--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bělohoubek Antonín
Název: Audience u ministra školství
Zdroj: NN Ročník........: 0003/005 Str.: 021
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 16.02.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Na setkání delegátů rehabilitovaných učitelů byla dne 25.10.1992 zvolena skupina lidí, která měla s ministrem školství jednat o řadě palčivých záležitostí v našem školství. Ministr zmíněnou skupinu přijal až 16. 2. 1993. Ve skupině byl i ing. Ant. Bělohoubek. Nabídl nám k otištění text, který po krátké audienci předal ministrovi. Tento text považujeme za dost významný, a proto ho přetiskujeme. Redakce NN

Pane ministře,

prosím, abyste případnou nelibost, kterou ve Vás možná svým krátkým textem vyvolám, nevztahoval i na delegaci Svazu rehabilitovaných učitelů. Nejsem členem tohoto svazu a v jeho delegaci jsem jen proto, že si to přáli delegáti nedávného setkání rehabilitovaných učitelů. Berte mě, prosím, spíš jako osamělého mohykána, kterého ten lepší v něm nutí pranýřovat i vyšší hodnostáře, než jste Vy. To neříkám chlubivě, ale spíš jako hořké konstatování, hořké hned dvakrát: jednak proto, že si ti hodnostáři tvrdé pranýřování zaslouží a podruhé hořké proto, že by měli být usměrňováni a pranýřováni především těmi, kdo nesou mnohem větší odpovědnost za naši mizérii než já.

Profesor Václav Černý mě za sedmnáct let našeho intenzívního přátelství naučil také tomu, abych před vysokými hodnostáři netrpěl závratěmi, ale abych jim kurážně připomínal jejich velká provinění, lhostejno, jestli se jich dopouštějí jako vědomých záludností nebo jako nechtěného břídilství. Takto jsem jednou dost vyděsil i Vašeho předchůdce ve funkci ministra školství, prof. Vopěnku, když jsem mu při jedné audienci deputace z Vysoké školy zemědělské v Praze řekl, že i on by měl své promluvy na veřejnosti začínat slovy: "Odpusťte mi mou nemohoucnost a mé břídilství, odpusťte mi, že i mou vinou přežívá tolik špatného!" - Obávám se, že i Vy se už začínáte ocitat v podobné situaci: běží týdny a měsíce Vašeho ministrování, a na vysokých školách naše studenty dál křiví a ohlupuje morální spodina naší společnosti, jako jsou konfidenti StB, milicionáři a členové prověrkových i normalizačních komisí, věrozvěstové marxismu a jiní političtí prostituti. Vím, že nejste všemocný čaroděj, který by mohl rázem změnit propastný rozdíl mezi tím, jak naše školství dnes vypadá a jak by po třech letech od listopadu 1989 vypadat už mohlo a mělo. Mohl a měl jste však už vyvinout tvrdý morální nátlak na děkany a rektory, kteří ignorují lustrační zákon, mohl a měl jste už v této věci volat na pomoc i generálního prokurátora. Není mi známo, že byste to dělal. Je mi naopak známo, že jste potvrdil ve funkci a nechal tím dál provozovat jednu z žab na prameni její probolševické záludnosti - profesora Pátého, Vašeho náměstka pro vysoké školy. Tento probolševický tichošlápek se věčně odvolává na vysokoškolský zákon, zároveň však zcela ignoruje zákon stejné právní síly, zákon lustrační.

Jako ministr, kterého do funkce povolala Křesťanskodemokratická strana, můžete této straně získat značnou reputaci, můžete ji však také dost zkompromitovat. A zkompromitovat lze nejen vědomou špatností, ale i nechtěnou nemohoucností.

16. 2. 1993

Ant. BĚLOHOUBEK