího Bernáta, ani v jediném bodě stížnosti prokurátora nepřisvědčil a stížnost jako nedůvodnou zamítá. Ve svém usnesení ze dne 15. 4. 1992 se vyjadřuje i k činnosti vyšetřovatele Inspekce JUDr. Krejčíka. "Vyšší vojenský soud je toho názoru, že vyšetřovatel se dopustil takových pochybení, která signalizují, že jeho přístup k objasňování věci nemusel být zcela nestranný".

Soudy obou stupňů se tak důstojně zhostí role nestranného arbitra.

Prokuratura a Inspekce se brání Obhájce obviněného podává řadu dalších stížností na postup vyšetřovatele a dozorového prokurátora, věc šetří Hlavní vojenská prokuratura, která dospívá k závěru, že se ani vyšetřovatel, ani prokurátor nedopustili žádných pochybení. Teprve na opakovanou stížnost odpovídá dne 12. 6. 1992 náčelník oddělení prokurátorského dozoru Hlavní vojenské prokuratury tak, že stížnosti obhájce

jsou důvodné.

Výslovně se uvádí: "Vzhledem ke zjištěným pochybením v postupu vyšetřovatele JUDr. Krejčíka bude věc tomuto odňata a přikázána jinému vyšetřovateli. Dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení převezme jiný prokurátor. Závady v postupu JUDr. Krejčíka budou řešeny prostřednictvím jeho nadřízeného služebního orgánu. Nedostatky v postupu pracovníků vojenské prokuratury budou s nimi projednány".

Zdálo by se, že i na prokuratuře se ledy pohly, věc však zdaleka ještě není skončena.

Asi se již nedozvíme, jak byly kázeňsky vyřízeny "nedostatky" v práci JUDr. Krejčíka. Bezpečně však víme, že za odvedenou práci byl povýšen z hodnosti majora do hodnosti podplukovníka.

První polistopadový politický exulant Zatímco v Československu se ministr vnitra s hlavním vojenským prokurátorem předhánějí v osočování Alexeje Žáka, malá civilizovaná demokratická země uprostřed Evropy uděluje rodině Aleseje Žáka politický azyl. Stává se tak rozhodnutím Spolkového úřadu pro uprchlíky v Bernu dne 23. 3. 1992. Od tohoto dne se může Československo opět chlubit tím, že má politického uprchlíka.

Není snad třeba dodávat, že švýcarské úřady jsou při udělování práva azylu precizní. Před jeho udělením pečlivě zkumají, zda žadatel splňuje pro jeho udělení podmínky.

Vyšetřování přebírá vojenská prokuratura Dne 21. 7. 1992 vydává náměstek vojenského obvodového prokurátora plk. JUDr. Arnošt Přikryl (ano, tentýž prokurátor, který figuroval na samém počátku stíhání A. Žáka) usnesení, kterým odňal vyšetřování trestní věci proti kpt. Žákovi vyšetřovateli Inspekce MV ČR pplk. JUDr. Krejčíkovi (pozornosti nechť neunikne nová hodnost JUDr. Krejčíka,

který v době, kdy zahajoval trestní stíhání, byl pouhým majorem (a současně věc přikázal k vyšetřování vyšetřovateli Vojenské obvodové prokuratury v Brně.

Od tohoto okamžiku se ujímá v kauze kpt. Žák taktovky náměstek vojenského obvodového prokurátora pplk. JUDr. Zdeněk Dostál. I tady zaznívají pracovníci Bezpečnosti a informační služby v Brně, které dr. Dostál svérázně vyslýchal.

Poněvadž prakticky celé vyšetřování prováděné mjr. (pplk.) Krejčíkem bylo provedeno v rozporu s trestním řádem, musí být opakovány všechny výslechy svědků. Jsou však provedeny i některé nové důkazy, které zásadně mění důkazní situaci ve prospěch Alexeje Žáka. Nejzávažnějším je znalecký posudek Kriminalistického ústavu v Praze z oboru fonoskopie. Znalci usvědčují ing. Schejbala

jednoznačně ze lži. Na předložených nahrávkách je hlas ing. Schejbala a nahrávka je plynulá.

Všechno nasvědčuje tomu, že trestní stíhání Alexeje Žáka bude zastaveno.

Řízení je přerušeno

Alexej Žák, nespravedlivě osočený ze spáchání několika trestných činů, by měl mít právo na satisfakci. Nechce nic víc, než aby v jeho trestní věci bylo meritorně rozhodnuto. JUDr. Jiří Machourek, obhájce Alexeje Žáka, ve stížnosti proti usnesení o přerušení trestního stíhání mimo jiné uvádí: Trestní stíhání není možné přerušit v případě, jestliže jsou splněny všechny předpoklady pro jeho zastavení. Pro vojenskou prokuraturu je však zastavení trestního stíhání z důvodů prestižních a politických zcela nepřijatelné. Tvrdit, že tato trestní věc tyto aspekty nemá, by bylo dosti naivní. V dosavadním průběhu trestního stíhání A. Žáka se vojenská prokuratura podílela na celé řadě porušení zákona v neprospěch obviněného. Stačí poukázat pouze na to, že teprve až na zásah bývalého generálního prokurátora ČSFR došlo k odvolání dozorového prokurátora JUDr. Danielowitze, který namísto vykonávání dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, zákonnost sám porušoval.

Alexej Žák žádá, aby byla proti němu buď podána obžaloba a o jeho vině rozhodl nezávislý soud, nebo aby sám prokurátor trestní stíhání zastavil. K tomuto cíli využije všech řádných i mimořádných opravných prostředků. O stížnosti proti usnesení o přerušení řízení bude rozhodovat Vyšší vojenská prokuratura v Táboře.

Vít Sokol

Kpt. Žákovi děkujeme za poskytnutí materiálů