--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Tichý Jiří
Název: Kateřina Perknerová bojující
Zdroj: NN Ročník........: 0003/006 Str.: 005
Vyšlo: 01.01.1993 Datum události: 01.01.1993 Rok: 1993
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

V duchu se omlouvám B.Němcové a všem, jimž se po přečtení titulku vybavil podobný název literární studie J. Fučíka. Bohužel, nic výstižnějšího mě nenapadlo, protože články této novinářky z Rudého práva si v ničem nezadají s dělostřeleckou přípravou před "rozhodující bitvou". Proti komu bude vedena? Zdá se, že proti všem. Kdo uteče, ten vyhraje!

Ale teď už vážně! Po svém účinkování v zelenkovské Čs. televizi, odkud byla po listopadu 1989 "vyakčněna", a ve Špíglu, kde setrvala jen krátkou dobu, zakotvila K. Perknerová již před časem v "nezávislém" (na kom?) Rudém právu.

Jaký div! Najdeme tam dost lidí, kteří se s minulým režimem osudově zapletli. Pro čtenáře Necenzurovaných novin není jméno K. Perknerové neznámé.

Její manžel, údajně působící v USA, je uveden v seznamu agentů StB, ona sama pak patří mezi kandidáty tajné spolupráce. Přiznejme popravdě, že v redakci Rudého práva nebyla a není takto postižena sama. Také jiná "zasloužilá" dopisovatelka RP P. Buzková je evidována v kategorii důvěrník StB (Necenzurované noviny 32/1992).

Poté, kdy vydala knihu Komu slouží vnitro?, začala se K. Perknerová věnovat komentování vnitropolitické situace u nás. Chytala "politický vítr", jak se dalo. Jednou podporovala Havla, podruhé Klause, jindy zase Mečiara, dnes pro změnu Kňažka. Přesně podle hesla: Kam vítr, tam plášť! (Nebo: Kam vítr, tam sukně? - red.)

Zvlášť hektický byl poslední novinářský půlrok K. Perknerové. Po červnových volbách 1992 se pokoušela vlichotit do přízně ODS i V. Mečiara. Svou nevyzrálou "diplomacií" si to pokazila: dovolila si "obvinit" Mečiara z toho, že řekl to, co řekl. A to se v současné době nesmí! Zkrátka, zapomněla na etickou samoregulaci.

Když se díky ní "provalila" příprava měnové odluky, zkoušela štěstí jinde. Jako na zavolanou přišla volba V. Havla českým prezidentem. Stačilo málo: přihřát si trochu vlastní polívčičky v protisládkovské kampani. "Stoupové" V. Havla získali v osobě neohrožené novinářky Rudého práva svou neocenitelnou posilu.

K. Perknerová se nám prezentuje nejen jako samozvaná odbornice na slovenské vnitropolitické záležitosti. Sporu o přidělení televizního kanálu ČT2 využila k tomu, aby se "odměnila" hřejivými slovy těm, kteří ji před třemi lety z televize vyprovodili. Boj proti všem se rozhořel poté, kdy uveřejnila článek "Kojzar žije ... v Lidových novinách" (RP 30. 1. 1993). A aby bylo každému jasné, že se

nebojí ani nové "státostrany", totiž ODS, které ještě nedávno podkuřovala, uveřejnila článek "Hračka v kanálu" (RP 5. 2. 1993), v němž se znovu vrátila k otázce udělení televizní licence na ČT2 společnosti CET21 a reakci P.Čermáka na toto rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Tón obou článků je shodný: Pozor, v politice ODS se nám vracejí padesátá léta! K tomuto poznání dospěla K. Perknerová až dnes, kdy K. Kříž pohrozil v Lidových novinách, že by redaktoři Rudého práva mohli být posláni na 5 let do vězení! Není to trochu pozdě? Což jí nebylo již dříve jasné, k čemu vývoj, včetně rozdělení ČSFR, k němuž Rudé právo cudně mlčelo, povede?

Co dělat? Pozdě bycha honit! Padesátá léta tu už máme. Teď už stačí najít nového "třídního nepřítele". Nebo je to všechno jinak a "bolševismus" Lidových novin a ODS je pouze "velkým nedorozuměním"?

Na to by nám dal nejzasvěcenější odpověď náš přední odborník na tato "nedorozumění", premiér Václav Klaus.

Jiří TICHÝ, Praha 4

P. S. Petra Buzková je sociální demokratka...